O čem to celé bude

Obsah seminářů z monetární ekonomie může mít potenciálně hodně podob, jelikož se v kurzu prolínají aspekty historického a soudobého monetárního vývoje, s teoretickými pohledy na fungování peněz a financí v hospodářství, na které zároveň není jednoznačná shoda. Semináře nabízí reprezentativní literaturu a případové studie, které přiblíží otázky týkající se podstaty, funkcí a vzájemných vztahů tří nejvýznamnějších monetárních institucí: peněz, bank a centrální banky. Semináře se obecněji zabývají institucionálními aspekty peněz, a představují tak důležité pozadí pro studium makroekonomické části monetární ekonomie.

Semináře z monetární ekonomie jsou založeny především na četbě literatury a její skupinové diskusi. Na seminářích se tematicky budeme zabývat nejdříve obecnějšími otázkami problémů směny a role finančních institucí ve směně, protože peníze a finance jsou typickým prostředníkem směny. Následně se budeme věnovat tematice podstaty peněz a základním principům bankovnictví a úvěrového, resp. účetního pojetí peněz. Tyto obecnější principy poté přeneseme do konkrétnějších hospodářsko-politických souvislostí. Konkrétněji se budeme věnovat fungování peněz v období Velké francouzské revoluce, které je z monetárního pohledu velmi ilustrativní a zajímavé. Následně se budeme věnovat tématu finanční krize v USA, jejím příčinám a mechanismům, a také tím, jak na ní reagovala centrální banka. V kurzu se také budeme věnovat otázkám soudobé měnové politiky a mezinárodního měnového uspořádání.

Interaktivní osnova se skládá z tematických bloků pro jednotlivé semináře. Tyto bloky jsou postupně otevírány podle harmonogramu. V každém bloku naleznete obsahovou náplň, povinnou a případně i doplňující literaturu.

Jak pracovat

Na každý seminář je potřeba se připravit samostudiem, tzn. je potřeba si přečíst a zapřemýšlet nad příslušnou literaturou podle harmonogramu.

Na semináři budeme diskutovat jednotlivé texty, zejména v kontextu otázek uvedených v interaktivní osnově u jednotlivých témat. Jako dílčí příprava na seminář jsou k tematickým okruhům vytvořena autokorekční cvičení s otázkami na základní fakta a pojmy z povinné literatury - tyto doporučuji vyplnit předem dle stanovených harmonogramů. Účast na semináři bez předchozího samostudia má menší smysl. Doporučuji také studovat průběžně, následné kapitoly jsou lépe k pochopení se znalostí předchozích (pokud toto není váš zvyk, zkuste tuto výzvu a vyzkoušejte si její přínosy v rámci tohoto kurzu - garantuji, že vás příjemně překvapí; a v případě jakékoliv nespokojenosti vám garantuji vrácení bodů, které jste nasbírali navíc díky průběžnému studiu).

V interaktivní osnově u jednotlivých témat najdete tři věci: 

1. literaturu, kterou si máte na daný seminář nastudovat 
2. otázky, nad jakými při tom máte především přemýšlet 
3. důležité pojmy, kterých si v literatuře určitě všimnout.

Harmonogram semestru

Harmonogram pro seminární skupinu ve středu

Harmonogram pro seminární skupiny ve čtvrtek

Podmínky hodnocení

Aktivita na seminářích (až 55 BODů) – jelikož jsou semináře především o diskusi nad povinnou literaturou, tvoří aktivita největší podíl na celkovém bodování. Body jsou přidělovány za aktivitu na jednotlivých seminářích spočívající v kvalifikovaném a relevantním zapojení do diskuse. Body nejsou přidělovány za pasivní účast. Student by si měl před každým seminářem přečíst povinnou literaturu a projevit její znalost v diskusi na semináři.

Autokorekční cvičení (až 10 BODů) – studenti před seminářem vyplňují on-line autokorekční cvičení v ISu. Ta jsou sestavena z povinné literatury na daný seminář. Pro úspěšné absolvování předmětu je potřeba vyplnit alespoň 8 z 10 autokorekčních cvičení nad 60 %. Zároveň, každé vyplněné autokorekční cvičení alespoň na 80 % je ohodnoceno jedním bodem započítávaným do celkového hodnocení. (Autokorekční cvičení začínají od druhého tématu, viz harmonogram výše.)

Referát na vybrané téma (až 10 BODů) – na jednotlivé semináře jsou v ISu vypsána témata referátů jejichž účelem je rozšířit kontext probíraných témat. Volba referátu není povinná. Zájemce o referát si volí jedno z témat, ke kterému se zapíše do ISu. Kromě toho je možné si po dohodě s vyučujícím zvolit i vlastní téma. Referáty se tematicky vztahují k vybraným seminářům. Pro získání bodů za referát je potřeba jej přednést na daném semináři (je možné využít i prezentace s projektorem). Samostatný referát by měl být přibližně 7 minut dlouhý, připravený tak, aby poutavě přiblížil spolužákům dané téma. Přednášející referátu by měl/a být schopen/a zodpovědět i pár doplňujících otázek od vyučujícího nebo z publika. (Referáty začínají od druhého týdne výuky, rozpisy témat viz níže.)

Závěrečný kontrolní test (až 25 BODů) – po proběhnutí všech seminářů bude možnost psát závěrečný kontrolní test složený z otevřených otázek na literaturu probíranou v průběhu celého semestru. Test se bude psát ve zkouškovém období. Studenti, kteří dosáhli v průběhu semestru potřebný počet bodů bez tohoto testu, jej psát nemusí.

Pro úspěšné absolvování předmětu, tj. získání zápočtu, je potřeba souhrnně dosáhnout 50 BODů.

Poznámka: BOD je zkratka pro Brno Outstanding Dollar, označující pilotní digitální měnu používanou při výuce monetární ekonomie na ESF MU v Brně. Jedná se o pilotní projekt a tato měna není v současnosti směnitelná za jinou měnu. Emitentem této měny jsou vyučující předmětu SMOE. Obchodování s BODy slouží výhradně pro směny mezi vyučujícím a studenty za obchodní položky podle sazebníku, který je nedílnou součástí tohoto sylabu. Zůstatky uživatelů jsou evidovány na digitálním účtu v IS MUNI, ke kterému je přístup skrze jedinečné UČO a heslo. Nesdělujte své heslo jiné osobě. 

 Sazebník BODů

Témata referátů pro jednotlivé seminární skupiny