BKR_URMR Města v historické a současné perspektivě Města v historické a současné perspektivě Sídla – základní pojmy  Obydlí - prostory trvalého nebo jen občasného pobytu člověka, ve kterých člověk přespává, pracuje nebo přechovává své zásoby (obytný dům + hospodářské budovy + hospodářský prostor (dvůr, zahrada))  Sídlo - prostorově oddělená a trvale osídlená skupina lidských obydlí. Každé sídlo má zpravidla vlastní místní pojmenování a je odděleno od ostatních sídel volnými plochami. Dle svého charakteru se sídla dělí na venkovská a městská.  Obec - je administrativní jednotka - základní článek administrativního členění státu, má svoji samosprávu – volené zastupitelstvo, v čele stojí starosta/primátor. Každá obec je tvořena jedním nebo více sídly a je hranicemi oddělena od jiných obcí nebo od území jiných států.  Město – je obec, která splňuje určitá kritéria, zpravidla vymezená v legislativě (nejčastěji velikost, ale i některé další parametry) Historie - vývoj sídel  Trvalá/stabilní sídla začala vznikat v období neolitu - neolitická revoluce => přechod od sběru/lovu k zemědělství (cca od10 tis. let př.n.l.)  První sídla měla venkovský charakter, jejich obyvatelé se nijak neodlišovali způsobem života, obživy, statusem…  Vznik měst umožnilo až zdokonalení zemědělství => přebytky, dělba práce => rozdělení na zemědělce a nezemědělce (řemesla, obchod…) => soustředění nezemědělských aktivit do větších sídel, ze kterých se postupně vyvinula města, obsluhující okolní zemědělské oblasti Historie - vývoj sídel  První velká města vznikala v úrodných oblastech (často poblíž velkých řek), které měly vhodné podmínky k vytváření přebytků – tzv. pět ohnisek urbanizace (The Five Hearths of Urbanization)  Předpokladem byla i pokročila forma politické organizace území – souvislost se vznikem prvních starověkých civilizací Historie - vývoj sídel  První velká města vznikala v úrodných oblastech (často poblíž velkých řek), které měly vhodné podmínky k vytváření přebytků – tzv. pět ohnisek urbanizace (The Five Hearths of Urbanization)  Předpokladem byla i pokročila forma politické organizace území – souvislost se vznikem prvních starověkých civilizací Historie - vývoj měst  Města/městské civilizace se z Mezopotámie a Egypta postupně rozšiřovaly do dalších oblastí:  Středozemí - Féničané zakládali města na pobřeží Středozemního moře – např. Tyr, Sidon, Kartágo…  Řekové založili množství měst v širší oblasti Egejského moře – Trója, Mykény, Olympia, Delfy, Atény, Sparta... Historie - vývoj měst  Po ústupu antického Řecka iniciativu přebrala Římská říše - Řím, který se stal centrem rozsáhlého státního útvaru, byl největším a nejvýstavnějším městem starověku (cca 1 mil. obyv.). Historie - vývoj měst  Římané rozšířili městskou kulturu v celé říši - základem nových měst se zpravidla stávaly vojenské tábory lokalizované ve strategicky významných polohách nebo na křižovatkách římských cest. Řada z takto vytvořených měst existuje dosud, např. Kolín nad Rýnem, Londýn, Strasbourg, Barcelona, Vídeň, Marseille, Budapešť nebo Paříž. Historie - vývoj sídel  Jak římská, tak i řecká města se vyznačovala plánovitou výstavbou podle pravoúhlé půdorysné struktury s ústředním náměstím (tržištěm), města vzniklá z římských vojenských táborů byla většinou budována podél dvou na sebe kolmých os. Urbanizace + Industrializace  Výrazným impulsem pro růst a zakládání nových měst byla průmyslová revoluce/industrializace průmysl se stal významným městotvorným faktorem. Rychlý růst velikosti i počtu měst, který začal v Anglii v 18. století a postupně se rozšířil i do dalších zemí a na další kontinenty = urbanizace.  Urbanizaci lze stručně definovat jako proces koncentrace sociálních a ekonomických aktivit i obyvatelstva do měst a městských aglomerací.  Urbanizace významně ovlivnila nejen velikost měst, ale i strukturu osídlení (zejména poměr mezi městským a venkovským obyvatelstvem) a společenské vztahy. Urbanizace + Industrializace  V průběhu urbanizace dochází k dalším doprovodným procesům:  Narůstá počet obyvatel měst:  stěhování venkov => město + růst měst přirozeným přírůstkem  expanze - administrativní slučování s okolními obcemi  vznik nových měst…  Zvyšuje se koncentrace obyvatel do měst (podíl městského obyvatelstva) - počet obyvatel měst roste rychleji než na venkově  Vznik měst zasáhl všechny oblasti:  kde města (až na výjimky) dosud nebyla – sev. Amerika, Austrálie, NZ  vedle „domorodých“ měst v Asii/Africe vznikají nová koloniální města – Šanghaj, Hanoj…  i oblasti, kde města byla, vznikají nová – ložiska uhlí nebo dalších nerostů, železniční uzly  Roste hospodářský a politický význam měst - stále větší podíl HDP je vytvářen ve městech, městské obyvatelstvo dominuje nejen hospodářskému, ale i politickému životu urbanizovaných zemí (ztráta vlivu politických stran zaměřených na venkov/zemědělství) Urbanizace + Industrializace  V průběhu urbanizace dochází k dalším doprovodným procesům:  Probíhá vnitřní diferenciace měst – vytvářejí se prostorově oddělené funkční zóny: obchodní centrum, obytné čtvrti, průmyslové čtvrti…  Městská kultura a městský způsob života se rozšiřují i mimo hranice města a zasahuje společnost jako celek = „nepřímá urbanizace“ („rurbanizace“)  Města se plošně rozšiřují, pohlcují okolní sídla, vytvářejí předměstí - vznikají komplexní městské sídelní útvary - aglomerace, konurbace, megalopolis Aglomerace  Aglomerace (z latinského agglomerare – seskupovat) - seskupení sídel kolem jednoho významnějšího města/centra. Aglomeraci tvoří město společně s pásem kolem něho ležících obcí, které jsou dosud administrativně samostatné, ale mají s městem velmi intenzivní mezisídelní vztahy.  Obce v aglomeraci jsou s vlastním městem (jádrem aglomerace) propojeny intenzívní dojížďkou obyvatelstva do zaměstnání, škol a za dalšími službami a i proto mají některé charakteristické znaky města:  vysokou hustotu zalidnění  komplexní strukturu obyvatelstva  Aglomerace tvoří v sídelním systému funkčně jednotný celek, a proto by měla řada problémů (např. organizace dopravy, územní plánování apod.) řešena a rozhodována pro celou aglomeraci jednotně. Aglomerace Brno + zázemí Hodnota FI – funkční integrace, udává jak silně je obec v zázemí „spojena“ s jádrem na základě procesů:  dojížďka za prací  dojížďka do škol (SŠ)  migrace Konurbace  Konurbace (souměstí) - rozsáhlá silně urbanizovaná oblast, kde dvě nebo více měst postupně okraji svých aglomerací srůstá v jeden celek  Charakteristickým znakem je stejná hierarchická úroveň jader (měst) a absence vedoucí úlohy jednoho z nich (žádné není dominantní) město/okres Obyv. (2015) Bochum 364 742 Bottrop 117 143 Dortmund 586 181 Duisburg 491 231 Ennepe-Ruhr-Kreis 325 954 Essen 582 624 Gelsenkirchen 260 368 Hagen 189 044 Hamm 179 379 Herne 155 852 Mülheim an der Ruhr 169 278 Oberhausen 210 934 Kreis Recklinghausen 617 807 Kreis Unna 396 035 Kreis Wesel 461 664 Ruhrgebiet 5 108 236 Megalopolis  Megalopolis - plošně rozsáhlé urbanizované oblasti, vzniklé spojením většího počtu významných aglomerací/konurbací, s velkým ekonomickým významem  Termín poprvé použil francouzský geograf Jean Gottmann pro označení SV pobřeží USA v práci: „Megalopolis: The Urbanized Northeastern Seaboard of the United States“ (1961).  Oblast označovaná také BOS-WASH (území od Bostonu po Washington) tehdy zahrnovala cca 40 mil. obyvatel, ale především 1/10 světových výrobních a komerčních aktivit Megalopolis Podle projekce by na tomto území mělo v roce 2025 žít téměř 60 mil. obyv. Megalopolis Kromě souvisle zastavěné plochy je podstatná i funkční propojenost vzájemnými vazbami – např. dojížďka za prací Megalopolis Další uváděné příklady jsou Tokaido (Tokio–Ósaka), v širším vymezení pak Taiheiyo Belt (Tokio–Ósaka-Fukuoka) na jihu Japonska (cca 80 mil. obyv.) …nebo evropský Blue Banana (někdy také IT-BRIT) (cca 110 mil. obyv.) Megalopolis Perspektivně i region delty Perlové řeky (Pearl river delta). V současnosti cca 65 mil. obyvatel, ale na rozdíl od předchozích neustále roste poměrně rychlým tempem. Jde o nejdynamičtější region Číny, v minulé dekádě průměrný růst HDP > 10 % ročně < 1 % rozlohy Číny ~ 5 % obyvatel –“– > 10 % HDP –“– ~ 25 % exportu –“– ~ 20 % z FDI do –“– Co je/není město? Vymezení/definice města - komplikovaný problém, prakticky neexistuje jednotná definice, existuje pouze shoda na skupinách kritérií:  Administrativně-správní kritérium  městem je obec, která získala městská práva resp. je městem podle legislativy dané země.  je nejjednodušší a nejjednoznačnější, ale bohužel takový soubor měst je nejhůře srovnatelný (je velmi různorodý) nejen napříč zeměmi, ale i v rámci jedné země  ČR (608 měst, 2020)  obec s ≥ 3000 obyv. pokud tak (na žádost obce) stanoví předseda PS po vyjádření vlády (vláda má soubor kritérií stanovený v usnesení - většinou kritéria vybavenosti službami),  ale taky jakákoliv obec, která prokáže, že status města někdy v historii měla.  Výsledkem je, že např. 2 obce nad 5 tis. obyvatel městem nejsou (Bystřice, Dolní Lutyně), ale tento status mají Boží Dar (251), Loučná pod Klínovcem (118) nebo Přebuz (73 obyv.) Co je/není město? Vymezení/definice města - komplikovaný problém, prakticky neexistuje jednotná definice, existuje pouze shoda na skupinách kritérií:  Statistické kritérium  městem je obec, která dosáhne/překročí určitou prahovou hodnotu:  populační velikost,  hustotu zalidnění…  přičemž ukazatele jde i kombinovat  Statistická kritéria jsou často používaná – srovnatelnost je lepší, než u administrativně-správních a základní statistické údaje jsou většinou dobře dostupné Co je/není město? Vymezení/definice města - komplikovaný problém, prakticky neexistuje jednotná definice, existuje pouze shoda na skupinách kritérií:  Kritérium městských funkcí či vybavenosti  Město by mělo mít své zázemí, které obsluhuje a pro které je spádovým centrem:  v oblasti dojížďky za prací (tzn. má kladné saldo dojížďky – více obyvatel za prací dojíždí než vyjíždí),  dojížďky za studiem,  dojížďky za dalšími službami  čemuž odpovídá rozvinutá síť provozoven služeb, institucí, která znatelně přesahuje potřeby místního obyvatelstva (slouží pro spádové území)  Opět je možné kombinovat i s dalšími kritérii a doplňovat kvalitativními nebo kvantitativními požadavky – např. minimální velikost obsluhovaného zázemí, podíl pracovních míst mimo primární sektor atd.  Tyto ukazatele asi nejlépe postihují rozdíl mezi městem a venkovem, bohužel nejsou vždy k dispozici v aktuálním stavu, nebo za všechny obce Kde končí/začíná město? Komparaci měst dále ztěžuje fakt, že údaje jsou většinou za administrativní vymezení – které se ovšem v jednotlivých zemích velmi liší Slovensko (2016) Rozloha (km2 ): 49 036 Počet obyvatel (tis.): 5 149 Hustota zalidnění (obyv./km2): 105 Počet obcí: 2 927 Průměrný poč. obyv. v obci: 1850 Počet obyv. v obci – medián: 655 Podíl obcí do 2 000 obyv.: 85 % Podíl obcí ≥ 20 000 obyv.: 2 % Dánsko (2016) 42 959 5 643 131 98 58155 42 850 1 % 93 % Kde končí/začíná město? Komparaci měst dále ztěžuje fakt, že údaje jsou většinou za administrativní vymezení – které se ovšem v jednotlivých zemích velmi liší underbounded overbounded Kde končí/začíná město? Problém různě vymezených administrativních území měst v různých státech řeší metoda funkčních regionů = město/jádro + zázemí Například metodika OECD pro vymezování metropolitních oblastí Kde končí/začíná město? Metodika OECD pro vymezování metropolitních oblastí (FUA). Jádro definováno souvislým územím s vysokou hustotou zalidnění + další podmínky Zázemí – obce s 15 % pracujících dojíždějících do jádra adm. vymezení 2,9 mil. (2019) 2,2 mil. (2016) met. oblast 4,4 mil. (2015) 12,0 mil. (2015) FUA (OECD) FUA - functional urban area (funkční městský region, metropolitní oblast) Harmonizovaná metodika OECD… „The EU-OECD definition of a functional urban area“ ps://www.oecd-ilibrary.org/docserver/d58cb34d- en.pdf?expires=1632720832&id=id&accname=guest&checksum=D4909B6F06606562F4A5F3EBD1A77405 …aplikovaná na členské země (33 OECD + Kolumbie) = 1130 FUA Klasifikováno do 4 kategorií dle počtu obyvatel: • Small FUA – 50 000-99 999 • Medium-sized FUA – 100 000-249 999 • Metropolitan FUA – 250 000-1 499 999 • Large metropolitan FUA – 1,5 mil. a více FUA v ČR (dle OECD) FUA Typ Obyv. (2015) Prague Large metropolitan area 2 250 000 Brno Metropolitan area 730 000 Ostrava Metropolitan area 700 000 Plzen Metropolitan area 350 000 Olomouc Medium-sized area 210 000 Pardubice Medium-sized area 200 000 Ceske Budejovice Medium-sized area 180 000 Celkem 15 FUA v ČR https://www.oecd.org/regional/regional-statistics/functional-urban-areas.htm https://regions-cities-atlas.oecd.org/ https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CITIES FUA (OECD) ve světě Upravená metodika byla aplikována i na většinu zemí světa 9 tis. FUA (vzhledem k absenci některých dat nutnost pracovat s odhady) http://www.worldcitiestool.org FUA POP 2015 AREA km2 Tokyo 36,5 11971 Delhi 30,1 5569 Jakarta 29,8 5292 Shanghai 26,9 5878 Manila 25,0 4873 Seoul 24,3 7053 Cairo 23,5 4348 Calcutta 23,1 4586 Bombay 22,3 2367 Sao Paulo 21,7 6077 Mexico City 21,4 4831 Beijing 21,3 5536 Dhaka 20,4 3268 Co je/není město? Definice pro World urbanization prospects (OSN, 2018)  Austrálie – ≥ 1000 obyvatel  Belgie – obce s ≥ 5000 obyvateli  Kanada – územní jednotky s ≥ 1000 obyvatel a 400 obyvateli na km2  Chorvatsko – sídla se statutem města (administrativně)  Dánsko – sídla s ≥ 200  Guinea – administrativní centra prefektur  Itálie - obce s ≥ 10000 obyvateli  Japonsko - města s ≥ 50000 obyvateli, ≥ 60 % domů v souvislé zástavbě, ≥ 60 % populace pracuje v průmyslu, obchodu nebo jiném typu měst. odvětví  Vatikán – celá populace Urbanizace – vývoj, perspektivy Počet obyvatel ve městech celosvětově stále roste a do roku 2050 (i po něm) se tento trend nezmění Urbanizace – vývoj, perspektivy Změny podílu městského obyvatelstva v čase nejsou lineární - nabývají většinou podoby S-křivky - ta však nemá stejnou podobu ve vyspělých a rozvojových zemích U vyspělých zemí proces začal mnohem dříve a v současnosti už velmi zpomalil, u rozvojových zemí trvá kratší dobu, ale je o to intenzívnější Urbanizace – vývoj, perspektivy Svět 2018 55 % Urbanizace – vývoj, perspektivy Svět 2018 55 % Největší aglomerace dle World urbanization prospects (OSN, 2018) Aglomerace POP 1950 (tis.) Aglomerace POP 2020 (tis.) 1 New York‐Newark 12 338 1 Tokyo 37 393 2 Tokyo 11 275 2 Delhi 30 291 3 London 8 361 3 Shanghai 27 058 4 Osaka 7 005 4 São Paulo 22 043 5 Paris 6 283 5 Mexico City 21 782 6 Moscow 5 356 6 Dhaka 21 006 7 Buenos Aires 5 166 7 Cairo 20 901 8 Chicago 4 999 8 Beijing 20 463 9 Calcutta 4 604 9 Mumbai 20 411 10 Shanghai 4 288 10 Osaka 19 165 11 Los Angeles 4 046 11 New York‐Newark 18 804 12 Mexico City 3 365 12 Karachi 16 094 13 Berlin 3 338 13 Chongqing 15 872 14 Philadelphia 3 128 14 Istanbul 15 190 15 Mumbai 3 089 15 Buenos Aires 15 154 World Urbanization Prospects 2018 TOP15  v roce 1950 i 2020 Po roce 1950 mimo TOP15 ‐ většinou aglomerace rozvinutých zemí Core Hinterland Region Stádia vývoje měst  L. van den Berg a kol. (1982) A Study od Growth and Decline  Urbanizace – fáze koncentrace obyvatelstva v jádrovém městě, roste i městská aglomerace jako celek  Suburbanizace – snížení dynamiky růstu nebo populační ztráta jádra, příliv obyvatel do okrajových částí aglomerace, aglomerace jako celek roste  De(s)urbanizace – celá aglomerace (jádro i zázemí) se dostává do stagnace či populační ztráty  Reurbanizace – postupné oživování jádrového města a vyrovnávání negativního populačního vývoje celé aglomerace. Suburbanizace komplexní proces, podmíněn a způsoben celou řadou vzájemně provázaných faktorů, charakteristický:  rozpínáním výstavby směrem ven z města - rozšiřovaní měst do krajiny, (venkovské i „přírodní“),  často nesouvislou, roztroušenou zástavbou s nízkou hustotou (převážně samostatně stojícími rodinnými domky)  prostorovým odloučením různých druhů využití pozemků Urban sprawl: nekontrolované rozpínání sídel do podoby tzv. suburbií. Suburbie vznikají obvykle jednorázově a nahodile (podle výhodných příležitostí) v rámci developerských projektů, zpravidla nemají základní občanskou vybavenost (škola, obchod, restaurace, atd.) či veřejný prostor, jsou plně závislé na osobní dopravě. Základními jednotkami jsou rodinné domky na parcelách o rostoucích výměrách, součástí mohou být i výrobní či logistické areály Suburbanizace, případně vznik malých satelitních městeček není na našem území novým jevem. Dnešní suburbanizace je již třetí vlnou rozvoje bydlení v zázemí velkých měst: První vlna sahá až do doby před 1. světovou válkou, druhá se rozvíjela v době mezi válkami a třetí započala v 90. letech. Každé z těchto období mělo své specifické znaky, které byly určeny převažujícím způsobem dopravy do centra města, sociální skladbou obyvatel, financováním výstavby a převažujícími hodnotovými orientacemi, které působily na rozhodování o preferované formě bydlení. Suburbanizace dle funkčního typu zástavby lze členit na:  rezidenční  vyznačuje se homogenní zástavbou převážně stejného vzezření (jedno až dvoupodlažní RD s vlastní zahradou.  účelem je uspokojit potřebu kvalitně a pohodlně bydlet a trávit svůj volný čas v přírodě; popř. uspokojit/nahradit potřebu víkendového bydlení mimo město.  komerční  zpravidla neuspořádané uskupení prefabrikovaných montovaných hal.  účelem je využití relativně levných a automobilovou dopravou dobře dostupných ploch (při hlavních komunikacích) v blízkosti větších koncentrací obyvatelstva pro  sídla firem, kancelářské plochy,  maloobchod + trávení volného času (nákupní a zábavní centra),  logistiku. Zdroj: www.prosik.cz Komerční suburbanizace Obchodní park Průhonice - Čestlice Zdroj: www.daton.cz Komerční suburbanizace – Logistický park Rudná Rezidenční suburbanizace - Jesenice prům. roční migrační přírůstky: 90. léta - <100 osob 1999-2003 - >200 osob 2004-2012 - ≈400 osob 2013-2020 - ≈200 osob Zdroj: ČSÚ, www.suburbanizace.cz Rezidenční suburbanizace – Nupaky Sun City, Arizona SUBURBANIZÉR  CÍLOVÁ OBEC  MĚSTSKÝ REGION  + - Lepší životní prostředí - RD za městem, prestiž spojená s jeho vlastnictvím - Zlepšení TI (inž. sítě, dopr. komunikace) - Vyšší příjmy obce (?) -Více času v dopravě (nutnost použití auta, špatná obslužnost HD) - Špatná občanská vybavenost - Narušení urbanistické struktury, architektonického rázu (např. uniformní architektura) - Nedostatek veřejného prostoru - Náklady na údržbu inženýrských sítí a komunikací - Nedostatečná kapacita technické infrastruktury (např. čistírna, rozvodna) a občanské vybavenosti (např. školy, školky) - Prostorové rozpínání a rozvolňování městského regionu - Energetická a materiální náročnost na budování TI - Změny ve využití krajiny (méně ploch pro zemědělské a rekreační využití) - Narušení rázu venkovské krajiny - Nárůst individuální AD (dopravní zácpy) + - Život v lokalitě obývané sociálně silnějšími skupinami - Větší bezpečí - Příchod mladších, vzdělanějších a bohatších obyvatel - Zvýšená politická participace - Populační růst obce - Izolovanost některých skupin (zelené vdovy, teenageři) - Riziko konfliktů mezi původními a novými rezidenty (odlišný sociální status a životní styl) - Nepřihlašování trvalého bydliště nových rezidentů v obci - Chybí místa k setkávání (veřejné prostory, hospody apod.) - Pokles sociálního statusu ve zdrojových lokalitách emigrace (sídliště, vnitřní město), riziko vzniku ghet Pozitivní a negativní důsledky suburbanizace FYZICKÉ (AFUNKČNÍ)PROSTŘEDÍSOCIÁLNÍPROSTŘEDÍ Zdroj: www.suburbanizace.cz Vyšší příjmy obce x Nepřihlašování trvalého bydliště nových rezidentů v obci Odliv daňových poplatníků do suburbií je jeden z nejvýznamnějších problémů měst souvisejících se suburbanizací bohatší obyvatelé opouštějí města a s sebou si „odnášejí“ také svoje daně (typické zejména pro americká města). V ČR tento efekt (zatím?) zdaleka není jednoznačný. Zásadní dopad pro obec přináší skutečnost, že se značný počet nově přistěhovalých obyvatel nehlásí v nové obci k trvalému bydlišti (administrativní náročnost změn souvisejících s vedením podnikání, snaha o setrvání v působnosti FÚ větších měst, strategie rodin ve vztahu k držení druhého nebo dalšího bytu ve městě apod.). Tento fakt se citelně projevuje v rozpočtu obce - jak na straně příjmů tak na straně výdajů. Údaj o počtu trvale bydlících obyvatel (resp. velikostní kategorie ) obce vstupuje do výpočtu podílu na celostátním výnosu sdílených daní – zda se obec přehoupne do kategorie s vyšším koeficientem, může často záviset pouze na několika málo osobách*, přičemž v některých suburbánních obcích není podle průzkumů přihlášeno k trvalému pobytu 20-30 % nových obyvatel. *Rok 2005 – Jihlavě hrozil „sestup“ do kategorie pod 50 tis. obyv. => prémie 3000 Kč za přihlášení k pobytu => přes 1000 osob => náklady 3 mil, „výnos“ 22 mil. Modelový propočet finanční ztráty pro daňové příjmy obce Příklad obce Přišimasy v zázemí Prahy (okres Kolín), rok 2006 Výsledek je díky zjednodušenému výpočtu spíše orientační, ovšem principielně je správný. Výsledná částka zhruba 991 tis. Kč představuje 30 % reálných daňových příjmů a cca 20 % celkových příjmů obce. Nepřihlášení obyvatelé pak navíc faktickou přítomností přináší „své“ obci zvýšené nároky na výdajovou stránku jejího rozpočtu - využíváním technické (kanalizace, svoz odpadu), dopravní (místní komunikace) i sociální (např. mateřská školka, obecní policie) infrastruktury, jejíž provoz a údržbu hradí obec ze svého rozpočtu. Zdroj: www.suburbanizace.cz Nedostatek veřejného prostoru: chybí místa k setkávání, ke společným aktivitám… Veřejné prostory v řadě suburbií jsou fakticky jen to, co „zbude“ po výstavbě RD. Tyto prostory nejsou koncipovány jako pobytové, ale jen jako nutné dopravní koridory. To zvyšuje bariéry sociální interakce a komunikace jak mezi „novými“ obyvateli a starousedlíky, tak mezi novými rezidenty navzájem. Přitom základem tradičního evropského sídla je navzájem se doplňující vztah soukromých a veřejných prostorů Jesenice Rezidenční segregace RS = sociálně-prostorové oddělení bydlišť sociálních skupin, které mají ve společnosti vzájemně nerovné postavení. Dlouhodobě ovlivňuje a utváří charakter lokálních společenství, v nichž vyrůstají nové generace obyvatel a tím narušují sociální soudržnost. Vznik ghett x gated communities (segregace sociálně slabých x separace sociálně silných) Gated communities - Gated communities (GC) Vznik v USA koncem 19. století, bohatí/slavní chtěli najít klid a soukromí uprostřed rušného industrializovaného města. Výskyt především ve státech s vysokou kriminalitou a sociální polarizací mezi bohatými a chudými - Latinská Amerika, JAR, nebo i Čína, od konce 20. stol. se v menší míře objevují i ve střední a východní Evropě (jsou menší a jejich separace není tak výrazná). Hlavním aktérem při výstavbě GC v ČR jsou developeři, kteří je přinesli na český realitní trh - GC chápou jako něco nového, inovativního, díky čemuž získají konkurenční výhodu oproti ostatním developerům. Ne vždy jde v našich podmínkách o úspěšné projekty: Central park Praha – projekt několikrát změněn, dokončen 2009, ale byty se prodávaly velmi pomalu Central park Praha Pokles sociálního statusu ve zdrojových lokalitách emigrace (vnitřní město) Město (vnitř. část) Počet obyv. (tis) Změna 1950-2000 (%) 1950 2000 St. Loius 857 348 -59 Buffalo 580 292 -50 Detroit 1850 951 -49 Cleveland 915 478 -48 Baltimore 950 651 -32 Phila… 2072 1517 -27 Úpadek vnitřních měst – urban decay White flight (bílý útěk) demografický trend (cca od 50. let 20. století), kdy bílá populace opouští části měst (typicky jejich centra a přilehlé oblasti) - neschopnost vyrovnat se se sociálními změnami nebo přímo nespokojenost s nimi (např. zákaz rasové segregace ve školách). Jev se rozvíjí do problematické spirály - volné domy/byty opuštěné bílými jsou často obsazovány novými přistěhovalci z řad menšin a/nebo nižších sociálních vrstev, což dále vychyluje stav z předchozí rovnováhy a vede k dalšímu stěhování Důsledky prostorového rozpínání a rozvolňování městského regionu Los Angeles patří k vůbec nejvíce postiženým městům důsledky suburbanizace. Plošně náročná nízkopodlažní zástavba zvyšuje nároky na dopravní stavby (a tedy i jejich plochu) => nová bariéra. Dopravní stavby v LA zabírají cca 60 % plochy města.  Energetická a materiální náročnost na budování TI  Změny ve využití krajiny (méně ploch pro zemědělské a rekreační využití)  Nárůst individuální AD (dopravní zácpy) Cyklické procesy působící na plošný růst měst prostorový růst měst pokles atraktivity okolí (přivaděče, výpadovky) stěhování na předměstí (do větší vzdálenosti) prostorové nároky (mj. i hluk, emise) potřeba rychlejších a kapacitnějších komunikací dojíždění z větší vzdálenosti Cyklické procesy působící na plošný růst měst Hustota osídlení a její souvislosti P. Newman, J. Kenworthy (1989) – Cities and Automobile Dependency (1999) - Sustainability and Cities: Overcoming Automobile Dependence Hustota osídlení a její souvislosti P. Newman, J. Kenworthy (1989) – Cities and Automobile Dependency (1999) - Sustainability and Cities: Overcoming Automobile Dependence Hustota osídlení a její souvislosti P. Newman, J. Kenworthy (1989) – Cities and Automobile Dependency (1999) - Sustainability and Cities: Overcoming Automobile Dependence  Hranice hustoty osídlení, pod kterou se nelze vyhnout závislosti na automobilu = 30-40 obyv./ha  Hromadnou dopravu je efektivní zavést do oblastí s hustotou osídlení cca 50 obyv./ha a více, jinak musí být četnost spojů tak nízká, že je prakticky nikdo nevyužívá.  Městská zástavba, kde může obslužnost fungovat na bázi pěší dostupnosti by měla mít min. 100 obyv./ha. (čtvrť => část města se základními službami a obchody, kterou lze pěšky přejít za čtvrt hodiny) (základním předpokladem pro fungování zmíněných služeb je také určitá minimální absolutní velikost obyvatelstva v daném území) Hustota osídlení průměrné středočeské vesnice = 50-70 obyv./ha Vztah hustoty osídlení a podlažnosti Zvýšení hustoty osídlení neznamená automaticky zvýšení podlažnosti – tento vztah platí jen do výšky 4 pater – poté nutné vzájemné odstupové vzdálenosti mezi domy narůstají natolik, že výsledná hustota osídlení se již prakticky nemění. Lze ovšem ještě zvýšit hustotu zastavění – umístěním bydlení do horních 4 pater a do nižších podlaží aktivity, které nevyžadují tolik denního světla (obchod služby). typické suburbie – cca 15 obyv./ha „sídliště“ Halen, Bern (SWI) – 75 obyv./ha Halen (Bern) Praha-Satalice Zlatá (Praha-východ) Příklad odlišných forem výstavby s ohledem na náklady na technickou a dopravní infrastrukturu a budoucí dostupnost sociální infrastruktury Shrnutí vybraných negativ suburbanizace  Stavbou či připojením suburbie na sebe obec přejímá starost o stav a údržbu komunikací a technických sítí. Situace může kritická, až za 20-30 let bude docházet k velkým opravám sítí. Nová zástavba se navíc často napojuje na sítě, které potřebují zásadní modernizaci již v současnosti.  Kapacita stávající občanské vybavenosti (školky, školy, sportoviště atd.). Projekty developerů tuto problematiku prakticky neřeší. Např. v Jesenici – cca 60 % dětí nemělo místo ve školce.  Velký počet novousedlíků (jsou aktivní, snadno se semknou) často vede k rozdělení obce či dokonce snahám ovládnout zastupitelstvo. Malá čtvrť se časem dokáže přimknout k „původní“ obci, ale nová velká čtvrť má tendenci vytvořit „vlastní svět“, anebo naopak „původní“ obec sociálně a ekonomicky „spolkne“.  Převládají typizované, katalogové domy, často vyprojektovány architekty z jiných kontinentů a klimatických pásem. Jde nejen o nejdražší a energeticky nejnáročnější způsob výstavby, ale také o velmi drahý provoz, což představuje ohrožení do budoucna.  Snížení dostupnosti a prostupnosti volné krajiny (jak pro místní, tak pro obyvatele měst). Oproti tradiční zástavbě chybí stezky a pěšiny tvořící kontakt s volnou krajinou/okolní přírodou. Extrémem (v mnoha ohledech) jsou tzv. gated communities - izolace není jen doprovodný jev, ale cíl. Brownfields • Brownfields - opuštěné a nevyužívané (nebo jen málo využívané) území, které je oproti „zeleným plochám“ postiženo vlivem předchozího využívání (předpokládaná nebo potvrzená ekologická a jiná rizika), a které vyžaduje zvláštní péči při jeho regeneraci. • Termín „Brownfields“ se objevil jako protipól ke „greenfields“ Česky řečeno výstavba na přestavbových územích (vesměs plochách bývalého průmyslu, železnic, atp.) oproti výstavbě „na zelené louce“. • Hlavní příčinou vzniku brownfields v urbanizovaném území i ve „volné krajině“ je restrukturalizace ekonomiky (státu/regionu), provázená přesunem pracovních sil z primární nejprve do sekundární a v současnosti zejména do terciární sféry národního hospodářství. Brownfields Někdy se lze setkat s podrobnější klasifikací: brownfields – pozůstatek průmyslových aktivit (lze předpokládat i určitou ekologickou zátěž) blackfields – pozůstatek průmyslových aktivit (typicky těžba nebo chemický průmysl) s výraznou ekologickou zátěží (kontaminací) greyfields – pozůstatek jiných aktivit než průmyslu (nejčastěji opuštěná nákupní/logistická centra – „deadmalls“ apod.) Problémy existence brownfields Problémy, které existence brownfields způsobuje, je možné rozdělit do následujících okruhů:  ekonomické  zhoršení podnikatelského klimatu  ztráta atraktivity území pro investory i obyvatelstvo a také pro návštěvníky (ohrožení rozvoje cestovního ruchu),  pokles cen nemovitostí v okolí  finanční  pokles daňové výtěžnosti  pokles výnosu z místních poplatků => zmenšení objemu místních rozpočtů =>riziko neschopnosti financovat veřejné statky,  územní  deprivace okolí  podporování výstavby na zelené louce (zábor volné krajiny),  ekologické  prohlubování ekologických škod (znečištění podzemních vod, kontaminace technické infrastruktury),  sociální aspekty  vyšší nezaměstnanost, sociální degradace, zvýšení kriminality  Zvýšená rizika a náklady spojené s jejich renovací a znovuvyužitím odrazují soukromý kapitál.  Brownfields obvykle (až na lukrativní výjimky) vyžadují různé formy veřejné intervence k tomu, aby se odbouraly bariéry bránící jejich rozvoji a nastartoval se tak proces jejich nového využití (budou i brownfields, která z různých důvodů dlouhodobě své nové využití vůbec nenajdou).  V České republice se počet brownfieldů v současnosti odhaduje na 10-12 tis. s celkovou rozlohou až 30 000 až 40 000 hektarů.  V letech 1998 až 2007 podporovala vláda (přes CzechInvest) výstavbu průmyslových zón za účelem zvýšení počtu pracovních míst: • Podpořeno celkem 103 průmyslových zón s celkovou rozlohou 3 129 hektarů, budovaných zpravidla na dosud nezastavěných plochách.  Takový rozvoj se z hlediska nároků na zábor volných ploch ukázal jako dlouhodobě neudržitelný. V roce 2006 agentura CzechInvest spolu s jednotlivými kraji České republiky zpracovala Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfieldů, která se stala podkladem pro Národní strategii regenerace brownfieldů z roku 2008. Brownfields v ČR Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields v ČR Předchozí převažující využití lokality Celková rozloha lokalit (ha) Četnost Průměrná rozloha lokality (ha) průmysl 4 423,2 785 5,6 armáda, voj.prostor 2 394,1 151 15,9 zemědělství 1 840,4 821 2,2 občanská vybavenost 413,3 304 1,4 bydlení 88,3 95 0,9 cest.ruch, lázeňství, hotel 22,4 22 1,0 jiné 1 144,6 177 6,5 celkem 10 326 2355 4,4 Studie CzechInvestu (2006) - přehled o charakteru brownfields na území ČR. Bylo identifikováno a analyzováno 2355 brownfields o celkové rozloze 10 326 ha Veřejní i soukromí investoři předpokládali, že strategie stanoví jasná pravidla k řešení celé problematiky a využije přitom pozitivní zkušenosti z jiných zemí Vzhledem k obecným formulacím textu ovšem není dostatečným systémovým nástrojem k efektivnímu využití potenciálu brownfieldů k ekonomickému rozvoji regionů. ČR tedy zatím nějakou ucelenou strategii a nástroje nemá, (některá) města tento problém začala řešit sama Brownfields v ČR (2006) Průmyslové BF (2006) Průmyslové BF (2006) Brownfields - Brno původní účel využití počet lokalit rozloha (ha) drážní plochy 3 12,37 průmyslová výroba 64 259,68 těžba surovin 2 12,51 zemědělská výroba 13 87,29 vojenské prostory 10 80,92 obytné a školské plochy 3 7,64 jiné 23 56,49 celkem 118 516,90 Studie Kovoprojekta (2006), min rozloha brownfieldu 0,5 ha Dlouhotrvající absence politiky a nástrojů na centrální úrovni vedla některá města k samostatné aktivitě v oblasti revitalizace BF. Brownfields - Brno Jeden z výstupů - interaktivní katalog BF, s funkcí vyhledávání a podobnými informacemi o každé lokalitě Brownfields - Brno Jeden z výstupů - interaktivní katalog BF, s funkcí vyhledávání a podobnými informacemi o každé lokalitě Brownfields - Brno Jeden z výstupů - interaktivní katalog BF, s funkcí vyhledávání a podobnými informacemi o každé lokalitě Vaňkovka – původně strojírna, dnes nákupní a kulturně-společenské centrum Brownfields – zahraniční přístup Spolková země Severní Porýní – Vestfálsko (SRN)  dlouhá tradice průmyslové výroby – zaměření na těžbu černého uhlí a těžký průmysl (ještě intenzivněji než např. Ostravsko)  od 60. let postupný útlum, vznik rozsáhlých brownfields  rozvojové programy, kdy tyto plochy revitalizovaly a nabízely samotné obce nebyly příliš úspěšné  1979 – založen Pozemkový fond (převedeny pozemky ve vlastnictví státu + 500 mil. DM na výkup dalších)  Fond byl svěřen do správy rozvojové společnosti Landesentwicklungsgesellschaft (LEG) NRW (Společnost pro rozvoj spolkové země NRW)  LEG je soukromoprávní společnost s ručením omezeným. Společnost je vlastněná spolkovou zemí a dále například zemskými bankami, městy a regionálními radami.  Pozemkový fond může koupit pozemky v případě, že  vlastník ukončil původní obchodní, průmyslové či dopravní využití pozemku,  pozemky překážejí především v centrální poloze nebo v rozvoji města či obce, či představují závažný ekologický problém,  novým uspořádáním a využitím ploch se předejde spotřebě nezastavěných ploch nebo dojde k vyčištění území Brownfields – zahraniční přístup Cíle pozemkové politiky chrání zároveň předpisy, které zaručují rychlé znovuvyužití lokality, dodržení záměru a omezení prodeje spekulantům. Pro nového majitele platí:  získané pozemky se prodají zpět spolkové zemi nebo třetí osobě určené spolkovou zemí za předchozí prodejní cenu, pokud se nezačne s realizací využití (výstavba) do 2 let od nabytí pozemku nebo pokud realizace „vázne“ nebo není včas dokončen a od 60. let postupný útlum, vznik rozsáhlých brownfields  v případě dalšího prodeje je nutné prodat pozemky za stejnou cenu, pro nabyvatele platí původní závazky týkající se rozvoje  obce, jež využívají tyto plochy pro zeleň, volné plochy či pro volný čas, musí tyto plochy využívat po dobu min. 25 let k tomuto účelu Brownfields – zahraniční přístup Celkové investice Fondu za jeho existenci jsou vyčísleny na 1,76 mld. Eur., z toho bylo:  440 mil. Eur investováno do nákupu pozemků,  1 000 mil. Eur na rozvoj ploch a související projekty. Samotná recyklace pozemků zahrnula 655 mil. Eur, z toho  275 mil sanace ekologických zátěží.  380 mil. bylo využito na likvidaci materiálů a rekultivace Za 26 let fungování Pozemkového fondu bylo zregenerováno 188 lokalit brownfields s územním rozsahem 2 650 ha, přičemž 1626 ha (61%) těchto ploch je znovu využíváno, z toho  634 ha (40%) pro průmyslové a komerční aktivity,  51 ha (3%) pro bytové účely (nemožnost výstavby bytů vzhledem ke kontaminaci ploch)  941 ha (57%) je využíváno jako plochy zeleně, rekreace, volného času a jinak veřejně využívaných ploch. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Smart growth  Transit-oriented development (TOD)  Smart Growth je hlavní rozvojovou strategií, jejímž účelem je zmírnění široké škály negativních důsledků suburbanizace/urban sprawlu.  Ačkoli se pojem Smart Growth začal používat až ve druhé polovině 90. let 20. století, některá ze souboru opatření zaváděných v rámci této strategie byla definována a aplikována již v předcházejících desetiletích. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Smart growth – hlavní principy  Rozvoj funkčně pestrých sídelních celků (bydlení + práce + služby + volný čas).  Podpora kompaktní formy zástavby.  Tvorba sídelních celků složených z různých druhů budov a forem bydlení.  Tvorba sídelních celků (prostupných) pro pěší.  Podpora unikátních, atraktivních sídelních celků se silným geniem loci.  Ochrana volné krajiny, zemědělské půdy, přírodních krás a environmentálně cenných lokalit.  Posílení a směřování rozvoje do stávajících urbanizovaných oblastí.  Podpora více druhů dopravy (alternativních k IAD).  Důraz na předvídatelná, spravedlivá a přijatelně nákladná rozvojová rozhodnutí.  Motivace veřejnosti a soukromé sféry ke spolupráci na rozvojových rozhodnutích. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Smart growth – hlavní principy  Rozvoj funkčně pestrých sídelních celků (bydlení + práce + služby + volný čas). Promísení činností v urbanizovaném území. Vzájemné přiblížení a různorodost činností v urbanizovaném území zvyšuje příležitost setkávat se a spolupracovat mezi příslušníky společenství, ulehčuje jejich spolupráci a snižuje dopravní náklady. Vyváženost obytné a pracovní funkce - vzájemné přiblížení obou základních funkcí v území zvyšuje produktivitu a efektivitu činností, přičemž zároveň snižuje spotřebu přírodních zdrojů a vznik odpadů.  Podpora kompaktní formy zástavby. Kompaktní formy zástavby snižují spotřebu pozemků pro výstavbu a tím snižují tlak na ekosystémy a na zemědělskou půdu jako zdroj potravin. Mimoto vyšší intenzita využití území umožňuje zlepšit vybavenost a obsluhu obytného území. Kompaktní zástavba též umožňuje snížit energetické ztráty budov. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Smart growth – hlavní principy  Tvorba sídelních celků složených z různých druhů budov a forem bydlení. Protože udržitelné systémy se vyznačují komplexitou a mnohotvárností, platí, že čím je nabídka bydlení rozrůzněnější, tím lépe vyhoví různým požadavkům, nárokům, potřebám a možnostem jednotlivých skupin obyvatel. Dostupnost přiměřeného bydlení pro všechny sociální skupiny obyvatel - pokud zejména nižší příjmové skupiny postrádají přístup k cenově dostupnému a přiměřenému bydlení, svědčí to o větší či menší míře jejich sociálního vyloučení. Všeobecná dostupnost bydlení chrání proti ztrátě soudržnost komunity jako celku.  Tvorba sídelních celků (prostupných) pro pěší. Možnost dosáhnout většiny každodenních cílů pěšky nebo na kole šetří náklady na dopravu, snižuje zatížení životního prostředí územními nároky dopravních infrastruktur, spotřebou energie vozidly a znečišťováním emisemi. Mimoto chůze a jízda na kole pozitivně ovlivňuje lidské zdraví. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Smart growth – hlavní principy  Podpora unikátních, atraktivních sídelních celků se silným geniem loci. Identita místa posiluje pocit přináležitosti. Identifikace s místem kde žijeme posiluje ochotu spoluúčastnit se a spolupracovat, a tím se zvětšuje schopnost komunity organizovat se a reagovat na měnící se podmínky.  Ochrana volné krajiny, zemědělské půdy, přírodních krás a environmentálně cenných lokalit. Ochrana přírodních funkcí a biologických procesů. Protože jsou lidská společenství a jejich ekonomika závislé na přírodních zdrojích, je zachování jejich integrity a funkčnosti pro udržitelnost společenství a jeho ekonomiky nutnou podmínkou. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Smart growth – hlavní principy  Posílení a směřování rozvoje do stávajících urbanizovaných oblastí. Využívání již existující infrastruktury a zařízení zabraňuje poklesu atraktivity centrálních částí měst a zároveň se zvyšuje ochrana volné krajiny a otevřených prostranství mimo urbanizované území. Výsledkem jsou také kratší dojížďkové vzdálenosti (např. domov-práce), zvýšení efektivity stávající infrastruktury a pozemků, vyšší využití stávajícího potenciálu již zastavěného území a omezení rozvoje v příměstských oblastech.  Podpora více druhů dopravy (alternativních k IAD). Propojení mezi různými dopravními systémy umožňuje snazší a častější styk mezi příslušníky společenství a snižuje jejich závislost na dopravních prostředcích s vysokými nároky na energii a s vysokým znečištěním životního prostředí Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Smart growth – hlavní principy  Důraz na předvídatelná, spravedlivá a přijatelně nákladná rozvojová rozhodnutí. Úspěšná realizace a rozšíření smart growth vyžaduje aktivní účast a investice soukromého sektoru. To vyžaduje, aby místní samosprávy nastavily a dodržovaly pravidla rozvoje, která jsou aktuální, odůvodněná z hlediska nákladů a funkčnosti a především jsou pro developery předvídatelná. Dodržení těchto kritérií umožňuje vytvořit vyšší jistotu a také zrychlení schvalovacího procesu - což je pro všechny aktéry klíčové (návratnost investice, úroky za úvěry)  Motivace veřejnosti a soukromé sféry ke spolupráci na rozvojových rozhodnutích. Zvyšování účasti občanů a jejich podílu na rozhodování zvyšuje i jejich zodpovědnost za vývoj území. Pokud roste organizační kapacita občanů, vzrůstá také schopnost komunity rozpoznat trendy měnících se podmínek a odpovídajícím způsobem na změny včas reagovat. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Smart growth – dodatečné principy  Využití místních obnovitelných energetických zdrojů nezatěžujících životní prostředí. Dlouhodobě udržitelná je zejména taková energetická strategie, která namísto importované energie využívá místní obnovitelné zdroje, jejichž zátěž životního prostředí nepřesahuje jeho únosnost a schopnost obnovy.  Budovy a zástavba energeticky úsporné a šetrné vůči přírodním zdrojům. Navrhování staveb a uspořádání zástavby s ohledem na spotřebu energií a nároky na přírodní zdroje v celém cyklu od pořízení přes užívání až po odstranění a náhradu je podstatné pro udržitelnou spotřebu zdrojů, například nízkou spotřebou tepla a vody z neobnovitelných zdrojů, trvanlivostí a možností recyklace stavebních materiálů.  Vytvářet kvalitní veřejná prostranství Napomáhají vzniku a upevňování kontaktů mezi obyvateli a tím posilovat soudržnost komunity. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Budování/udržování kompaktního města  Restrikce suburbánní formy výstavby (oddělené domy, strip malls...), naopak důraz na kompaktní zástavbu s vysokou hustotou  Budování/udržování kompaktního města  Revitalizace brownfields + Urban Infill (využívání volných ploch uvnitř zástavby)  Tyto plochy jsou zpravidla nedaleko od centra, jsou již opatřeny inženýrskými sítěmi a obsluhovány hromadnou dopravou Strategie/metody používané pro řešení problémů UR Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Budování/udržování kompaktního města  Vede k efektivnějšímu využití pozemků ve městě, redukuje zábor volné krajiny v okolí města, zlepšuje dostupnost/dopravní obslužnost) Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Vymezení nezastavitelného území (resp. vymezení rozvojových ploch) - bez pozdějších změn  Daň/poplatek za výstavbu na „zelené louce“  Meziobecní/nadlokální spolupráce (plánování)  Sdílení a přerozdělování daňových výnosů  Stanovení (ročních) kvót nové výstavby (na „zelené louce“) Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Transit-oriented development (TOD)  Snaha o zmírnění negativních důsledků dominantního postavení automobilové dopravy v urbanizovaných oblastech  Hlavním záměrem TOD je tvorba páteřní sítě hromadné dopravy reprezentované kolejovou dopravou v nezávislé dopravní stopě a koridory frekventovaných autobusových spojů a rozvíjení center městské aktivity při zastávkách a přestupních uzlech této sítě. Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Transit-oriented development (TOD)  Okres Arlington (zázemí Washingtonu D.C.), v centru cca 5 mil. aglomerace  Od 60. let silný zájem developerů o pozemky (kanc. plochy, bydlení…), tradiční prostory pro obchod a služby stagnovaly/upadaly Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Transit-oriented development (TOD) Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Transit-oriented development (TOD) Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Transit-oriented development (TOD) 11 % území okresu určeno pro intenzívní zástavbu – 2 koridory metra, zbytek zóny s nízkou hustotou zástavbou => koncentrace rozvoje/prevence neplánovaného rozvoje Strategie/metody používané pro řešení problémů UR  Transit-oriented development (TOD) 1970 Kanceláře 5,5 mil. sf Byty 7000 Maloobchod 870 000 sf Pracovní místa 22 tis. 2018 Kanceláře 23,5 mil. sf Byty 33000 Maloobchod 3 200 000 sf Pracovní místa 90 tis. (gentry = šlechta/vyšší střední vrstva)  Gentrifikace znamená příliv majetných obyvatel obvykle do středních částí měst, spojený se zakupováním a renovaci starších a mnohdy zanedbaných budov. Jedná se o proces pozvolné proměny městské části obývané obyvateli s nízkými příjmy na čtvrť obyvatel bohatších, s prestižním statusem.  Tato tendence se objevuje v centrálních částech západoevropských a severoamerických městech cca od 80.-90. let 20. stol., kdy tímto způsobem došlo k proměně původně dělnických čtvrtí na byty s vyšší kvalitou bydlení.  Proces gentrifikace může mít různé podoby, mnohdy je proměně chudých čtvrtí napomáháno různými systémy podpor ze strany různých institucí státu i samosprávy. Gentrifikace Co gentrifikaci umožnilo:  Postindustriální éra => růst ekonomického významu vyšších forem služeb (produkční/komerční služby) koncentrovaných ve středech měst – právní, poradenské, finanční…. služby (makléři, auditoři, reklamní agenti, designéři…)  Vytvoření těchto velmi dobře placených pracovních míst umožnilo vznik nové sociální skupiny – young urban professionals - yuppies (gentrifikanti).  Yuppies typicky jsou: mladí, vzdělaní, úspěšní/bohatí, svobodní/nesezdaní a bezdětní s dlouhou a pružnou pracovní dobou.  Růst podílu domácností „singles“ nebo DINKs (double income, no kids)  Emancipace žen na trhu práce. Gentrifikace Motivy pro gentrifikaci:  Velká koncentrace a výběr služeb i zábavy v centrech měst.  Více míst pro vzájemná setkávání lidí.  „Staré“ čtvrti mohou být architektonicky/esteticky atraktivní a zajímavé, přítomnost genia loci.  Pro yuppies je místo zaměstnání často pohodlně dostupné i pěšky.  Suburbia nejsou pro „singles“ nebo DINKS příliš vhodná/atraktivní.  V neposlední řadě - je to módní záležitost dvojí gentrifikace: 1) zdola – poptávkou, atraktivitou lokality (kick – off), 2) druhá gentrifikace – lokalita se stane předmětem spekulací velkých hráčů na trhu (ti, co „gentrifikovali“, jsou dnes často sami „gentrifikováni.“) Gentrifikace Pozitiva:  Výrazně zvedá sociální, ekonomickou i estetickou úroveň některých degradovaných čtvrtí v městských centrech.  Působí jako „protihráč“ suburbanizace, i když výrazně slabší.  Přináší pracovní místa do městských oblastí postižených vysokou nezaměstnaností. Negativa:  Kvůli růstu nájmů, cen domů a bytů nebo cen v obchodech vytlačuje sociálně slabé obyvatele (často etnické menšiny) z míst kam přišla.  Omezuje počet levných bytů využívaných sociálně slabšími skupinami.  Podílí se tak z části na přelidnění ghett tím, že zmenšila jejich plochu. Gentrifikace Moravan – dříve textilka… …v současnosti byty a komerční prostory Moravan – dříve textilka… …v současnosti byty a komerční prostory U1 Snímek 109 U1 User; 08.11.2021 V prezentaci byly použity materiály především ze dvou zdrojů:  www.suburbanizace.cz – stránky projektu řešeného geografy PřF UK (najdete zde odkazy na řadu dalších zdrojů)  Hnilička, P. Sídelní kaše : otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno : Era vydavatelství, 2005. 131 s.