MUNI ECON Fiskální politika O čem to bude? - co může vláda dělat v době krize - veřejné rozpočty - státní dluh - multiplikátor - proč snížení daně z příjmu není nejlepší nápad, jak podpořit ekonomiku MUIll 2 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ n. o u i\i Cíl přednášky - Proč vlády provádějí fiskální politiku? - Proč a jak se vlády zadlužují? - Jak (ne)pomáhá fiskální politika ke stabilizaci ekonomiky? Jak funguje multiplikační efekt? - Jaké jsou náklady veřejného dluhu a kdo je platí? Ml 3 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ r Fiskální politika Stabilizační politika Monetární ■ Fiskální politika H politika 4 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta Jaký je trend vývoje vládních výdajů za posledních 150 let? MU NI 5 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ C O u Jaký je trend vývoje vládních výdajů za posledních 150 let? Veřejné výdaje ve vybraných zemích v % HDP (2019) 60 50 40 30 20 10 / # <ŕ<ŕ ŕ <«V <ŕ ŕ + * * ŕ ^ ^V%°v f é # <ŕ £ * £ č & o°v ^ o^v 7 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta I ECON Fiskální politika -Využívání veřejných financí (státního rozpočtu) za účelem dosažení stanovených cílů (udržení vyváženého ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti) - Funkce: Stabilizační - Alokační (poskytování veřejných statků) - Redistribuční (sociální politika) nul 8 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ Mikroekonomická fiskální politika - Poskytování veřejných statků - Problém černého pasažéra (nevylučitelnost ze spotřeby) - veřejné statky X veřejně poskytované statky - => mikroekonomie - Redistribuce - viz sociální politika 9 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Makroekonomická fiskální politika -Snaha o stabilizaci ekonomického výkonu Q- V, 1— 01 M ekonomický vývoj bez HOPO {-) 10 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI E C O N Teoretická východiska - Neoklasikové cenová hladina Keynesiánci - Diskreční fiskální politika - Multiplikátor - X vytěsňovací efekt, časová zpoždění agregátní poptávka agregát n í nabídka reálny produkt 11 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Teoretická východiska - model AS/AD -AD: vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat - klesající - Piguův efekt bohatství (spotřebitelé se cítí bohatší) - Keynesův efekt úrokových měr (spotřebitelé omezují hotovost -> klesají úrokové míry) - Mundell-Flemingův efekt měnového kurzu (depreciace stimuluje exporty) 12 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Teoretická východiska - model AS/AD - LRAS: vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který firmy chtějí vyrábět v dlouhém období -v dlouhém období vertikálni -cenová hladina nemá vliv na dlouhodobou schopnost růstu HDP 13 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Teoretická východiska - model AS/AD - AS: vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který firmy chtějí vyrábět v krátkém období - rostoucí - teorie strnulých mezd teorie strnulých cen - teorie mylného chápání 14 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Poptávkový šok a reakce fiskální politiky 15 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Riziko procyklické fiskální expanze 16 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Riziko procyklické fiskální expanze odchylka od potenciálního produktu £018 strukturální deficit 5 2013 17 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Nabídkový šok 18 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Rozpočtový model O jc 0 u 'í Katedra ekonomie, Ekonomicku-a^avm iď r\uua Státní rozpočet i 20 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ ľ u u n Státní rozpočet -Centralizovaný peněžní fond, který používají ústřední orgány státní správy - Sestavuje se na 1 rok -Zákon (specifický legislativní proces) - x veřejné rozpočty 21 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta Státní rozpočet 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Příjmy 1234,5 1281,6 1273,6 1403,9 1523,2 1475,5 1487 1624,4 1945 Výdaje 1297,3 1219,8 1279,8 1401 1551,7 1842,9 1907 1984,8 2240 Saldo -62,8 61,8 -6,2 2,9 -28,5 -367,4 -419,7 -360,4 -295 22 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Příjmy státního rozpočtu 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 ■ 400 2015 2016 m 232 - 689 727 764 718 699 789 597 643 2017 2018 2019 2020 i Daňové příjmy ■ Příjmy z pojistného na sociální zabepzečení ■ Ostatní příjmy 2021 2022 23 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUN ECO Výdaje státního rozpočtu - Mandatorní výdaje - Quasi-mandatorní výdaje (platy zaměstnanců, výdaje na obranu) - Nemandatorní výdaje 2500 2000 2015 2016 2017 ■ Mandatorní výdaje 24 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta 2018 2019 2020 2021 2022 i Quasi-mandatorní výdaje ■ Nemandatorní výdaje 2023 MUN1 ECON Proč mohou být příliš vysoké mandatorní výdaje špatné? -omezují diskreční možnosti vlády -ztěžují snižování rozpočtových deficitů (4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písrn. b) a § 161 odst. 1 tak aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství. §1 Financování obrany (1) vláda každoročné v návrhu zákona o státním rozpočtu stanoví výdaje na financování obrany České republiky (dále jen ::výdaje na obranu státu") ve výši nejméně 2 % nominálního hrubého domácího produktu pro rozpočtový rok. na který je sestavován návrh státního rozpočtu. (2) Při postupu podle odstavce 1 se použije prognóza nominálního hrubého domácího produktu pro příslušný rozpočtový rok uvedená v Rozpočtové strategii sektoru veřejných institucí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. (3) Pro sestavení střednědobého výhledu státního rozpočtu se použijí odstavce 1 a 2 obdobně. 25 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECO Výdaje státního rozpočtu 2023 (v mid. Kč) 202 2 021 ■ Běžné výdaje ■ Kapitálové výdaje 26 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Výdaje státního rozpočtu (mId, 2022) Výdaje státního rozpočtu mld. 1 Výdaje státního rozpočtu mld. Platy a podobné a související výdaje 154 8% Stavební spoření 4 0% Neinvestiční nákupy a související výdaje 137 7% Státní příspěvek na důchodové připojištění 8 0% Výdaje na obsluhu státního dluhu 50 2% Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům 89 4% 57 3% Neinvestiční transfery neziskovým a pod.organizacím 22 1% Ostatní běžné výdaje 33 2% Neinvestiční transfery státním fondům 66 3% Investiční nákupy a související výdaje 36 2% Neinv. transfery fondům soc. a veřejného zdrav. poj. 129 6% Investiční transfery podnikatelským subjektům 17 1% Neinv. transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 243 12% Investiční transfery státním fondům 91 4% Neinv. transfery příspěvkovým a pod. organizacím 84 4% Investiční transfery veřej, rozpočtům územní úrovně 22 1% Důchody 588 29% Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím Prostředky na podpory v nezaměstnanosti 13 1% 10 0% Ostatní kapitálové výdaje Ostatní sociálni dávky 114 6% 7 0% Státní sociální podpora 56 3% Celkem 2031 M U 11 1 27 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta Deficit státního rozpočtu - strukturální x cyklický deficit - změna deficitu - endogenní - vlivem změny HDP (cyklická složka deficitu) - exogénni - změna postoje fiskální politiky (strukturální složka deficitu) - primární deficit 28 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta i Cyklická složka salda % HDP i Strukturální saldo % HDP i Jednorázové a jiné přechodné operace % HDP ■Saldo sektoru vládních institucí % HDP i Úroky % HDP i Primární saldo % HDP •Saldo sektoru vládních institucí % HDP MU NI ECO Financování deficitu - Úvěr od centrální banky - náklad: inflace - Emise státních obligací - státní pokladniční poukázky (splatnost do jednoho roku) krátkodobé krytí potřeby financování, posílení likvidních rezerv prodávané holandskou aukcí - státní dluhopisy střednědobé a dlouhodobé fixní i variabilně určený výnos splatnost 2-50 let 29 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Státní dluh v % HDP Země Čistý dluh Hrubý dluh Brazílie 35,2 68 Kanada 34,7 85,3 Francie 84 90,2 Německo 57,4 81,9 Velká Británie 81,6 88,8 Itálie 106,1 127 Japonsko 133,5 238 Norsko -167 34,1 Saudská Arábie -53,9 3,7 JAR 35,6 42,3 84,1 102,7 30 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECO Státní dluh České republiky Ukazatel 2019 2020 2021 2022 Státní dluh (mld. Kč) 1 640,2 2 049,7 2465,7 2894,8 SPP (mld. Kč) 18 25,4 33,3 0 Dluhopisy na domácím trhu (mld. Kč) 1 419,2 1 831,6 2219,8 2521,3 Spořící státní dluhopisy 13 25,6 38,9 83,4 Dluhopisy na zahraničním trhu (mld. Kč) 151,5 129,2 74,1 5,1 Ostatní (mld. Kč) 51,5 63,6 99,6 283,7 Podíl na HDP (%) 30 44,2 Výdaje na obsluhu dluhu (mld. Kč) 39,6 40,1 42 49,5 31 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Státní dluh České republiky - https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/statistiky/podle-doby-splatnosti/2023/statni-dluhopisy-podle-doby-splatnosti-z-53039 32 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Státní dluh České republiky .....Ic. Kí 350 30C 25C 21)0 150 100 0 1,1 I I ■ # 4? # 4* # >P 4 ##<(řJ? v o:SPP a ostatní instrumenty peněžního trhu SDD vydané na zahraničních trzích ■ Přijaté zápůjčky a úvěry, směnky a ostatní dluh ■ SDD vydané na domácím trhu, SSD % p. a. 7 6 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 Doba do splatnosti (roky) 2016 2017 —2018 ^—2019 ^—2020 ■2021 ■2022 Splatnost státního dluhu Výnosová křivka státních dluhopisů 33 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Náklady dluhové služby 3 -: g 2.5 ŕ 1,6 O.f • ITA HUN CVP . ESP * * HRV * BEL „™MLT* * E U 27 * PRA ROM • SVK • IftL AUT L% ~ DED ■ - lva • hlo- *CZE DNK LUX ' SWE FIN EST 4-i eg 80 100 120 VtFíjnf dlulw1« HDP 140 1W 100 Výše zadlužení a dluhová služba v EU27 (2019) 34 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECON Možnost stabilizace a redukce dluhu - primární přebytek - politicky obtížně průchodné (snížení G, zvýšení T) - založeno na strukturálních reformách - inflační daň a ražebné (seignorage) - umělé snižování reálné hodnoty dluhu - inflace musí být neočekávaná - nebezpečí hyperinflace -státní bankrot - relativně vzácný CS: Mussolini a veřejný dluh • dluh (1918) 70,3% HDP • krátká doba splatnosti dluhopisů • 1926: minimální splatnost 7 let + fixní úroková sazba 5 % • 1934: prodloužení splatnosti na 25 let + fixní úroková sazba 3,5 % • první konverze vedla k reálnému snížení dluhu o 20 %, druhá o 30 % 35 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Možnost stabilizace a redukce dluhu - zvýšit ekonomický růst - možné v delším časovém období - měříme-li dluh v poměru ku HDP -v praxi v případě velkých problémů - asistence financích institucí (Pařížský klub - veřejní věřitelé; Londýnský klub - soukromí věřitelé; MMF; World Bank) - implementace záchranného programu - snížení dluhu 36 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECON CS: Snaha o snižování státní dluhu Itálie 37 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U N I ECON CS: Snaha o snižování státní dluhu Itálie a p i 1 tMO *9BD 2DDÖ 2020 Primární přebytky/deficity 38 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON CS: Snaha o snižování státní dluhu Itálie 2000 2005 2010 2015 2020 Vývoj HDP 39 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Fiskální pravidla - Proč je zavádět? 40 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Fiskální pravidla - Proč je zavádět? -Zvyšují kredibilitu fiskální konsolidace x mohou působit procyklicky - Fiskální politika používá tradičně diskreční opatření 41 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECON Fiskální pravidla Pravidlo omezující výši dluhu Přímá souvislost s udržitelností veřejného dluhu Nemá stabilizační účinek (můžu působit procyklicky) Transparentní Do určité výše není vůbec omezující Pravidlo omezující výši deficitu státního rozpočtu Přímá souvislost s udržitelností veřejného dluhu Nemá stabilizační účinek (můžu působit procyklicky) Transparentní Snadná kontrola 42 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Fiskální pravidla Pravidlo omezující výši strukturálního deficitu státního rozpočtu Úzká vazba na udržitelnost veřejného dluhu Očištění deficitu od vlivu hospodářského cyklu je komplikované Zachovává stabilizační funkci fiskální politiky Snižuje se transparentnost, náročné na kontrolu Příjmová/výdajová pravidla Ovlivňuje míru přerozdělování Nemá přímou vazbu na udržitelnost veřejného dluhu Částečně zachovává stabilizační funkci fiskální politiky 43 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Fiskální pravidla - Pakt stability a růstu (dluhové + deficitní pravidlo) -zákon č. 23/2017 sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti - dluhové pravidlo - pokud je dluh vyšší jako 55 % vláda předloží výhled rozpočtu vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí neuplatní se v případě zhoršení ekonomického vývoje, nouzového stavu,... - vznik Národní rozpočtové rady 44 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Problémy fiskálních pravidel - možnost změny (zákon č. 207/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) MU NI 45 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ n. o u i\i Dluhová krize - vládní dluhopisy jsou považovány za rizikové -2010: Irsko, Řecko, Portugalsko, Španělsko - není možné provádět fiskální expanzi; státy často musí provádět fiskální restrikci => fiskální politika v takových případech bývá procyklická 46 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta CS: Dluhová krize v některých zemí eurozóny - 2009: řecká vláda oznámila výrazné zvýšení deficitu - => snížení ratingu Řecka - 2010: žádost Řecka o mezinárodní pomoc - květen: schválen záchranný program MMF a ostatních zemí eurozóny - Řecko se mělo vrátit k fiskální obezřetnosti a mělo provést strukturální reformy (těžko politicky průchodné) - vytvořen Evropský nástroj fiskální stability (později zahrnut do Evropského stabilizačního mechanismu) 440 mld. euro (ESM 700 mld. euro) cílem je pomoci zemím eurozóny, které se dostanou do problémů - ECB začala nakupovat dluhopisy Řecka, Irska, Itálie, Portugalska a Španělska (na sekundárním trhu) 47 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECON CS: Dluhová krize v některých zemí eurozóny náklady na dluh se zvýšily v celé řadě států periferie eurozóny - listopad 2010: Irsko dostává pomoc 85 mld. euro - květen 2011: Portugalsko získává pomoc 78 mld. euro - březen 2012: Řecko získává 130 mld. euro (součástí je i zkrácení soukromých věřitelů) - červen 2012: Španělsko získává 100 ml. euro na rekapitalizaci bankovního sektoru - Červenec 2012: Mario Draghi: „Within our mandate, the ECB is ready to do whatever it takes to preserve the euro. And believe me, it will be enough". 2013 - 2015 uklidnění situace, opouštění záchranných programů (Řecko až 2018) MUNI 48 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta r~ n n m n. o u i\i CS: Dluhová krize: výnosy vybraných desetiletých dluhopisů (v %) Španělsko Řecko Portugalsko J J \ 2011 2012 2013 2014 i\aieara eKonomie, tKonomicKO-spravni laKuna Irsko 2012 2013 2014 MU NI E C 0 N Vývoj ratingů vybraných zemí Fl, NL, DE _1------- I FR, AT BE CZ SK ES, IT, IE Investiční pásmo Spekulativní pásmo HU PT GR AAA AA+ AA AA- A- A A- BBB+ BBB BBB- BB+ BB BB- B- B B- CCC+ ccc ccc-cc c D 2010 2011 2012 MUNI 50 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta i- n n m c u u im Vývoj HDP (2010=100) 180 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 — — European Union - 27 countries (from 2020) Ireland Greece Spain Italy Portugal 51 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Fiskální pravidla v EU 1990 1995 2000 2006 2008 2011 ■ příjmové pravidlo "dluhové pravidlo "výdajové pravidlo ■ deficitní pravidlo 52 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U N ECO Byla pravidla v EU účinná? 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 -10 -15 -20 -25 -30 -35 i Czechia i Spain i Poland i Germany i France i Slovakia i Ireland i Italy 1EU27 i Greece i Netherlands Pakt stability a růstu Deficity veřejných financí (2009-2020) 53 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI E C 0 N Byla pravidla v EU účinná? 250 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU27 Czechia Germany Ireland Greece Spain France Italy Poland Slovakia ......Pakt stability a mstu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Konec první části i 55 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ ľ u u n Nástroje fiskální politiky -velikost vládních výdajů -automatické (vestavěné) stabilizátory -diskreční opatření 56 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECON Velikost vládních výdajů I. lil. hl. li 2004 I 2005 2006 2007 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15% ■ HDP ■ spotřeba ■ investice ■ vládní výdaje Meziroční změna HDP a jeho složek (%) 57 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECO Automatické (vestavěné) stabilizátory -automaticky stimulují agregátní poptávku v době recese - mandatorní výdaje - progresivní daň z príjmu - transferové platby - Jaká je jejich nevýhoda? 58 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Růst vládních výdajů v době Velké recese Výdaj 2008 2009 Státní rozpočet jako celek 1084 1167 Důchody 313 340 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 8% Státní rozpočet 59 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta 9% důchody 112% podpora v nezaměstnanosti MU NI E C 0 N CS: Fungovala (by) progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? Ukazatel 4Q 2008 4Q 2009 Změna r/r HDP_real 941 mld. Kč 925 mld. Kč -4,2 % Nezaměstnanost 5,5 % 8,7 % + 58 % Nominální mzda 26 904 Kč 26 724 Kč -0,7 % Reálná mzda (ceny 4Q 2008) 26 904 Kč 26 609 Kč -1,1 % Inkaso pojistného na SZ 98,57 mld. Kč 87 mld. Kč -11,7% - DPFO 2008 i 2009 - Daň = 15 % ze superhrubé mzdy (1,34 násobek hrubé mzdy) - sleva na poplatníka 24 840 Kč ročně (2070 měsíčně) Hrubý měsíční příjem Daň Průměrná sazba 12 000 Kč 342 Kč 2,85 % 20 000 Kč 1 950 Kč 9,75 % 30 000 Kč 3 960 Kč 13,20 % 50 000 Kč 7 980 Kč 15,96 % 100 000 Kč 18 030 Kč 18,03 % 60 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta ECO CS: Fungovala (by) progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? Ukazatel 4Q 2008 Daň Průměrná daňová sazba 4Q 2009 Daň Průměrná daňová sazba Změna příjmu r/r Změna daňové sazby Daňová úspora (měsíčně) 1. decil 12 666 Kč 476 Kč 3,8 % 12 491 Kč 441 Kč 3,5 % -1,38 % -0,3p. b. 28 Kč 1. kvartil 16 527 Kč 1 252 Kč 7,6 % 16 390 Kč 1 224 Kč 7,5 % -0,83 % -0,1 p. b. 17 Kč Medián 21 881 Kč 2 328 Kč 10,64 % 21 700 Kč 2 292 Kč 10,56 % -0,83 % -0,08 p. b. 17 Kč 3. kvartil 29 380 Kč 3 835 Kč 13,1 % 29 386 Kč 3 837 Kč 13,1 % 0,02 % 0 - 0,4 Kč 9. decil 40 988 Kč 6 169 Kč 15 % 41 719 Kč 6 316 Kč 15,1 % 0,45 % + 0,1 p. b. -37 Kč 61 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECON CS: Fungovala by progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? - příjmy se snížily v průměru o 0,7 % - progresivní zdanění (by) pomohlo minimálně - větší progrese by významně situaci nezlepšila => progresivní zdanění jako vestavěný stabilizátor nefunguje 62 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON CS: důchody jako vestavěný stabilizátor 2006 2007 i Plný důchod ^"Předčasný důchod 2008 ■Starobní důchody celkem 2009 změna počtu důchodců (v tis. osob) 63 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MU NI ECO Diskreční opatření -jednorázová opatření zaměřená k realizaci akutních změn v národním hospodářství - změna daní - změna vládních výdajů - změna struktury vládních výdajů ve směru těch s vyšším multiplikátorem - veřejné programy a projekty zaměstnanosti 64 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON CS: šrotovně na Slovensku - automobilový sektor 17 % HDP a 9 % zaměstnanosti - 2009 výrazný pokles prodeje vozidel - Robert Fico: „povinnosťou vlády, ktorá vysokú koncentráciu automobilového priemyslu v krajine zdedila, je udržiavať ju pri živote11] „cieľom je, aby sme zvýšili spotrebu a aby sa aj zvýšila dôvera ľudí..." - 55 mil. euro (dotace 1000 - 1500 euro na vozidlo) - první vlna březen 2009 (následovala druhá vlna) - 39 270 vozidel 65 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUHI E C 0 N CS: šrotovně na Slovensku - výsledky 2500 2000 1500 1000 500 počet registraci nových vozidel na milion osob (Mino 2015) - pokles o 198 vozidel na mil. osob před zavedením - nárůst o 505 vozidel na mil. osob při běhu šrotovného - pokles o 208 vozidel na mil. osob po zavedení Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta Srovnání nástrojů Vestavěné stabilizátory - kratší časová zpoždění - omezené ve velikosti - nemohou způsobit procykličnost fiskální politiky fiskální politiky Diskreční opatření - delší časová zpoždění - velikost může mít výrazný vliv na AD - mohou způsobit procykličnost fiskální politiky Muni 67 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ c o u Příjmy a výdaje státního rozpočtu ČR (v mld. Kč) 1200 1150 1100 1050 1000 850 800 2005 2006 2007 2008 2009 ^—Příjmy ^—Výdaje 2010 2011 2012 2013 68 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Multiplikační proces -jakým způsobem ovlivní dodatečně utracené prostředky agregátní poptávku - pokud multiplikátor = 1 => dodatečné výdaje = dodatečnému nárůstu HDP - multiplikátor může dosahovat i jiných hodnot 69 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta Spotřeba -agregátní spotřeba má dvě složky - fixní část: autonomní spotřeba, která je nezávislá na příjmu - variabilní část, která je závislá na příjmu - agregátní spotřeba = autonomní spotřeba + spotřeba závislá na příjmu - příjem podléhá zdanění y - C = c0 + Ci(l - ť)Y - ct mezní sklon ke spotřebě Current income (output), V Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta Investiční výdaje - Firma se rozhoduje, co udělat s naakumulovaným ziskem: - vyplatit dividendy - zvýšit úspory - investovat v zahraničí -> zahraniční investice - investovat doma -> investice jako složka HDP - Faktory, které toto ovlivňují - úroková sazba doma - úroková sazba v zahraničí očekávaný zisk - Předpokládáme, že investice nezávisí na hodnotě aktuálního výstupu 71 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Vládní výdaje -exogénni 72 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Čisté exporty -NX = EX -m* IM -m je mezní sklon k importu (změna v importech vyvolaná změnou důchodu) - export - exogénni 73 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta Agregátní poptávka - AD = c0 + Ci(l - ť)Y + I + G + EX - mIM z Makroekonomie 1 známe: 1 M = - 1-MPC - daně a dovozy multiplikátor snižují - Příklad: - t = 20 %; m = 20 %, d = 60 % - M = 1,39 (bez zahrnutí daní a dovozu by byl 2,5) — M = i l-CiCl-íO+m 74 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Multiplikační proces - multiplikátor má jinou velikost v době boomu, kdy ekonomika funguje na plné kapacitě, a v době recese, kdy jsou v ekonomice nevyužité zdroje - důležitý cíl fiskálního stimulu: zdroje, které se nevyužívají, aby byly využity - velikost multiplikátoru také závisí na očekávání domácností a firem ohledně budoucího vývoje - pokud domácnosti očekávají po fiskálním stimulu vyšší daně, budou více šetřit 75 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Multiplikační proces - efekt vytěsnění - nárůst úrokové míry způsobí snížení soukromých investic (úroková sazba je ale řízena CB - viz monetární politika) - vláda zvýší svoje výdaje do infrastruktury - pokud je plná zaměstnanost a plné využití zdrojů, krátkodobě to vede pouze ke zvýšení ceny - v delším období to povede k přesunu zaměstnanců a kapitálu do stavebnictví 76 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON Multiplikátor HISTORICAL MULTIPLIER FOR TOTAL GOVERNMENT SPENDING Government spending raises output more in recessions than in expansions as S -0.5 -1.0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 19S0 1985 1990 1995 2000 2005 ■ NBER-defined recessions Source: A, Auerbach and Y, Gorodnkhenko, American Economic Journal: Economic Policy (2012) 77 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON CS: snížení daní v ČR v roce 2021 (založeno na Fischer et al. 2020, Horská 2020) - snížení DPFO zrušením počítání daně z příjmu ze závislé činnosti ze superhrubé mzdy (z 20,1 % na 15 %) + nárůst slevy na poplatníka z 2 070 na 2 320 Kč/měsíc - cílem MF ČR bylo podpořit spotřebu domácností -A. Schillerová: „Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky". 78 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON CS: snížení daní v ČR v roce 2021 Dopad zrušení superhrubé mzdy 90000 80000 Měsíční hrubá mzda ■ Zvýšení spotřeby díky úspoře na dani ■ Zvýšení úspor díky úspoře na dani MU NI 79 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ c u u i\i CS: snížení daní v ČR v roce 2021 - dopad na veřejné rozpočty cca 115 mld. Kč -zvýšení spotřeby o 56 mld. Kč - multiplikační efekt? 80 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON CS: snížení daní v ČR v roce 2021 Multiplikační efekt - ČR - malá otevřená ekonomika - spotřeba z dovozů cca 22 % celkové spotřeby - spotřeba domácností se opatřením zvýšila o cca 1,1 % + zvýšil se dovoz o 0,35 % - HDP se opatřením zvýšilo o 0,8 % daňový balíček stál 2,3 % HDP - multiplikátor = 0,34 nárůst HDP o 0,8 p. b. 81 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 -snížená sazba DPH zvýšena z 10 % na 14 % CD 24 AFGHANISTAN KORONAVIRUS DOMACl SVĚT REGIONY EKONOMIKA KULTUR. snaha udržet deficit veřejných financí X procyklická fiskální politika CD 24 Průzkum: Vyšší DPH donutí tři čtvrtiny lidí omezit výdaje Praha - Kvůli růstu daně z přidané hodnoty by téměř tři čtvrtiny lidí rády omezily své výdaje a případně začaly i spořit. Ovšem více než dvě pětiny současně přiznaly, že jim současná situace více spořit neumožňuje. Jak vyplývá z průzkumu ING Bank, o změně chování neuvažují především mladí lidé. AFGHÁNISTÁN KORONAVIRUS DOMÁCÍ SVĚT REGIONY EKONOMIKA C J 24 AFGHÁNISTÁN KORONAVIRUS DOMÁCÍ SVĚT REGIONY EKONOMIKA Rok 2012: Vyšší DPH, zdanění B hazardu i sjednocení rodičovské 82 Katedra Ekonom OECD: Zvyšováním DPH se Česko ubírá správným směrem AKTUALIZOVÁNO 1. 1. 2012 MU NI E C 0 N CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 - situace 3Q 2011 -Situace v říjnu 2011 o -i -2 -3 -4 -5 -6 -7 -S |Čisté půjčky/výpůjčky ■Maastrichtské kritérium deficitu 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 Deficity státního rozpočtu 83 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta 44 40 36 32 28 24 20 16 12 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 Vývoj zadlužení MUN I ECO CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 - situace 3Q 2011 - Informace dostupné v říjnu 2011 3 4 1/95 1/97 1/99 l/Ol 1/03 1/05 1/07 1/09 1/11 Produkční mezera 84 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta 20 10 0 -10 -20 -30 -40 rAr\ n & ŕ í m H a iť3 ^^^—4měsíční klouzavé průměry i i i i i 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 Indikátor důvěry v průmyslu MU NI ECO CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 - situace v Evropě 2008 2009 2010 2011 2012 2005 2007 2008 2009 2010 2012 Výnos španělských 10Y dluhopisů Výnos irských 10Y dluhopisů 85 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 - výsledek 2009 2010 2011 2012 2011 2012 2011 2012 Predikce 2Q 2011 Predikce 3Q 2011 Skutečnost HDP 2,5 -4,1 2,3 2,5 2,5 2,1 1 Spotřeba domácností 3,6 -0,2 0,2 0,5 2 -0,6 -0,5 0,5 -2,1 Spotřeba vlády 1,1 2,6 -0,1 -2,4 -2,1 -1,2 -0,5 -1,9 Investice -1,5 -7,9 -3,1 1,9 3,2 2,1 1,4 -4,5 Čistý export 1,3 -0,6 1 1,9 1,1 1,7 1 1,9 1,7 Inflace 6,3 1 1,5 2,3 3,5 1,9 3,2 1,9 3,3 HDP eurozóny 0,5 -4,2 1,8 1,9 2 1,7 1 -0,6 10Y úrokové sazby 4,55 4,67 3,71 4,0 4,3 3,7 3,7 3,71 ^-, ^ I 86 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta E C 0 N CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 - výsledek 1997 1 99 9 2 00 1 2003 2 005 2 00 7 2 009 2 011 2013 Deficit státního rozpočtu 87 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta 1/95 1/97 1/99 1/01 1/03 1/05 1/07 1/09 1/11 1/13 Mezera výstupu MUN I ECON Vliv zahraničí - zahraničí ekonomiku ovlivňuje skrze zahraniční obchod - Německo má 31% podíl na vývozu ČR, což vede k 20 % podílu na české agregátní poptávce - fiskální expanze Německa tak zvyšuje agregátní poptávku v České republice 88 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON CS: fiskální stimul ve Francii No stimulus (1980) Budget balance (T-G) (ratio of GDP) Germany GDP growth rate(%) France Growth rate of exports (relativeto 197?} (%) Growth rate of imports (relativetoiw>(%) French stimulus (1982) Budget balance (T-G) (ratio of GDP) G DP growth rate (%) Growth rate of exports (relative 101979} {%) Growth rate of imports (relativeto 1979)(%) Post stimulus (1983) Budget balance (T - G) (ratio of GDP) G DP growth rate (%) Growth rate of exports (relative 101979} (%) Growth rate of imports (revive to 1979) (%) 1 1 -5 0 5 10 15 20 89 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta MUNI ECON Fiskální politika J. F. Kennedyho - problém s prosazením v Kongresu - nástup L. Johnson => snížení daní (osobních o 20 %; podnikových o 10 %) - HDP i zaměstnanost vzrostly, U se snížila - daně zůstaly sníženy, vládní výdaje rostly (Vietnam) => inflace MU NI 90 Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ _ Ľ u u l\l Závěr - Deficit státního rozpočtu má svou strukturální a cyklickou složku. - Veřejný dluh je standardní součástí moderní ekonomiky. - Veřejný dluh je možno financovat různými způsoby, vždy ale vznikají náklady, které musí někdo nést. - V případě dluhové krize není možné provádět expanzivní fiskální politiku. - Výhodou vestavěných stabilizátorů je snížení časových zpoždění; nevýhodou omezená použitelnost.a - Multiplikátor snižují daně a otevřenost ekonomiky. MU Katedra ekonomie, Ekonomicko-spravni fakulta _ _ Literatura - Franc a kol. 2015: Hospodářská politika 92 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta M U NI ECON MUNI ECON