MUNI ECON Nerovnost a sociální politika Výdaje na sociální politiky ze státního rozpočtu (2021) 94.9 666.6 697 187.5 239.6 i sociální dávky ■ kapitálové výdaje "školství "ostatní "strukturální politika 2 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI E C 0 N Hospodářské Noviny Q. Hledá fi) BYZNYS ZPRÁVY NÁZORY TE CH REALITr INVESTICE PODCASTť PročNe ARCHIV DALŠÍ t BeNative 13. KKUSINtt I LUUt iROZHLAS HN.cz > Archiv ^ Sdílet fjj Přidat do playlistu £j Přečíst později DOMOV SVET EKONOMIKA SPORT KULTURA VEDA KOMEMTARE ŽIVOTMI STYL VOLBY POCASI VINOHRADSKÁ 12 Smutný český unikát. Dva miliony lidí zde žije v česku roste chudoba, apeluje odborářka. 55 těsně nad hranicí chudoby, milion pod ní ,Nevykreslujte nás jako spálenou zemi,' říká ekonom Nůžky ve společnosti se rozevírají! Přijde vlna nenávisti a agrese, tvrdí experti MAJETEK NEROVNOST UHEL POHLEDU Mýtus o rovnostářském Česku. Majetkové i příjmové nerovnosti jsou Nůžky se rozevírají: 31 procent u nás vysoké Udí nic neušetří Krize rozevírají nůžky, zabezpečit potřebují všechny vrstvy společnosti, míní sociolog Prokop 3 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie Měření nerovnosti - Lorenzova křivka - Giniho koeficient - G=A/(A+B) - Hranice/míra chudoby - Robin Hood index (Hoover index) - Kolik procent příjmu by bylo třeba rozdělit, aby všichni měli stejně 100% Cumulative share of people from lowest to highest incomes 4 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI ECON Giniho koeficient (v %) 5 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Giniho koeficient ČR 28 24.5 24 23.5 i 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 6 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Giniho koeficient ve vybraných zemích 1994 1999 2004 • 2009 2014 2019 • ČR • Německo "Egypt • Franice • Velká Briránie • Peru ••Polsko •Slovensko • Švédsko •USAg 7 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Příjmová nerovnost ve vybraných zemích OECD — 1985 ♦AV 2013 or latest year available Gini points Increase Little change Decrease 50 45 40 35 30 25 20 1*111 •tl***!**11 ♦ Source: OECD (2015), In It Together: Why Less Inequality Benefits AH, http://dx.doi. org/10.1787/888933207711. 8 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI ECO Míra chudoby -disponibilní ekvivalizovaný příjem domácnosti < 60 % mediánu národního disponibilního ekvivalizovaného příjmu (15 570 Kč měsíčně pro jednočlennou domácnost) 9 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Míra chudoby v ČR 10.5 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Míra chudoby podle typu bydlení 25 20 15 10 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 ■ vlastnictví a bezplatné užívání ■ nájemní 2020 2021 2022 11 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Míra chudoby v určitých typech domácností 45 1 li JI ■IiUi 1 L L Lib 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 ■ míra chudoby u jednotlivců 65 a více let ■ 1 dospělý, alespoň 1 závislé dítě ■ 2 dospělí, 1 závislé dítě ■ 2 dospělí, 2 závislé děti «2 dospělí, 3 a více závislých dětí 12 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Hranice příjmové chudoby a důchody 20 000 45 13 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Míra materiální a sociální deprivace - materiální a sociální deprivace: osoba, která si nemůže dovolit 5 položek nahrazovat obnošené oblečení za nové (7,6 %) mít dva páry dobře padnoucích bot (1,8 %) každý týden utratit malou sumu peněz, aniž bych se musel s někým radit (10,5 %) pravidelně se účastnit volnočasových aktivit (7,9 %) kupovat nový nábytek a vyměnit jej za opotřebovaný (49 %) jíst maso, drůbež nebo ryby obden (4,8 %) dostatečně vytápět byt (2,7 %) zaplatit neočekávaný výdaj (12 800 Kč; 19,8 %) týdenní dovolená (20,1 %) hradit náklady spojené s bydlením (6,1 %) používat automobil (5,5 %) mít počítač připojený k internetu (2,1 %) M U N I 14 Ekonomicko-spravni fakulta, Katedra ekonomie _ _ _ Ľ U U l\l Materiální a sociální deprivace Severe material and social deprivation rate by NUTS 2,2022 (%) EU = 6.7% >30.0 21.0 -< 30.0 14.5-< 21.0 8.9-< 14.5 4.5-< 8.9 I I <4.5 I Data not available Ganarias (ES) Guadeloupe (FR) Martinique (FR) > Guyane (FR) Reunion (FR) Mayotte (FR) > Malta Azores [PT} 0-1 « » 1 Madeira (PT) ■f-\ Liec.hienstein .1 Svalbard (NO) = f *< Iceland: 2018 data; Norway and Albania: 2020 data; Switzerland,Turkiye, Montenegro and Serbia: 2021 data. Iceland and Tiirkiye: only available at -i ' ' r i \* ■ nat'ona' level. 15 EkOnOmiCkO-SpraVni fakulta, Katedra ekOnOmiSourceEurostaKonlinedatacodesilc.mdsdllandilc.mdsdlS) Administrative boundaries: © EuroGeographics © UN-FAO 6 Turkstat Cartography: Eurostat - IMAGE, 11/2023 eurostatH MUNI E C 0 N Míra chudoby (OECD) 0.45 0.35 3 0.30 1 5 > c 0.25 ) c O < > 0.20 f O < > > í O < 0.15 c * x O » < [ ) k é t í x o T x ► • • • T f x a o t Tx < O O x » ô ■ < > 005 s> m • • a x x o V x O 0.00 x x • Total O 0-17 year-olds X 66 year-olds or more |yj |J J 16 Ekonomicko-spravnf fakulta, Katedra ekonomie _ _ _ n. u u i\i Míra chudoby Obr. 1 - Míra chudoby podle národních hranic chudoby Obr. 2 - Míra chudoby podle evropské hranice chudoby MU NI 17 Ekonomicko-spravni fakulta, Katedra ekonomie _ _ _ n. o u i\i Lidé žijící s příjem pod 1,9 $ (extrémní chudoba) Poverty headcount ratio at SI.90 a day (2011 PPP) (% of population) < 5.0% 1.0-4.9% 5.0 - 9.9% 10.0-19.9% 20.0-29_9% ■ 30.0-39.9% ■ 40.0-19.9% B 50.0 - 59.9% ■ 00.0 - 69.9% ■ 70.0- 79.9% No data MUNI 18 Ekonomicko-spravni fakulta, Katedra ekonomie i- n n m c u u im Vývoj podílu lidí s příjmem pod 1,9 $ (v %) 45 40 35 30 25 20 15 10 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 19 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Vývoj podílu lidí s příjmem pod 1,9 $ (v %) Total population living in extreme poverty, by world region Numbers are in millions of people. Extreme poverty is defined as living with per capita household consumption below 1.90 international dollars per day (in 2011 PPP prices). International dollars are adjusted for inflation and for price differences across countries. 1990 1995 2000 2005 2010 2015 Source: PovcalNet (World Bank) Note: Consumption per capita is the preferred welfare indicator for the World Bank's analysis of global poverty. However, for about 25% of the countries, estimates correspond to income, rather than consumption. MUNI 20 Ekonomicko-spravni fakulta, Katedra ekonomie i- n n m c u u im Daně a transfery snižují příjmovou nerovnost Helping hand Poverty rate* before and after taxes and transfers Selected OECD countries, 2016, % 0 10 20 30 4C Finland France Germany Britain Australia Canada Italy Mexico South Korea Israel United States 21 Ekonomicko-spravnf fakulta, Katedra ekonomie Source:OECD ■ 1 i ■ 1 1 i ■ 1 1 ■ 1 1 i i 1 1 i ■ 1 1 i I 1 1 1 M |_ i 1 i ■_ ■ rl i "Less than 50% of median income MUNI ECON Příjem před a po zdanění a transferech v ČR 1 600 000 1 600 000 ^—Top 10 % ^—50. - 90. percentil ^—spodní polovina ^—Top 10 % ^—50. - 90. percentil ^—spodní polovina 22 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI ECON Příjem před a po zdanění a transferech v ČR 6 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 aX> oS> o?> o$ oO' oř* dP d?5 c$ cO' oř* r?3 r?3 nS^ kV nS3 n?3 Top 1 % ^—Top 10 % ^—50. - 90. percentu ^—spodní polovina 23 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 c\i -*t co oo i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—r OCN^COOOOC\l"*tCDOOOC\l"*tCDOOO oooooooooocj)CJ)CJ)CJ)CJ)OOOOOt— 050505050505050505050000000000 i-t-t-t-t-t-t-t-t-t-CNCNC\IC\IC\IC\IC\IC\IC\ICN ■Top 1 % -Top 10% ■50. - 90. percentu ■spodní polovina MU NI E C O N Podíl na celkovém příjmu před a po zdanění a transferech 60% 24 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie 60% 50% ^—Top 1 %-Top 10 % ^—50. - 90. percentil spodní polovina M u n i E C 0 N Podíl na celkovém bohatství 70% 60% 50% 40% —s 30% 20% 10% 0% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 ^—Top 1 % ^—Top 10% ^—50.-90. percentil -spodní polovina Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie m U N I ECON Podíl na celkovém příjmu po zdanění a transferech a na celém bohatství —Top 1 % — Top 10 % ^—50. - 90. percentil ^—spodní polovina ^—Top 1 % ^—Top 10 % ^—50.-90. percentil ^—spodní polovina 26 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MU NI ECON Giniho koeficient majetkového rozdělení 100% 80% 60% 40% 20% 0% source: Shorrocks, Davies, & Liuberas (2021a) 27 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie I E C 0 N Proč je majetková nerovnost vysoká? -významná část majetku děděna - nízké majetkové daně 28 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MU NI ECON Podíl majetkových daní na daňovém výnosu Ekonomicko-spn source: OECD (2020) MUNI E C 0 N Proč se příjmová nerovnost zvyšuje (by mohla zvyšovat)? - v důsledku globalizace (technologické změny, zahraniční obchod, investice) - mění se rovnováha mezi prací a kapitálem - mizí tradiční pracovní místa - mění se společenské postoje - (stát méně reguluje a méně přerozděluje) - snižuje se daňová progrese Ml 30 Ekonomicko-spravni fakulta, Katedra ekonomie _ t Podíl práce na národním důchodu Panel A: France 1897 1907 1917 1927 1937 1947 1957 1967 1977 19B7 1997 2007 labcursharE long term fluctuations Panel B UK Panel C: United-States 0.70 -i -labcurshar-? long term fluctuations labour share kmg term fluctuations 31 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI ECON Zdanění příjmů (USA) 100 (S^ffloaON^tDtOONÝíDODON^fDoaOCslÝtDtOON^íDoaON^lDoaON^fflCOON'ttDíOON^tDCOO T-T-T-T-T-W(N|NW(NCOCOncOCO^^^^*iniOiOinin(D(D(D(D(DNNSSNOO(OCO(l()000)0)0)0)0)OOOOOi-'-0505050505050505050505050505050505050505050505050505050505050505050505050505050505050505050000000 T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-T-CNCNCNCNCS|CNCN ■nejnižší sazba ■nejvyšší sazba MU NI 32 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie E C O N Sociální politika - Cíl: zabezpečení sociálního smíru v rámci hospodářských a politických možností dané země - Teoretické přístupy: - Konzervativismus - individuální svoboda a zodpovědnost; sociální postavení a blahobyt by měl odpovídat ekonomické výkonnosti - Demokratický socialismus - usiluje o překonání sociální nerovnosti; zabezpečení základních životních podmínek je úloha státu - Katolické sociální učení - uznává svobodu jednotlivce; zdůrazňuje však, že za sociální situace odpovídá celá společnost; jistá omezená úloha státu; zajištění určitého dostatku pro všechn muni ECON 33 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie Subjekty - Stát a jeho orgány (MPSV, UP, CSSZ) - Zaměstnavatelé - Zaměstnavatelské a odborové svazy, tripartita - Církve - Rodina - Nadnárodní instituce (OSN, EBRD, ILO) MU N I 34 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie n n n m Nástroje sociální politiky - Kolektivní vyjednávání - Tripartita - Odbory - Sociální příjmy - Porodné, starobní důchod - Sociální služby - Věcné dávky - Léky, zdravotnické prostředky - Účelové půjčky - Půjčky na bydlení, vzdělání - Úlevy a výhody - slevy na jízdném M u n i 35 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie _ _ _ n. o u i\i CS: snížení daní v ČR v roce 2021 (pokračování z fiskální politiky) - snížení DPFO zrušením počítání daně z příjmu ze závislé činnosti ze superhrubé mzdy (z 20,1 % na 15 %) + nárůst slevy na poplatníka z 2 070 na 2 320 Kč/měsíc - cílem M F ČR bylo podpořit spotřebu domácností -jaký mělo opatření vliv na nerovnost? 36 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON CS: snížení daní v ČR v roce 2021 (pokračování z fiskální politiky) 37 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON CS: snížení daní v ČR v roce 2021 (pokračování z fiskální politiky) Průměrná daňová sazba při různých úrovních měsíčních zdanitelných příjmů domácností 20 15 ra -O N ra in ui m o >c ra -a £ 5 ■tu E o 0 20 000 40 000 60 000 80 000 Měsíční zdanitGlný příjem domácnosti Stav k roku 2020 • Nová daňová úprava .........Log. (Stav k roku 2020) ...... -* .........•' r"" • < .... • • • 100 000 120 000 ■■ Log. (Nová daňová úprava) Zdroj: Výpočty ÚNRR. 38 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MU NI E C 0 N CS: snížení daní v ČR v roce 2021 (pokračování z fiskální politiky) Průměrná měsíční daňová úspora domácností seřazených podle výše měsíčních zdanitelných příjmů MU NI 39 Ekonomicko-spravni fakulta, Katedra ekonomie _ _ _ Ľ U U l\l CS: snížení daní v ČR v roce 2021 (pokračování z fiskální politiky) - snížení daně způsobilo nárůst nerovnosti měřenou Giniho koeficientem z 0,2314 na 0,2386 daňová změna byla regresivní (snížila progresy daně) 40 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON slevy na jízdném v ČR a na Slovensku 41 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie M U NI ECON Filozofické přístupy k politice přerozdělování - utilitarismus - liberalismus - spravedlnost - „situace za závojem nevědomosti" - libertariánství 42 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MU NI ECON Stát blahobytu -Stát hraje významnou hospodářsko-politickou a sociální roli -Stát zajišťuje: - Základní příjem pro každého - Zmírnění nebo překonání rizik - Poskytování veřejných sociálních služeb - Míra zajištění je mezi státy různá Múru 43 Ekonomicko-spravni fakulta, Katedra ekonomie _ _ _ n. o u i\i Etapy ve vývoji státu blahobytu - 80. léta 19. stol. - 2. světová válka - Položeny základy států blahobytu (základní pojišťovací schémata) - Veřejné školství - Velká hospodářská krize - 2. světová válka - 70. léta 20. století - Zlatý věk států blahobytu - W. Beveridge - „péče od kolébky až po hrob" - 70. - 90. léta 20. století - Stagnace států blahobytu - Současnost - Rekonceptualizace státu blahobytu nebo demontáž státu blahobytu? 44 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie m u ni ECON Růst vládních výdajů v letech 1937-2013 (v % HDP) 1937 1960 1990 2000 2010 2013 Austrálie 14,8 21,2 34,7 33,9 36>3 35,1 Belgie 21,8 30,3 54,8 49,1 52,6 54,7 Francie 29 34,6 49,8 51,6 56,6 57,1 Irsko 25,5 28 41,2 31,2 65,5 42,9 Itálie 24,5 30,1 53,2 45,8 50,5 50,6 Japonsko 25,4 17,5 31,7 38,5 40,7 43,1 Kanada 25 28,6 46 41,1 43,2 41,1 Německo 34,1 32,4 45,1 45,1 47,9 44,6 Nizozemí 19 33,7 54 44,1 51,3 49,7 Norsko 11,8 29,9 54,9 42,3 45,1 44,6 Nový Zéland 25,3 26,9 41,3 38,3 48,4 43,2 Rakousko 20,6 35,7 48,6 51,8 52,7 51,3 Španělsko 13,2 18,8 42 39,2 46,3 44,8 Švédsko 16,5 31 59,1 55,1 52,4 52,8 Švýcarsko 24,1 17,2 33,5 35,1 33,8 33,9 USA 19,7 27 33,3 33,9 42,8 38,9 Velká Británie 30 32>2 39,9 36,5 49,7 47,1 Zdroj: 1937-1990: TANZT V., SCHUKNECHT L. Reconsidering the Fiscal Role of Government: The International Perspective, 1997. 2000-2013: OECD. Economic Outlook No. 95 45 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI E C 0 N Výdaje na sociální dávky v EU podle typu 30 25 20 15 10 -5 0 - EU is talian as GU-15 for 1993-99, EU-25 for 2000-04, EU-27 for 2005-07, EU-2tí for 2006-12. Source: EUROSTAT. Social exclusion Housing Une.mployme.nt Family/child nm Disability S i ckness/ health care Survivors Old age 46 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI ECON Typologie státu blahobytu - Liberální (USA) - Sociální systém omezený na univerzální přerozdělování - Soukromé systémy sociálního pojištění - Důraz na pružné fungování trhu práce - Sociálně-demokratický (Švédsko) - Univerzalistická povaha sociálního systému - Vysoké náhradové poměry - Strategie dohod na úrovni tripartity - Aktivní politika zaměstnanosti - Konzervativní (Německo) - Státem organizované sociální zabezpečení - Silný vliv dalších subjektů (rodina, církev) - Subsidiarita - Rudimentární (jihoevropský) - Duální stát - konzervativně korporativní režim (důchodové zajištění, zajištění v nezaměstnanosti hrazeno z příj ze zaměstnání) + sociálně demokratický režim (zdravotní péče a vzdělání je hrazeno z daní) Důležitost rodiny - Výjimečné postavení zaměstnanců veřejné správy y | Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie _ Krize státu blahobytu - Růst nákladů, ztráta konkurenceschopnosti, růst zadlužení - Ztráta efektivnosti -Ztráta sociálního konsensu - Demografické změny 48 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie m u ni ECON Počet osob starších 65 let na 100 osob v produktivním věku (20-64) Zdroj: Perspektivy světové populace OSN: Revize 2019. 49 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI ECON CS: Vývoj švédského státu blahobytu - Do roku 1970 - prosperita 30 -i Kolikrát bylo HDP v roce 1970 vyšší než v roce 1870 Giniho koeficient 1960-2008 50 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie mu ni ECON CS: Vývoj švédského státu blahobytu - Nižší tempa růstu v 70. a 80. letech, recese v 1. polovině 90. let (1991-1993) => krize švédského modelu? - Příčiny ze strany hospodářské politiky: - keynesiánská regulace poptávky - devalvace koruny, které oddalovaly řešení strukturálních problémů - četné regulace pracovního trhu - růst reálných nákladů na práci - nadměrná daňová zátěž 51 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie m u ni ECON CS: Vývoj švédského státu blahobytu 52 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie m u ni ECON CS: Vývoj švédského státu blahobytu Figure 5. The share of the population aged 20-64 supported by various welfare benefits. 1970-2009 (Mltime equivalents). Závěr - Sociální stabilita je předpokladem úspěšného ekonomického vývoje - Existuje však trade-off mezi ekonomickou efektivností a mírou socio-ekonomických nerovností - Nerovnost měříme pomocí Giniho koeficientu nebo Lorenzovy křivky - Majetková nerovnost je výrazně větší než příjmová nerovnost - Stát blahobytu v důsledku působení globalizace a nepříznivého demografického vývoje postupně prochází transformací směrem ke „konkurenčnímu" státu blahobytu. muu 54 Ekonomicko-spravni fakulta, Katedra ekonomie _ _ _ A co dál? - 1. Hospodářská politika =>MPE_HOP2 Hospodářská politika 2 =>MPE_PHOP Praktická hospodářská politika =^>BPV_EVSE Ekonomika veřejného sektoru =^MPV_VEVO Veřejná volba - 2. Fiskální politika =^>BPV_VEF1 Veřejné finance 1 =^>MKV_VEF2 Veřejné finance 2 =>BPV_VEEK Veřejná ekonomie - 3. Monetární politika =>BPE MOEK Monetární ekonomie - 4. Vývoj hospodářské politiky =>BPE_HOD1 Hospodářské dějiny 1 =^>MPE_HOD2 Hospodářské dějiny 2 =>BPE_DET1 Dějiny ekonomických teorií 1 =^>MPE_DET2 Ekonomické teorie 2 =>MPE EKTR Ekonomie transformace - 5. Vnější hospodářská politika =^>MPE_MEEK Mezinárodní ekonomie =>MPE_EKEI Ekonomie evropské integrace - 6. Politika hospodářské soutěže =^>MPP_SOPR Soutěžní právo =^>MPE_SOEK Soutěžní ekonomie 1 =^>MPE_SOE2 Soutěžní ekonomie 2 =>MPE_IORG Industrial organization - 7. Strukturální politika =^BPR_PIPE Politiky, instituce a právo EU =>BPR_REK1 Regionální ekonomie a politika =>MPV_EZTI Ekonomika životního prostředí a dopravy =>MPE_TREN Transport Economics - 8. Sociální politika =>BPV_VESP Veřejná a sociální politika 55 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie MUNI E C 0 N MUNI ECON