vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,t práce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,po cevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitik měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezin rodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocykl konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísekt aměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpr dikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ek nomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturál politiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vně prostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhprác vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozice Ministerstvo financí České republiky Makroekonomická predikce České republiky srpen 2023 Makroekonomická predikce České republiky srpen 2023 Ministerstvo financí ČR odbor Hospodářská politika Letenská 15, 118 10 Praha 1 Tel.: 257 041 111 E-mail: macroeconomic.forecast@mfcr.cz ISSN 1804–7971 (on-line) Vychází 4x ročně, zdarma Elektronický archiv: http://www.mfcr.cz/makropre Makroekonomická predikce České republiky srpen 2023 Obsah Úvod a shrnutí......................................................................................................................................................... 1 Rizika a nejistoty predikce ....................................................................................................................................... 4 1 Východiska predikce........................................................................................................................................... 5 1.1 Vnější prostředí ............................................................................................................................................... 5 1.2 Ceny komodit................................................................................................................................................... 9 1.3 Fiskální politika .............................................................................................................................................. 11 1.4 Měnová politika, finanční sektor a měnové kurzy......................................................................................... 13 1.5 Demografie.................................................................................................................................................... 18 1.6 Ostatní předpoklady...................................................................................................................................... 20 2 Ekonomický cyklus ........................................................................................................................................... 21 2.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu .............................................................................................................. 21 2.2 Konjunkturální indikátory.............................................................................................................................. 22 3 Predikce makroekonomického vývoje v ČR ....................................................................................................... 24 3.1 Ekonomický výkon......................................................................................................................................... 24 3.2 Ceny............................................................................................................................................................... 31 3.3 Trh práce........................................................................................................................................................ 35 3.4 Vztahy k zahraničí.......................................................................................................................................... 40 4 Monitoring predikcí ostatních institucí ............................................................................................................. 45 5 Dostupnost vlastnického bydlení v ČR............................................................................................................... 46 5.1 Vývoj cen nemovitostí ................................................................................................................................... 47 5.2 Dostupnost vlastnického bydlení .................................................................................................................. 48 5.3 Rizika pro ekonomiku .................................................................................................................................... 51 5.4 Závěr.............................................................................................................................................................. 52 5.5 Přehled literatury a použitých zdrojů ............................................................................................................ 53 Slovníček pojmů .................................................................................................................................................... 54 Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2023 a 2024 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2026). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu) a je dostupná na internetových stránkách Ministerstva financí České republiky na adrese: http://www.mfcr.cz/makropre Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast@mfcr.cz Seznam tabulek Tabulka 1.1.1: Hrubý domácí produkt – roční .................................................................................................................... 8 Tabulka 1.1.2: Hrubý domácí produkt – čtvrtletní.............................................................................................................. 8 Tabulka 1.2.1: Světové ceny vybraných komodit – roční ................................................................................................. 10 Tabulka 1.2.2: Světové ceny vybraných komodit – čtvrtletní........................................................................................... 10 Tabulka 1.3.1: Saldo a dluh............................................................................................................................................... 12 Tabulka 1.4.1: Úrokové sazby – roční............................................................................................................................... 15 Tabulka 1.4.2: Úrokové sazby – čtvrtletní......................................................................................................................... 15 Tabulka 1.4.3: Úvěry a vklady – roční průměry ................................................................................................................ 16 Tabulka 1.4.4: Úvěry a vklady – čtvrtletní průměry.......................................................................................................... 16 Tabulka 1.4.5: Měnové kurzy – roční................................................................................................................................ 17 Tabulka 1.4.6: Měnové kurzy – čtvrtletní ......................................................................................................................... 17 Tabulka 1.6.1: Demografie................................................................................................................................................ 19 Tabulka 2.1.1: Produkční mezera a potenciální produkt................................................................................................... 22 Tabulka 3.1.1: HDP – užití ve stálých cenách – roční........................................................................................................ 27 Tabulka 3.1.2: HDP – užití ve stálých cenách – čtvrtletní ................................................................................................. 28 Tabulka 3.1.3: HDP – užití v běžných cenách – roční........................................................................................................ 29 Tabulka 3.1.4: HDP – užití v běžných cenách – čtvrtletní ................................................................................................. 29 Tabulka 3.1.5: HDP – důchodová struktura – roční .......................................................................................................... 30 Tabulka 3.1.6: HDP – důchodová struktura – čtvrtletní.................................................................................................... 30 Tabulka 3.2.1: Ceny – roční............................................................................................................................................... 33 Tabulka 3.2.2: Ceny – čtvrtletní........................................................................................................................................ 34 Tabulka 3.3.1: Trh práce – roční ....................................................................................................................................... 37 Tabulka 3.3.2: Trh práce – čtvrtletní................................................................................................................................. 38 Tabulka 3.3.3: Účet domácností ....................................................................................................................................... 39 Tabulka 3.4.1: Rozklad vývozu zboží (v metodice národních účtů) – roční ...................................................................... 42 Tabulka 3.4.2: Rozklad vývozu zboží (v metodice národních účtů) – čtvrtletní................................................................ 42 Tabulka 3.4.3: Platební bilance – roční............................................................................................................................. 43 Tabulka 3.4.4: Platební bilance – čtvrtletní ...................................................................................................................... 44 Tabulka 4.1: Shrnutí monitorovaných předpovědí........................................................................................................... 45 Seznam grafů Graf 1.1.1: Reálný HDP eurozóny a USA............................................................................................................................. 7 Graf 1.1.2: Reálný hrubý domácí produkt .......................................................................................................................... 7 Graf 1.1.3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen ..................................................................................................... 7 Graf 1.1.4: Míra nezaměstnanosti ...................................................................................................................................... 7 Graf 1.1.5: Indikátor ekonomického sentimentu ............................................................................................................... 7 Graf 1.1.6: Index nákupních manažerů............................................................................................................................... 7 Graf 1.1.7: Indikátor důvěry podnikatelů ........................................................................................................................... 7 Graf 1.1.8: Ukazatel Ifo a průmyslová produkce v ČR......................................................................................................... 7 Graf 1.2.1: Dolarová cena ropy Brent............................................................................................................................... 10 Graf 1.2.2: Korunová cena ropy Brent.............................................................................................................................. 10 Graf 1.3.1: Saldo sektoru vládních institucí ...................................................................................................................... 12 Graf 1.3.2: Dluh sektoru vládních institucí ....................................................................................................................... 12 Graf 1.4.1: Úrokové sazby................................................................................................................................................. 14 Graf 1.4.2: Úvěry domácnostem....................................................................................................................................... 14 Graf 1.4.3: Hypoteční úvěry na nákup byt. nemovitostí................................................................................................... 14 Graf 1.4.4: Úvěry nefinančním podnikům ........................................................................................................................ 14 Graf 1.4.5: Úvěry v selhání................................................................................................................................................ 14 Graf 1.4.6: Vklady ............................................................................................................................................................. 14 Graf 1.4.7: Nominální měnové kurzy................................................................................................................................ 14 Graf 1.4.8: Reálný měnový kurz vůči eurozóně ................................................................................................................ 14 Graf 1.5.1: Věkové skupiny............................................................................................................................................... 18 Graf 1.5.2: Očekávaná střední délka života při narození.................................................................................................. 18 Graf 1.5.3: Starobní důchodci........................................................................................................................................... 19 Graf 1.5.4: Počet úmrtí ..................................................................................................................................................... 19 Graf 2.1.1: Produkční mezera........................................................................................................................................... 21 Graf 2.1.2: Potenciální produkt ........................................................................................................................................ 21 Graf 2.1.3: Využití výrobních kapacit v průmyslu.............................................................................................................. 22 Graf 2.1.4: Obvykle odpracované hodiny ......................................................................................................................... 22 Graf 2.2.1: Indikátor důvěry a HPH v průmyslu ................................................................................................................ 23 Graf 2.2.2: Indikátor důvěry a HPH ve stavebnictví.......................................................................................................... 23 Graf 2.2.3: Indikátor důvěry a HPH v obchodě a službách................................................................................................ 23 Graf 2.2.4: Kompozitní indikátor vývozu zboží ................................................................................................................. 23 Graf 2.2.5: Indikátory důvěry a spotřeba domácností...................................................................................................... 23 Graf 2.2.6: Rozklad spotřebitelských očekávání ............................................................................................................... 23 Graf 2.2.7: Souhrnný indikátor důvěry a HPH................................................................................................................... 23 Graf 2.2.8: Kompozitní předstihový indikátor .................................................................................................................. 23 Graf 3.1.1: Zdroje hrubého domácího produktu .............................................................................................................. 26 Graf 3.1.2: Výdaje na hrubý domácí produkt ................................................................................................................... 26 Graf 3.1.3: Reálný hrubý domácí produkt ........................................................................................................................ 26 Graf 3.1.4: Spotřeba domácností...................................................................................................................................... 26 Graf 3.1.5: Spotřeba domácností...................................................................................................................................... 26 Graf 3.1.6: Věcné členění investic..................................................................................................................................... 26 Graf 3.1.7: Sektorové členění investic .............................................................................................................................. 26 Graf 3.1.8: Zdroje financování investic ............................................................................................................................. 26 Graf 3.2.1: Spotřebitelské ceny ........................................................................................................................................ 32 Graf 3.2.2: Spotřebitelské ceny v hlavních oddílech......................................................................................................... 32 Graf 3.2.3: Jádrová inflace a jednotkové náklady práce................................................................................................... 32 Graf 3.2.4: Kurz CZK/EUR a korunová cena ropy Brent .................................................................................................... 32 Graf 3.2.5: Deflátor hrubého domácího produktu ........................................................................................................... 32 Graf 3.2.6: Směnné relace ................................................................................................................................................ 32 Graf 3.2.7: Nabídkové ceny bytů ...................................................................................................................................... 32 Graf 3.2.8: Ceny bytů v relaci k průměrné mzdě .............................................................................................................. 32 Graf 3.3.1: Počet zaměstnanců dle různých statistik........................................................................................................ 36 Graf 3.3.2: Počet cizinců zaměstnaných v ČR ................................................................................................................... 36 Graf 3.3.3: Ukazatele nezaměstnanosti............................................................................................................................ 36 Graf 3.3.4: Pojistné na sociální zabezpečení a výdělky..................................................................................................... 36 Graf 3.3.5: Náhrady na zaměstnance a produktivita........................................................................................................ 36 Graf 3.3.6: Nominální měsíční mzdy................................................................................................................................. 36 Graf 3.3.7: Nominální objem mezd a platů....................................................................................................................... 36 Graf 3.3.8: Míra hrubých úspor domácností..................................................................................................................... 36 Graf 3.4.1: HDP a dovoz zboží partnerských zemí ............................................................................................................ 41 Graf 3.4.2: Vývoz zboží reálně .......................................................................................................................................... 41 Graf 3.4.3: Deflátor vývozu zboží...................................................................................................................................... 41 Graf 3.4.4: Obchodní bilance............................................................................................................................................ 41 Graf 3.4.5: Bilance služeb ................................................................................................................................................. 41 Graf 3.4.6: Bilance prvotních důchodů............................................................................................................................. 41 Graf 3.4.7: Běžný účet platební bilance............................................................................................................................ 41 Graf 3.4.8: Saldo běžných transakcí.................................................................................................................................. 41 Graf 4.1: Prognózy růstu reálného HDP na rok 2023........................................................................................................ 45 Graf 4.2: Prognózy míry inflace na rok 2023 .................................................................................................................... 45 Graf 5.1: Podíl vlastnického bydlení ................................................................................................................................. 46 Graf 5.2: Vlastnické bydlení a hypotéky v ČR ................................................................................................................... 46 Graf 5.3: Úvěry na bydlení................................................................................................................................................ 47 Graf 5.4: Sazby a nové objemy hypoték ........................................................................................................................... 47 Graf 5.5: Výdaje domácností na bydlení........................................................................................................................... 47 Graf 5.6: Vývoj cen nemovitostí v ČR................................................................................................................................ 48 Graf 5.7: Růst cen nemovitostí ......................................................................................................................................... 48 Graf 5.8: Náklady bydlení ................................................................................................................................................. 48 Graf 5.9: Stavební povolení – počet bytových budov....................................................................................................... 48 Graf 5.10: Stavební povolení – hodnota bytových budov ................................................................................................ 48 Graf 5.11: Náklady výstavby bytových budov................................................................................................................... 48 Graf 5.12: Nájemné a imputované nájemné .................................................................................................................... 50 Graf 5.13: Čistý měsíční příjem domácností..................................................................................................................... 50 Graf 5.14: Poměr cen nemovitostí vůči příjmům.............................................................................................................. 50 Graf 5.15: Výše měsíční splátky nové hypotéky ............................................................................................................... 50 Graf 5.16: Poměr hypoteční splátky a čistých příjmů....................................................................................................... 50 Graf 5.17: Rozpočtové omezení domácností – 2015........................................................................................................ 50 Graf 5.18: Rozpočtové omezení domácností – 2022........................................................................................................ 51 Graf 5.19: Daň z nemovitosti............................................................................................................................................ 51 Graf 5.20: Příspěvky na bydlení ........................................................................................................................................ 52 Seznam použitých zkratek b. c. .....................................................běžné ceny CPI .......................................................index spotřebitelských cen CZK.......................................................mezinárodní kód pro českou korunu ČNB .....................................................Česká národní banka ČSÚ ......................................................Český statistický úřad EA20 ....................................................eurozóna v rozsahu 20 zemí ECB ......................................................Evropská centrální banka EK ........................................................Evropská komise EU, EU27 .............................................Evropská unie v rozsahu 27 zemí EUR ......................................................mezinárodní kód pro euro Fed ......................................................Federální rezervní systém HDP .....................................................hrubý domácí produkt HPH .....................................................hrubá přidaná hodnota MF ČR...................................................Ministerstvo financí MMF ....................................................Mezinárodní měnový fond MPSV ...................................................Ministerstvo práce a sociálních věcí OECD....................................................Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSVČ ....................................................osoba/y samostatně výdělečně činná/é p. b. .....................................................procentní bod p. o. .....................................................pravá osa s. c. ......................................................stálé ceny SPVF ....................................................souhrnná produktivita výrobních faktorů THFK ....................................................tvorba hrubého fixního kapitálu USD ......................................................mezinárodní kód pro americký dolar VŠPS ....................................................Výběrové šetření pracovních sil Značky použité v tabulkách - pomlčka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval . tečka na místě čísla značí, že daný údaj nepredikujeme, popř. není k dispozici nebo je nespolehlivý x, (mezera) křížek nebo mezera na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů Uzávěrka datových zdrojů Makroekonomická predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 10. srpnu 2023. Poznámky Není-li uvedeno jinak, nejsou údaje v Makroekonomické predikci očištěny o sezónní a kalendářní vlivy. Publikované součtové údaje v tabulkách mohou být zatíženy nepřesností na posledním desetinném místě vzhledem k zaokrouhlo- vání. Údaje z předchozí predikce z dubna 2023 jsou vyznačeny kurzívou. Údaje vztahující se k rokům 2025 a 2026 jsou extrapolačním scénářem, který naznačuje směr možného vývoje a není v textu až na výjimky komentován. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 1 Úvod a shrnutí Globální ekonomický růst zpomaluje. Dodavatelské řetězce již sice fungují bez významnějších problémů, v řadě zemí však inflace i přes postupný pokles zůstává vysoká, a nadále tak citelně snižuje kupní sílu domácností. Hospodářskou aktivitu tlumí také předchozí zpřísnění měnové politiky centrálních bank. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, ve 2. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně zvýšil o 0,1 % a meziročně klesl o 0,6 %. V 1. čtvrtletí 2023, pro které jsou k dispozici detailní údaje o struktuře růstu, HDP meziročně (bez očištění) klesl o 0,2 %. Spotřeba domácností se v 1. čtvrtletí meziročně propadla o 5,8 %. Negativní dopad na spotřební výdaje měl nejen pokles reálného disponibilního důchodu, způsobený velmi vysokou inflací, ale i nárůst míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti ve veřejném sektoru a nákupů zboží a služeb vzrostla o 2,8 %. Pokles tvorby hrubého fixního kapitálu se prohloubil na 2,3 %. Investiční aktivitu podpořily investice do strojů a zařízení, ostatní kategorie ale vykázaly pokles, z toho nejvíce investice do obydlí. Ze sektorového hlediska bylo snížení investic domácností a firem tlumeno vyššími investičními výdaji vládních institucí. Změna stavu zásob a cenností ubrala z růstu ekonomiky 0,5 p. b. Firmy tak sice dále razantně navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a možných výpadků v dodávkách komponent, v meziročním srovnání se ovšem akumulace zásob snížila. Saldo zahraničního obchodu ekonomický růst podpořilo v rozsahu 3,0 p. b. Zatímco vývoz zboží a služeb vzrostl o 7,6 %, dovoz se zvýšil jen o 3,9 %. Zlepšení v dodavatelských řetězcích umožnilo firmám dokončovat rozpracovanou produkci, která byla následně exportována. Dovoz pak tlumila také slabá domácí poptávka. Za celý rok 2023 by HDP mohl klesnout o 0,2 % (po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat). Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob ale ekonomiku citelně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude z velké části vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu však budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku, což ale zároveň přispěje ke snížení inflačních tlaků. Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina či zemní plyn, ale i další kategorie zboží a služeb. Silné domácí poptávkové tlaky jsou již tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně působí rovněž posilování koruny. Meziroční inflace se v průběhu 1. poloviny letošního roku rychlým tempem snižovala, ve 2. pololetí by se měla držet na vysokých jednociferných hodnotách. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 %. V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v tolerančním pásmu inflačního cíle České národní banky. V celoročním vyjádření očekáváme pokles na 2,8 %. Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %, v příštím roce by mohla klesnout v průměru na 2,7 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024. Běžný účet platební bilance vykázal v 1. čtvrtletí 2023 schodek ve výši 5,1 % HDP. Ten odráží především zhoršení bilance prvotních důchodů vlivem vyššího odlivu důchodů z investic (zejména ve formě dividend). Negativně na vývoj běžného účtu působil i pokles přebytku bilance služeb daný vyššími náklady v sektoru dopravy. Naopak odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice a zlepšení podmínek v exportně orientovaném automobilovém průmyslu vedly k mezičtvrtletnímu zlepšení obchodní bilance. Tyto faktory by přitom měly být zásadní i nadále. Deficit běžného účtu by se tak postupně měl snižovat na 1,7 % HDP v letošním roce a na 0,6 % HDP v roce příštím. Odhad výsledku hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2023 ve výši −3,6 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Nastavená fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu saldu ve výši −2,3 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 % HDP. 2 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Ekonomika by v roce 2023 měla nepatrně klesnout růst reálného HDP v %, příspěvky v procentních bodech -6 -4 -2 0 2 4 6 8 2014 2016 2018 2020 2022 2024 Čisté vývozy Tvorba hrubého kapitálu Konečná spotřeba Hrubý domácí produkt Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Zisky firem letos dále výrazně vzrostou meziroční růst nominálního HDP v %, příspěvky v p. b. -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Saldo daní a dotací Hrubý prozovní přebytek Náhrady zaměstnancům Hrubý domácí produkt Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Inflace se vrátí do blízkosti cíle ČNB meziroční růst indexu spotřebitelských cen v %, příspěvky v p. b. -2 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Tržní vlivy Admin. opatření CPI celkem Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Nezaměstnanost by měla téměř stagnovat registrovaná nezaměstnanost, v tis. osob, sezónně očištěno 0 50 100 150 200 250 300 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Zdroj: MPSV. Výpočty a predikce MF ČR. Mzdový růst by měl letos zaostávat za inflací průměrná hrubá měsíční mzda, meziroční růst v % -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Nominální Reálná Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Schodek běžného účtu by měl klesnout v % HDP, roční klouzavé úhrny -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Důchody Zboží a služby Běžný účet Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Deficit veřejných financí by měl zůstat nad 3 % HDP saldo sektoru vládních institucí, v % HDP -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 2013 2015 2017 2019 2021 2023 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Rizika predikce jsou vychýlená směrem dolů mezičtvrtletní růst reálného HDP v % -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 30% interval 50% 75% Predikce Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 3 Hlavní makroekonomické indikátory 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2023 2024 Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 5 411 5 791 5 709 6 109 6 786 7 384 7 751 7 475 7 989 růst v %, b.c. 5,9 7,0 -1,4 7,0 11,1 8,8 5,0 10,0 6,9 Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 3,2 3,0 -5,5 3,6 2,4 -0,2 2,3 0,1 3,0 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,5 2,7 -7,2 4,1 -0,7 -3,4 3,9 -2,7 3,9 Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 3,9 2,5 4,2 1,4 0,6 2,4 1,8 1,6 1,3 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 10,0 5,9 -6,0 0,8 3,0 0,8 0,7 2,8 0,5 Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -1,2 0,0 -0,4 -3,6 0,9 2,4 1,3 0,8 1,4 Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,5 -0,3 -0,9 4,8 0,9 -1,7 -1,3 -0,5 -0,7 Deflátor HDP růst v % 2,6 3,9 4,3 3,3 8,5 9,0 2,6 9,9 3,8 Mírainflace spotřebitelských cen průměr v % 2,1 2,8 3,2 3,8 15,1 10,9 2,8 10,9 2,4 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,4 0,2 -1,3 -0,4 -0,8 1,0 0,7 -0,2 0,6 Míranezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 2,2 2,0 2,6 2,8 2,3 2,8 2,7 3,0 2,8 Objem mezd aplatů (dom. koncept) růst v %, b.c. 9,6 7,8 0,1 5,9 9,3 8,4 6,1 7,5 5,8 Saldo běžného účtu % HDP 0,4 0,3 2,0 -2,8 -6,1 -1,7 -0,6 -3,5 -1,9 Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -3,2 -3,6 . -3,5 -2,9 Dluh sektoru vládních institucí % HDP 32,1 30,0 37,7 42,0 44,2 44,7 . 43,5 44,0 Předpoklady: Měnový kurzCZK/EUR 25,6 25,7 26,4 25,6 24,6 23,8 23,9 23,8 23,8 Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 2,0 1,5 1,1 1,9 4,3 4,3 3,9 4,5 4,0 RopaBrent USD/barel 71 64 42 71 101 80 77 77 73 HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 1,6 -6,2 5,4 3,4 0,7 1,2 0,7 1,3 Minulá predikceAktuální predikce Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR. 4 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Rizika a nejistoty predikce Makroekonomická predikce je zatížena řadou rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropské unie jsou zásadně omezeny a neočekáváme, že dojde k jejich obnovení. Předpokládáme, že tento výpadek bude nahrazen zvýšeným dovozem plynu z jiných zemí (včetně zkapalněného zemního plynu). Zároveň by poptávka po zemním plynu měla v důsledku přetrvávajících vysokých cen, dodatečných energetických úspor a přechodu na alternativní technologie klesat. Nenaplnění těchto předpokladů, především pak ve středním horizontu, vnímáme jako hlavní negativní riziko predikce. V predikci také pracujeme s předpokladem, že se další pravděpodobné vlny pandemie covidu-19 podaří zvládnout bez nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Rizikem je nicméně vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu. Významné riziko představuje také možnost obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Navzdory poměrně rychlému poklesu inflace v uplynulých měsících zůstává další vývoj spotřebitelských cen a inflačních očekávání významným rizikem pro českou ekonomiku. Je stěžejní, aby se inflační očekávání vrátila do blízkosti inflačního cíle České národní banky. V opačném případě by návrat inflace ke 2 % vyžadoval ještě přísnější nastavení měnové politiky, což by s sebou neslo dodatečné ekonomické náklady. Obdobně u fiskální politiky by odlišná intenzita a struktura konsolidačního úsilí ovlivnila v krátkém až středném období hospodářskou dynamiku, neřešené strukturální nerovnováhy pak velmi pravděpodobně i dynamiku v delším období. Dostupná data svědčí o tom, že se na trhu práce stále projevují nerovnováhy, které jej charakterizovaly před propuknutím pandemie. Nedostatek zaměstnanců, patrný téměř ve všech odvětvích ekonomiky, je významnou bariérou růstu produkce, obzvláště ve stavebnictví. Ke zmírnění nesouladu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce, a s ním souvisejícím tlakem na růst mezd, však kromě slabé hospodářské dynamiky přispívá také příliv uprchlíků z Ukrajiny. Ukazuje se totiž, že díky stále vysoké poptávce firem po práci a charakteru většiny volných míst (místa s nízkými požadavky na kvalifikaci) nemají ukrajinští uprchlíci s uplatněním na českém trhu práce výraznější problémy, přestože jejich kvalifikační struktura nemusí odpovídat poptávce. Snadnějšímu zaměstnávání cizinců napomáhají i legislativní změny snižující administrativní překážky v této oblasti. Ve středním a dlouhodobém horizontu bude s ohledem na demografický vývoj klíčové, aby integrace uprchlíků z Ukrajiny byla co nejvíce úspěšná a aby docházelo ke zvyšování produktivity práce, např. investicemi do automatizace, robotizace a digitálních technologií. Silným impulzem pro růst produktivity by vzhledem k vysokému zapojení českých firem do globálních dodavatelských řetězců byl také jejich posun do pozic s vyšší přidanou hodnotou (ať už směrem k počáteční fázi výzkumu a vývoje, nebo k fázi prodeje finálního výrobku). Míra hrubých úspor domácností, stejně jako výše čistých půjček/výpůjček, zůstává již od vypuknutí pandemie zvýšená. Tyto mimořádné úspory by v současné době některé domácnosti mohly využít k utlumení dopadů vysokého růstu spotřebitelských cen na reálnou spotřebu. Kvůli nárůstu úrokových sazeb a podstatnému zvýšení cen by se některé domácnosti a firmy mohly dostat do problémů se splácením úvěrů, což by vedlo ke zhoršení kvality úvěrového portfolia bank. Zatím však podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech domácnostem setrvává na velice nízkých úrovních, resp. u úvěrů nefinančním podnikům dále pomalu klesá. Rizikem zůstává i nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Problematice dostupnosti vlastnického bydlení se blíže věnuje kapitola 5. Vzhledem k významu automobilového průmyslu pro českou ekonomiku je rizikem silná procykličnost tohoto odvětví, jeho exportní orientace a závislost na dodavatelských řetězcích. Rizika v automobilovém průmyslu dále prohlubují strukturální změny, k nimž dochází kvůli přechodu na elektromobilitu a postupnému zpřísňování emisních norem. To si přitom vyžádá enormní investice do vývoje technologií, strojů a zařízení či do infrastruktury. Lze také čekat dopad na zaměstnanost nebo dodavatelsko-odběratelské vztahy. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 5 1 Východiska predikce 1.1 Vnější prostředí Ačkoliv již došlo k obnově dodavatelských řetězců a pandemie koronaviru není dále považována za hrozbu, globální aktivitu tlumí dopady probíhající války na Ukrajině, vysoká inflace a zpřísňování měnové politiky v řadě zemí. Pomalejší oživení čínské ekonomiky, jakož i vzrůstající geopolitické tenze či extrémní projevy počasí rovněž představují rizika pro globální hospodářství. Odhadujeme, že by růst světové ekonomiky mohl v roce 2023 činit 2,4 % (proti 2,0 %) a v roce 2024 v souvislosti s uvolněním inflačních tlaků a oživením spotřeby domácností nepatrně zrychlit na 2,5 % (proti 2,8 %). Hrubý domácí produkt Spojených států amerických v 1. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně vzrostl o 0,5 % (proti poklesu o 0,2 %). Podle předběžného odhadu růst ve 2. čtvrtletí zrychlil na 0,6 % (proti poklesu o 0,1 %), přičemž k němu přispěla zejména spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu. Trh práce je i nadále napjatý. Vyznačuje se silným růstem počtu pracovních míst a dlouhodobě nízkou mírou nezaměstnanosti, která v červenci činila 3,5 %. Meziroční inflace v červenci poprvé po 12 měsících mírně vzrostla, z červnových 3,0 % na 3,2 %. Fed na svém červencovém zasedání přistoupil již ke čtvrtému zvýšení své hlavní úrokové sazby v tomto roce, a to do pásma 5,25–5,50 %, a bude i nadále pokračovat ve snižování svých aktiv, to vše za účelem navrátit inflaci k 2% cíli. Červencový index nákupních manažerů naznačoval další, avšak mírnější pokles produkce zpracovatelského průmyslu způsobený zejména snížením nových objednávek v důsledku utlumené domácí i zahraniční poptávky. Vysoké úrokové sazby a zejména pak omezení výdajů klientů zapříčinily zpomalení růstu aktivity v sektoru služeb. Naopak sentiment spotřebitelů je díky klesající inflaci a stabilitě na trhu práce nejvyšší od října 2021. Maloobchodní tržby v červnu meziměsíčně mírně vzrostly, průmyslová produkce již druhým měsícem klesla. Zpožděný dopad zpřísňování měnové politiky a odeznění fiskální podpory z období pandemie negativně dopadnou na ekonomický růst. Kromě toho by zvyšování úrokových sazeb mohlo vést k dalším problémům ve finančním sektoru. Vzhledem k výše uvedenému a silnějšímu než očekávanému hospodářskému růstu v 1. polovině tohoto roku odhadujeme, že letos výkon americké ekonomiky vzroste o 1,8 % (proti 0,6 %) a v příštím roce růst zvolní na 0,8 % (proti 1,1 %). Mezičtvrtletní růst čínské ekonomiky v 1. čtvrtletí 2023 v souvislosti s uvolněním přísných koronavirových opatření a odloženou spotřebou domácností dosáhl 2,2 %. Ve 2. čtvrtletí však ekonomický růst z důvodu slabší domácí i zahraniční poptávky zpomalil na 0,8 %. Podle indexu nákupních manažerů došlo v červenci ve zpracovatelském průmyslu k mírnému propadu produkce a zhoršení výrobních podmínek zejména v důsledku utlumené zahraniční poptávky. Naopak aktivita v sektoru služeb i nadále rostla a byla podpořena růstem nových obchodů. Maloobchodní tržby v červnu meziměsíčně zaznamenaly již čtvrtým měsícem pouze nepatrný růst. Od května do června vzrostla i průmyslová produkce. Dominantním faktorem růstu čínského hospodářství by měly být investice do infrastruktury. Ekonomické vyhlídky však zatěžují přetrvávající problémy realitního trhu, vysoká nezaměstnanost mladých lidí a pokračující monetární zpřísňování v hlavních světových ekonomikách, které oslabuje zahraniční poptávku. Odhadujeme, že v tomto roce vzroste HDP Číny o 5,3 % (proti 5,1 %). V příštím roce pak z důvodu předpokládaného slabšího hospodářského růstu ve vyspělých ekonomikách očekáváme zpomalení růstu čínské ekonomiky na 4,7 % (proti 4,4 %). Hrubý domácí produkt Evropské unie v 1. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 % (proti 0,0 %), ve 2. čtvrtletí pak podle předběžného odhadu stagnoval (proti růstu o 0,2 %). Eurozóna v 1. čtvrtletí 2023 vykázala nulový růst (v souladu s odhadem), ve 2. čtvrtletí se ekonomický výkon zvýšil o 0,3 % (proti 0,2 %). Meziroční inflace v eurozóně v souvislosti s výrazným poklesem cen energetických komodit nadále klesala až na červencových 5,3 %. Jádrová inflace však setrvala na 5,5 % a byla tažena růstem cen služeb. Evropská centrální banka v očekávání, že inflace zůstane nad 2% cílem po delší dobu, v červenci zvýšila hlavní úrokovou sazbu na 4,25 %. Předpokládáme, že se zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky dostalo do finální etapy. Fiskální politika začne od 2. poloviny letošního roku v návaznosti na dezinflační proces a postupné upouštění od podpůrných energetických politik pozvolna přecházet do restriktivní fáze. Míra nezaměstnanosti v eurozóně v červnu setrvala na 6,4 %. V souvislosti s klesající inflací se v červenci zlepšil sentiment mezi spotřebiteli. Současně však došlo ke zhoršení podmínek ve zpracovatelském průmyslu, přičemž na vině je utlumená poptávka, jež vedla k prudkému snížení objemu nových objednávek a výroby. Kvůli poklesu nových objednávek se snížil rovněž index nákupních manažerů ve službách. Očekáváme, že v letošním roce růst HDP Evropské unie i eurozóny zpomalí na 0,7 % (beze změny). V příštím roce by měl hospodářský růst vlivem oživení spotřeby domácností a investiční aktivity zrychlit na 1,4 % v EU (proti 1,5 %), resp. 1,2 % v eurozóně (proti 1,3 %). 6 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Ekonomika Německa v 1. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně klesla o 0,1 % (v souladu s odhadem), ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu stagnovala (proti růstu o 0,2 %). Vlivem zpřísněných měnových podmínek, prudkého poklesu nových objednávek a snížení výroby se index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu v červenci propadl hlouběji do pásma kontrakce. Aktivita ve službách v červenci kvůli utlumené poptávce zpomalovala druhým měsícem v řadě. Sentiment mezi spotřebiteli se zlepšuje jen pozvolna. Meziroční inflace v červenci poklesla na 6,5 %. Míra nezaměstnanosti v červnu setrvala na 3,0 %. V důsledku zhoršující se situace v průmyslu i ve službách, vysoké inflace, klesající výroby a podnikatelské důvěry či rostoucích úrokových sazeb by německé hospodářství v roce 2023 mohlo klesnout o 0,2 % (proti růstu o 0,2 %). V roce 2024 by ekonomický růst, podpořený spotřebou domácností a oživením exportní aktivity, mohl dosáhnout 1,1 % (proti 1,5 %). HDP Slovenska v 1. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 % (proti poklesu o 0,1 %), hlavně díky saldu zahraničního obchodu. V červnu míra nezaměstnanosti setrvala na 6,0 % a produkce ve zpracovatelském průmyslu vzrostla. Meziroční inflace se v červenci snížila na 10,2 %. Spotřebitelská důvěra dosáhla v červenci nejvyšší hodnoty za poslední dva roky. Ekonomický růst v letošním roce by měl být podpořen především vysokým objemem investic spolufinancovaných fondy EU. Předpokládáme proto, že by HDP v roce 2023 mohl vzrůst o 1,3 % (proti 0,6 %). Zlepšení situace v dodavatelských řetězcích, oživění exportu a spotřeby domácností přispěje k růstu HDP o 2,2 % (beze změny) v roce 2024. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 7 Graf 1.1.1: Reálný HDP eurozóny a USA mezičtvrtletní růst v %, sezónně očištěno -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Eurozóna USA Zdroj: Eurostat, OECD. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 1.1.2: Reálný hrubý domácí produkt meziroční růst v %, sezónně očištěno -15 -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Eurozóna Německo Rakousko Polsko Slovensko ČR Zdroj: ČSÚ, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 1.1.3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen čtvrtletní průměry, růst proti předchozímu roku v % -3 0 3 6 9 12 15 18 21 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Eurozóna Německo Rakousko Polsko Slovensko ČR Zdroj: Eurostat. Výpočty MF ČR. Graf 1.1.4: Míra nezaměstnanosti mezinárodně srovnatelná míra nezaměstnanosti v %, sezónně očištěno 0 2 4 6 8 10 12 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Eurozóna Německo Rakousko Polsko Slovensko ČR Zdroj: Eurostat. Graf 1.1.5: Indikátor ekonomického sentimentu čtvrtletní průměry, dlouhodobý průměr = 100 50 60 70 80 90 100 110 120 130 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Eurozóna Německo Rakousko Polsko Slovensko ČR Zdroj: Eurostat. Výpočty MF ČR. Graf 1.1.6: Index nákupních manažerů zpracovatelský průmysl, čtvrtletní průměry 35 40 45 50 55 60 65 70 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Eurozóna Německo Rakousko Polsko ČR Zdroj: Markit. Výpočty MF ČR. Graf 1.1.7: Indikátor důvěry podnikatelů zpracovatelský průmysl, čtvrtletní průměry -40 -32 -24 -16 -8 0 8 16 24 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Eurozóna Německo Rakousko Polsko Slovensko ČR Zdroj: OECD. Výpočty MF ČR. Graf 1.1.8: Ukazatel Ifo a průmyslová produkce v ČR saldo (Ifo, Německo); index produkce ve zprac. průmyslu ČR, meziroční růst v % (z tříměsíčních klouzavých průměrů), sezónně očištěno -60 -45 -30 -15 0 15 30 45 60 1/18 1/19 1/20 1/21 1/22 1/23 Očekávání (Ifo) Prům. produkce v ČR Důvěra ve zprac. prům. (Ifo) Zdroj: CESifo, ČSÚ. Výpočty MF ČR. 8 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Tabulka 1.1.1: Hrubý domácí produkt – roční růst reálného HDP v % 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Predikce Predikce Svět sezónně očištěno 3,4 3,3 3,8 3,6 2,8 -2,8 6,3 3,5 2,4 2,5 USA sezónně očištěno 2,7 1,7 2,2 2,9 2,3 -2,8 5,9 2,1 1,8 0,8 Čína sezónně očištěno 7,2 6,9 6,8 6,7 6,1 1,7 8,7 3,2 5,3 4,7 Spojené království sezónně očištěno 2,4 2,2 2,4 1,7 1,6 -11,0 7,6 4,1 0,2 0,7 Evropskáunie sezónně očištěno 2,1 2,0 3,0 2,0 1,8 -5,8 5,5 3,5 0,7 1,4 Eurozóna sezónně očištěno 1,9 1,8 2,8 1,8 1,6 -6,2 5,4 3,4 0,7 1,2 Německo sezónně očištěno 1,2 2,1 3,0 1,0 1,1 -4,2 3,1 1,9 -0,2 1,1 neočištěno 1,5 2,2 2,7 1,0 1,1 -3,8 3,2 1,8 -0,6 1,0 Francie sezónně očištěno 1,0 1,0 2,5 1,8 1,9 -7,7 6,4 2,5 0,9 1,2 neočištěno 1,1 1,1 2,3 1,9 1,8 -7,5 6,4 2,5 0,8 1,2 Itálie sezónně očištěno 0,6 1,4 1,7 0,8 0,5 -9,0 7,0 3,8 1,0 1,0 neočištěno 0,8 1,3 1,7 0,9 0,5 -9,0 7,0 3,7 0,9 1,1 Rakousko sezónně očištěno 1,0 2,0 2,3 2,4 1,5 -6,5 4,7 4,9 0,3 1,1 neočištěno 1,0 2,0 2,3 2,4 1,5 -6,5 4,6 4,9 0,1 1,3 Maďarsko sezónně očištěno 3,7 2,2 4,4 5,4 4,9 -4,7 7,2 4,6 -0,1 2,7 neočištěno 3,7 2,2 4,3 5,4 4,9 -4,5 7,2 4,6 -0,2 2,7 Polsko sezónně očištěno 4,3 3,1 5,2 5,9 4,4 -2,0 6,8 5,4 1,0 2,3 neočištěno 4,4 3,0 5,1 5,9 4,4 -2,0 6,9 5,1 1,0 2,4 Slovensko sezónně očištěno 5,2 1,9 2,9 4,0 2,5 -3,3 4,9 1,7 1,3 2,2 Českárepublika sezónně očištěno 5,5 2,5 5,3 3,2 3,0 -5,5 3,5 2,4 0,0 2,2 neočištěno 5,4 2,5 5,2 3,2 3,0 -5,5 3,6 2,4 -0,2 2,3 Zdroj: ČSÚ, Eurostat, MMF, OECD, Office for National Statistics. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 1.1.2: Hrubý domácí produkt – čtvrtletní růst reálného HDP v %, data očištěná o sezónní a kalendářní vlivy 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce USA mezičtvrtletní -0,4 -0,1 0,8 0,6 0,5 0,6 0,0 0,1 meziroční 3,7 1,8 1,9 0,9 1,8 2,6 1,8 1,2 Spojené království mezičtvrtletní 0,5 0,1 -0,1 0,1 0,1 -0,1 0,0 0,1 meziroční 10,6 3,8 2,0 0,6 0,2 0,1 0,2 0,2 Evropskáunie mezičtvrtletní 0,7 0,6 0,4 -0,1 0,2 0,0 0,3 0,3 meziroční 5,6 4,3 2,5 1,6 1,1 0,5 0,4 0,8 Eurozóna mezičtvrtletní 0,6 0,8 0,4 -0,1 0,0 0,3 0,1 0,2 meziroční 5,4 4,2 2,4 1,8 1,1 0,6 0,3 0,6 Německo mezičtvrtletní 1,0 -0,1 0,4 -0,4 -0,1 0,0 -0,1 0,2 meziroční 4,0 1,6 1,2 0,8 -0,3 -0,1 -0,6 0,0 Francie mezičtvrtletní -0,1 0,5 0,2 0,1 0,1 0,5 0,2 0,2 meziroční 4,4 3,9 1,2 0,7 0,9 0,9 0,8 1,0 Itálie mezičtvrtletní 0,1 1,1 0,4 -0,1 0,6 -0,3 0,3 0,3 meziroční 6,5 5,0 2,5 1,5 2,0 0,6 0,5 0,9 Rakousko mezičtvrtletní 1,3 1,7 0,0 -0,1 0,1 -0,4 0,1 0,2 meziroční 8,7 6,3 2,1 2,9 1,8 -0,3 -0,2 0,4 Maďarsko mezičtvrtletní 1,5 0,6 -0,8 -0,6 -0,3 0,5 0,6 0,6 meziroční 8,0 6,2 3,7 0,7 -1,1 -1,2 0,3 1,5 Polsko mezičtvrtletní 4,5 -2,5 1,0 -2,3 3,8 -1,4 0,0 0,7 meziroční 10,9 5,9 4,7 0,6 0,0 1,1 0,1 3,1 Slovensko mezičtvrtletní 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3 0,3 0,5 0,5 meziroční 3,1 1,5 1,2 1,0 1,0 0,5 0,5 0,9 Českárepublika mezičtvrtletní 0,6 0,2 -0,2 -0,4 0,0 0,1 0,4 0,5 meziroční 4,7 3,4 1,4 0,1 -0,5 -0,6 0,1 1,0 Zdroj: ČSÚ, Eurostat, OECD, Office for National Statistics. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 9 1.2 Ceny komodit Cena za barel ropy Brent ve 2. čtvrtletí 2023 činila v průměru 78 USD (proti 76 USD), meziročně tedy poklesla o 32 %, v korunovém vyjádření o 36 %. V nadcházejících čtvrtletích lze v souvislosti s pomalým růstem světové ekonomiky očekávat jen velmi pozvolné zvyšování poptávky po ropě. Mnohé země mimo Organizaci zemí vyvážejících ropu, která deklarovala záměr adekvátně omezovat export ropy s cílem zajistit stabilizaci její ceny, budou pravděpodobně navyšovat svoji produkci, především pak Spojené státy americké, Norsko, Kanada, Brazílie či Guyana. Aktuální vyšší ceny ropy na spotovém trhu zčásti odrážejí vysokou míru nejistoty a s tím spojenou vysokou cenovou volatilitu. Na termínovém trhu se ropa s pozdějším termínem dodání obchoduje levněji než ropa s dřívějším dodáním. Předpokládaný vývoj ceny ropy Brent odráží právě tuto klesající křivku cen kontraktů futures. V letošním roce by průměrná cena barelu ropy Brent měla meziročně klesnout o 21 % na 80 USD (proti 77 USD), v korunovém vyjádření by díky posílení koruny vůči dolaru měla být nižší o 27 %. Pro rok 2024 předpokládáme průměrnou cenu za barel ropy Brent na úrovni 77 USD (proti 73 USD). Ceny a volatilita na komoditních trzích jsou nadále zvýšené, z velké části v souvislosti se zásadním omezením dodávek ropy, ropných produktů a zemního plynu z Ruské federace do EU. Hrozba nedostatku plynu během minulé topné sezóny se zásluhou příznivého počasí, úspor a úspěšného zajištění alternativních dodávek nenaplnila. To přispělo k velmi výraznému poklesu velkoobchodních spotových i termínových cen zemního plynu a elektřiny v průběhu 4. čtvrtletí 2022 a na počátku roku 2023. Zajišťování dodávek energií, ale i předzásobení jinými surovinami za vysoké ceny v předcházejících čtvrtletích však brzdí pokles cen těchto komodit pro spotřebitele a mnohé firmy. Jejich vysoké ceny se tak nadále ve velké míře promítají do nákladů firem a do spotřebitelských cen (viz kapitolu 3.2). 10 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Graf 1.2.1: Dolarová cena ropy Brent USD/barel 20 40 60 80 100 120 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Zdroj: U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 1.2.2: Korunová cena ropy Brent meziroční růst korunové ceny ropy Brent v %, příspěvky v p. b. -75 -50 -25 0 25 50 75 100 125 150 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Kurz CZK/USD Dolarová cena Korunová cena Zdroj: ČNB, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 1.2.1: Světové ceny vybraných komodit – roční ceny okamžitého dodání, cena zemního plynu v USD za milion britských tepelných jednotek 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Predikce Predikce RopaBrent USD/barel 52,4 43,6 54,2 71,3 64,3 41,8 70,8 101,0 80 77 růst v % -47,1 -16,9 24,3 31,7 -9,8 -35,0 69,3 42,7 -21,2 -3,2 Index v CZK 2010=100 84,9 70,1 83,1 102,1 97,1 63,6 101,1 155,3 114 107 růst v % -36,9 -17,4 18,5 22,9 -4,9 -34,6 59,1 53,5 -26,9 -5,8 Zemní plyn (Evropa) USD/MMBtu 6,8 4,6 5,7 7,7 4,8 3,2 16,1 40,3 . . růst v % -32,1 -33,1 25,3 34,4 -37,5 -32,5 397,1 150,3 . . Index v CZK 2010=100 106,2 70,7 84,2 106,0 69,6 47,1 222,9 601,4 . . růst v % -19,4 -33,4 19,2 25,8 -34,3 -32,4 373,7 169,7 . . Zdroj: ČNB, Světová banka, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 1.2.2: Světové ceny vybraných komodit – čtvrtletní ceny okamžitého dodání, cena zemního plynu v USD za milion britských tepelných jednotek 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Predikce Predikce RopaBrent USD/barel 100,9 113,8 100,7 88,7 81,1 78,0 80 80 růst v % 65,3 65,0 37,0 11,4 -19,6 -31,5 -20,8 -10,3 Index v CZK 2010=100 146,0 173,6 161,8 139,8 118,3 111,3 113 112 růst v % 67,9 79,7 54,6 20,1 -19,0 -35,9 -30,4 -20,0 Zemní plyn (Evropa) USD/MMBtu 32,6 31,6 60,2 36,9 16,8 11,3 . . růst v % 400,6 260,2 255,4 14,6 -48,4 -64,2 . . Index v CZK 2010=100 454,0 463,7 928,9 559,0 236,3 155,3 . . růst v % 408,6 292,2 301,0 23,5 -48,0 -66,5 . . Zdroj: ČNB, Světová banka, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 11 1.3 Fiskální politika Hospodaření veřejných financí v roce 2023 nadále ovlivňuje vývoj trhu s energiemi. Očekáváme, že saldo sektoru vládních institucí dosáhne −3,6 % HDP (proti −3,5 % HDP). Po očištění o vliv hospodářského cyklu a jednorázové operace, které v tomto roce zejména tlumí negativní dopad vysokých cen energií na ekonomické subjekty a na druhé straně zajišťují dodatečný zdroj jejich financování, by mělo jít o deficit ve výši 2,3 % HDP (proti 1,6 % HDP). Deficitní hospodaření půjde především na vrub státního rozpočtu, s mírným schodkem budou patrně hospodařit i zdravotní pojišťovny. Naproti tomu místní vládní instituce by měly opět vykázat kladné saldo. Nově zavedená opatření a jejich fungování ale značně zvyšují rizika predikce. Očekáváme, že příjmy sektoru vládních institucí porostou o 11,9 %, daňové příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení pak o 9,2 %. Daň z přidané hodnoty by měla růst o 6,4 %, přičemž autonomní růst je korigován výpadkem příjmů v důsledku posunu hranice pro účely registrace k dani na 2 mil. Kč s dopadem 3 mld. Kč. Růst spotřebních daní bude tažen výnosem daně z minerálních olejů, v němž se pozitivně promítne dřívější zrušení snížené sazby na naftu. Vliv zvýšení sazeb na tabákové výrobky budě patrně vykompenzován jejich nižšími prodeji a pokračujícím přechodem k méně zdaněným alternativám. Daně z výroby a dovozu budou v letošním roce posíleny odhadem o 17,3 mld. Kč z titulu odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Naproti tomu odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie u domácností a firem s účinností do konce roku 2023 bude patrně představovat dodatečný výpadek příjmů ve výši 13,8 mld. Kč. Dynamika důchodových daní bude kromě růstu objemu mezd a platů v ekonomice výrazně ovlivněna zavedením daně z mimořádných zisků. Daň z příjmů fyzických osob by měla růst o 12,4 %, kdy vedle téměř 11% odhadované dynamiky daně ze závislé činnosti odvíjející se od objemu mezd a platů očekáváme čtvrtinový nárůst daně z kapitálu. Odhadovaný růst příspěvků na sociální zabezpečení přes 8 % souvisí primárně s vývojem výdělků. Vedle toho počítáme s vyšší platbou za státního pojištěnce o necelých 11 mld. Kč. Růst daně z příjmů právnických osob o 22,2 % je ovlivněn vyššími zisky, které v případě vybraných odvětví a firem podléhají od stanovené hranice zdanění mimořádnou 60% sazbou a budou odváděny jako daň z neočekávaných zisků s odhadovaným výnosem v tomto roce ve výši 46 mld. Kč. V rámci důchodů z vlastnictví počítá predikce s mimořádně vysokými příjmy z dividend, zejména 54 mld. Kč od energetické společnosti ČEZ. Výdaje sektoru vládních institucí by měly růst o 12,6 %. Odhadujeme, že konečná spotřeba meziročně zrychlí na 9,6 %, což bude důsledkem zejména stále vysokého tempa u nákupů (13,1 %). Dynamiku 8,6 % by měly vykázat náhrady zaměstnancům. Od ledna 2023 vzrostly tarify pro vojáky a příslušníky bezpečnostních sborů, stejně tak došlo k navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků. Kromě toho je důvodem meziročně vyššího objemu náhrad zvýšení platových tarifů vybraným skupinám státních zaměstnanců od září loňského roku. Růst naturálních sociálních dávek o 9,2 % odráží výdaje do zdravotnictví a sociálních služeb, financované i vyšší platbou za státního pojištěnce, a dále větší výdaje spojené s výplatou příspěvku a doplatku na bydlení. V oblasti sociálních dávek počítáme hlavně s růstem dávek důchodového pojištění (16,8 %), které jsou determinovány jak běžnou lednovou valorizací navýšenou o tzv. výchovné, tak mimořádnou valorizací z titulu vysoké míry inflace od června tohoto roku. Dodatečný vliv mají i náklady loňských mimořádných valorizací za odpovídající část roku. To by mělo vést spolu s navýšením dalších dávek (např. přídavku na dítě) a meziročně větším objemem prostředků vyplacených na humanitární dávku pro ukrajinské uprchlíky (včetně započitatelných nákladů na bydlení) k růstu výdajů na sociální dávky o 12,7 %. Zejména pomoc domácnostem, firmám, veřejným a dalším institucím ve formě zastropování cen energií v odhadované výši přesahující 46 mld. Kč určuje 39,2% dynamiku dotací. Dále s cílem zamezit plnému dopadu vysokých cen elektřiny a plynu na zákazníka byla vládou schválena dotace provozovateli přenosové soustavy ČR ve výši 22,7 mld. Kč či kompenzace distributorům elektrické energie a plynu v celkové výši 15,4 mld. Kč. V téměř 11% dynamice celkových transferů by se měly odrazit také dotace subjektům mimo sektor vládních institucí financované v rámci Národního plánu obnovy. Investice do fixních aktiv s odhadovaným růstem téměř 16 % by měly být výrazně podpořeny z rozpočtu EU nejen z důvodu konce možnosti využití prostředků z programového období 2014–2020, ale také již využitím prostředků z aktuálního programového období 2021–2027, stejně jako prostředků z Nástroje EU příští generace. Jejich podíl na celkových investicích by se měl meziročně navýšit o 9 p. b. na 28 %. Očekávaný desetinový nárůst dluhu sektoru vládních institucí v kombinaci s odhadovanou 8,8% dynamikou nominálního HDP by měl vést k růstu dluhové kvóty o 0,5 p. b. na 44,7 % HDP (proti 43,5 % HDP). Vyšší zadlužení a vývoj úrokových sazeb budou mít za následek zvýšení úrokových nákladů, které tak patrně dosáhnou úrovně 1,3 % HDP. 12 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Graf 1.3.1: Saldo sektoru vládních institucí v % HDP -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 2013 2015 2017 2019 2021 2023 Cyklická složka Jednorázové operace Strukturální saldo Saldo celkem Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 1.3.2: Dluh sektoru vládních institucí v % HDP 0 10 20 30 40 50 2013 2015 2017 2019 2021 2023 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 1.3.1: Saldo a dluh 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Predikce Saldo sektoru vládních institucí % HDP -2,1 -0,6 0,7 1,5 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -3,2 -3,6 mld. Kč -90 -30 34 77 48 17 -329 -311 -216 -263 Cyklickásložkasalda % HDP -0,8 -0,1 -0,2 0,7 1,0 1,3 -0,9 -0,1 0,1 -0,2 Cyklicky očištěné saldo % HDP -1,2 -0,6 0,9 0,8 -0,1 -1,0 -4,9 -5,0 -3,2 -3,4 Jednorázové ajiné přechodné operace % HDP -0,4 -0,3 0,1 0,0 -0,1 0,0 -2,3 -1,6 -0,9 -1,1 Strukturální saldo % HDP -0,8 -0,3 0,9 0,8 0,0 -1,0 -2,6 -3,5 -2,4 -2,3 Fiskální úsilí p. b. -0,7 0,5 1,2 0,0 -0,8 -1,0 -1,6 -0,9 1,1 0,1 Úroky % HDP 1,3 1,1 0,9 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 1,2 1,3 Primární saldo % HDP -0,8 0,4 1,6 2,2 1,6 1,0 -5,0 -4,3 -2,0 -2,2 Primární cyklicky očištěné saldo % HDP 0,1 0,5 1,8 1,6 0,7 -0,3 -4,1 -4,3 -2,1 -2,0 Dluh sektoru vládních institucí % HDP 41,9 39,7 36,6 34,2 32,1 30,0 37,7 42,0 44,2 44,7 mld. Kč 1 819 1 836 1 755 1 750 1 735 1 740 2 150 2 567 2 997 3 297 Změnadluhové kvóty p. b. -2,6 -2,2 -3,1 -2,3 -2,2 -2,0 7,6 4,4 2,1 0,5 Pozn.: Saldo za rok 2022 bylo oproti notifikacím ČSÚ z dubna 2023 zlepšeno o 31,2 mld. Kč v důsledku známých skutečností ohledně výnosu daně z příjmů právnických osob. Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 13 1.4 Měnová politika, finanční sektor a měnové kurzy Česká národní banka v 1. polovině 2022 postupně zvýšila dvoutýdenní repo sazbu v úhrnu o 325 bazických bodů až na 7,00 %. Následně však bankovní rada pokaždé rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. S ohledem na predikované slábnutí inflačních tlaků očekáváme, že dvoutýdenní repo sazba zůstane do konce roku 2023 na stávající úrovni a od 1. čtvrtletí 2024 ji ČNB začne postupně snižovat. Tříměsíční sazba PRIBOR ve 2. čtvrtletí 2023 v souvislosti se stabilitou primárních úrokových sazeb ČNB setrvala na 7,2 % (proti 7,1 %), za celý rok 2023 by mohla v průměru dosáhnout 7,1 % (beze změny). V roce 2024 by se při předpokládaném nastavení měnové politiky měla snížit na 5,7 % (proti 5,5 %). Výnos do splatnosti desetiletých státních dluhopisů se ve 2. čtvrtletí 2023 snížil na průměrných 4,5 % (v souladu s predikcí), ve 3. čtvrtletí očekáváme další pokles na 4,2 % (proti 4,5 %). S ohledem na předpokládané nastavení měnové politiky ČNB a ECB a vývoj inflace se domníváme, že by dlouhodobé úrokové sazby měly pokračovat v sestupné trajektorii – za rok 2023 by měly v průměru dosáhnout 4,3 % (proti 4,5 %) a v roce 2024 pak 3,9 % (proti 4,0 %). Meziroční růst celkového objemu úvěrů domácnostem ve 2. čtvrtletí 2023 zrychlil na 5,3 %. To bylo primárně způsobeno opětovným zahrnutím bývalého portfolia Sberbank CZ do aktuálních statistik, poté co z nich bylo v dubnu minulého roku vyřazeno v důsledku odejmutí bankovní licence vykazujícímu bankovnímu subjektu. V dubnu 2023 byl realizován odkup tohoto portfolia Českou spořitelnou, což se projevilo značným nárůstem souhrnného objemu úvěrů v bankovním sektoru. To se propsalo především do příspěvku úvěrů na bydlení, ale také do zvýšení dynamiky spotřebitelských úvěrů. Přestože růst objemu úvěrů na bydlení ve 2. čtvrtletí 2023 opět zrychlil na 5,2 %, nedosahuje minulých vysokých hodnot, a to kvůli působení transmisního mechanismu měnové politiky. Průměrná klientská úroková sazba z celkového objemu úvěrů domácnostem se ve 2. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně zvýšila na 3,8 %. U čistých nových hypotečních úvěrů se průměrná klientská úroková sazba meziročně zvýšila o 1,2 p. b. na 6,0 %. Meziroční růst vkladů domácností oproti minulým čtvrtletím zrychlil na 5,4 %. I zde se v menší míře projevilo opětovné zahrnutí portfolia po bývalé Sberbank CZ v bankovních statisti- kách. Úvěry nefinančním podnikům vzrostly ve 2. čtvrtletí 2023 o 4,5 %. Významné poklesy korunových úvěrů byly vykompenzovány pokračujícími silnými nárůsty cizoměnových úvěrů, zřejmě v důsledku kladného úrokového rozpětí vůči eurozóně. Podíl cizoměnových úvěrů na celkových úvěrech se tak opět zvýšil, a to na 47,2 %. Průměrná klientská úroková sazba z celkového objemu úvěrů nefinančním podnikům dosáhla 6,0 %. Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech domácnostem i nefinančním podnikům se během 1. poloviny roku 2023 dále snižoval. Ve 2. čtvrtletí 2023 byl u domácností 1,2 % a u nefinančních podniků 3,1 %, což patří mezi nejnižší hodnoty v dostupné časové řadě (od roku 2002). Ve 2. čtvrtletí 2023 činil kurz koruny vůči euru v průměru 23,6 CZK/EUR (proti 23,8 CZK/EUR), což znamenalo meziroční posílení o 4,5 % (proti 3,6 %). K silnější koruně v první polovině roku přispělo uklidnění situace na světových trzích, mj. v souvislosti s pozitivním vývojem zásob zemního plynu. V souvislosti se zhoršujícím se globálním ekonomickým výhledem a očekávaným snižováním kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně by koruna ve 3. a 4. čtvrtletí 2023 mohla oslabit na průměrných 24,0 CZK/EUR (proti 23,8 CZK/EUR pro obě čtvrtletí). Kurz by tak za celý rok 2023 posílil o 3,1 % (proti 3,3 %) na 23,8 CZK/EUR (beze změny). Ve světle očekávaného obnovení ekonomické konvergence by měla koruna v průběhu příštího roku mírně posilovat, avšak vzhledem k silným úrovním kurzu na začátku roku 2023 by i tak měla v průměru za celý rok oslabit o 0,3 % (proti posílení o 0,1 %) na 23,9 CZK/EUR (proti 23,8 CZK/EUR). Predikce kurzu USD/EUR vychází z vývoje termínových kontraktů před uzávěrkou vstupních dat. Pro letošní rok ho odhadujeme na úrovni 1,10 (proti 1,08) a v roce 2024 na 1,14 (proti 1,10). Kurzem USD/EUR je implikován očekávaný vývoj kurzu koruny vůči americkému dolaru. 14 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Graf 1.4.1: Úrokové sazby v % p. a. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 PRIBOR 3M Dlouhodobé úr. sazby Zdroj: ČNB. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 1.4.2: Úvěry domácnostem meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech 0 2 4 6 8 10 12 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Ostatní Na bydlení Na spotřebu Celkem Zdroj: ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 1.4.3: Hypoteční úvěry na nákup byt. nemovitostí nové úvěry včetně navýšení, meziroční růst v %, příspěvky v p. b. -90 -60 -30 0 30 60 90 120 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Stavební spořitelny Banky Celkový růst Zdroj: ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 1.4.4: Úvěry nefinančním podnikům meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech -12 -8 -4 0 4 8 12 16 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Cizoměnové Korunové Celkem Zdroj: ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 1.4.5: Úvěry v selhání podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech, v % 0 2 4 6 8 10 I/08 I/10 I/12 I/14 I/16 I/18 I/20 I/22 Nefinanční podniky Domácnosti Zdroj: ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 1.4.6: Vklady meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech -6 -3 0 3 6 9 12 15 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Nef. podniky (cizoměnové) Nef. podniky (korunové) Domácnosti Nefinanční podniky Zdroj: ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 1.4.7: Nominální měnové kurzy čtvrtletní průměry, průměr 2015 = 100 (pravá osa) 100 105 110 115 120 12518 20 22 24 26 28 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 CZK/EUR CZK/USD NEER (p. o.) Zdroj: ČNB. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 1.4.8: Reálný měnový kurz vůči eurozóně zhodnocení reálného měnového kurzu v %, příspěvky v p. b. -6 -3 0 3 6 9 12 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Nominální kurz Rozdíl deflátorů HDP Reálný kurz Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 15 Tabulka 1.4.1: Úrokové sazby – roční průměrná sazba za dané období, není-li uvedeno jinak 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Predikce Predikce Repo 2TČNB (konec období) v % p.a. 0,05 0,05 0,50 1,75 2,00 0,25 3,75 7,00 . . Hlavní refinanční sazbaECB (konec období) v % p.a. 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,50 . . Hlavní refinanční sazbaFed (konec období) v % p.a. 0,50 0,75 1,50 2,50 1,75 0,25 0,25 4,50 . . PRIBOR 3M v % p.a. 0,31 0,29 0,41 1,23 2,12 0,86 1,13 6,29 7,1 5,7 Dlouhodobé úrokové sazby 1) v % p.a. 0,58 0,43 0,98 1,98 1,55 1,13 1,90 4,33 4,3 3,9 Klientské úrokové sazby Úvěry domácnostem v % p.a. 5,15 4,65 4,10 3,76 3,66 3,53 3,31 3,42 . . Úvěry nefinančním podnikům v % p.a. 2,18 1,95 2,02 2,51 2,71 2,22 2,22 4,95 . . Vklady domácností v % p.a. 0,65 0,47 0,36 0,33 0,39 0,35 0,26 1,13 . . Vklady nefinančních podniků v % p.a. 13,01 11,21 9,62 8,75 8,67 8,27 7,74 9,06 . . 1) Výnos 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely Zdroj: ČNB, ECB, Fed. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 1.4.2: Úrokové sazby – čtvrtletní průměrná sazba za dané období, není-li uvedeno jinak 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Predikce Predikce Repo 2TČNB (konec období) v % p.a. 4,50 7,00 7,00 7,00 7,00 7,00 . . Hlavní refinanční sazbaECB (konec období) v % p.a. 0,00 0,00 1,25 2,50 3,50 4,00 . . Hlavní refinanční sazbaFed (konec období) v % p.a. 0,50 1,75 3,25 4,50 5,00 5,25 . . PRIBOR 3M v % p.a. 4,59 6,03 7,27 7,27 7,20 7,20 7,1 7,0 Dlouhodobé úrokové sazby 1) v % p.a. 3,23 4,58 4,41 5,11 4,58 4,50 4,2 4,1 Klientské úrokové sazby Úvěry domácnostem v % p.a. 3,29 3,36 3,46 3,56 3,66 3,77 . . Úvěry nefinančním podnikům v % p.a. 3,62 4,57 5,61 6,01 6,01 5,97 . . Vklady domácností v % p.a. 0,62 0,91 1,31 1,70 1,97 2,09 . . Vklady nefinančních podniků v % p.a. 8,03 8,56 9,69 9,99 9,89 9,68 . . 1) Výnos 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely Zdroj: ČNB, ECB, Fed. Výpočty a predikce MF ČR. 16 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Tabulka 1.4.3: Úvěry a vklady – roční průměry 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Domácnosti Úvěry růst v % 4,0 3,4 4,8 7,2 7,8 7,6 6,6 6,3 8,0 8,0 Na spotřebu růst v % -0,1 -0,9 3,4 6,0 4,3 5,4 6,4 4,4 2,6 7,0 Na bydlení růst v % 5,5 4,5 5,6 8,1 9,0 8,5 7,4 7,3 9,5 8,5 Ostatní růst v % 1,2 2,9 1,0 3,0 4,2 4,3 1,1 0,9 4,2 4,5 Korunové růst v % 4,0 3,4 4,7 7,2 7,7 7,6 6,6 6,3 8,0 7,9 Cizoměnové růst v % -1,3 0,0 12,7 8,5 36,3 1,7 9,0 6,1 16,9 43,4 Vklady růst v % 3,3 2,9 4,8 7,0 8,7 7,0 7,2 9,4 11,1 3,7 Korunové růst v % 3,3 2,7 4,1 6,9 9,7 7,1 6,9 9,2 10,9 3,2 Cizoměnové růst v % 2,3 8,5 22,5 7,3 -13,9 3,5 15,2 14,5 16,6 16,6 Podíl úvěrů v selhání (bankovní statistika) v % 5,2 4,9 4,5 3,6 2,7 2,4 1,9 1,6 1,7 1,3 Poměr úvěrů ke vkladům v % 63 63 63 63 63 63 63 61 59 62 Nefinanční podniky Úvěry růst v % 1,3 1,9 6,5 6,6 5,0 4,2 4,3 3,2 0,5 7,2 Korunové růst v % 0,3 -1,0 5,9 2,8 -1,4 3,0 1,9 -1,8 3,2 -4,0 Cizoměnové růst v % 5,7 13,7 9,0 20,5 24,4 6,9 10,0 14,0 -4,6 29,6 Vklady růst v % 4,9 7,6 10,3 4,6 7,8 3,0 4,2 9,5 9,0 8,5 Korunové růst v % 4,2 5,6 6,7 4,5 13,9 2,1 1,9 9,4 7,1 8,3 Cizoměnové růst v % 8,0 15,2 23,2 4,8 -11,1 6,6 13,0 9,9 15,3 9,2 Podíl úvěrů v selhání (bankovní statistika) v % 7,4 7,0 6,0 5,2 4,7 3,7 3,4 3,3 4,2 3,5 Poměr úvěrů ke vkladům v % 116 110 106 108 105 106 106 100 92 91 Pozn.: Vyjma podílu úvěrů v selhání vycházejí údaje z měnové statistiky. Zdroj: ČNB, ECB. Výpočty MF ČR. Tabulka 1.4.4: Úvěry a vklady – čtvrtletní průměry 2021 2022 2023 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Domácnosti Úvěry růst v % 8,5 9,5 10,2 8,7 7,4 5,6 4,1 5,3 Na spotřebu růst v % 3,3 5,5 7,8 7,1 6,5 6,6 7,1 9,7 Na bydlení růst v % 10,0 10,8 11,2 9,4 7,9 5,8 4,1 5,2 Ostatní růst v % 4,5 4,4 5,2 5,5 5,0 2,5 -0,6 -0,3 Korunové růst v % 8,5 9,5 10,2 8,6 7,3 5,5 4,0 5,3 Cizoměnové růst v % 21,6 18,3 22,8 43,1 50,6 55,1 46,5 32,7 Vklady růst v % 10,8 8,6 5,6 3,2 2,8 3,3 4,3 5,4 Korunové růst v % 10,5 8,4 5,3 2,8 2,2 2,6 3,4 4,6 Cizoměnové růst v % 20,3 15,2 13,2 15,2 17,6 20,1 26,7 23,4 Podíl úvěrů v selhání (bankovní statistika) v % 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,2 1,2 Poměr úvěrů ke vkladům v % 59 61 62 62 62 62 62 61 Nefinanční podniky Úvěry růst v % 0,2 3,9 7,1 6,7 9,3 5,9 2,9 4,5 Korunové růst v % 5,7 6,6 6,6 -1,3 -8,1 -12,3 -14,4 -10,5 Cizoměnové růst v % -9,9 -0,9 8,0 22,8 46,5 41,7 35,2 28,7 Vklady růst v % 8,9 7,0 7,2 8,1 8,6 10,0 8,7 11,4 Korunové růst v % 6,7 5,8 7,1 9,0 8,6 8,6 6,5 10,3 Cizoměnové růst v % 16,5 10,8 7,6 5,6 8,9 14,7 15,9 14,8 Podíl úvěrů v selhání (bankovní statistika) v % 4,2 3,9 3,8 3,6 3,4 3,3 3,3 3,1 Poměr úvěrů ke vkladům v % 92 93 93 91 92 89 88 86 Pozn.: Vyjma podílu úvěrů v selhání vycházejí údaje z měnové statistiky. Zdroj: ČNB, ECB. Výpočty MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 17 Tabulka 1.4.5: Měnové kurzy – roční 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Predikce Výhled Výhled Nominální měnové kurzy CZK / EUR roční průměr 26,33 25,65 25,67 26,44 25,65 24,57 23,8 23,9 23,8 23,7 zhodnocení v % 2,7 2,7 -0,1 -2,9 3,1 4,4 3,1 -0,3 0,4 0,4 CZK / USD roční průměr 23,39 21,74 22,94 23,20 21,68 23,36 21,6 21,1 20,8 20,5 zhodnocení v % 4,5 7,6 -5,2 -1,1 7,0 -7,2 7,9 2,8 1,5 1,3 Nominální efektivní měnový kurz1) průměr 2015=100 105,2 109,1 108,8 106,7 110,4 114,8 119 119 119 120 zhodnocení v % 2,8 3,7 -0,3 -1,9 3,4 4,0 3,4 -0,1 0,5 0,5 Reálný měnový kurzvůči EA20 2) průměr 2015=100 104,0 107,9 110,1 109,5 114,3 123,8 132 131 131 131 zhodnocení v % 2,8 3,7 2,0 -0,5 4,4 8,3 6,3 -0,8 0,1 0,1 Reálný efektivní měnový kurz3) průměr 2015=100 106,6 111,1 111,5 112,4 116,7 126,9 . . . . zhodnocení v % 3,9 4,3 0,3 0,8 3,8 8,7 . . . . 1) Index agregující měnové kurzy na základě vah zahraničního obchodu. 2) Index popisuje meziroční reálné zhodnocení koruny vůči euru, deflováno deflátory HDP. 3) Propočty Eurostatu, deflováno CPI, vůči 42 zemím. Součást analýzy a hodnocení makroekonomických nerovnováh Evropskou komisí. Zdroj: ČNB, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 1.4.6: Měnové kurzy – čtvrtletní 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Nominální měnové kurzy CZK / EUR průměr čtvrtletí 24,65 24,64 24,57 24,39 23,79 23,59 24,0 24,0 zhodnocení v % 5,7 4,0 3,8 4,1 3,7 4,5 2,4 1,7 CZK / USD průměr čtvrtletí 21,99 23,16 24,40 23,92 22,17 21,67 21,4 21,3 zhodnocení v % -1,6 -8,2 -11,4 -7,2 -0,8 6,8 13,9 12,1 Nominální efektivní měnový kurz1) průměr 2015=100 114,3 113,9 113,2 114,9 118,7 119,8 118 118 zhodnocení v % 5,0 3,0 2,2 3,6 3,9 5,2 4,2 2,8 Reálný měnový kurzvůči EA20 2) průměr 2015=100 121,0 122,2 126,0 125,9 131,8 133 131 130 zhodnocení v % 8,3 6,3 8,7 9,7 8,9 9,1 4,0 3,5 Reálný efektivní měnový kurz3) průměr 2015=100 125,9 126,5 127,5 127,6 141,3 . . . zhodnocení v % 9,2 8,4 8,6 8,8 12,2 . . . 1) Index agregující měnové kurzy na základě vah zahraničního obchodu. 2) Index popisuje meziroční reálné zhodnocení koruny vůči euru, deflováno deflátory HDP. 3) Propočty Eurostatu, deflováno CPI, vůči 42 zemím. Součást analýzy a hodnocení makroekonomických nerovnováh Evropskou komisí. Zdroj: ČNB, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. 18 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 1.5 Demografie ČSÚ v polovině letošního roku provedl revizi dat, v rámci níž byly do demografické statistiky zahrnuty osoby s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině. Níže uvedené údaje tak již zahrnují válečné uprchlíky z Ukrajiny. Počet obyvatel ČR se během 1. čtvrtletí 2023 zvýšil o 23,1 tis. na 10,85 milionu. Přírůstek byl dán kladným saldem zahraničního stěhování (31,3 tis.) převážně stále kvůli přistěhovalým občanům z Ukrajiny, saldo přirozené měny naopak bylo záporné (−8,2 tis). Od ledna do března letošního roku se živě narodilo 22 tis. dětí, což je meziroční pokles o 2,7 tis. Nižší počet narozených dětí během 1. čtvrtletí byl naposledy zaznamenán v roce 1999. Počet zemřelých v 1. čtvrtletí 2023 dosáhl 30,3 tis. Oproti stejnému období předchozího roku se jedná o pokles o 1,9 tis, resp. o 5,8 %. V porovnání s 1. čtvrtletím let 2019 a 2020 jde o srovnatelné hodnoty. Po dvou letech tak počet zemřelých v 1. čtvrtletí nepřesáhl průměr let 2015–2019. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví došlo ke snížení počtu zemřelých v souvislosti s onemocněním covid-19 z 3,4 tis. v 1. čtvrtletí 2022 na 0,5 tis. v 1. čtvrtletí 2023. Kladné saldo zahraničního stěhování se od ledna do března 2023 meziročně snížilo o 128,6 tis., resp. o 19,6 %. Tento výsledek byl ovlivněn hlavně čtvrtinovým poklesem počtu přistěhovalých. Do ČR se během 1. čtvrtletí přistěhovalo celkem 41,3 tis. osob, meziročně o 123,3 tis. méně. Přesto byl počet přistěhovalých oproti předchozím letům stále vysoký. Tři čtvrtiny přistěhovalých představovali Ukrajinci, druzí nejpočetnější Slováci tvořili pouze 4 % imigrantů. Naopak počet vystěhovalých se meziročně více než zdvojnásobil o 5,3 tis. na 10 tis. Budoucí intenzitu migračních toků nelze přesně odhadnout, předpokládáme ale, že se někteří uprchlíci budou na Ukrajinu vracet, zároveň však imigrace z této země zůstane zvýšená (ovšem zdaleka ne tak, jako tomu bylo po vypuknutí války). Migrační saldo proto ponecháváme dle demografické projekce ČSÚ. ČSÚ rovněž zveřejnil podrobnou věkovou strukturu populace na počátku roku 2023. V průběhu roku 2022 se počet obyvatel ČR zvýšil o 311 tis. osob, především vlivem mimořádně vysoké imigrace z Ukrajiny. Předpokládáme, že převážná většina válečných uprchlíků byla v produktivním věku, 26 % tvořily děti a mladí do 19 let a zbývající 4 % senioři. Počet dětí a mladých do 19 let se v loňském roce zvýšil o 110,8 tis., tj. o 5,0 %. Populace v produktivním věku (20–64 let) vzrostla o 2,6 %, vývoj v rámci této skupiny však zdaleka nebyl rovnoměrný. Ve věkové kategorii 20–44 let došlo k meziročnímu růstu o 68 tis. osob, tj. o 2,1 %. Počet obyvatel v kategorii 44–59 let se i v roce 2022 zvýšil, a to o 96,8 tis., resp. o 4,3 %. Pokles počtu obyvatel ve věku 60–64 let pokračoval i v minulém roce, ačkoliv výrazně zpomalil z 3,6 % v roce 2021 na 0,6 %. Počet osob ve věku 65 a více let vzrostl o 39 tis., tj. o 1,8 %. Nárůst byl sice větší než v předchozích dvou letech, ale ne tak výrazný jako před pandemií. Ke konci června 2023 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení 2,358 mil. starobních důchodců, což odpovídalo 21,8 % obyvatel ČR. Prodlužování statutárního věku odchodu do důchodu vedlo k meziročnímu poklesu počtu starobních důchodců o 5 tis., tj. o 0,2 % (viz graf 1.5.3). Tento pokles byl nicméně tlumen předčasnými odchody do důchodu z důvodu mimořádných valorizací, jelikož počet krácených starobních důchodů meziročně vzrostl o 23,8 tis., resp. o 3,5 %. Graf 1.5.1: Věkové skupiny stav k 1. 1. daného roku, podíly na celkové populaci, v % 46 49 52 55 58 61 64 67 11 14 17 20 23 26 29 32 1988 1992 1996 2000 2004 2008 2012 2016 2020 2024 Mládež (0–19) Senioři (65+) Produktivní (20–64) (p. o.) Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 1.5.2: Očekávaná střední délka života při narození v letech 66 68 70 72 74 76 78 80 82 84 1988 1992 1996 2000 2004 2008 2012 2016 2020 2024 Ženy Muži Zdroj: ČSÚ. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 19 Graf 1.5.3: Starobní důchodci meziroční změna v tis. osob ke konci období -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Předčasný důchod Plný důchod Starobní důchody celkem Pozn.: Jen důchody v kompetenci České správy sociálního zabezpečení. Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení. Výpočty MF ČR. Graf 1.5.4: Počet úmrtí rozdíl proti průměru let 2015–2019, v tis. osob -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 1/20 4 7 10 1/21 4 7 10 1/22 4 7 10 1/23 4 Bez covidu S covidem Rozdíl Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo zdravotnictví. Výpočty MF ČR. Tabulka 1.5.1: Demografie 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Predikce Výhled Výhled Počet obyvatel k 1. 1. tis. osob 10 579 10 610 10 650 10 694 10 495 10 517 10 828 10 842 10 854 10 864 růst v % 0,2 0,3 0,4 0,4 -1,9 0,2 3,0 0,1 0,1 0,1 0–19 let tis. osob 2 106 2 133 2 160 2 188 2 171 2 197 2 307 2 320 2 326 2 325 růst v % 1,2 1,3 1,3 1,3 -0,8 1,2 5,0 0,5 0,3 0,0 20–64 let tis. osob 6 484 6 437 6 403 6 374 6 172 6 151 6 312 6 290 6 282 6 277 růst v % -0,9 -0,7 -0,5 -0,4 -3,2 -0,3 2,6 -0,3 -0,1 -0,1 65 a více let tis. osob 1 989 2 040 2 087 2 132 2 152 2 169 2 208 2 233 2 247 2 262 růst v % 2,9 2,6 2,3 2,2 0,9 0,8 1,8 1,1 0,7 0,7 Starobní důchodci k 1. 1.1) tis. osob 2 395 2 404 2 410 2 415 2 400 2 378 2 367 2 464 2 454 2 446 růst v % 0,8 0,4 0,3 0,2 -0,6 -0,9 -0,4 4,1 -0,4 -0,3 Míry závislosti k 1. 1. Demografická % 30,7 31,7 32,6 33,4 34,9 35,3 35,0 35,5 35,8 36,0 Podle platné legislativy % 40,1 40,4 40,4 40,5 41,2 40,6 39,3 39,0 38,7 38,5 Efektivní míra závislosti % 46,2 45,7 45,2 45,5 46,0 45,2 45,6 46,9 46,5 46,3 Úhrnnáplodnost počet dětí 1,687 1,708 1,709 1,707 1,827 1,618 1,70 1,70 1,71 1,71 Přírůstek populace tis. osob 31 40 44 8 22 311 15 12 9 7 Přirozený přírůstek tis. osob 3 1 0 -19 -28 -19 -11 -14 -17 -19 Živě narození tis. osob 114 114 112 110 112 101 103 101 99 98 Zemřelí tis. osob 111 113 112 129 140 120 114 115 116 117 Saldo migrace tis. osob 28 39 44 27 50 330 26 26 26 26 Imigrace tis. osob 46 58 66 56 69 350 . . . . Emigrace tis. osob 18 20 21 29 19 20 . . . . Nedopočet při sčítání lidu tis. osob x x x x -207 x x x x x Pozn.: Údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na jejich státní občanství. Predikce a výhled demografických veličin jsou založeny na střední variantě demografické projekce ČSÚ 2018. V časových řadách počtu obyvatel je mezi roky 2020 a 2021 zlom vyplývající z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021. 1) Pouze důchodci v kompetenci České správy sociálního zabezpečení. Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 20 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 1.6 Ostatní předpoklady Kromě faktorů uvedených v předchozích kapitolách vychází predikce z těchto předpokladů: – výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do EU bude nahrazen kombinací zvýšených dovozů plynu z jiných zemí (včetně zkapalněného zemního plynu), úsporami a přechodem na alternativní technologie; – probíhající válka na Ukrajině nepovede k opětovnému zdražení komodit na světových trzích; – konsolidační balíček veřejných rozpočtů bude schválen bez zásadnějších úprav aktuální podoby návrhu; – sazby a základy ostatních významných daní a povinných odvodů jinak zůstanou beze změny; – v horizontu predikce již budou dodavatelské řetězce fungovat bez významnějších problémů a díky tomu budou slábnout i tlaky na růst cenové hladiny; – díky očkování, vysokému počtu osob, které onemocnění covid-19 prodělaly, a širším možnostem léčby již v budoucnu při zhoršení epidemické situace nebude nutné přijímat makroekonomicky významné restrikce; – minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy budou v příštích letech zvyšovány v souladu s predikovaným růstem průměrné nominální mzdy. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 21 2 Ekonomický cyklus 2.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu Vlivem pandemie a souvisejících opatření se česká ekonomika propadla do historicky nejvýraznější záporné produkční mezery. Reálná hrubá přidaná hodnota ve 2. čtvrtletí 2020 zaostala za svojí potenciální úrovní o více než 8 %. Následné hospodářské oživení však vedlo ke zmírnění propadu. Za celý rok 2020 tak produkční mezera činila −2,5 % (proti −2,4 %), ve srovnání s recesemi v letech 2009 i 2013 tedy byla méně záporná. Mezera výstupu, která se v posledních čtvrtletích pohybuje v jen nepatrně záporném pásmu, by se měla do 3. čtvrtletí letošního roku prohlubovat. Růst potenciálního produktu by totiž díky nárůstu populace v produktivním věku v souvislosti s imigrací z Ukrajiny měl dočasně zrychlit. S ohledem na pozvolné tempo hospodářského oživení by měla ekonomika setrvat pod svojí potenciální úrovní přibližně do poloviny roku 2024. Vzhledem k mimořádné nejistotě a volatilitě hospodářského vývoje je nicméně potřeba k výsledkům přistupovat obezřetně. Růst potenciálního produktu, který v letech 2020 a 2021 kvůli ekonomické recesi výrazně zvolnil, v roce 2022 dosáhl 2,0 % (proti 2,1 %). V letošním roce by jeho růst mohl mírně zrychlit na 2,1 % (proti 2,5 %) a v dalších letech by se mohl pohybovat pod 2 %. Dominantním faktorem vývoje potenciálního produktu je dlouhodobě trendová složka souhrnné produktivity výrobních faktorů. Její příspěvek se v posledních letech pohyboval pod 1 p. b. a v horizontu predikce by mohl pozvolna narůstat, i nadále by ale měl výrazně zaostávat za svým dlouhodobým průměrem. Výrazné snížení investiční aktivity v roce 2020 a pouze mírné oživení v roce 2021 vyústilo v pomalejší navyšování zásoby kapitálu. Následná akcelerace investičních výdajů v loňském roce vedla k silnější podpoře potenciálního produktu. Při očekávané dynamice tvorby hrubého fixního kapitálu by tento faktor mohl v roce 2023 zvýšit potenciální růst o 0,7 p. b. (beze změny). Stárnutí populace, dlouhodobě se projevující klesajícím počtem osob v produktivním věku 20–64 let, negativně dopadá na nabídku práce. V horizontu predikce by měl opačným směrem působit příchod uprchlíků z Ukrajiny. Pro odhad potenciálního produktu byly časové řady zaměstnaných, nezaměstnaných a populace v aktivním věku upraveny v návaznosti na výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021. V roce 2023 by demografický vývoj mohl podpořit potenciální růst v rozsahu 1,0 p. b. (beze změ- ny). Ekonomický růst doprovázený sílící poptávkou po práci se až do roku 2018 projevoval rychlým tempem nárůstu míry participace. V důsledku predikovaného snížení míry ekonomické aktivity v letošním roce (viz kapitolu 3.3) by tento faktor mohl v letošním roce ubrat z potenciálního růstu 0,1 p. b. (proti 0,5 p. b.). Průměrný počet obvykle odpracovaných hodin vykazuje dlouhodobě klesající trend. Zatímco v letech 2017–2020 se tento počet pohyboval v intervalu 39,9–40,2 hodin, v roce 2021 byly publikovány hodnoty od 39,3 do 39,5 hodin. V časové řadě tak vznikl výrazný zlom (viz graf 2.1.4), který nemá ekonomické opodstatnění a nejspíše vyplývá z metodických změn ve VŠPS. Vzhledem k odeznění tohoto faktoru by příspěvek počtu obvykle odpracovaných hodin mohl v roce 2023 činit −0,1 p. b. (proti 0,0 p. b.). Graf 2.1.1: Produkční mezera v % potenciálního produktu -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 2.1.2: Potenciální produkt meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech -3 -2 -1 0 1 2 3 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Práce Kapitál Souhrnná produktivita Potenciální produkt Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 22 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Graf 2.1.3: Využití výrobních kapacit v průmyslu vyhlazeno Hodrickovým-Prescottovým filtrem (λ = 0,5), v % 74 76 78 80 82 84 86 88 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Využití kapacit Dlouhodobý průměr Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 2.1.4: Obvykle odpracované hodiny počet obvykle odpracovaných hodin týdně 39,0 39,5 40,0 40,5 41,0 41,5 42,0 I/08 I/10 I/12 I/14 I/16 I/18 I/20 I/22 Zdroj: Eurostat. Tabulka 2.1.1: Produkční mezera a potenciální produkt 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Predikce Výhled Výhled Produkční mezera % 2,0 2,8 3,8 -2,5 -0,2 0,2 -0,6 -0,1 0,7 1,5 Potenciální produkt růst v % 2,7 2,6 1,9 0,8 1,0 2,0 2,1 1,7 1,6 1,6 Příspěvky Trend souhrnné produktivity faktorů p. b. 2,2 1,9 1,4 0,9 0,7 0,7 0,7 0,8 1,0 1,1 Zásoba kapitálu p. b. 0,5 0,6 0,9 0,7 0,6 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 Obyvatelstvo 20–64 let p. b. -0,6 -0,5 -0,4 -0,4 -0,2 -0,2 1,0 0,2 -0,1 0,0 Míra participace p. b. 0,7 0,7 0,2 -0,2 0,2 0,8 -0,1 0,1 0,2 0,1 Obvykle odpracované hodiny p. b. -0,2 -0,1 -0,1 -0,3 -0,4 -0,1 -0,1 0,0 0,0 0,0 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 2.2 Konjunkturální indikátory Vývoj indikátorů důvěry ve 2. čtvrtletí 2023 poukazuje na mezičtvrtletní stagnaci hrubé přidané hodnoty v průmyslu a mírné oživení ekonomické aktivity v obchodě a službách. Ve stavebnictví indikátor důvěry signalizuje pokračující mezičtvrtletní snížení hrubé přidané hodnoty. Korelace mezi vývojem důvěry a hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví je však velmi nízká. Kompozitní ukazatel vývozu zboží, sestavený Ministerstvem financí z dílčích otázek konjunkturálního průzkumu ČSÚ a podnikatelské důvěry v Německu, indikuje nepatrný pokles mezičtvrtletního tempa exportu zboží. Indikátor důvěry spotřebitelů ČSÚ ve 2. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně citelně posílil. Jeho vývoj pro 2. polovinu roku 2023 (indikátor důvěry vykazuje předstih 1–2 čtvrtletí) signalizuje snížení záporné meziroční dynamiky výdajů domácností na konečnou spotřebu. Také indikátor důvěry spotřebitelů, sestavený Ministerstvem financí z dílčích otázek spotřebitelského průzkumu Evropské komise, ve 2. čtvrtletí 2023 oproti předchozímu období vzrostl. Pesimismus spotřebitelů pramenící z výrazně negativního hodnocení ekonomické situace přetrval v nezměněné míře, oproti předchozímu čtvrtletí se však snížilo negativní hodnocení finanční situace domácností a také jejich schopnost spořit je vyšší. Ve výsledku souhrnný indikátor důvěry pro 2. čtvrtletí 2023 signalizuje zvýšení mezičtvrtletní dynamiky hrubé přidané hodnoty. V červenci 2023 se souhrnný indikátor proti průměrné úrovni 2. čtvrtletí výrazněji snížil. K tomu přispěl pokles důvěry v průmyslu, obchodě a službách i stavebnictví. Naopak citelné zlepšení zaznamenal sentiment spotřebi- telů. Podle kompozitního předstihového indikátoru by se měla záporná mezera výstupu v polovině roku 2023 přibližně stabilizovat. To je v souladu s naším aktuálním odhadem pozice ekonomiky v hospodářském cyklu (viz kapitolu 2.1). Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 23 Graf 2.2.1: Indikátor důvěry a HPH v průmyslu průměr 2005 = 100 (levá osa), meziroční růst v % (pravá osa) -24 -16 -8 0 8 16 24 60 70 80 90 100 110 120 I/07 I/09 I/11 I/13 I/15 I/17 I/19 I/21 I/23 Indikátor důvěry Hrubá přidaná hodnota (p. o.) Zdroj: ČSÚ. Graf 2.2.2: Indikátor důvěry a HPH ve stavebnictví průměr 2005 = 100 (levá osa), meziroční růst v % (pravá osa) -16 -12 -8 -4 0 4 8 12 16 30 40 50 60 70 80 90 100 110 I/07 I/09 I/11 I/13 I/15 I/17 I/19 I/21 I/23 Indikátor důvěry Hrubá přidaná hodnota (p. o.) Zdroj: ČSÚ. Graf 2.2.3: Indikátor důvěry a HPH v obchodě a službách průměr 2005 = 100 (levá osa), meziroční růst v % (pravá osa) -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 65 70 75 80 85 90 95 100 105 110 I/07 I/09 I/11 I/13 I/15 I/17 I/19 I/21 I/23 Indikátor důvěry Hrubá přidaná hodnota (p. o.) Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 2.2.4: Kompozitní indikátor vývozu zboží průměr 2010 = 100 (levá osa), meziroční růst v % (pravá osa) -30 -20 -10 0 10 20 30 40 45 55 65 75 85 95 105 115 I/07 I/09 I/11 I/13 I/15 I/17 I/19 I/21 I/23 Kompozitní indikátor vývozu Vývoz zboží (p. o.) Zdroj: CESifo, ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 2.2.5: Indikátory důvěry a spotřeba domácností průměr 2005 = 100 (levá osa), meziroční růst v % (pravá osa) -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 50 60 70 80 90 100 110 120 130 I/07 I/09 I/11 I/13 I/15 I/17 I/19 I/21 I/23 Indikátor důvěry ČSÚ Indikátor důvěry MF ČR Spotřeba domácností (p. o.) Zdroj: ČSÚ, Evropská komise. Výpočty MF ČR. Graf 2.2.6: Rozklad spotřebitelských očekávání indikátor důvěry spotřebitelů MF ČR, saldo, příspěvky -32 -28 -24 -20 -16 -12 -8 -4 0 4 8 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Ekonomický vývoj Finanční situace Úspory Indikátor důvěry MF ČR Zdroj: Evropská komise. Výpočty MF ČR. Graf 2.2.7: Souhrnný indikátor důvěry a HPH průměr 2005 = 100 (levá osa), meziroční růst v % (pravá osa) -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 70 75 80 85 90 95 100 105 110 I/07 I/09 I/11 I/13 I/15 I/17 I/19 I/21 I/23 Souhrnný indikátor důvěry Hrubá přidaná hodnota (p. o.) Zdroj: ČSÚ. Graf 2.2.8: Kompozitní předstihový indikátor průměr 2005 = 100 (levá osa), % potenciálního produktu (p. osa) -12 -9 -6 -3 0 3 6 80 85 90 95 100 105 110 1/07 1/09 1/11 1/13 1/15 1/17 1/19 1/21 1/23 Kompozitní indikátor Produkční mezera (p. o.) Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. 24 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 3 Predikce makroekonomického vývoje v ČR 3.1 Ekonomický výkon Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2023 meziročně poklesla o 0,2 % (proti 0,3 %), oproti předchozímu čtvrtletí se sezónně očištěný HDP nezměnil (proti poklesu o 0,2 %). Hospodářskou aktivitu podpořila většina odvětví, tlumilo ji pouze peněžnictví, pojišťovnictví a zpracovatelský průmysl. Růst reálného HDP v roce 2022 byl revidován o 0,1 p. b. dolů na 2,4 %. Největší korekce ve výdajové struktuře HDP doznala tvorba hrubého fixního kapitálu (růst snížen o 3,2 p. b.), příspěvek salda zahraničního obchodu byl naopak zvýšen. Spotřeba domácností meziročně propadla o 5,8 % (proti 5,3 %), a to jak kvůli poklesu reálného disponibilního důchodu, tak nárůstu míry úspor. Domácnosti nejvíce snižovaly výdaje na výrobky dlouhodobé spotřeby, silně však klesaly také nákupy statků střednědobé a krátkodobé spotřeby. Drobné zvýšení zaznamenaly pouze výdaje na služby. Spotřeba vládních institucí se vlivem růstu zaměstnanosti ve veřejném sektoru a nákupů zboží a služeb meziročně zvýšila o 2,8 % (proti 1,1 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu se snížila o 2,3 % (proti růstu o 3,0 %). Investiční aktivitu sice podpořily investice do strojů a zařízení, ostatní kategorie ale vykázaly pokles, z toho nejvíce investice do obydlí. Ze sektorového hlediska byl pokles investiční aktivity dán firemními investicemi, na které dolehl zpožděný efekt mělké recese z 2. poloviny předchozího roku. Také investice domácností byly meziročně nižší. Investice sektoru vládních institucí naopak díky projektům financovaným z národních zdrojů i fondů EU vzrostly. Při záporném příspěvku změny zásob k růstu HDP ve výši 0,5 p. b. poklesla tvorba hrubého kapitálu o 3,4 % (proti růstu o 1,0 %). Firmy tak sice dále razantně navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a možných výpadků v dodávkách komponent, v meziročním srovnání se ale akumulace zásob snížila. Saldo zahraničního obchodu přispělo k růstu HDP výrazně pozitivně v rozsahu 3,0 p. b. Zmírňování poruch v dodavatelských řetězcích příznivě ovlivnilo vývoz zboží a služeb, který v 1. čtvrtletí 2023 vzrostl o 7,6 % (proti 7,2 %). Dovoz zboží a služeb se pak kvůli slabé domácí poptávce zvýšil jen o 3,9 % (proti 5,1 %). Sezónně očištěný HDP se ve 2. čtvrtletí 2023 podle předběžného odhadu díky domácí poptávce mezičtvrtletně zvýšil o 0,1 % (proti 0,5 %). Česká ekonomika by ve 2. polovině letošního roku měla pokračovat v oživení, které však budou brzdit hospodářské problémy na hlavních exportních trzích. Základní scénář predikce předpokládá zajištění dodávek plynu ze zásobníků a postupně také z nových terminálů na zkapalněný zemní plyn. Ve výsledku by mohla hospodářská aktivita v roce 2023 mírně poklesnout o 0,2 % (proti růstu o 0,1 %). Ekonomiku by měl táhnout hlavně zahraniční obchod, spotřeba vládních institucí a tvorba hrubého fixního kapitálu však také budou působit prorůstově. Hospodářský růst bude brzdit pokračující útlum spotřeby domácností, stejně jako nižší akumulace zásob. V roce 2024 by reálný HDP mohl při kladném příspěvku zahraniční i domácí poptávky vzrůst o 2,3 % (proti 3,0 %). Očekáváme, že dopad vládního konsolidačního balíčku na růstovou dynamiku bude pouze mírně negativní (−0,3 p. b.). Výdaje domácností na konečnou spotřebu budou v letošním roce negativně ovlivněny pokračujícím poklesem reálného disponibilního důchodu a restriktivním nastavením měnové politiky. V celoroční dynamice spotřeby se výrazně negativně promítne také její růstový profil z roku 2022. Kladně se naopak projeví spotřební výdaje uprchlíků z Ukrajiny, kteří jsou již od 4. čtvrtletí 2022 klasifikováni jako rezidenti. Míra úspor by se měla s ohledem na přetrvávající negativní sentiment domácností dále zvýšit. Její redukce, a z ní vyplývající stimulační efekt na spotřebu domácností, je očekávána až v příštím roce. I přesto by však míra úspor měla v horizontu predikce setrvat nad svým dlouhodobým průměrem. S ohledem na uvedené silně negativní faktory by reálná spotřeba domácností v letošním roce měla poklesnout o 3,4 % (proti 2,7 %). Díky poklesu inflace by se v roce 2024 měl ke zmíněnému čerpání úspor přidat také obnovený nárůst reálných příjmů domácností. I přes řadu diskrečních změn očekáváme ve výsledku oživení spotřebních výdajů domácností o 3,9 % (beze změny). Spotřeba sektoru vládních institucí by v roce 2023 mohla vzrůst o 2,4 % (proti 1,6 %). V souvislosti s migrační vlnou z Ukrajiny došlo k navýšení personálních kapacit především ve vzdělávání, což se promítne v růstu zaměstnanosti. Nákupy zboží a služeb budou v tomto roce podpořeny běžnými dotacemi z fondů EU v souvislosti s blížícím se koncem finanční perspektivy 2014–2020. V roce 2024 by růst spotřeby sektoru vládních institucí mohl zpomalit na 1,8 % (proti 1,3 %). Vedle fiskální konsolidace se projeví i přechod na novou finanční perspektivu 2021–2027, který však bude do určité míry korigován náběhem běžných projektů z ostatních nástrojů EU, zejména pak Nástroje pro oživení a odolnost. Tvorba hrubého fixního kapitálu by v roce 2023 měla zpomalit kvůli hospodářským problémům v zemích eurozóny i nárůstu cen kapitálových statků. Její dynamice uberou také měnové podmínky, které v závěru roku začnou působit restriktivně. Naopak pozitivní vliv na inves- Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 25 tiční aktivitu budou mít výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy. Díky hospodářskému růstu eurozóny pro příští rok počítáme s oživením soukromých investic, které však bude brzdit dopad restriktivního nastavení měnové i fiskální politiky. Přechod na novou finanční perspektivu EU fondů se projeví poklesem investic sektoru vládních institucí. Tvorba hrubého fixního kapitálu se tak v roce 2023 může zvýšit o 0,8 % (proti 2,8 %), v roce 2024 by její růst mohl mírně zpomalit na 0,7 % (proti 0,5 %). Předpokládáme, že v celém predikčním horizontu bude změna zásob na růst HDP působit negativně. Přesto svým rozsahem zůstane akumulace zásob vysoká z důvodu zajištění kontinuity výrobního procesu v podnicích v případě opětovných výpadků v dodávkách klíčových komponent. Tvorba hrubého kapitálu tak ve výsledku může letos poklesnout o 4,6 % (proti růstu o 0,9 %) a v příštím roce o 3,8 % (proti 1,6 %). Očekáváme, že vývoz zboží a služeb v letošním roce vzroste o 4,3 % (proti 4,1 %). Dopad zpomalení exportních trhů bude v tomto roce do značné míry tlumit nárůst exportní výkonnosti daný odezněním problémů v dodavatelských řetězcích a dokončováním zásob rozpracované produkce (viz kapitolu 3.4). Předpokládané zrychlení růstu vývozu v roce 2024 na 4,6 % (proti 4,7 %) reflektuje oživení hlavních exportních trhů. Dynamika vývozu a domácí poptávky, zejména dovozně náročných investic, se pak promítá v tempu dovozu zboží a služeb, který by v roce 2023 mohl vzrůst o 1,2 % (proti 3,0 %). Zrychlení růstu v roce 2024 na 2,9 % (proti 2,8 %) odráží především oživení spotřeby domácností. 26 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Graf 3.1.1: Zdroje hrubého domácího produktu mezičtvrtletní růst reálného HDP v %, přísp. v p. b., sezónně očištěno -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Zemědělství Čisté daně z produktů Stavebnictví Obchod a služby Průmysl Hrubý domácí produkt Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 3.1.2: Výdaje na hrubý domácí produkt meziroční růst reálného HDP v %, příspěvky v p. b. -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Čisté vývozy Tvorba hrubého kapitálu Spotřeba Hrubý domácí produkt Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.1.3: Reálný hrubý domácí produkt růst v %, příspěvky v procentních bodech - 8 - 6 - 4 - 2 0 2 4 6 8 2014 2016 2018 2020 2022 2024 Populace 20–64 Zaměstnanost/pop. 20–64 Intenzita práce Produktivita práce Hrubý domácí produkt Pozn.: Intenzita práce udává počet odpracovaných hodin na pracovníka. Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.1.4: Spotřeba domácností domácí pojetí, meziroční růst reálné spotřeby v %, příspěvky v p. b. -15 -10 -5 0 5 10 15 20 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Služby Předměty krátkodobé spotř. Předměty střednědobé spotř. Předměty dlouhodobé spotř. Spotřeba domácností Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 3.1.5: Spotřeba domácností národní pojetí, meziroční růst nominální spotřeby v %, příspěvky v p. b. -12 -6 0 6 12 18 24 30 2014 2016 2018 2020 2022 2024 Úspory Daně a soc. příspěvky Ostatní Sociální dávky Práce a podnikání Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.1.6: Věcné členění investic meziroční růst reálné THFK v %, příspěvky v p. b. -12 -8 -4 0 4 8 12 16 20 24 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Ostatní ICT, ostatní stroje a zařízení Dopravní prostředky a zařízení Ostatní budovy a stavby Obydlí Celkové investice Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 3.1.7: Sektorové členění investic meziroční růst reálné THFK v %, příspěvky v p. b. -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Domácnosti Firmy Vládní sektor Celkové investice Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 3.1.8: Zdroje financování investic meziroční růst nominální THFK v %, příspěvky v p. b. -20 -15 -10 -5 0 5 10 15 20 25 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Soukr. sektor bez EU Soukr. sektor EU Vládní sektor bez EU Vládní sektor EU Celkové investice Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 27 Tabulka 3.1.1: HDP – užití ve stálých cenách – roční zřetězené objemy, referenční rok 2015 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Predikce Výhled Výhled Hrubý domácí produkt mld. Kč 2015 4 988 5 148 5 304 5 013 5 191 5 313 5 305 5 428 5 560 5 688 růst v % 5,2 3,2 3,0 -5,5 3,6 2,4 -0,2 2,3 2,4 2,3 růst v % 1) 5,3 3,2 3,0 -5,5 3,5 2,4 0,0 2,2 2,5 2,4 Výdaje domácností naspotřebu 2) mld. Kč 2015 2 355 2 438 2 504 2 322 2 418 2 401 2 318 2 409 2 497 2 565 růst v % 4,0 3,5 2,7 -7,2 4,1 -0,7 -3,4 3,9 3,7 2,7 Výdaje vládních inst. naspotřebu mld. Kč 2015 913 949 973 1 014 1 027 1 033 1 058 1 076 1 098 1 120 růst v % 1,8 3,9 2,5 4,2 1,4 0,6 2,4 1,8 2,0 2,0 Tvorbahrubého kapitálu mld. Kč 2015 1 323 1 425 1 489 1 351 1 609 1 699 1 621 1 560 1 532 1 542 růst v % 6,5 7,7 4,5 -9,3 19,1 5,6 -4,6 -3,8 -1,8 0,7 Fixní kapitál mld. Kč 2015 1 248 1 374 1 455 1 368 1 379 1 420 1 432 1 443 1 470 1 501 růst v % 4,9 10,0 5,9 -6,0 0,8 3,0 0,8 0,7 1,9 2,1 Změna zásob a cenností mld. Kč 2015 75 51 34 -16 230 279 189 117 62 41 Vývozzboží aslužeb mld. Kč 2015 4 168 4 322 4 386 4 034 4 312 4 623 4 823 5 045 5 250 5 414 růst v % 7,2 3,7 1,5 -8,0 6,9 7,2 4,3 4,6 4,1 3,1 Dovozzboží aslužeb mld. Kč 2015 3 771 3 989 4 051 3 719 4 214 4 479 4 531 4 664 4 811 4 943 růst v % 6,3 5,8 1,5 -8,2 13,3 6,3 1,2 2,9 3,2 2,7 Hrubé domácí výdaje mld. Kč 2015 4 592 4 811 4 964 4 693 5 053 5 131 4 997 5 049 5 134 5 235 růst v % 4,3 4,8 3,2 -5,5 7,7 1,5 -2,6 1,0 1,7 2,0 Metodickádiskrepance 3) mld. Kč 2015 -1 3 3 10 38 36 15 2 -5 -9 Reálný hrubý domácí důchod mld. Kč 2015 4 988 5 149 5 324 5 083 5 259 5 232 5 297 5 426 5 559 5 688 růst v % 4,3 3,2 3,4 -4,5 3,4 -0,5 1,2 2,4 2,4 2,3 Příspěvky k růstu HDP 4) Hrubé domácí výdaje p. b. 3,9 4,4 3,0 -5,1 7,2 1,5 -2,6 1,0 1,6 1,8 Konečnáspotřeba p. b. 2,3 2,4 1,8 -2,6 2,2 -0,2 -1,1 2,1 2,1 1,7 Výdaje domácností p. b. 1,9 1,7 1,3 -3,4 1,9 -0,3 -1,6 1,8 1,7 1,3 Výdaje vlády p. b. 0,3 0,7 0,5 0,8 0,3 0,1 0,5 0,4 0,4 0,4 Tvorbahrubého kapitálu p. b. 1,7 2,0 1,2 -2,6 5,0 1,7 -1,5 -1,1 -0,5 0,2 Tvorba fixního kapitálu p. b. 1,2 2,5 1,6 -1,6 0,2 0,8 0,2 0,2 0,5 0,5 Změna zásob p. b. 0,5 -0,5 -0,3 -0,9 4,8 0,9 -1,7 -1,3 -1,0 -0,4 Saldo zahraničního obchodu p. b. 1,2 -1,2 0,0 -0,4 -3,6 0,9 2,4 1,3 0,8 0,5 Saldo zboží p. b. 0,9 -1,0 0,4 -0,3 -3,6 1,4 2,4 1,2 0,8 0,4 Saldo služeb p. b. 0,3 -0,2 -0,4 -0,1 0,0 -0,5 0,0 0,2 0,1 0,1 Hrubápřidanáhodnota mld. Kč 2015 4 491 4 644 4 784 4 532 4 687 4 797 . . . . růst v % 5,2 3,4 3,0 -5,3 3,4 2,3 . . . . Saldo daní adotací naprodukty mld. Kč 2015 497 504 521 480 504 516 . . . . 1) Z dat očištěných o vliv nestejného počtu pracovních dní. 2) Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. 3) Deterministicky určený vliv používání cen a struktury předchozího roku jako základu pro výpočet reálných přírůstků. 4) Výpočet na základě cen a struktury předchozího roku, kde jsou příspěvky beze zbytku sčitatelné. Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 28 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Tabulka 3.1.2: HDP – užití ve stálých cenách – čtvrtletní zřetězené objemy, referenční rok 2015 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Hrubý domácí produkt mld. Kč 2015 1 261 1 354 1 349 1 349 1 258 1 339 1 346 1 362 růst v % 5,0 3,4 1,4 -0,1 -0,2 -1,1 -0,2 0,9 růst v % 1) 4,7 3,4 1,4 0,1 -0,5 -0,6 0,1 1,0 mezičvtrtletní růst v % 1) 0,6 0,2 -0,2 -0,4 0,0 0,1 0,4 0,5 Výdaje domácností naspotřebu 2) mld. Kč 2015 589 612 603 597 555 578 588 597 růst v % 8,3 -0,2 -4,3 -5,3 -5,8 -5,5 -2,5 0,1 Výdaje vládních inst. naspotřebu mld. Kč 2015 241 249 250 293 248 256 256 298 růst v % 1,5 1,7 -1,9 0,9 2,8 2,8 2,4 1,7 Tvorbahrubého kapitálu mld. Kč 2015 371 448 458 422 358 431 439 394 růst v % 11,0 11,6 1,6 -0,1 -3,4 -3,8 -4,3 -6,7 Fixní kapitál mld. Kč 2015 313 363 362 383 306 360 367 400 růst v % 5,7 5,2 2,4 -0,6 -2,3 -0,7 1,5 4,3 Změna zásob a cenností mld. Kč 2015 58 85 97 39 53 71 72 -6 Vývozzboží aslužeb mld. Kč 2015 1 122 1 166 1 119 1 215 1 207 1 216 1 140 1 260 růst v % 2,8 3,2 13,1 10,4 7,6 4,3 1,9 3,6 Dovozzboží aslužeb mld. Kč 2015 1 069 1 129 1 088 1 192 1 111 1 147 1 083 1 191 růst v % 5,9 3,8 8,0 7,5 3,9 1,5 -0,5 -0,1 Hrubé domácí výdaje mld. Kč 2015 1 201 1 307 1 309 1 314 1 162 1 265 1 281 1 289 růst v % 7,5 3,9 -1,9 -2,2 -3,2 -3,3 -2,1 -1,9 Metodickádiskrepance 3) mld. Kč 2015 6 7 7 15 0 4 7 5 Reálný hrubý domácí důchod mld. Kč 2015 1 253 1 325 1 325 1 329 1 251 1 346 1 342 1 358 růst v % 2,2 -0,6 -1,4 -1,9 -0,1 1,6 1,3 2,2 Hrubápřidanáhodnota mld. Kč 2015 1 145 1 222 1 214 1 217 1 163 . . . růst v % 4,4 3,3 1,4 0,5 1,6 . . . růst v % 1) 4,0 3,2 1,4 0,8 1,3 . . . mezičvtrtletní růst v % 1) 0,3 0,3 0,0 0,2 0,7 . . . Saldo daní adotací naprodukty mld. Kč 2015 116 132 136 132 94 . . . 1) Z dat očištěných o sezónní a kalendářní vlivy. 2) Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. 3) Deterministicky určený vliv používání cen a struktury předchozího roku jako základu pro výpočet reálných přírůstků. Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 29 Tabulka 3.1.3: HDP – užití v běžných cenách – roční 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Predikce Výhled Výhled Hrubý domácí produkt mld. Kč 5 111 5 411 5 791 5 709 6 109 6 786 7 384 7 751 8 105 8 436 růst v % 6,5 5,9 7,0 -1,4 7,0 11,1 8,8 5,0 4,6 4,1 Výdaje domácností naspotřebu 1) mld. Kč 2 420 2 568 2 711 2 588 2 772 3 165 3 351 3 567 3 779 3 959 růst v % 6,5 6,1 5,6 -4,5 7,1 14,2 5,9 6,4 6,0 4,8 Výdaje vládních inst. naspotřebu mld. Kč 959 1 050 1 134 1 243 1 310 1 374 1 505 1 573 1 647 1 716 růst v % 5,4 9,5 8,0 9,5 5,4 4,8 9,6 4,5 4,7 4,2 Tvorbahrubého kapitálu mld. Kč 1 348 1 472 1 599 1 493 1 846 2 182 2 204 2 172 2 165 2 200 růst v % 8,0 9,2 8,7 -6,6 23,6 18,2 1,0 -1,5 -0,3 1,6 Fixní kapitál mld. Kč 1 273 1 423 1 568 1 516 1 589 1 817 1 916 1 967 2 032 2 093 růst v % 6,4 11,7 10,2 -3,3 4,8 14,4 5,4 2,7 3,3 3,0 Změna zásob a cenností mld. Kč 74 49 31 -22 257 364 288 205 133 107 Saldo zahraničního obchodu mld. Kč 384 321 347 385 181 66 323 439 514 561 Vývoz zboží a služeb mld. Kč 4 039 4 163 4 279 3 993 4 443 5 188 5 351 5 681 5 959 6 183 růst v % 6,4 3,1 2,8 -6,7 11,3 16,8 3,1 6,2 4,9 3,8 Dovoz zboží a služeb mld. Kč 3 654 3 842 3 932 3 608 4 262 5 122 5 028 5 241 5 445 5 622 růst v % 6,6 5,1 2,3 -8,2 18,1 20,2 -1,8 4,2 3,9 3,2 Hrubý národní důchod mld. Kč 4 821 5 114 5 441 5 424 5 859 6 468 7 074 7 411 7 744 8 060 růst v % 7,8 6,1 6,4 -0,3 8,0 10,4 9,4 4,8 4,5 4,1 Saldo prvotních důchodů mld. Kč -289 -297 -350 -285 -249 -318 -310 -340 -361 -376 1) Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 3.1.4: HDP – užití v běžných cenách – čtvrtletní 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Hrubý domácí produkt mld. Kč 1 542 1 696 1 753 1 795 1 716 1 853 1 874 1 940 růst v % 11,4 10,4 11,2 11,4 11,3 9,2 6,9 8,1 Výdaje domácností naspotřebu 1) mld. Kč 735 800 813 816 794 830 849 879 růst v % 20,4 14,8 11,8 10,8 8,0 3,7 4,4 7,7 Výdaje vládních inst. naspotřebu mld. Kč 304 326 330 414 340 360 358 447 růst v % 6,7 3,4 1,5 7,5 12,1 10,6 8,3 7,9 Tvorbahrubého kapitálu mld. Kč 452 564 604 562 479 576 606 544 růst v % 20,8 24,7 14,6 14,0 6,0 2,2 0,3 -3,3 Fixní kapitál mld. Kč 388 451 469 509 408 469 494 545 růst v % 16,9 15,7 14,3 11,4 5,1 4,0 5,2 7,2 Změna zásob a cenností mld. Kč 63 113 135 54 70 107 112 -2 Saldo zahraničního obchodu mld. Kč 51 7 6 2 103 87 62 71 Vývoz zboží a služeb mld. Kč 1 209 1 312 1 296 1 370 1 348 1 338 1 275 1 391 růst v % 10,3 13,9 25,2 18,2 11,4 1,9 -1,6 1,5 Dovoz zboží a služeb mld. Kč 1 159 1 306 1 290 1 368 1 245 1 250 1 214 1 320 růst v % 18,0 20,9 24,4 17,6 7,4 -4,2 -5,9 -3,5 1) Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 30 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Tabulka 3.1.5: HDP – důchodová struktura – roční 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Predikce Výhled Výhled HDP mld. Kč 5 111 5 411 5 791 5 709 6 109 6 786 7 384 7 751 8 105 8 436 růst v % 6,5 5,9 7,0 -1,4 7,0 11,1 8,8 5,0 4,6 4,1 Saldo daní adotací mld. Kč 493 504 534 449 477 590 554 724 780 812 % HDP 9,7 9,3 9,2 7,9 7,8 8,7 7,5 9,3 9,6 9,6 růst v % 8,6 2,2 6,0 -16,0 6,3 23,8 -6,2 30,8 7,7 4,1 Daně z výroby a dovozu mld. Kč 635 656 696 660 715 783 . . . . růst v % 6,6 3,3 6,2 -5,3 8,3 9,6 . . . . Dotace na výrobu mld. Kč 142 152 162 211 238 193 . . . . růst v % 0,4 7,2 6,7 30,3 12,6 -19,0 . . . . Náhrady zaměstnancům mld. Kč 2 185 2 399 2 586 2 625 2 787 3 006 3 246 3 443 3 590 3 749 (domácí koncept) % HDP 42,8 44,3 44,6 46,0 45,6 44,3 44,0 44,4 44,3 44,4 růst v % 9,1 9,8 7,8 1,5 6,1 7,9 8,0 6,1 4,3 4,4 Mzdy a platy mld. Kč 1 680 1 842 1 986 1 989 2 106 2 301 2 494 2 645 2 758 2 880 růst v % 9,2 9,6 7,8 0,1 5,9 9,3 8,4 6,1 4,3 4,4 Příspěvky na sociální zabezpečení mld. Kč 505 557 599 636 681 705 752 798 832 869 placené zaměstnavatelem růst v % 8,7 10,3 7,6 6,2 7,0 3,5 6,8 6,0 4,3 4,4 Hrubý provozní přebytek mld. Kč 2 432 2 507 2 671 2 635 2 845 3 189 3 584 3 584 3 734 3 875 % HDP 47,6 46,3 46,1 46,2 46,6 47,0 48,5 46,2 46,1 45,9 růst v % 4,0 3,1 6,5 -1,4 8,0 12,1 12,4 0,0 4,2 3,8 Spotřeba fixního kapitálu mld. Kč 1 022 1 074 1 153 1 229 1 302 1 434 1 546 1 629 1 728 1 825 růst v % 3,5 5,0 7,4 6,5 6,0 10,1 7,8 5,3 6,1 5,6 Čistý provozní přebytek mld. Kč 1 410 1 434 1 518 1 406 1 543 1 755 2 038 1 956 2 006 2 050 růst v % 4,3 1,7 5,9 -7,4 9,7 13,8 16,1 -4,0 2,6 2,2 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 3.1.6: HDP – důchodová struktura – čtvrtletní 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce HDP mld. Kč 1 542 1 696 1 753 1 795 1 716 1 853 1 874 1 940 růst v % 11,4 10,4 11,2 11,4 11,3 9,2 6,9 8,1 Saldo daní adotací mld. Kč 124 155 166 145 110 140 162 142 růst v % 73,4 33,2 13,0 2,0 -11,6 -9,9 -2,5 -2,0 Náhrady zaměstnancům mld. Kč 705 747 743 811 774 801 797 874 (domácí koncept) růst v % 10,2 6,9 6,6 8,0 9,8 7,2 7,3 7,8 Mzdy a platy mld. Kč 538 571 570 622 593 616 613 672 růst v % 12,0 8,5 7,7 9,2 10,2 7,8 7,5 8,1 Příspěvky na sociální zabezpečení mld. Kč 167 176 173 189 181 185 184 202 placené zaměstnavatelem růst v % 4,9 1,9 3,1 4,2 8,3 5,3 6,4 7,1 Hrubý provozní přebytek mld. Kč 712 794 844 839 832 912 915 924 růst v % 6,0 10,1 15,2 16,8 16,9 14,9 8,5 10,1 Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 31 3.2 Ceny Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci 2023 zpomalil na 8,8 % (proti 8,9 %). Vyšší než očekávaný pokles jádrové inflace byl kompenzován silnější dynamikou regulovaných cen. Z hlediska oddílů spotřebního koše byl hlavním faktorem červencové meziroční inflace oddíl bydlení (příspěvek 3,7 p. b.), především vlivem růstu cen elektřiny o 23,4 %, zemního plynu o 35,5 % či tepla a teplé vody o 38,9 %. Dále významně přispěl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje (příspěvek 1,7 p. b.), a to napříč všemi pododdíly s výjimkou olejů a tuků. Administrativní opatření k inflaci přidala 3,8 p. b., z toho regulované ceny (zejména ceny energií) 3,6 p. b. a daňové změny téměř 0,2 p. b. Za vyšší dynamikou červencové meziroční inflace měřené harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (dle předběžného údaje 10,2 %) oproti inflaci podle národního indexu spotřebitelských cen stojí výrazné zvolnění růstu imputovaného nájemného, které není v harmonizovaném indexu obsaženo. Imputované nájemné je z velké části určováno tržními cenami nových bytů a rodinných domů. Jejich velmi vysoké ceny (viz graf 3.2.8) i dražší a regulatorně omezené hypoteční úvěry pak skrze nižší dostupnost vlastního bydlení vedou k výraznému zpomalení cenové dynamiky imputovaného ná- jemného. I v letošním roce pokračuje období výrazně zvýšené inflace, meziroční růst cen však v průběhu roku rychle zpomaluje. Od ledna 2023 je vedle již dřívějšího odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie účinné i zastropování cen elektřiny a plynu, jejich příspěvky k meziroční inflaci tak postupně klesají. Úspěšné naplnění evropských zásobníků plynu před začátkem minulé topné sezóny, teplá zima, úspory domácností i firem a zajištění nových dodavatelů plynu navíc přispěly k výraznému poklesu velkoobchodních cen energií, což by se mělo pozvolně projevovat také ve spotřebitelských cenách. Příspěvek regulované složky k průměrné míře inflace by měl být vysoce kladný především kvůli lednovému růstu cen energií a jejich růstovému profilu v minulém roce. V rámci změn nepřímých daní se projeví nejen zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků, ale i změny spotřebních daní na pohonné hmoty. Celkově by administrativní opatření k průměrné míře inflace v roce 2023 mohla přispět 4,3 p. b. (proti 3,9 p. b). Cena ropy by v roce 2023 měla působit protiinflačně, stejně jako vývoj kurzu koruny vůči hlavním světovým měnám. Dodavatelské řetězce by již v horizontu predikce měly fungovat bez větších problémů, inflační tlaky pramenící z frikcí na straně nabídky by tudíž neměly být významné. Kvůli omezení soukromé spotřeby v důsledku výrazného poklesu reálných příjmů a snížené ochoty domácností utrácet by měl být vliv pozice ekonomiky v hospodářském cyklu protiinflační, především pak na počátku roku 2023. Napjatý trh práce však zvyšuje tlaky na růst nominálních mezd, a působí tak proinflačně. Letos je již inflace výrazněji tlumena transmisním mechanismem zvýšených měnověpolitických sazeb. V roce 2024 budou inflační tlaky utvářeny převážně tržními faktory. Příspěvek regulovaných cen k průměrné míře inflace by díky očekávanému zlevnění elektřiny a plynu měl být záporný, dopad nižších cen energií však bude tlumen především více než 50% zdražením ročního kuponu dálniční známky od března 2024. Fiskální konsolidační balíček se dále promítne ve změnách nepřímých daní. Zvýšení spotřebních daní na líh a tabákové výrobky, stejně jako změny v sazbách daně z přidané hodnoty, budou inflaci v příštím roce statisticky zvyšovat. Celkově by tak administrativní opatření z průměrné míry inflace v roce 2024 mohla ubrat 0,3 p. b. Cena ropy a posilování koruny vůči americkému dolaru by měly i v příštím roce působit protiinflačně. Restriktivní působení měnové politiky bude podpořeno negativním důchodovým efektem fiskálního konsolidačního balíčku, a společně tak budou mírnit inflační tlaky. Proinflačním faktorem by mohl být poměrně vysoký růst nominálních mezd, ale i mírné oslabení koruny vůči euru. V souladu s výše uvedeným očekáváme, že průměrná míra inflace v roce 2023 dosáhne 10,9 % (beze změny) a v roce 2024 výrazně klesne na 2,8 % (proti 2,4 %). Meziroční inflace by se ke konci letošního roku měla pohybovat poblíž 8 %, v příštím roce by se však již mohla držet uvnitř tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. V 1. čtvrtletí 2023 se deflátor HDP při růstu deflátoru hrubých domácích výdajů o 11,8 % (proti 13,3 %) a zlepšení směnných relací o 0,1 % (proti zhoršení o 0,4 %) zvýšil o 11,6 % (proti 12,8 %). Vývoj deflátoru hrubých domácích výdajů odrážel především růst spotřebitelských cen. Za mírně lepšími směnnými relacemi stály zejména ceny minerálních paliv. V roce 2023 by se deflátor HDP mohl zvýšit o 9,0 % (proti 9,9 %). Pokračující vysoký růst deflátoru hrubých domácích výdajů, především spotřeby domácností, by letos mohl být umocněn zlepšením směnných relací (viz graf 3.2.5). V roce 2024 by růst deflátoru HDP díky nižší cenové dynamice v rámci všech složek domácí poptávky mohl zpomalit na 2,6 % (proti 3,8 %). Na směnné relace by v roce 2023 mohl mít pozitivní vliv pokles cen mnohých výrobních vstupů, především ropy a plynu. Tento trend by mohl v menší míře pokračovat i v příštím roce. Ve výsledku by se tak směnné relace letos mohly zlepšit o 1,9 % (proti 0,7 %) a v roce 2024 o 0,2 % (proti 0,8 %). 32 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Graf 3.2.1: Spotřebitelské ceny meziroční růst v % 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 1/19 1/20 1/21 1/22 1/23 1/24 Klouzavá míra inflace Meziroční růst Hranice tolerančního pásma cíle Inflační cíl Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.2.2: Spotřebitelské ceny v hlavních oddílech meziroční růst indexu spotřebitelských cen v %, příspěvky v p. b. - 2 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Energie Potraviny, nápoje, tabák Ostatní zboží Služby CPI celkem Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 3.2.3: Jádrová inflace a jednotkové náklady práce meziroční růst v % 0 2 4 6 8 10 12 14 16 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Jádrová inflace Jednotkové náklady práce Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 3.2.4: Kurz CZK/EUR a korunová cena ropy Brent zhodnocení kurzu CZK/EUR, meziroční změna korunové ceny ropy, v % - 60 - 40 - 20 0 20 40 60 80 100 120 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Kurz CZK/EUR Korunová cena ropy (p. o.) Zdroj: ČNB, U. S. EIA. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.2.5: Deflátor hrubého domácího produktu růst v %, příspěvky v procentních bodech -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 2014 2016 2018 2020 2022 2024 Směnné relace Tvorba hrubého kapitálu Spotřeba vládních institucí Spotřeba domácností Hrubý domácí produkt Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.2.6: Směnné relace meziroční růst v % -8 -4 0 4 8 12 16 20 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Deflátor vývozu zboží a služeb Deflátor dovozu zboží a služeb Směnné relace Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.2.7: Nabídkové ceny bytů meziroční růst v % - 4 0 4 8 12 16 20 24 28 32 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 ČR ČR bez Prahy Praha Zdroj: ČSÚ. Graf 3.2.8: Ceny bytů v relaci k průměrné mzdě poměr indexů nabídkových cen bytů a průměrné mzdy, z ročních klouzavých úhrnů, 2015 = 100 85 90 95 100 105 110 115 120 125 130 135 I/06 I/08 I/10 I/12 I/14 I/16 I/18 I/20 I/22 Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 33 Tabulka 3.2.1: Ceny – roční 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Predikce Výhled Výhled Index spotřebitelských cen Úroveň průměr 2015=100 103,1 105,3 108,3 111,8 116,1 133,6 148,1 152,3 155,9 159,0 Průměrnámírainflace % 2,5 2,1 2,8 3,2 3,8 15,1 10,9 2,8 2,3 2,0 Z toho: Administrativní opatření p. b. -0,1 0,3 0,6 0,5 0,0 2,8 4,3 -0,3 0,3 0,3 Tržní růst p. b. 2,6 1,8 2,2 2,7 3,8 12,3 6,6 3,2 2,0 1,8 Harmonizovaný index spotřebitelských cen Úroveň průměr 2015=100 103,1 105,1 107,8 111,4 115,1 132,1 148,2 152,7 156,3 159,5 Průměrnámírainflace % 2,4 2,0 2,6 3,3 3,3 14,8 12,2 3,0 2,3 2,0 Deflátory HDP průměr 2015=100 102,5 105,1 109,2 113,9 117,7 127,7 139,2 142,8 145,8 148,3 růst v % 1,3 2,6 3,9 4,3 3,3 8,5 9,0 2,6 2,1 1,7 Hrubé domácí výdaje průměr 2015=100 102,9 105,8 109,7 113,4 117,3 131,0 141,3 144,8 147,9 150,4 růst v % 2,3 2,8 3,7 3,4 3,4 11,6 7,9 2,5 2,1 1,7 Spotřebadomácností 1) průměr 2015=100 102,7 105,3 108,3 111,4 114,6 131,8 144,6 148,1 151,4 154,4 růst v % 2,3 2,5 2,8 2,9 2,9 15,0 9,7 2,4 2,2 2,0 Spotřebavládních institucí průměr 2015=100 105,0 110,6 116,6 122,6 127,5 133,0 142,3 146,1 150,0 153,3 růst v % 3,5 5,4 5,4 5,2 4,0 4,3 7,0 2,7 2,6 2,2 Tvorbafixního kapitálu průměr 2015=100 102,0 103,6 107,7 110,8 115,2 128,0 133,8 136,3 138,2 139,4 růst v % 1,5 1,6 4,0 2,9 3,9 11,1 4,5 1,9 1,4 0,9 Vývozzboží aslužeb průměr 2015=100 96,9 96,3 97,5 99,0 103,0 112,2 110,9 112,6 113,5 114,2 růst v % -0,7 -0,6 1,3 1,5 4,1 8,9 -1,1 1,5 0,8 0,6 Dovozzboží aslužeb průměr 2015=100 96,9 96,3 97,1 97,0 101,1 114,4 111,0 112,4 113,2 113,7 růst v % 0,3 -0,6 0,8 0,0 4,2 13,1 -3,0 1,3 0,7 0,5 Směnné relace průměr 2015=100 100,0 100,0 100,5 102,0 101,9 98,1 100,0 100,2 100,3 100,4 růst v % -1,0 0,0 0,5 1,5 -0,1 -3,7 1,9 0,2 0,1 0,1 1) Včetně spotřeby neziskových institucí. Zdroj: ČSÚ, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. 34 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Tabulka 3.2.2: Ceny – čtvrtletní 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Spotřebitelské ceny (průměr čtvrtletí) průměr 2015=100 126,4 132,8 137,6 137,6 147,1 147,6 148,7 149,1 růst v % 11,2 15,8 17,6 15,7 16,4 11,1 8,1 8,4 Z toho příspěvek: Administrativních opatření p. b. 2,2 3,1 3,6 2,5 4,9 4,0 3,4 4,9 Tržního růstu p. b. 9,0 12,7 14,0 13,2 11,5 7,1 4,6 3,5 Harmonizovaný index průměr 2015=100 124,7 131,4 135,9 136,5 147,1 147,9 148,6 149,3 spotřebitelských cen růst v % 10,2 15,0 17,4 16,5 18,0 12,6 9,4 9,4 Deflátory HDP průměr 2015=100 122,3 125,3 130,0 133,0 136,4 138,4 139,3 142,4 růst v % 6,2 6,7 9,6 11,5 11,6 10,5 7,2 7,1 Hrubé domácí výdaje průměr 2015=100 124,1 129,2 133,6 136,4 138,8 139,6 141,5 145,0 růst v % 9,2 11,1 12,7 13,5 11,8 8,1 5,9 6,3 Spotřebadomácností 1) průměr 2015=100 124,8 130,8 135,0 136,7 143,0 143,5 144,4 147,1 růst v % 11,1 15,0 16,9 17,0 14,6 9,8 7,0 7,6 Spotřebavládních institucí průměr 2015=100 125,8 130,6 132,3 141,4 137,2 140,5 140,0 150,1 růst v % 5,1 1,6 3,4 6,5 9,1 7,6 5,8 6,1 Tvorbafixního kapitálu průměr 2015=100 124,2 124,4 129,8 132,8 133,7 130,2 134,5 136,5 růst v % 10,6 10,0 11,6 12,1 7,6 4,7 3,6 2,8 Vývozzboží aslužeb průměr 2015=100 107,8 112,5 115,8 112,7 111,6 110,0 111,9 110,4 růst v % 7,3 10,3 10,8 7,0 3,5 -2,3 -3,4 -2,1 Dovozzboží aslužeb průměr 2015=100 108,4 115,6 118,6 114,7 112,1 109,0 112,1 110,8 růst v % 11,4 16,4 15,2 9,4 3,4 -5,7 -5,5 -3,4 Směnné relace průměr 2015=100 99,5 97,3 97,6 98,3 99,6 100,8 99,8 99,6 růst v % -3,6 -5,3 -3,8 -2,2 0,1 3,6 2,2 1,4 1) Včetně spotřeby neziskových institucí. Zdroj: ČSÚ, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 35 3.3 Trh práce Pokles ekonomiky se na trhu práce zatím projevuje spíše zmírněním napjaté situace. Navzdory tomu panuje v mnoha odvětvích a profesích citelný nedostatek pracovníků, jenž vede k tlaku na růst nominálních výdělků, který ale výrazně zaostává za inflací. Zaměstnanost podle VŠPS se v 1. čtvrtletí 2023 zvýšila o 1,1 % (proti 0,1 %). Počet zaměstnanců byl vyšší o 0,5 %, počet podnikatelů bez zaměstnanců vzrostl o 7,7 %. Počet podnikatelů se zaměstnanci klesl o 3,4 %, počet pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 56 % (tyto ukazatele ale bývají značně volatilní). V 1. pololetí 2023 vzrostla podle předběžných údajů zaměstnanost v metodice národního účetnictví meziročně o 1,0 %. Podle údajů MPSV o volných pracovních místech byl nedostatek zaměstnanců patrný i v polovině letošního roku. Počet volných míst byl na konci července vyšší než počet registrovaných nezaměstnaných v 6 krajích, resp. ve 34 okresech. Zdaleka ne všechna volná místa evidovaná úřady práce je ale možné považovat za aktivní. Z volných pracovních míst nabízených na internetových stránkách úřadů práce jich k datu uzávěrky predikce bylo aktivních (nabídky, u nichž došlo k poslední změně po 1. únoru 2023 a datum nástupu bylo 1. května 2023 nebo později) přibližně 41 %. Nedostatek zaměstnanců přitom podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ zůstává hlavní bariérou růstu produkce ve stavebnictví a nezanedbatelný je i v průmyslových odvětvích. Tento problém však zmírňují uprchlíci z Ukrajiny. Navzdory zvolnění růstu poptávky po zahraničních zaměstnancích zůstává její úroveň výrazná. Podle dat MPSV počet zaměstnanců z ciziny v červenci meziročně vzrostl o 36 tisíc na 803 tisíc. Dlouhodobě dominují pracovníci z Ukrajiny a Slovenska, počet ukrajinských zaměstnanců se v červenci zvýšil na 273 tisíc. Hospodářský pokles by se vzhledem k obvyklému zpoždění mohl ve 2. čtvrtletí 2023 projevit nepatrným mezičtvrtletním poklesem sezónně očištěné zaměstnanosti. Následné oživení ekonomiky a poptávky po práci by však ve zbývajícím horizontu predikce mělo zaměstnanost podpořit. Ta by tak letos mohla vzrůst o 1,0 % (proti poklesu o 0,2 %) a v příštím roce o 0,7 % (proti 0,6 %). Míra nezaměstnanosti (VŠPS) se v 1. čtvrtletí zvýšila na 2,6 % (proti 2,7 %). Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ve skupině 15–64 let v červnu vzrostla na 2,6 %. Vzhledem k výše uvedeným faktorům by se v průměru za celý letošní rok mohla míra nezaměstnanosti zvýšit na 2,8 % (proti 3,0 %), pro rok 2024 očekáváme její snížení na 2,7 % (proti 2,8 %). Výraznější pokles míry nezaměstnanosti bude tlumen nižším růstem ekonomiky. Podíl nezaměstnaných osob (MPSV) v registrech úřadů práce v meziročním srovnání mírně narůstá od října loňského roku, za celý rok 2023 by se mohl zvýšit na 3,6 % (proti 3,8 %). V příštím roce by díky očekávanému hospodářskému růstu mohl nepatrně klesnout na 3,5 % (proti 3,6 %). Míra participace (20–64 let) se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšila o 1,0 p. b. na 83,8 % (proti 81,2 %). V horizontu predikce bude hlavním podpůrným faktorem zvyšování statutárního věku odchodu do starobního důchodu. Demografický efekt v podobě měnícího se podílu věkových skupin s přirozeně vysokou mírou ekonomické aktivity působil v předchozích letech příznivě, od letošního roku bude ale jeho dopad naopak mírně negativní. Od 2. čtvrtletí 2023 očekáváme zachycení uprchlíků z Ukrajiny v populační statistice VŠPS, což vytváří zlom v časových řadách populace VŠPS i souvisejících poměrových ukazatelích. V důsledku tohoto nárazového zvýšení populace v produktivním věku by se tak mohla míra participace za celý letošní rok snížit na 82,8 % (proti 81,9 %), v roce 2024 (po odeznění uvedeného efektu) by mohla vzrůst na 83,2 % (proti 82,4 %). Objem mezd a platů se v 1. čtvrtletí 2023 zvýšil o 10,2 % (proti 9,6 %). Nejvíce k tomu přispěl nárůst mezd v nejvýznamnějším odvětví zpracovatelského průmyslu o 9,4 % (při zvýšení počtu zaměstnanců o 0,1 %). Dynamiku objemu mezd a platů by měl v letošním roce podpořit nedostatek pracovních sil, zvýšená inflační očekávání i rostoucí počet zaměstnanců. Od 1. ledna 2023 navíc došlo ke zvýšení minimální mzdy o 6,8 %. Zaručená mzda vzrostla stejným tempem v nejvyšší skupině prací (tu ale nejspíše pobírá jen marginální počet osob), ostatní stupně zůstaly beze změny. V příštím roce mzdy a platy podpoří automatická valorizace platů pedagogických pracovníků, i tak ale vlivem konsolidačního balíčku dojde k citelnému meziročnímu snížení příspěvku netržních odvětví. Dynamika výdělků tak bude v celém horizontu predikce tažena tržními subjekty. Objem mezd a platů by se v letošním roce mohl zvýšit o 8,4 % (proti 7,5 %), v roce 2024 pak o 6,1 % (proti 5,8 %). Průměrná mzda (podniková, přepočtená na plný úvazek) se v 1. čtvrtletí 2023 zvýšila o 8,6 % (proti 9,7 %), na jejím růstu se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl (s příspěvkem 2,0 p. b.). Nejvíce se zvýšila průměrná nominální mzda ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (o 23,1 %), nejméně pak ve vzdělávání (o 3,9 %). V roce 2023 by s ohledem na výše uvedené faktory mohla průměrná mzda vzrůst o 8,1 % (proti 8,0 %), v příštím roce by její dynamika mohla zpomalit na 5,8 % (proti 5,7 %). 36 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Graf 3.3.1: Počet zaměstnanců dle různých statistik meziroční změna v % -3 -2 -1 0 1 2 3 4 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 VŠPS Národní účty Podniková statistika Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.3.2: Počet cizinců zaměstnaných v ČR meziroční změna v tis. osob -24 -12 0 12 24 36 48 60 72 84 96 1/19 7/19 1/20 7/20 1/21 7/21 1/22 7/22 1/23 7/23 Ukrajina Slovensko Ostatní Celkem Zdroj: MPSV. Výpočty MF ČR. Graf 3.3.3: Ukazatele nezaměstnanosti sezónně očištěná data, v % 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 1/19 1/20 1/21 1/22 1/23 1/24 Podíl nezaměstnaných osob (MPSV) Míra nezaměstnanosti (VŠPS) Zdroj: ČSÚ, MPSV. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.3.4: Pojistné na sociální zabezpečení a výdělky meziroční růst v % - 10 - 5 0 5 10 15 20 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Pojistné na soc. zab. Objem mezd a platů Zdroj: ČSÚ, MF ČR. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.3.5: Náhrady na zaměstnance a produktivita meziroční růst reálných náhrad a reálné produktivity v % -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Náhrady na zaměstnance Produktivita práce Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.3.6: Nominální měsíční mzdy meziroční růst v % 0 2 4 6 8 10 12 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Medián mezd Průměrná mzda Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.3.7: Nominální objem mezd a platů meziroční růst v %, domácí koncept objemu mezd a platů -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Průměrná mzda Zaměstnanci Mzdy a platy Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.3.8: Míra hrubých úspor domácností v % disponibilního důchodu 0 3 6 9 12 15 18 21 24 27 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Centrovaný klouzavý průměr Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 37 Tabulka 3.3.1: Trh práce – roční 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 Predikce Predikce Výhled Výhled Výběrové šetření pracovních sil –ČSÚ Zaměstnanost 1) prům. v tis.osob 5 222 5 294 5 303 5 235 5 213 5 171 5 221 5 257 5 270 5 277 růst v % 1,6 1,4 0,2 -1,3 -0,4 -0,8 1,0 0,7 0,2 0,1 Zaměstnanci 2) prům. v tis.osob 4 327 4 396 4 412 4 351 4 383 4 345 4 373 4 404 4 414 4 420 růst v % 1,7 1,6 0,4 -1,4 0,7 -0,9 0,6 0,7 0,2 0,1 Podnikatelé 3) prům. v tis.osob 894 897 891 884 831 826 848 854 856 857 růst v % 1,4 0,4 -0,8 -0,7 -6,0 -0,6 2,7 0,6 0,2 0,1 Nezaměstnanost prům. v tis.osob 156 122 109 137 150 123 150 148 143 141 Míranezaměstnanosti průměr v % 2,9 2,2 2,0 2,6 2,8 2,3 2,8 2,7 2,6 2,6 Dlouhodobánezaměstnanost prům. v tis.osob 54 37 33 30 41 32 . . . . Pracovní síla prům. v tis.osob 5 377 5 415 5 412 5 372 5 364 5 293 5 371 5 405 5 413 5 418 růst v % 0,5 0,7 -0,1 -0,7 -0,2 -1,3 1,5 0,7 0,1 0,1 Populace ve věku 20–64 let prům. v tis.osob 6 456 6 414 6 383 6 355 6 311 6 142 6 262 6 287 6 280 6 276 růst v % -0,8 -0,7 -0,5 -0,4 -0,7 -2,7 2,0 0,4 -0,1 -0,1 Zaměstnanost / Populace 20–64 průměr v % 80,9 82,5 83,1 82,4 82,6 84,2 83,4 83,6 83,9 84,1 Mírazaměstnanosti 20–64 let 4) průměr v % 78,9 80,3 80,7 80,0 80,3 81,7 80,9 81,3 81,5 81,7 Prac. síla/ Populace 20–64 let průměr v % 83,3 84,4 84,8 84,5 85,0 86,2 85,8 86,0 86,2 86,3 Míraparticipace 20–64 let 5) průměr v % 80,8 81,7 81,9 81,8 82,2 83,2 82,8 83,2 83,4 83,5 Míraparticipace 15–64 let 5) průměr v % 75,9 76,6 76,7 76,4 76,6 77,3 76,5 76,5 76,4 76,3 Registrovanánezaměstnanost –MPSV Počet nezaměstnaných prům. v tis.osob 318 242 212 259 280 252 264 261 260 252 Podíl nezaměstnaných osob průměr v % 4,3 3,2 2,8 3,5 3,8 3,4 3,6 3,5 3,4 3,4 Mzdy aplaty –ČSÚ Průměrnáhrubáměsíční mzda Nominální Kč měsíčně 29 638 32 051 34 578 36 176 38 277 40 317 43 572 46 104 48 064 50 126 růst v % 6,7 8,1 7,9 4,6 5,8 5,3 8,1 5,8 4,3 4,3 Reálná Kč 2015 28 747 30 438 31 928 32 358 32 969 30 177 29 415 30 271 30 834 31 516 růst v % 4,3 5,9 4,9 1,3 1,9 -8,5 -2,5 2,9 1,9 2,2 Medián měsíčních mezd Kč měsíčně 25 398 27 561 29 439 31 049 32 795 34 589 . . . . růst v % 7,2 8,5 6,8 5,5 5,6 5,5 . . . . Objem mezd aplatů růst v % 9,2 9,6 7,8 0,1 5,9 9,3 8,4 6,1 4,3 4,4 Produktivitapráce růst v % 3,6 1,9 2,8 -3,9 3,2 0,8 -1,2 1,6 2,2 2,2 Jednotkové náklady práce růst v % 3,5 6,1 4,3 7,3 1,8 5,1 8,3 3,7 2,0 2,1 Náhrady zaměstnancům / HDP % 42,8 44,3 44,6 46,0 45,6 44,3 44,0 44,4 44,3 44,4 Pozn.: Rozdíly mezi nezaměstnaností podle VŠPS a podle registrace na úřadech práce vyplývají z odlišné definice obou ukazatelů. V návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2021 byly ve statistice VŠPS počínaje 1. čtvrtletím 2022 uplatněny nové demografické váhy, v časových řadách je proto zlom. 1) Zaměstnaní s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). 2) Včetně členů produkčních družstev. 3) Včetně pomáhajících rodinných příslušníků. 4) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje zaměstnané nad 64 let. 5) Na rozdíl od poměru celkové pracovní síly k populaci ve věku 20–64 let nezahrnuje pracovní sílu nad 64 let. Zdroj: ČSÚ, MPSV. Výpočty a predikce MF ČR. 38 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Tabulka 3.3.2: Trh práce – čtvrtletní 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Výběrové šetření pracovních sil –ČSÚ Zaměstnanost 1) průměr v tis.osob 5 141 5 160 5 188 5 194 5 198 5 193 5 237 5 256 meziroční růst v % -0,5 -0,2 -1,3 -1,2 1,1 0,6 0,9 1,2 mezičtvrtletní růst v % (SA) -1,5 0,3 -0,1 0,7 -0,1 -0,1 0,3 0,4 Zaměstnanci 2) průměr v tis.osob 4 330 4 336 4 357 4 357 4 352 4 353 4 390 4 396 růst v % -0,1 -0,4 -1,5 -1,5 0,5 0,4 0,7 0,9 Podnikatelé 3) průměr v tis.osob 811 824 830 837 846 840 847 860 růst v % -2,6 0,6 -0,6 0,1 4,3 1,9 2,0 2,8 Nezaměstnanost průměr v tis.osob 130 126 118 117 141 148 159 150 Míranezaměstnanosti průměr v % 2,5 2,4 2,2 2,2 2,6 2,8 3,0 2,8 Dlouhodobánezaměstnanost průměr v tis.osob 37 31 30 32 39 . . . Pracovní síla průměr v tis.osob 5 271 5 286 5 305 5 311 5 339 5 341 5 396 5 406 růst v % -1,4 -0,8 -1,8 -1,2 1,3 1,0 1,7 1,8 Populace ve věku 20–64 let průměr v tis.osob 6 151 6 139 6 139 6 139 6 144 6 307 6 301 6 296 růst v % -2,9 -2,9 -2,7 -2,3 -0,1 2,7 2,6 2,5 Zaměstnanost / Populace 20–64 průměr v % 83,6 84,1 84,5 84,6 84,6 82,3 83,1 83,5 meziroční přírůstek 2,0 2,2 1,2 0,9 1,0 0,0 0,0 0,0 Mírazaměstnanosti 20–64 let 4) průměr v % 80,8 81,2 81,7 82,1 82,1 79,9 80,7 81,1 meziroční přírůstek 1,7 1,9 1,2 1,1 1,3 -1,3 -1,0 -1,0 Prac. síla/ Populace 20–64 let průměr v % 85,7 86,1 86,4 86,5 86,9 84,7 85,6 85,9 meziroční přírůstek 1,3 1,8 0,8 0,9 1,2 -1,4 -0,8 -0,6 Míraparticipace 20–64 let 5) průměr v % 82,8 83,1 83,4 83,5 83,8 81,8 82,7 83,0 meziroční přírůstek 1,0 1,4 0,7 0,7 1,0 -1,3 -0,7 -0,5 Míraparticipace 15–64 let 5) průměr v % 77,0 77,1 77,6 77,5 77,8 75,5 76,3 76,5 meziroční přírůstek 0,7 1,1 0,5 0,4 0,9 -1,6 -1,3 -1,0 Registrovanánezaměstnanost –MPSV Počet nezaměstnaných průměr v tis.osob 262 240 245 259 279 259 259 257 Podíl nezaměstnaných osob průměr v % 3,5 3,3 3,3 3,5 3,8 3,5 3,5 3,4 Mzdy aplaty –ČSÚ Průměrnáhrubáměsíční mzda Nominální Kč měsíčně 37 999 40 093 39 848 43 279 41 265 43 258 42 788 46 977 růst v % 6,1 3,4 5,2 6,6 8,6 7,9 7,4 8,5 Reálná Kč 2015 30 063 30 191 28 959 31 453 28 052 29 307 28 779 31 501 růst v % -4,6 -10,7 -10,6 -7,9 -6,7 -2,9 -0,6 0,2 Medián měsíčních mezd Kč měsíčně 31 904 34 117 34 984 37 349 34 741 . . . růst v % 5,0 4,0 5,4 7,4 8,9 . . . Objem mezd aplatů růst v % 12,0 8,5 7,7 9,2 10,2 7,8 7,5 8,1 Pozn.: V návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2021 byly ve statistice VŠPS počínaje 1. čtvrtletím 2022 uplatněny nové demografické váhy, v časových řadách je proto zlom. 1) Zaměstnaní s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Mezičtvrtletní růst ze sezónně očištěných dat. 2) Včetně členů produkčních družstev. 3) Včetně pomáhajících rodinných příslušníků. 4) Na rozdíl od předchozího ukazatele nezahrnuje zaměstnané nad 64 let. 5) Na rozdíl od poměru celkové pracovní síly k populaci ve věku 20–64 let nezahrnuje pracovní sílu nad 64 let. Zdroj: ČSÚ, MPSV. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 39 Tabulka 3.3.3: Účet domácností 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Predikce Predikce Běžné příjmy Náhrady zaměstnancům mld. Kč 1 923 2 038 2 223 2 430 2 599 2 650 2 800 3 015 3 260 3 458 růst v % 5,4 6,0 9,1 9,3 7,0 1,9 5,7 7,7 8,1 6,1 Hrubý provozní přebytek mld. Kč 691 703 740 801 845 833 856 927 971 1 008 asmíšený důchod 1) růst v % 2,4 1,7 5,2 8,3 5,5 -1,4 2,7 8,3 4,8 3,8 Přijaté důchody zvlastnictví mld. Kč 127 133 162 162 163 129 171 234 268 276 růst v % -4,3 4,1 21,9 0,2 0,5 -20,9 32,5 37,0 14,6 2,8 Sociální dávky mld. Kč 613 630 650 685 738 885 923 985 1 110 1 146 růst v % 2,8 2,8 3,2 5,4 7,7 19,9 4,3 6,6 12,7 3,2 Ostatní přijaté běžné transfery mld. Kč 181 217 244 281 338 363 471 571 610 637 růst v % 13,3 19,4 12,8 15,1 20,4 7,3 29,8 21,2 6,8 4,4 Běžné výdaje Placené důchody zvlastnictví mld. Kč 14 14 13 19 28 27 26 50 64 66 růst v % -10,7 0,2 -7,4 43,2 44,8 -2,7 -2,3 89,5 26,9 3,9 Běžné daně zdůchodu ajmění mld. Kč 205 227 264 309 316 342 266 265 297 319 růst v % 3,9 10,8 16,3 16,9 2,3 8,3 -22,3 -0,5 12,4 7,2 Sociální příspěvky mld. Kč 732 775 836 911 976 1028 1129 1181 1 280 1 384 růst v % 5,3 5,8 7,9 9,0 7,1 5,3 9,8 4,6 8,4 8,1 Ostatní placené běžné transfery mld. Kč 169 207 238 278 335 358 469 549 589 617 růst v % 12,5 22,4 15,3 16,5 20,6 6,7 31,1 17,1 7,2 4,8 Disponibilní důchod mld. Kč 2 414 2 497 2 666 2 842 3 029 3 106 3 331 3 687 3 989 4 138 růst v % 3,7 3,4 6,8 6,6 6,6 2,5 7,3 10,7 8,2 3,7 Výdaje nakonečnou spotřebu mld. Kč 2 152 2 241 2 383 2 524 2 663 2 536 2 716 3 104 3 287 3 499 růst v % 3,9 4,1 6,4 5,9 5,5 -4,8 7,1 14,3 5,9 6,4 Změnapodílu v penz. fondech mld. Kč 33 31 32 33 37 38 38 28 10 14 Hrubé úspory mld. Kč 295 286 315 350 404 607 653 611 712 653 Kapitálové transfery (příjem (-) / výdaj (+)) mld. Kč -12 -14 -11 -12 -13 -41 -35 -25 -26 -26 Tvorbahrubého kapitálu mld. Kč 220 237 216 261 297 300 314 310 319 330 růst v % 2,9 7,9 -9,2 21,2 13,7 0,9 4,9 -1,3 2,7 3,6 Změnafinančních aktiv apasiv mld. Kč 85 61 110 101 116 348 375 327 421 349 Disponibilní důchod reálný 2) růst v % 3,7 3,0 4,4 4,0 3,7 -0,4 4,3 -3,8 -1,3 1,3 Mírahrubých úspor % 12,1 11,3 11,7 12,2 13,2 19,3 19,4 16,4 17,8 15,7 1) Smíšený důchod drobných podnikatelů, který je souhrnem důchodu z podnikání (zisku) a důchodu z jejich pracovní činnosti pro vlastní podnik. 2) Deflováno deflátorem spotřeby domácností. Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 40 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 3.4 Vztahy k zahraničí Exportní trhy v 1. čtvrtletí 2023 meziročně klesly o 2,7 % (proti růstu o 2,6 %). Horší než odhadovaný vývoj byl dán výhradně poklesem dovozní náročnosti u většiny hlavních obchodních partnerů ČR (o 5,4 p. b). Snížení dovozů odráží nižší objem dovážených minerálních paliv daný zmírněním hrozby nedostatku energetických komodit a pokles importů pro mezispotřebu vlivem zhoršených podmínek v průmyslu. Svou roli pravděpodobně sehrála i vysoká akumulace zásob v loňském roce z důvodu obav z vysoké inflace a výpadků v dodávkách komponent. S ohledem na očekávaný vývoj hospodářské aktivity v zahraničí (viz kapitolu 1.1) a propad dovozní náročnosti počítáme s poklesem exportních trhů o 2,5 % (proti růstu o 2,0 %). Pro příští rok pak v souvislosti s oživením ekonomické aktivity v zahraničí očekáváme obnovení růstu exportních trhů o 2,7 % (proti 2,9 %). Exportní výkonnost v 1. čtvrtletí 2023 vzrostla o 8,9 % (proti 2,0 %). K nebývale silnému růstu přispělo výraznější oživení výroby v automobilovém průmyslu v souvislosti se zmírněním problémů v globálních dodavatelských řetězcích. Očekávané zvýšení výkonnosti o 7,0 % (proti 0,9 %) v letošním roce by mělo být podpořeno odezněním frikcí na straně nabídky a snižováním skladových zásob, negativně však bude působit předpokládaný nižší objem průmyslových zakázek ze zahraničí a meziroční posílení koruny vůči euru (viz kapitolu 1.4). Pro rok 2024 v souvislosti s dalším zmírněním cenových tlaků v průmyslu odhadujeme růst exportní výkonnosti o 1,7 % (proti 1,4 %). Běžný účet platební bilance dosáhl v 1. čtvrtletí 2023 schodku ve výši 5,1 % HDP1 (proti 5,4 % HDP). Meziroční zhoršení salda o 1,5 % HDP bylo dáno vyšším odlivem důchodů z investic a poklesem kladného salda bilance slu- žeb. Bilance zboží v 1. čtvrtletí 2023 v meziročním srovnání stagnovala a dosáhla −0,3 % HDP (proti −1,0 % HDP), oproti předchozímu čtvrtletí se nicméně deficit obchodní bilance výrazně zúžil. Mezičtvrtletní zmírnění schodku odráží zlevnění dovážených energetických komodit a zlepšení podmínek v exportně orientovaném automobilovém průmyslu. Ceny minerálních paliv zůstávají i nadále důležitým faktorem ovlivňujícím směnné relace zahraničního obchodu se zbožím. Schodek palivové části bilance v 1. čtvrtletí 2023 činil 4,5 % HDP (proti 4,4 % HDP). S ohledem na vývoj cen ropy (viz kapitolu 1.2) a dalších energetických komodit (zejména zemního plynu) v letošním roce počítáme se zmírněním schodku na 3,7 % HDP (proti 3,5 % HDP). V roce 2024 by se deficit mohl dále snížit na 3,4 % HDP (proti 3,2 % HDP). 1 Všechny čtvrtletní údaje v poměru k HDP jsou uváděny v ročních klouzavých úhrnech. Očekáváme, že se bilance zboží v letošním roce navrátí k přebytku, a to ve výši 2,4 % HDP (proti schodku 0,3 % HDP), pro rok 2024 pak předpokládáme jeho další navýšení na 3,5 % HDP (proti 1,4 % HDP). Pozitivně bude na bilanci zboží působit zlepšování směnných relací, vývoz dříve naakumulovaných zásob a slabší dovozně náročná investiční aktivita. V roce 2024 aktivum zahraničního obchodu se zbožím podpoří rovněž hospodářské oživení v zahraničí. Bilance služeb vykázala v 1. čtvrtletí 2023 kladné saldo ve výši 1,3 % HDP (proti 1,2 % HDP). K meziročnímu snížení přebytku o 0,4 % HDP přispěly vyšší náklady v sektoru dopravy a nárůst dovozů v oblasti pojišťovacích služeb a služeb souvisejících s poradenskými činnostmi. V opačném gardu působil růst příjmů v oblasti cestovního ruchu a telekomunikačních služeb. Za celý letošní rok by bilance služeb mohla skončit přebytkem ve výši 1,3 % HDP (beze změny). Pozitivně bude působit růst příjmů v cestovním ruchu, zvyšování přebytku však budou limitovat stagnující příjmy z výběru mýta. Díky předpokládanému ekonomickému oživení v eurozóně (viz kapitolu 1.1) by se v příštím roce aktivum služeb mohlo zvýšit na 1,5 % HDP (proti 1,6 % HDP). Schodek prvotních důchodů se v 1. čtvrtletí 2023 vlivem vyššího odlivu důchodů z přímých investic (zejména ve formě dividend) meziročně prohloubil o 0,9 % HDP na 5,6 % HDP (proti 5,2 % HDP). V absolutním vyjádření deficit vzrostl na rekordních 390 mld. Kč. K vyššímu schodku přispěla i historicky nejvyšší suma vyplacených dividend ve 3. čtvrtletí 2022, kdy se projevil efekt vyplacení zadržených zisků domácího bankovního sektoru z let 2019–2020. Při absenci tohoto jednorázového faktoru by se schodek v roce 2023 mohl zúžit na 5,0 % HDP (proti 4,3 % HDP), v roce 2024 by se pak mohl mírně prohloubit na 5,2 % HDP (proti 4,5 % HDP). Oživení ekonomické aktivity by totiž mělo podpořit růst ziskovosti firem vlastněných nerezidenty. V uvedených souvislostech očekáváme, že běžný účet platební bilance bude v horizontu predikce deficitní. Letos by schodek mohl dosáhnout 1,7 % HDP (proti 3,5 % HDP), v roce 2024 by se mohl zmírnit na 0,6 % HDP (proti 1,9 % HDP). Saldo běžných transakcí (v metodice národních účtů) dosáhlo v 1. čtvrtletí 2023 schodku ve výši 4,0 % HDP (viz graf 3.4.8). Úspory domácností sice byly o 4,8 % HDP vyšší než jejich investice, v sektoru vládních institucí a nefinančních podniků však byla relace mezi úsporami a investicemi opačná – tvorba hrubého kapitálu byla o 4,3 % HDP, resp. o 4,0 % HDP, vyšší než hrubé úspory. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 41 Graf 3.4.1: HDP a dovoz zboží partnerských zemí meziroční tempa růstu v %, sezónně očištěná data -15 -10 -5 0 5 10 15 -18 -12 -6 0 6 12 18 I/08 I/10 I/12 I/14 I/16 I/18 I/20 I/22 I/24 Růst exportních trhů Vážený průměr růstu HDP (p. o.) Zdroj: Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.4.2: Vývoz zboží reálně meziroční růst v %, příspěvky v p. b., sezónně očištěná data -30 -20 -10 0 10 20 30 40 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Exportní výkonnost Růst exportních trhů Vývoz zboží Zdroj: ČSÚ, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.4.3: Deflátor vývozu zboží meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech -8 -4 0 4 8 12 16 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Dosahované ceny Měnový kurz Deflátor Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.4.4: Obchodní bilance v % HDP, roční klouzavé úhrny, zahraniční obchod se zbožím -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 12 15 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Ostatní položky Stroje a zařízení Minerální paliva Obchodní bilance Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.4.5: Bilance služeb v % HDP, roční klouzavé úhrny -1,0 -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Ostatní Doprava Cestovní ruch Zušlechťování Služby Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.4.6: Bilance prvotních důchodů v % HDP, roční klouzavé úhrny -10 -8 -6 -4 -2 0 2 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Ostatní prvotní důchody Investiční výnosy Náhrady zaměstnancům Prvotní důchody Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.4.7: Běžný účet platební bilance v % HDP, roční klouzavé úhrny -15 -12 -9 -6 -3 0 3 6 9 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 I/24 Druhotné důchody Služby Prvotní důchody Zboží Běžný účet Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 3.4.8: Saldo běžných transakcí v % HDP, roční klouzavé úhrny, metodika národních účtů -15 -10 -5 0 5 10 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Domácnosti Vládní instituce Finanční instituce Nefinanční podniky Saldo běžných transakcí Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. 42 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Tabulka 3.4.1: Rozklad vývozu zboží (v metodice národních účtů) – roční sezónně očištěná data 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Predikce Predikce HDP 1) průměr 2010=100 109,2 111,5 114,9 117,5 119,6 113,7 119,3 122,7 123 125 růst v % 2,2 2,1 3,1 2,2 1,9 -4,9 4,9 2,9 0,4 1,4 Dovozní náročnost průměr 2010=100 109,9 112,4 115,2 117,8 118,1 116,8 122,4 124,2 121 122 růst v % 3,2 2,3 2,5 2,3 0,2 -1,1 4,8 1,4 -2,9 1,2 Exportní trhy průměr 2010=100 120,1 125,3 132,4 138,4 141,3 132,9 146,0 152,3 148 152 růst v % 5,5 4,4 5,6 4,5 2,1 -6,0 9,9 4,3 -2,5 2,7 Exportní výkonnost průměr 2010=100 111,1 110,8 112,9 111,8 110,8 110,4 107,2 108,8 116 118 růst v % -0,1 -0,2 1,9 -1,0 -0,9 -0,4 -2,8 1,5 7,0 1,7 Export reálně průměr 2010=100 133,4 138,9 149,5 154,7 156,6 146,6 156,5 165,8 173 181 růst v % 5,4 4,2 7,6 3,5 1,2 -6,4 6,7 5,9 4,2 4,5 Měnový kurz2) průměr 2010=100 109,2 106,9 103,9 100,2 100,5 102,4 99,1 95,7 92 92 růst v % 0,7 -2,1 -2,8 -3,6 0,3 1,9 -3,3 -3,3 -3,9 0,1 Dosahované ceny nazahr. trzích průměr 2010=100 98,9 98,2 100,2 103,2 103,8 103,0 111,5 126,1 129 130 růst v % -2,1 -0,7 2,1 3,0 0,7 -0,8 8,3 13,0 2,1 1,3 Deflátor exportu průměr 2010=100 108,0 104,9 104,1 103,4 104,4 105,5 110,5 120,7 118 120 růst v % -1,4 -2,8 -0,7 -0,7 1,0 1,1 4,7 9,2 -1,8 1,4 Export nominálně průměr 2010=100 144,0 145,7 155,6 159,9 163,5 154,6 172,9 200,1 205 217 růst v % 3,9 1,2 6,8 2,8 2,2 -5,4 11,8 15,8 2,3 5,9 1) Vážený průměr růstu HDP osmi nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR (Německo, Slovensko, Rakousko, Spojené království, Polsko, Francie, Itálie a Maďarsko). 2) Převrácená hodnota nominálního efektivního měnového kurzu z tabulky 1.4.5. Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 3.4.2: Rozklad vývozu zboží (v metodice národních účtů) – čtvrtletní sezónně očištěná data 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce HDP 1) průměr 2010=100 122,6 122,6 123,0 122,5 123,0 123 123 123 růst v % 5,6 3,0 1,9 1,0 0,3 0,3 0,1 0,8 Dovozní náročnost průměr 2010=100 123,4 124,7 124,9 123,6 119,7 120 121 121 růst v % -0,8 1,9 3,4 1,2 -3,0 -3,5 -3,2 -1,9 Exportní trhy průměr 2010=100 151,3 152,9 153,6 151,4 147,2 148 149 150 růst v % 4,8 5,0 5,4 2,2 -2,7 -3,2 -3,1 -1,1 Exportní výkonnost průměr 2010=100 106,5 106,4 110,4 112,0 116,0 115 116 118 růst v % -4,3 -3,2 6,3 7,8 8,9 8,5 5,4 5,2 Export reálně průměr 2010=100 161,1 162,7 169,6 169,6 170,7 171 173 176 růst v % 0,3 1,6 12,1 10,2 6,0 5,0 2,1 4,0 Měnový kurz2) průměr 2010=100 95,6 95,9 96,4 95,0 92,0 91 93 92 růst v % -4,8 -2,9 -2,1 -3,5 -3,7 -4,9 -4,1 -2,8 Dosahované ceny nazahr. trzích průměr 2010=100 121,6 126,6 128,2 127,7 131,0 129 128 127 růst v % 12,9 14,4 13,3 11,4 7,7 1,8 -0,5 -0,2 Deflátor exportu průměr 2010=100 116,3 121,4 123,7 121,4 120,5 118 118 118 růst v % 7,5 11,1 10,9 7,5 3,6 -3,2 -4,5 -3,0 Export nominálně průměr 2010=100 187,3 197,6 209,8 205,9 205,7 201 204 208 růst v % 7,9 12,8 24,3 18,4 9,8 1,6 -2,5 0,9 1) Vážený průměr růstu HDP osmi nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR (Německo, Slovensko, Rakousko, Spojené království, Polsko, Francie, Itálie a Maďarsko). 2) Převrácená hodnota nominálního efektivního měnového kurzu z tabulky 1.4.6. Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 43 Tabulka 3.4.3: Platební bilance – roční u mezinárodní investiční pozice a zahraniční zadluženosti konec období 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Predikce Predikce Zboží aslužby mld. Kč 274 365 384 321 346 384 174 -9 273 385 % HDP 5,9 7,6 7,5 5,9 6,0 6,7 2,8 -0,1 3,7 5,0 Zboží mld. Kč 188 259 259 201 240 280 69 -99 175 269 % HDP 4,1 5,4 5,1 3,7 4,1 4,9 1,1 -1,5 2,4 3,5 Služby mld. Kč 87 107 125 120 106 104 105 90 98 116 % HDP 1,9 2,2 2,4 2,2 1,8 1,8 1,7 1,3 1,3 1,5 Prvotní důchody mld. Kč -255 -253 -255 -260 -292 -242 -312 -375 -371 -401 % HDP -5,5 -5,3 -5,0 -4,8 -5,0 -4,2 -5,1 -5,5 -5,0 -5,2 Druhotné důchody mld. Kč 1 -27 -50 -37 -34 -28 -33 -31 -25 -32 % HDP 0,0 -0,6 -1,0 -0,7 -0,6 -0,5 -0,5 -0,5 -0,3 -0,4 Běžný účet mld. Kč 21 85 79 24 19 114 -168 -415 -123 -48 % HDP 0,4 1,8 1,5 0,4 0,3 2,0 -2,8 -6,1 -1,7 -0,6 Kapitálový účet mld. Kč 99 52 45 13 24 67 104 7 60 80 % HDP 2,1 1,1 0,9 0,2 0,4 1,2 1,7 0,1 0,8 1,0 Čisté půjčky/výpůjčky 1) mld. Kč 120 137 124 37 44 180 -64 -408 -63 31 % HDP 2,6 2,9 2,4 0,7 0,8 3,2 -1,1 -6,0 -0,9 0,4 Finanční účet mld. Kč 173 122 116 61 8 163 -40 -415 . . Přímé investice mld. Kč 50 -187 -46 -51 -137 -149 -29 -172 . . Portfoliové investice mld. Kč -164 -170 -268 30 -105 -136 75 331 . . Finanční deriváty mld. Kč -5 11 -14 -15 1 11 -58 -38 . . Ostatní investice mld. Kč -59 -97 -802 47 139 389 -325 -229 . . Rezervní aktiva mld. Kč 351 564 1 246 50 110 48 296 -307 . . Mezinárodní investiční pozice mld. Kč -1 523 -1 304 -1 273 -1 320 -1 147 -929 -883 -1 340 . . % HDP -32,9 -27,2 -24,9 -24,4 -19,8 -16,3 -14,5 -19,7 . . Zahraniční zadluženost mld. Kč 3 119 3 499 4 370 4 413 4 384 4 321 4 519 4 454 . . % HDP 67,4 72,9 85,5 81,6 75,7 75,7 74,0 65,6 . . 1) Jedná se o součet bilancí běžného a kapitálového účtu Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. 44 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Tabulka 3.4.4: Platební bilance – čtvrtletní roční klouzavé úhrny, u mezinárodní investiční pozice a zahraniční zadluženosti konec období 2022 2023 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Odhad Predikce Predikce Zboží aslužby mld. Kč 92 13 -6 -9 67 148 205 273 % HDP 1,5 0,2 -0,1 -0,1 1,0 2,1 2,8 3,7 Zboží mld. Kč -15 -93 -112 -99 -20 60 115 175 % HDP -0,2 -1,5 -1,7 -1,5 -0,3 0,8 1,6 2,4 Služby mld. Kč 106 106 107 90 87 88 90 98 % HDP 1,7 1,7 1,6 1,3 1,3 1,2 1,2 1,3 Prvotní důchody mld. Kč -293 -280 -366 -375 -390 -405 -373 -371 % HDP -4,7 -4,4 -5,5 -5,5 -5,6 -5,7 -5,1 -5,0 Druhotné důchody mld. Kč -32 -38 -37 -31 -34 -32 -28 -25 % HDP -0,5 -0,6 -0,6 -0,5 -0,5 -0,4 -0,4 -0,3 Běžný účet mld. Kč -230 -304 -409 -415 -356 -289 -196 -123 % HDP -3,7 -4,7 -6,2 -6,1 -5,1 -4,1 -2,7 -1,7 Kapitálový účet mld. Kč 96 87 65 7 30 40 50 60 % HDP 1,5 1,4 1,0 0,1 0,4 0,6 0,7 0,8 Čisté půjčky/výpůjčky 1) mld. Kč -134 -217 -344 -408 -327 -249 -146 -63 % HDP -2,1 -3,4 -5,2 -6,0 -4,7 -3,5 -2,0 -0,9 Finanční účet mld. Kč -121 -267 -416 -415 -333 . . . Přímé investice mld. Kč -72,8 -67,5 -82,6 -172,4 -196,6 . . . Portfoliové investice mld. Kč 137 337 265 331 239 . . . Finanční deriváty mld. Kč -65 -75 -68 -38 -8 . . . Ostatní investice mld. Kč -505 -745 -393 -229 155 . . . Rezervní aktiva mld. Kč 386 283 -137 -307 -523 . . . Mezinárodní investiční pozice stav v mld. Kč -951 -1 011 -1 333 -1 340 -1 280 . . . % HDP -15,2 -15,7 -20,2 -19,7 -18,4 . . . Zahraniční zadluženost stav v mld. Kč 4 685 4 631 4 406 4 454 4 388 . . . % HDP 74,8 72,1 66,7 65,6 63,0 . . . 1) Jedná se o součet bilancí běžného a kapitálového účtu Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 45 4 Monitoring predikcí ostatních institucí Sledované instituce v průměru očekávají, že česká ekonomika v roce 2023 vzroste o 0,1 % a v roce 2024 o 2,4 %. Průměrná míra inflace by dle jejich odhadů měla v tomto roce dosáhnout 11,2 % a v příštím roce by měla klesnout na 3,1 %. Průměrná mzda by letos mohla vzrůst o 8,8 % a v roce 2024 by její růst mohl zpomalit na 6,8 %. Běžný účet platební bilance by mohl v tomto roce vykázat deficit ve výši 0,6 % HDP a v příštím roce by mohl být vyrovnaný. Při hodnocení rozdílů mezi aktuální predikcí MF ČR a průměrem odhadů jednotlivých institucí je nutno vzít v úvahu datum zpracování jednotlivých prognóz a informace, které měli jejich tvůrci k dispozici. Hospodářský růst české ekonomiky i nadále tlumí dopady ruské agrese vůči Ukrajině, mimořádně silný růst životních nákladů a zvýšené měnověpolitické sazby. V příštím roce pak ekonomickou aktivitu bude mírně brzdit vládní konsolidační balíček. Na rozdíl od průměru predikcí sledovaných institucí MF ČR očekává, že reálný hrubý domácí produkt letos klesne o 0,2 %. Predikce pro příští rok se od průměru ostatních institucí příliš neliší. Průměrná míra inflace je v predikci MF ČR v obou letech o několik desetin procentního bodu pod průměrem prognóz monitorovaných institucí. Pro rok 2024 MF ČR očekává návrat cenového růstu do tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Průměrná mzda podle predikce MF ČR poroste oproti predikcím sledovaných institucí v obou letech pomaleji. V souladu s průměrem monitorovaných prognóz MF ČR očekává postupné zužování schodku na běžném účtu platební bilance, v obou letech však počítá s hlubším deficitem. Graf 4.1: Prognózy růstu reálného HDP na rok 2023 v %; na vodorovné ose měsíc, kdy monitoring proběhl -1 0 1 2 3 4 5 1/22 3/22 5/22 7/22 9/22 11/22 1/23 3/23 5/23 7/23 MF ČR Průměr prognóz Zdroj: Prognózy jednotlivých institucí. Výpočty a predikce MF ČR. Graf 4.2: Prognózy míry inflace na rok 2023 v %; na vodorovné ose měsíc, kdy monitoring proběhl 2 4 6 8 10 12 1/22 3/22 5/22 7/22 9/22 11/22 1/23 3/23 5/23 7/23 MF ČR Průměr prognóz Zdroj: Prognózy jednotlivých institucí. Výpočty a predikce MF ČR. Tabulka 4.1: Shrnutí monitorovaných předpovědí srpen 2023 min. max. průměr predikce MF ČR Hrubý domácí produkt (2023) růst v %, s.c. -0,5 0,5 0,1 -0,2 Hrubý domácí produkt (2024) růst v %, s.c. 1,8 3,0 2,4 2,3 Průměrnámírainflace (2023) % 10,5 12,2 11,2 10,9 Průměrnámírainflace (2024) % 1,3 5,8 3,1 2,8 Růst průměrné mzdy (2023) růst v % 7,7 10,0 8,8 8,1 Růst průměrné mzdy (2024) růst v % 6,0 7,8 6,8 5,8 Poměr saldaBÚ k HDP (2023) % -2,9 1,0 -0,6 -1,7 Poměr saldaBÚ k HDP (2024) % -3,4 2,4 0,0 -0,6 srpen 2023 Pozn.: Šetření vychází z veřejně přístupných prognóz 11 institucí, z čehož 7 institucí je tuzemských (Česká bankovní asociace, ČNB, MPSV, domácí banky) a ostatní jsou zahraniční (Evropská komise, OECD, MMF, The Economist). U monitorovaných předpovědí HDP se nerozlišuje, zda příslušná instituce publikuje předpovědi bez očištění, nebo s očištěním o počet pracovních dnů. Zdroj: Prognózy jednotlivých institucí. Výpočty a predikce MF ČR. 46 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 5 Dostupnost vlastnického bydlení v ČR Dostupnost bydlení je jedním z hlavních aspektů ovlivňujících kvalitu lidského života (Streimikiene, 2015). V uplynulých letech rostly ceny nemovitostí a výše nájmů vysokým tempem, které výrazně přesahovalo nárůst příjmů většiny domácností. V ČR je především z historických důvodů relativně vysoký podíl domácností žijících ve vlastní nemovitosti (Graf 5.1). Tento podíl je vyšší u bohatších domácností, přičemž domácnosti s nižšími příjmy častěji financují pořízení vlastní nemovitosti hypotečním úvěrem (Graf 5.2), což se nutně projevuje ve zvýšení finanční zranitelnosti především nízkopříjmových skupin domác- nosti. V uplynulých více než dvaceti letech se postupně zvyšoval podíl hypotečních úvěrů na celkovém objemu úvěrů (Graf 5.3), což bylo podpořeno velmi nízkými úrokovými sazbami u úvěrů na pořízení bydlení (Graf 5.4). Vysoká poptávka po nemovitostech, zčásti umožněná dřívějším levným financováním, se následně projevila v rychlém růstu cen domů a bytů, na což v posledních letech navázaly také nákupy nemovitostí motivované snahou o zajištění se proti vysoké inflaci. Z dlouhodobého hlediska dochází k vyrovnávání výnosnosti vlastnického a nájemního bydlení (Gallin, 2008), čímž se problém s nedostupností vlastnického bydlení s jistým zpožděním nutně promítá také do dostupnosti nájemního bydlení. Kombinací těchto faktorů vzniká zásadní ekonomický problém zasahující především nízkopříjmové domácnosti, které mají vyšší relativní podíl výdajů na bydlení (Graf 5.5). Při analýze dostupnosti vlastnického bydlení v ČR je důležité brát v potaz nerovnoměrnost rozdělení příjmů ve společnosti. Ukazatele dostupnosti pracující pouze s průměrnými veličinami postrádají velkou část vypovídací hodnoty. Úvěrová expanze tvořená z velké části právě hypotečními úvěry v uplynulých letech způsobila razantní zdražení rezidenčních nemovitostí, které prohloubilo nerovnost v rozdělení bohatství mezi domácnostmi (Causa et al., 2019). Matlack a Vigdor (2008) pak upozorňují, že kladný efekt bohatství domácností profitujících na expandujícím nemovitostním trhu vytváří dodatečnou poptávku, která v lokalitách s rigidní nabídkou nemovitostí dále navyšuje jejich cenové nárůsty. Jedním z klíčových datových zdrojů analýzy byla mikrodata z výběrových šetření Příjmů a životních podmínek domácností (SILC) ČSÚ, pokrývající období let 2015– 2022. Šetření mapuje aktuální životní situaci domácností v ČR, jejich sociálně-demografickou strukturu, způsob, kvalitu a finanční náročnost bydlení, a rovněž pracovní, hmotné a zdravotní podmínky osob žijících v domácnostech. Zjišťuje také výši a skladbu jejich příjmů a informuje o podílu populace žijící v určitém materiálním nedostatku, resp. podílu osob ohrožených příjmovou chudobou a sociálním vyloučením. Šetření probíhá přímým dotazováním v domácnostech. Vzhledem k ročnímu zpoždění vykazovaných příjmů domácností byly příjmy v roce 2022 dopočteny pomocí experimentálních dat ČSÚ o distribuci jednotlivých typů důchodů v závislosti na výši příjmů domácností a vývoji těchto důchodů dle agregátních údajů HDP mezi roky 2021 a 2022. V rámci analýzy dostupnosti vlastnického bydlení byly domácnosti rozděleny do kvintilových pásem (1 = nejchudší domácnosti, 5 = nejbohatší domácnosti) podle výše jejich disponibilních příjmů na spotřební jednotku dle definice EU (váha prvního dospělého v domácnosti je 1,0, každého dalšího dospělého, či konkrétněji osoby starší 13 let, 0,5 a váha dítěte, 13letého nebo mladšího, je pak 0,3). Tento přístup více odpovídá reálné ekonomické situaci než rozdělení jen podle čistých disponibilních příjmů. Výběr byl zúžen na domácnosti, kde osoba v čele byla zaměstnancem či osobou samostatně výdělečně činnou. Graf 5.1: Podíl vlastnického bydlení v %, rok 2021 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 RO | SK HU | HR LT | PL BG | LV MT| EE CZ | PT SI | ES IT | EL BE | LU FI | NL IE | EU CY | SE FR | DK AT | DE Zdroj: Eurostat. Graf 5.2: Vlastnické bydlení a hypotéky v ČR v % domácností, po příjmových kvintilech, rok 2022 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 1 2 3 4 5 Vlastnické bydlení Hypoteční úvěry Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 47 Graf 5.3: Úvěry na bydlení v % celkových úvěrů domácnostem 55 60 65 70 75 80 1/02 1/04 1/06 1/08 1/10 1/12 1/14 1/16 1/18 1/20 1/22 Zdroj: ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 5.4: Sazby a nové objemy hypoték úrokové sazby v % (pravá osa), objemy v mil. Kč (levá osa) 0 1 2 3 4 5 6 7 0 10 20 30 40 50 1/15 1/16 1/17 1/18 1/19 1/20 1/21 1/22 1/23 Nové úvěry (fixace nad 5 let) Nové úvěry (fixace na 3–5 let) Nové úvěry (fixace do 3 let) Úroková sazba Zdroj: ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 5.5: Výdaje domácností na bydlení v % čistých příjmů, po příjmových kvintilech, rok 2020 0 10 20 30 40 1 2 3 4 5 Nájemné z bytu Imputované nájemné Běžná údržba a opravy bytu Ostatní služby souv.s bytem Elektřina, teplo, plyn, paliva Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. 5.1 Vývoj cen nemovitostí Realizované ceny nemovitostí v ČR od roku 2015 vzrostly o 167 %, nabídkové ceny o 103 % a index cen bytových nemovitostí o 112 % (Graf 5.6). Cenový nárůst v mezinárodním srovnání byl po Maďarsku druhý největší v Evropě (Graf 5.7; Graf 5.8 pak nabízí mezinárodní srovnání vývoje nákladů vlastnického bydlení a výše nájemného). V cenách nemovitostí jsou značné regionální rozdíly, kdy především ceny bytů v Praze (6,8 mil. Kč za průměrný byt o ploše 60 metrů čtverečních v 1. čtvrtletí 2023), ale i jiných větších městech, jsou výrazně nad celorepublikovým průměrem (3,9 mil. Kč). Na straně poptávky byl rychlý cenový růst podpořen především nízkými úrokovými sazbami hypotečních úvěrů (Graf 5.4.). Měsíční splátky hypoték byly po mnoho let nižší než ekvivalentní nájmy, což podporovalo již tak tradičně vysokou poptávku po vlastním bydlení v ČR. Ta souvisí jak s historickým dědictvím postsocialistické země, tak s vysokou mírou konzervativnosti českých domácností, nedůvěrou v investování na finančních trzích a nízkou finanční gramotností (Asociace pro kapitálový trh České republiky, 2022). Poptávka po vlastní nemovitosti je ovlivňována také očekávaným zhodnocením tohoto reálného aktiva, resp. vidinou hrozby dalšího zvýšení nákladnosti vlastního bydlení v budoucnu, což motivuje spotřebitele k uskutečnění nákupu v podstatě z obezřetnostního či spekulativního důvodu. V posledních letech byla poptávka posílena motivací zajistit se investicí do reálných aktiv proti vysoké inflaci. Mnoho bytů, především v Praze, je neobydlených, čemuž napovídají údaje ze sčítání lidu v roce 2021, nicméně z metodických důvodů nejsou spolehlivá data o jejich počtu k dispozici (ČSÚ, 2022). Na straně nabídky je tlakem na růst cen nemovitostí především nedostatečný objem nové výstavby. Počet nových bytů dlouhodobě nepokrývá růst počtu obyvatel, vysoké tempo imigrace a poptávku po investičních bytech. Jednou z hlavních příčin jsou relativně rigidní územní plány, které omezují zahušťování větších měst, kvůli čemuž dochází k suburbanizaci, což s sebou může nést mj. přetížení dopravní infrastruktury a zvýšenou ekologickou zátěž (Kahn, 2000; Wang et al., 2017). Nová výstavba je brzděna také značnými administrativními překážkami spojenými s vyřízením stavebního povolení – v žebříčku Doing Business (World Bank, 2020) se ČR v celkovém hodnocení byrokratické zátěže spojené s vyřizováním stavebního povolení umístila na 157. pozici ze 186 hodnocených zemí (v rámci Evropy na tom bylo hůře pouze Moldavsko, Kosovo a Albánie). Průměrná doba jeho vyřízení činila 246 dní (průměrná doba v zemích OECD dosahovala 152 dní). V poslední době jsou pak realizace nových, či dokonce stávajících stavebních projektů 48 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 pozastavovány (Graf 5.9 a Graf 5.10) z důvodu vysokého růstu nákladů na materiály a jiné výrobní vstupy (Graf 5.11) a zpřísnění podmínek financování kvůli růstu úrokových sazeb. Graf 5.6: Vývoj cen nemovitostí v ČR 2015 = 100 80 100 120 140 160 180 200 220 240 260 280 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Realizované ceny starších bytů Nabídkové ceny bytů Index cen bytových nemovitostí Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 5.7: Růst cen nemovitostí růst v %, mezi roky 2015 a 2022 0 20 40 60 80 100 120 140 160 HU | CZ LT | PT LU | EE NL | LV SK | SI AT | BG PL | IE DE | HR EU | MT EA | RO ES | SE DK | BE FR | FI CY | IT Zdroj: Eurostat. Výpočty MF ČR. Graf 5.8: Náklady bydlení 2015 = 100, nájemné červen 2023, náklady vlast. bydlení Q1 2023 80 100 120 140 160 180 200 220 HU| EE LT | RO LU | LV NL | PT CZ | DE BG | AT PL | HR SI | SK SE | ES IE | MT EU | BE EA | FI DK | FR CY | IT GR Nájemné Náklady vlastnického bydlení Zdroj: Eurostat. Graf 5.9: Stavební povolení – počet bytových budov meziroční změna v %, 12měsíční klouzavý průměr - 20 - 16 - 12 - 8 - 4 0 4 8 12 16 1/15 1/16 1/17 1/18 1/19 1/20 1/21 1/22 1/23 Nová výstavba Změna dokončených staveb Celkem Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 5.10: Stavební povolení – hodnota bytových budov meziroční změna v %, 12měsíční klouzavý průměr - 20 - 10 0 10 20 30 40 50 60 1/15 1/16 1/17 1/18 1/19 1/20 1/21 1/22 1/23 Nová výstavba Změna dokončených staveb Celkem Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 5.11: Náklady výstavby bytových budov 2015 = 100 90 100 110 120 130 140 150 160 170 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 I/23 Náklady stavební výroby Ceny materiálových vstupů stavební výroby Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. 5.2 Dostupnost vlastnického bydlení Vysoké ceny nemovitostí se ať už přímo, či nepřímo skrze rostoucí nájemné (Graf 5.12) projevují ve vyšších výdajích domácností. Náklady domácnosti s nižšími příjmy na bydlení dosahují až 34 % čistých disponibilních příjmů, u domácnosti s nejvyššími příjmy pak kolem 20 %. Zatímco realizované ceny bytů od roku 2015 vzrostly o 167 %, čistý příjem domácností mezi lety 2015 a 2022 vzrostl pouze o 53–63 % v závislosti na příjmovém kvintilu (Graf 5.13). V důsledku toho výrazně narostl poměr cen nemovitostí k čistým ročním příjmům pro všechny příjmové skupiny (Graf 5.14). Zhoršení poměru cen bytů a příjmů zaznamenalo velké regionální rozdíly. V roce 2022 byla průměrná hrubá měsíční mzda v Praze 49 661 Kč a v ČR 40 321 Kč. V roce 2015 byla výše průměrné hrubé mzdy v Praze 33 819 Kč a v ČR 26 591 Kč, tedy se v tomto období jednalo o 47%, Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 49 resp. 52% nárůst. Realizované ceny bytů ve stejném období vzrostly o 155 % v ČR a 111 % v Praze. Je však vhodné poznamenat, že v mezidobí zároveň došlo ke změnám výše efektivního zdanění práce, především pak k jeho poklesu od 1. ledna 2021. I přes relativně významnější snížení dostupnosti ve zbytku republiky je situace v hlavním městě nadále výrazně horší – na nákup průměrného bytu v Praze bylo v roce 2015 zapotřebí 7,8násobku průměrné roční mzdy, kdežto v roce 2022 se jednalo již o 11,6násobek (celorepublikově se ve stejném období počet ročních mezd nutných ke koupi bytu zvýšil ze 4,7 na 8,3). Dostupnost vlastnického bydlení je závislá především na cenách nemovitostí a čistých disponibilních příjmech domácností. Pořízení nemovitosti je nicméně většinou financováno hypotečním úvěrem, a tak je zásadním faktorem dostupnosti také úroková sazba, jež ovlivňuje výši splátky úvěru. Riziková přirážka, která je součástí úrokové sazby, dále zhoršuje postavení chudších domácností a jejich náklady. Rizika jsou vyhodnocována především interními procesy komerčních bank, nicméně některá z nich jsou adresována také na národní úrovni nařízeními centrální banky. Komerční banky posuzují schopnost žadatele pokrývat splátky všech svých dluhů svými příjmy, přičemž je reflektována jejich rizikovost dle typu (mzda, příjmy z investic aj.). Problematické se může jevit, že banky posuzují především aktuální příjmy žadatele, což částečně vyžadují i regulatorní požadavky (ČNB, 2021; ČNB, 2023), nikoli odhad dlouhodobějších příjmů. Mezi aktuálními a budoucími příjmy je zásadní rozdíl především u mladých, vysokoškolsky vzdělaných jednotlivců, kteří jsou na začátku své kariéry a mohou očekávat rychlý růst svých příjmů, a ceteris paribus tedy představují méně rizikové žadatele. ČNB od roku 2015 prostřednictvím doporučení a od 2. poloviny roku 2021 na základě zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, ve znění zákona č. 219/2021 Sb., stanovuje podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů za účelem omezení systémových rizik. Z těchto závazných limitů je v první řadě nutno splnit ukazatel LTV čili poměr výše úvěru a hodnoty nemovitosti. Výše tohoto ukazatele se aktuálně nachází na 90 % pro žadatele ve věku do 36 let a 80 % pro ostatní žadatele. To znamená, že v 1. čtvrtletí 2023 musely domácnosti se staršími členy disponovat vlastními úsporami ve výši alespoň 20 % hodnoty nemovitosti, tedy v průměru 787 tisíc Kč na byt s plochou 60 metrů čtverečních v ČR a 1 366 tisíc Kč v Praze, přitom v roce 2015 to bylo 303 tisíc v ČR a 631 tisíc v Praze. Alternativním řešením oproti disponování hotovostí je vložení další nemovitosti do zástavy. Aktuálně je dále zapotřebí splnit ukazatel DTI (poměr dluhů a čistého ročního příjmu). Tento limit je nyní ve výši 9,5násobku ročního příjmu pro žadatele mladší 36 let a 8,5násobku ročního příjmu pro ostatní žadatele. V 1. čtvrtletí 2023 tak žadatel ve věku nad 36 let při žádosti o úvěr ve výši 80 % ceny nemovitosti potřeboval čistý měsíční disponibilní příjem ve výši 30 880 Kč na pořízení průměrného bytu v ČR a 53 579 Kč v Praze (resp. 27 630 Kč a 47 939 Kč pro žadatele mladší 36 let). Od července 2023 ČNB pozastavila platnost limitu DSTI (poměru dluhové služby a čistého měsíčního příjmu). Jeho výše byla stanovena na 50 % pro žadatele mladší 36 let a 45 % pro ostatní žadatele. Tento limit je omezující především v období vysokých úrokových sazeb. V 1. čtvrtletí 2023 byla potřebná výše čistého příjmu na pořízení průměrného bytu 41 890 Kč v ČR a 72 682 Kč v Praze (resp. 37 701 Kč a 65 414 Kč pro žadatele do 36 let). V roce 2022 splňovalo oficiální limity DTI pro koupi bytu o ploše 60 metrů čtverečních za průměrnou realizovanou cenu 64 % domácností v nejnižším příjmovém kvintilu. Přitom ještě v roce 2015 splňovalo tento limit při tehdejších příjmech a cenách bytů 93 % nejchudších domácností. Limit DSTI v roce 2022 splňovalo už pouze 47 % nejchudšího kvintilu, zatímco v roce 2015 to bylo 96 %. V loňském roce byl limit DSTI omezující již i pro některé domácnosti v třetím kvintilu, což poukazuje na to, že dostupnost vlastního bydlení se vzdaluje i středním vrstvám obyvatelstva. Průměrná splátka 80% hypotéky se splatností 30 let na nemovitost v ČR byla v roce 2015 ve výši 4 576 Kč (20 % tehdejších čistých disponibilních příjmů nejchudšího kvintilu), v 2. polovině roku 2022 to bylo již 19 385 Kč (53 % čistých disponibilních příjmů nejchudšího kvintilu v roce 2022). V Praze pak průměrné splátky obdobné hypotéky činily 9 541 Kč v roce 2015 a 33 475 Kč v 2. polovině roku 2022 (Graf 5.15 a Graf 5.16). Grafy 5.17 a 5.18 zobrazují teoretická rozpočtová omezení domácností podle jednotlivých příjmových kvintilů (na vertikální ose je cena nemovitosti, na horizontální ose úroková sazba hypotečního úvěru, křivky pak představují možné kombinace těchto veličin, při kterých domácnosti stále splňují stanovený limit). Omezení je stanoveno výší splátky hypotéky se splatností 30 let na průměrný byt v ČR, pokud tato částka nemá přesáhnout 50 % čistého disponibilního příjmu. Rozpočtová omezení všech příjmových skupin se mezi roky 2015 a 2022 zlepšila s ohledem na růst čistých příjmů, nicméně zohledníme-li výši úrokové sazby a průměrnou cenu průměrné nemovitosti, je zřejmé, že se dostupnost vlastnického bydlení ve sledovaném období výrazně zhoršila. Vlastníci bytů, a nepřímo skrze daňovou incidenci i nájemci, jsou vystaveni dani z nemovitosti. Její roční výše se pro jednotlivé příjmové kvintily pohybuje přibližně od 1 000 Kč do 1 600 Kč. Daň z nemovitosti je regresivní, v rámci vlastníků bytů proporcionálně více zatěžuje chudší domácnosti (Graf 5.19). Její výše je však velmi nízká – v poměru k HDP druhá nejnižší v OECD (0,2 % HDP, což je přibližně devětkrát nižší než průměr zemí OECD) a vzhledem k aktuální absenci automatické valorizace se tento podíl v průběhu let dále snižuje. 50 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Graf 5.12: Nájemné a imputované nájemné 2015 = 100 90 100 110 120 130 140 150 160 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Nájemné Imputované nájemné Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 5.13: Čistý měsíční příjem domácností v tis. Kč, po příjmových kvintilech 0 20 40 60 80 100 120 1 2 3 4 5 2015 2022 Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 5.14: Poměr cen nemovitostí vůči příjmům poměr pro kvintil 5 v roce 2015 = 100, po příjmových kvintilech 100 150 200 250 300 350 400 450 500 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 1 2 3 4 5 Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. Graf 5.15: Výše měsíční splátky nové hypotéky v tis. Kč, starší byt, 60 m2 , 80% LTV, splatnost 30 let 0 5 10 15 20 25 30 35 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 ČR Praha Zdroj: ČSÚ, ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 5.16: Poměr hypoteční splátky a čistých příjmů % čistých příjmů, ČR, starší byt, 60 m2 , po příjmových kvintilech 0 10 20 30 40 50 60 70 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 1 2 3 4 5 Zdroj: ČSÚ, ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 5.17: Rozpočtové omezení domácností – 2015 cena nemovitosti v mil. Kč (osa y), úroková sazba v % (osa x), 50% DSTI, po příjmových kvintilech, bod zobrazuje situaci na trhu v roce 2015 0 2 4 6 8 10 12 14 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 2015 Zdroj: ČSÚ, ČNB. Výpočty MF ČR. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 51 Graf 5.18: Rozpočtové omezení domácností – 2022 cena nemovitosti v mil. Kč (osa y), úroková sazba v % (osa x), 50% DSTI, po příjmových kvintilech, bod zobrazuje situaci na trhu v druhé polovině roku 2022 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 2. pol. 2022 Zdroj: ČSÚ, ČNB. Výpočty MF ČR. Graf 5.19: Daň z nemovitosti domácnosti ve vlastním bydlení, průměr let 2015–2022 v tis. Kč za rok (l. o.), % čistého příjmu (p. o.) 0,0 % 0,1 % 0,2 % 0,3 % 0,4 % 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 1 2 3 4 5 Podíl v roce 2015 Podíl v roce 2022 Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. 5.3 Rizika pro ekonomiku Nedostupnost vlastnického bydlení může mít zásadní dopad na finanční stabilitu. Vyšší ceny nemovitostí vedou k růstu zadlužení domácností skrze větší objemy nových hypotečních úvěrů. Domácnosti jsou následně vystaveny zvýšenému úrokovému riziku – náhlý a prudký růst úrokových sazeb při refixaci úvěru zvýší náklady na obsluhu dluhu, což může potenciálně přispět k nárůstu objemu úvěrů v selhání s negativními dopady na úvěrová portfolia bankovního sektoru a posléze celou ekonomiku. Tato hrozba je adresována dříve zmíněnými limity na hypoteční úvěry ze strany ČNB, které snižují možnost, že pohyb úrokových sazeb povede k výraznějšímu nárůstu objemu hypotečních úvěrů v selhání. Kvůli úrokovému riziku může příliš vysoký objem hypotečních úvěrů v ekonomice představovat určitou hrozbu v kontextu realizace měnové politiky centrální banky, neboť obavy o finanční stabilitu mohou omezovat manévrovací prostor při sledování primárního cíle cenové stability. Kurzové riziko spojené s cizoměnovými hypotečními úvěry představuje další hrozbu pro domácí ekonomiku, pokud je podíl těchto úvěrů významný. Nižší úrokové sazby na cizí měnu mohou motivovat domácnosti k tomu, aby se vystavily riziku fluktuace kurzu domácí měny, ve které obvykle mají denominovány své primární příjmy. V případě ekonomické krize může při navýšení rizikové averze investorů dojít k odlivu finančních toků z domácí ekonomiky a následnému prudkému oslabení domácí měny. Tento jev je patrný zejména v méně rozvinutých ekonomikách. Náhlý nárůst výše splátky může způsobit nárůst objemu hypotečních úvěrů v selhání. Z tohoto důvodu, především po zkušenostech po velké finanční krizi (např. hypoteční krize na Islandu či v Maďarsku), jsou komerční banky regulatorně omezovány v poskytování hypotečních úvěrů v měně neodpovídající měně primárních příjmů žadatele (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení; doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 o poskytování úvěrů v cizích měnách). Rizikem spojeným s nedostupností vlastnického bydlení, které by nemělo být opomíjeno, je dopad na nerovnost rozdělení bohatství ve společnosti. V případě dlouhodobého a nadměrného růstu cen nemovitostí se zvyšuje hodnota majetku domácností, jež disponují vlastní nemovitostí. Naopak především pro mladé a nízkopříjmové domácnosti se snižuje schopnost vstoupit na trh vlastnického bydlení a z případného zhodnocení nemovitostí benefitovat. Nadto, neboť je nájemní bydlení z dlouhodobého hlediska v jisté rovnováze s vlastnickým bydlením, růst cen nemovitostí nutně vede ke zvýšení nájmů – tedy k růstu příjmů vlastníků nemovitostí a naopak ke zvýšení životních nákladů těch, kteří si vlastní nemovitost nemohou dovolit. V období rapidního růstu cen nemovitostí se tak může zvyšovat majetková i příjmová nerovnost mezi domácnostmi bez vlastní nemovitosti a domácnostmi nemovitostních vlastníků. Je však třeba poukázat na fakt, že v případě poklesu cen je efekt opačný a v zemích s vysokým podílem vlastnického bydlení i napříč chudšími vrstvami obyvatelstva, u nichž je nemovitost proporcionálně nejvyšší složkou jejich bohatství, jsou dopady na nerovnost zásadnější (OECD, 2021). Domácnosti se při rozhodování mezi alternativami vlastnického a nájemního bydlení rozhodují především na základě porovnání výdajů na ně, ale také na základě dalších faktorů jako možnosti mobility (z ekonomického hlediska především v podobě relokace za pracovní příležitostí a očekávání budoucích příjmů) či osobních preferencí (větší pocit jistoty, psychologický efekt „bydlení ve vlastním“ či způsob zajištění se na důchod). Dle Causa et al. (2019) vlastní bydlení zlepšuje budoucí finanční podmínky domácností a na národní úrovni díky vyššímu podílu hodnoty vlastní nemovitosti na celkovém majetku střední vrstvy než u nejbohatších domácností snižuje nerovnoměrnost rozdělení bohatství (většina národních ukazatelů nerovnosti však nezohlední fakt, že se zhoršuje 52 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 majetková situace nejchudších domácností, které si onu vlastní nemovitost nemohou dovolit, viz předchozí odstavec), jeho vyšší podíl v národní ekonomice je tedy podle nich v tomto směru žádoucí. Nájemní bydlení je pro jeho uživatele spojeno s vyšší mobilitou, dle Causa et al. (2019) především v případě chudších domácností, nicméně s ohledem na ostatní výhody vlastnického bydlení je dle této studie vhodné podporovat mobilitu především legislativní cestou – primárně úpravou smluvních vztahů mezi nájemcem a pronajímatelem (kratší výpovědní lhůty a jiné). Ceny nemovitostí a jejich dostupnost hrají zásadní roli také v oblasti vládních politik. Ve snaze o realizaci opatření majících za cíl zvýšení dostupnosti bydlení byla v průběhu let implementována řada projektů, ať už se jedná o výhodnější hypoteční úvěry pro mladé rodiny, podporu nájemního bydlení v rámci dotačního programu, dotace na rekonstrukci starších nemovitostí za účelem rozšíření nemovitostního fondu či mnohé další. Výdaje státu jsou v kontextu podpory vlastnického bydlení dále zatíženy příspěvkem na stavební spoření (jehož využití však není nijak podmíněno a cíl podpory vlastnického bydlení je tak spíše formální) či daňovým zvýhodněním hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. Výdaje státu jsou vystaveny tlaku také ze strany příspěvků na bydlení, jež do roku 2022 čerpaly především nejchudší domácnosti (Graf 5.20). Na příspěvek na bydlení má nárok domácnost, jejíž náklady na bydlení (nájemné či srovnatelné náklady v případě vlastnického bydlení, náklady na energie a služby) překročí 30 % čistého rozhodného příjmu, a to až do výše normativních nákladů stanovených nařízením vlády. Po posledním navýšení těchto normativních nákladů od ledna 2023 nařízením vlády č. 289/2022 Sb. může příspěvek na bydlení potenciálně čerpat velmi široký okruh domácností (v 1. polovině roku 2023 bylo měsíčně vyplaceno průměrně 240 tisíc příspěvků v průměrné výši 5 670 Kč, což proti roku 2022 představuje nárůst počtu o 43 % a jejich výše o 35 %). V případě nájemního bydlení v Praze a Brně se jedná o domácnosti tvořené jednotlivcem či dvěma osobami s kombinovaným příjmem do výše 60 430 Kč, tříčlenné domácnosti do 69 373 Kč a více než tříčlenné domácnosti do 83 316 Kč. V menších obcích pak u méně než tříčlenné domácnosti do výše 50 456 Kč, u tříčlenné do 56 330 Kč a u vícečlenné do 67 590 Kč. Příspěvek na bydlení však mohou čerpat i domácnosti žijící ve vlastní nemovitosti – méně než tříčlenné domácnosti při čistém příjmu do 36 440 Kč, tříčlenné do 45 203 Kč a vícečlenné do 54 560 Kč. Graf 5.20: Příspěvky na bydlení průměr za všechny domácnosti v nájemním bydlení, v tis. Kč za rok 0 1 2 3 4 5 6 7 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 1 2 3 4 5 Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR. 5.4 Závěr Česká republika má historicky vysoký podíl vlastnického bydlení. Jeho dostupnost je však ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy v posledních letech nízká a navíc se rychlým tempem dále snižuje. Situace je jednoznačně nejzávažnější v Praze, kde je největší disproporce mezi poptávkou a nabídkou. Heterogenita však nepramení jen z lokality, ale i z příjmového rozdělení domácností. Domácnosti s nižšími příjmy jsou častěji zatížené hypotečními úvěry, což je vystavuje četným finančním rizikům. Tato rizika mohou mít zásadní vliv na realizaci a dopady měnové politiky ČNB. Situace na realitním trhu v ČR dopadá na státní rozpočet. Na straně výdajů se jedná o programy spojené se snahou o zlepšení dostupnosti bydlení pro domácnosti a transfery v podobě příspěvků a doplatků na bydlení. Státní rozpočet podporuje vlastnické bydlení též daňovým zvýhodněním hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. Růst cen nemovitostí dopadl nejvíce na mladé a nízkopříjmové skupiny domácností, jež nemají přístup k vlastnímu bydlení a nemohly z dosavadního vývoje profitovat. V uplynulých letech tak došlo ke značné relativní redistribuci bohatství směrem k vlastníkům nemovitostí. Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 53 5.5 Přehled literatury a použitých zdrojů Asociace pro kapitálový trh České republiky (2022). Průzkum investičního chování Čechů. Causa, O., N. Woloszko a D. Leite (2019). Housing, Wealth Accumulation and Wealth Distribution: Evidence and Stylized Facts. OECD Economics Department Working Papers, No. 1588. https://doi.org/10.1787/86954c10-en ČNB (2021). Opatření obecné povahy ze dne 25. listopadu 2021 ke stanovení horní hranice úvěrových ukazatelů č. I/2021. ČNB (2023). Opatření obecné povahy ze dne 1. června 2023, kterým se mění opatření obecné povahy ke stanovení horní hranice úvěrových ukazatelů č. I/2021. ČSÚ (2022). Neobydlený byt nemusí být prázdný. Gallin, J. (2008). The Long-Run Relationship Between House Prices and Rents. Real Estate Economics, 36, 635-658. https://doi.org/10.1111/j.1540-6229.2008.00225.x Kahn, M. E. (2000). The Environmental Impact of Suburbanization. Journal of Policy Analysis and Management, 19(4), 569–586. https://doi.org/10.1002/1520-6688(200023)19:4<569::AID-PAM3>3.0.CO;2-P Matlack, J. L., a Vigdor, J. L. (2008). Do rising tides lift all prices? income inequality and housing affordability. Journal of Housing Economics, 17(3), 212–224. https://doi.org/10.1016/j.jhe.2008.06.004 OECD (2021). Brick by Brick: Building Better Housing Policies. OECD Publishing, Paris. https://doi.org/10.1787/b453b043-en. Streimikiene, D. (2015). Quality of life and housing. International Journal of Information and Education Technology, 5(2), 140. https://doi.org/10.7763/IJIET.2015.V5.491 Wang, H., Shi, Y., Zhang, A., Cao, Y., a Liu, H. (2017). Does Suburbanization Cause Ecological Deterioration? An Empirical Analysis of Shanghai, China. Sustainability, 9(1), 124. http://dx.doi.org/10.3390/su9010124 World Bank (2020). Doing Business 2020: Comparing Business Regulation in 190 Economies. © Washington, DC: World Bank. https://doi.org/10.1596/978-1-4648-1440-2 54 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Slovníček pojmů Administrativní opatření u spotřebitelských cen jsou opatření státních orgánů, která přímo působí na cenovou hladinu. Zahrnují vliv změn nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně), cel a úprav regulovaných cen (např. elektřina, plyn, teplo, vodné a stočné, městská hromadná doprava). Běžné daně z důchodu a jmění (domácnosti) jsou domácnostmi placené daně z příjmu, daně z převodu nemovitostí, místní poplatky a poplatky za používání dálnic. Běžný účet (platební bilance) je souhrn bilance zboží (vývoz a dovoz), bilance služeb (příjmy a výdaje z dopravních služeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních a neobchodních služeb), a bilance prvotních a druhotných důchodů. Cyklicky očištěné saldo sektoru vládních institucí je saldo očištěné o vliv těch částí příjmů a výdajů, které jsou generovány hospodářským cyklem (např. vyšší daňové výnosy během konjunktury nebo naopak vyšší objem dávek v nezaměstnanosti v době recese). Čisté nové úvěry (hypoteční i spotřební) zahrnují úvěry, které v daném období vstoupily do ekonomiky poprvé, včetně navýšení ke stávajícím úvěrům. Deflátor hrubého domácího produktu je cenový index, určený jako podíl nominálního a reálného HDP. Demografická míra závislosti je poměr počtu obyvatel v seniorském věku (nad 64 let) k počtu obyvatel v produktivním věku 20–64 let. Disponibilní důchod domácností je rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji domácností. Dlouhodobá nezaměstnanost je počet osob s délkou trvání nezaměstnanosti delší než 12 měsíců. Dosahované ceny na zahraničních trzích (rozklad vývozu zboží) jsou definovány jako cenový index, který vyjadřuje vážený průměr cen vývozu na trhy hlavních obchodních partnerů v příslušných měnách těchto států. Pro výpočet se jako aproximace používá deflátor vývozu očištěný o vliv nominálního efektivního měnového kurzu. Dovoz zboží je obchodní výměna, při které dochází ke změně vlastnictví zboží od nerezidentské k rezidentské jednotce. Dovozní náročnost (rozklad exportu zboží) je index podílu váženého průměru reálného dovozu partnerských zemí na váženém průměru reálného HDP partnerských zemí. Druhotné důchody (platební bilance) zachycují přeshraniční toky přerozdělených důchodů – zdrojů poskytnutých či získaných bez protihodnoty mezi rezidenty a nerezidenty. Dvoutýdenní (2T) repo sazba (měnověpolitická sazba ČNB) je maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky uspokojovány v dvoutýdenních repo tendrech vyhlašovaných ČNB. Efektivní míra závislosti je poměr počtu vyplácených starobních důchodů k počtu zaměstnaných. Exportní trhy jsou definovány jako index vyjadřující vážený průměr reálných dovozů zboží 8 nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR, mezi něž se (podle statistiky zahraničního obchodu se zbožím) v roce 2020 řadily Německo, Slovensko, Polsko, Francie, Rakousko, Spojené království, Itálie a Maďarsko. Exportní výkonnost je index vyjadřující změnu podílu ČR na exportních trzích, který popisuje konkurenceschopnost českých výrobců na zahraničních trzích. Finanční účet (platební bilance) zachycuje čisté přírůstky a úbytky finančních aktiv a pasiv v členění na přímé investice (akcie a ostatní účasti, dluhové nástroje a reinvestovaný zisk), portfoliové investice (účasti a podíly v investičních fondech a dluhové cenné papíry), finanční deriváty, ostatní investice (zejména půjčky, oběživo a vklady, úvěry, pojistné) a rezervní aktiva. Fiskální úsilí je meziroční změna strukturálního salda indikující expanzivní, neutrální či restriktivní fiskální politiku v daném období. Harmonizovaný index spotřebitelských cen je kalkulován v zemích EU podle jednotných a právně závazných postupů, což (na rozdíl od národních indexů) umožňuje srovnatelnost tohoto ukazatele mezi zeměmi. Hlavní refinanční sazba Evropské centrální banky je minimální nabídková sazba pro hlavní refinanční operace, což jsou pravidelné operace k zajištění likvidity a refinancování finančního sektoru. Hlavní refinanční sazba Federálního rezervního systému USA (Fedu) je sazba, kterou stanovuje Fed pro mezibankovní trh. Hrubá přidaná hodnota je nově vytvořená hodnota, kterou získávají institucionální jednotky při používání svých výrobních kapacit a která je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách, a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Hrubé úspory domácností jsou definovány jako součet disponibilního důchodu a změny podílu v penzijních fondech zmenšený o výdaje na konečnou spotřebu domácností. Hrubý domácí produkt je celková hodnota nově vytvořeného zboží a služeb v daném období na určitém ekonomickém území vyjádřená v kupních cenách. Hrubý národní důchod je hrubý domácí produkt upravený o saldo prvotních důchodů s nerezidenty, který vyjadřuje celkovou hodnotu zboží a služeb vytvořenou za dané období ekonomickými subjekty daného státu jak na území tohoto státu, tak v cizině. Hrubý provozní přebytek je odměna vlastníkům fyzického kapitálu plynoucí z výrobního procesu. Jedná se o makroekonomické vyjádření zisku včetně odpisů, úroků a daně ze zisku. Index spotřebitelských cen měří cenovou hladinu spotřebitelských výdajů. Je konstruován na základě pravidelného sledování vývoje cen vybraných zboží a služeb (tzv. reprezentantů) ve spotřebním koši domácností. Indikátor důvěry je výsledek konjunkturálního průzkumu, do kterého se promítá široký okruh vlivů formujících očekávání ekonomických subjektů v průmyslu, stavebnictví, obchodu, službách a u spotřebitelů. Indikátor spotřebitelské důvěry sestavovaný Ministerstvem financí je kalkulován z devíti dílčích otázek průzkumu u spotřebitelů Evropské komise, jež jsou nejsilněji korelovány s vývojem výdajů na konečnou spotřebu domácností v ČR. Otázky jsou v indikátoru váženy dle převrácené hodnoty variability Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 55 a jsou agregovány do skupin ekonomický vývoj, finanční situace a sklon ke spotřebě. Jádrová inflace je počítána Ministerstvem financí z dat Českého statistického úřadu, a to očištěním celkové inflace o administrativní vlivy a ceny potravin, nealkoholických nápojů a pohonných hmot. Neexistuje všeobecně přijímaná definice jádrové inflace, nicméně jádrová inflace by měla být měřítkem zásadního trendu inflace. Více než celková inflace odráží působení domácí poptávky, a proto i měnové politiky prováděné v ČR v režimu cílování inflace. Jednorázové a přechodné operace sektoru vládních institucí jsou opatření s dočasným efektem (jeden až dva roky) na příjmy nebo výdaje sektoru vládních institucí (např. výdaje na odstraňování následků živelních pohrom). Jednotkové náklady práce jsou definovány jako poměr nominálních náhrad na jednoho zaměstnance a reálné produktivity práce. Kapitálový účet (platební bilance) tvoří převody nevyrobených nefinančních aktiv (např. půda – pozemky pro zastupitelské úřady aj.) a přerozdělení kapitálového charakteru (např. mezivládní odpouštění dluhů, investiční granty a dotace). Kompozitní indikátor vývozu zboží, sestavený Ministerstvem financí, je indikátor složený z dílčích otázek konjunkturálního šetření ČSÚ v segmentu průmyslu a podnikatelské důvěry v Německu měřené indikátorem Ifo. Kompozitní předstihový indikátor je indikátor složený z otázek konjunkturálního průzkumu, které nejtěsněji vysvětlují vývoj relativní cyklické složky ukazatele (nejčastěji HDP) s předstihem jednoho čtvrtletí. Konjunkturální průzkumy zjišťují názory respondentů na současnou ekonomickou situaci a vývoj v blízké budoucnosti. Kontrakt futures je dohoda dvou stran o směně určitého množství nějakého produktu v předem určené kvalitě, za předem stanovenou cenu k předem stanovenému budoucímu datu dodání. Mediánová mzda je měsíční mzda zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, která je zjišťována ze šetření Informačního systému o průměrném výdělku. Mezinárodní investiční pozice zachycuje přehled stavů finančních aktiv a pasiv všech sektorů tuzemské ekonomiky ve vztahu k nerezidentům k určitému datu. Míra ekonomické aktivity je podíl pracovní síly na počtu osob ve stejné věkové kategorii. Míra hrubých úspor je podíl hrubých úspor na disponibilním důchodu upraveném o změnu penzijních nároků. Míra nezaměstnanosti (podle Výběrového šetření pracovních sil) je podíl počtu nezaměstnaných a pracovní síly. Míra závislosti podle platné legislativy (demografie) je poměr počtu obyvatel v důchodovém věku podle platné legislativy k počtu ostatních obyvatel nad 19 let. Náhrady zaměstnancům jsou celkové platby zaměstnavatelů svým zaměstnancům za jimi provedenou práci. Skládají se ze sumy mezd a platů a příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnavateli. Nezaměstnanost (podle Výběrového šetření pracovních sil) odpovídá počtu osob, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů. Nominální měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách jiné měny. Nominální efektivní měnový kurz je vážený průměr indexů jednotlivých nominálních měnových kurzů. Odhad označuje údaje za již skončené období, jež k datu uzávěrky nebyly dostupné. Ostatní investice (platební bilance) zahrnují ostatní účasti, oběživo a vklady, půjčky, pojistné, penzijní a standardizované záruční programy, obchodní úvěry a zálohy, jiné pohledávky a závazky a Zvláštní práva čerpání (SDR). Ostatní placené běžné transfery (domácnosti) zahrnují čisté pojistné na neživotní pojištění, soukromé mezinárodní transfery, pokuty ve správním a blokovém řízení, sázky apod. Ostatní přijaté běžné transfery (domácnosti) jsou domácnostmi přijaté náhrady z neživotního pojištění, soukromé mezinárodní transfery, výhry v sázkách a loteriích, státní příspěvky na stavební spoření apod. Placené důchody z vlastnictví (domácnosti) jsou domácnostmi placené úroky a renta. Podíl nezaměstnaných osob je podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let v evidenci úřadů práce a počtu obyvatel ve stejném věku. Potenciální produkt je úroveň ekonomického výkonu při průměrném využití výrobních faktorů. Pracovní síla je součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob. Predikce je označení pro prognózu budoucích čísel, používající matematické i expertní metody. Primární (strukturální) saldo je (strukturální) saldo sektoru vládních institucí, od něhož jsou odečteny úrokové výdaje (tzv. dluhová služba). Produkční mezera je ukazatel pozice ekonomiky v cyklu, stanovený jako rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem měřený v procentech potenciálního produktu. Produktivita práce (reálná) je hrubý domácí produkt ve stálých cenách připadající na jednoho zaměstnaného. Průměrná míra inflace je relativní změna průměru indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru indexu spotřebitelských cen v předcházejících 12 měsících vyjádřená v procentech. Průměrná mzda je podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající v průměru na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc v přepočtu na plný úvazek. Průměrná reálná mzda je průměrná mzda přepočtená na srovnatelné hodnoty pomocí indexu spotřebitelských cen. Prvotní důchody (platební bilance) jsou přeshraniční toky výnosů mezi rezidenty a nerezidenty z poskytnutých finančních zdrojů, práce a nevyrobených nefinančních aktiv. Zahrnují úroky, dividendy, reinvestované zisky, pracovní příjmy, daně a dotace na produkci a dovoz. 56 Makroekonomická predikce ČR srpen 2023 Přijaté důchody z vlastnictví (domácnosti) jsou domácnostmi přijaté úroky, dividendy, důchody z půdy, čerpání podnikatelského důchodu, důchodu z rozděleného zisku apod. Reálný efektivní měnový kurz je vážený průměr indexů jednotlivých reálných měnových kurzů. Reálný hrubý domácí důchod je reálný hrubý domácí produkt upravený o obchodní zisk nebo ztrátu plynoucí ze směnných relací a vyjadřuje tak reálný objem důchodů vytvořených v dané ekonomice. Reálný hrubý domácí produkt vyjádřený v cenách referenčního roku je očištěn o vliv inflace a vyjadřuje tak fyzický objem nově vytvořeného zboží a služeb. Reálný měnový kurz je nominální měnový kurz očištěný o vliv rozdílů v inflaci, jehož vývoj v čase je specifikován pomocí bazického indexu. V Makroekonomické predikci je inflace vyjádřena deflátorem HDP. Registrovaná nezaměstnanost je počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadu práce. Saldo sektoru vládních institucí je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji sektoru vládních institucí. V případě kladného výsledku jde o přebytek, v případě záporného o schodek/deficit. Saldo sektoru vládních institucí se vykazuje v mezinárodně srovnatelné metodice ESA 2010. Sektor vládních institucí je vymezen mezinárodně harmonizovanými pravidly na úrovni EU. Sektor vládních institucí v ČR zahrnuje v metodice ESA 2010 tři základní subsektory: ústřední vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního za- bezpečení. Skutečná individuální spotřeba je ukazatelem životní úrovně domácností. Je tvořena výdaji domácností na zboží a služby, ale zahrnuje rovněž spotřebu zboží a služeb, které jsou domácnostem poskytovány vládními či neziskovými institucemi. Směnné relace je index, jehož změna vyjadřuje, jak se vyvíjí relativní cena vývozu k ceně dovozu. Sociální příspěvky jsou příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, penzijní připojištění a zákonné úrazové pojištění placené zaměstnavatelem i zaměstnancem. Souhrnný indikátor důvěry shrnuje indikátory důvěry za segment průmyslu (40 %), stavebnictví (5 %), obchodu (5 %), služeb (30 %) a spotřebitelů (20 %). Standard kupní síly (PPS) je umělá měnová jednotka, která eliminuje rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi a umožňuje tak porovnávat veličiny v objemovém vyjádření. Strukturální saldo sektoru vládních institucí je saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací, čímž indikuje výchozí nastavení rozpočtové a fiskální politiky. Tříměsíční sazba (3M) PRIBOR je referenční krátkodobá úroková sazba, která vyjadřuje průměrnou sazbu, za níž si mohou banky na trhu mezibankovních depozit půjčit se splatností 3 měsíce. Tvorba hrubého fixního kapitálu je investice do fixních aktiv, což jsou vyrobená aktiva používaná pro výrobu zboží a služeb po dobu delší než jeden rok. Tvorba hrubého kapitálu je součet tvorby hrubého fixního kapitálu, změny zásob a čistého pořízení cenností. Úhrnná plodnost je počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu, pokud by po celé její reprodukční období zůstala její plodnost stejná jako v uvedeném roce. Úvěry v selhání jsou úvěrové pohledávky, jejichž úplné splacení je nejisté, nepravděpodobné či nemožné (splátky jistiny či příslušenství jsou po splatnosti déle než 90 dní). Výdaje domácností na spotřebu jsou souhrnem výdajů sektoru domácností za konečné statky krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé povahy a služby vyjádřený v kupních cenách. Výdaje sektoru vládních institucí na konečnou spotřebu zahrnují platby vládních institucí, které jsou následně použity buď pro spotřebu jednotlivců v sektoru domácností (především úhradu zdravotní péče zdravotními pojišťovnami za služby zdravotnických zařízení), nebo jsou spotřebovány celou společností (jako např. výdaje na armádu, policii, soudnictví, státní správu apod.). Služby sektoru vládních institucí, které jsou poskytovány ke spotřebě celé společnosti, jsou obvykle oceněny na úrovni vlastních nákladů na danou službu, protože neprocházejí trhem, který by je ocenil. Z výše uvedených důvodů se spotřeba skládá zejména z mezispotřeby (tj. zboží a služeb, vyjma fixních aktiv, spotřebovaných v procesu výroby jiného statku či služby), náhrad zaměstnancům (mzdy a platy včetně pojistného hrazeného zaměstnavatelem), naturálních dávek domácnostem (zejména platby zdravotních pojišťoven lékařským zařízením mimo sektor vládních institucí) či spotřeby fixního kapitálu. Nezapočítává se celá hodnota těchto transakcí, ale pouze ta, která se váže k produkci oceněné vlastními náklady. Náklady na tvorbu činností procházejících plně či částečně trhem, za něž dostává sektor vládních institucí úplatu, jsou pak z výdajů na jeho spotřebu očištěny. Výhled je označení pro prognózu vzdálenějších budoucích čísel, používající především extrapolačních metod. Výnos desetiletých státních dluhopisů je referenční dlouhodobá úroková sazba, která vyjadřuje průměrný výnos státních dluhopisů, jejichž zbytková doba do splatnosti se pohybuje v rozmezí 8 až 12 let. Vývoz zboží je obchodní transakce, při které dochází ke změně vlastnictví zboží od rezidentské k nerezidentské jednotce. Zahraniční zadluženost je přehled finančních pasiv všech sektorů tuzemské ekonomiky vůči nerezidentům dluhového charakteru, tj. závazků se smluvně určenou dobou splatnosti, za kterou náleží věřiteli výnos ve formě úroku. Změna podílu v penzijních fondech (domácnosti) je rozdíl mezi přijatým pojistným a vyplacenými důchody z penzijního při- pojištění. Změna zásob je změna stavu materiálu, nedokončené produkce, hotových výrobků a zboží určeného k dalšímu prodeji. vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,t práce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,po cevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitik měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezin rodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyk konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísekt aměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpr dikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ek nomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturá politiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhpráce,vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vně prostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozicevrámciekonomickéhocyklu,konjunkturálníindikátory,ekonomickývýkon,ceny,trhprác vztahykzahraničí,mezinárodnísrovnání,monitoringpredikcíostatníchinstitucí,vnějšíprostředí,fiskálnípolitika,měnovápolitika,finančnísektoraměnovékurzy,strukturálnípolitiky,demografie,pozice áikikéhklkjktálíidikátkikýýktháthkhičíiádíáíitidikíttíhititíějšítřdífikálílitik Ministerstvo financí České republiky odbor Hospodářská politika Letenská 15 118 10 Praha 1 http://www.mfcr.cz