Problematika nových a povahu trhu měnících technologií je komplikovaná už jenom kvůli názvosloví a tomu, co je za tyto technologie považování. Pro lepší pochopení, co to "disruptive technology" znamená, se můžeme přidržet termínu "disruptive technology", který v roce 1995 zavedl W. M. Christensen v HBR nebo termín "disruptive innovation" následně rozvedený do "theory of disruptive innovation". Co je a co není "disruptive technology" je těžké přesně určit. Kromě toho se tento termín neužívá často správně, nebo se nadužívá. Pro shrnutí a lepší pochopení může napovědět následující video.

Kromě termínu "disruptive technology" se často můžete setkat s termínem "emerging technology". Proces pronikání nově se objevujících technologií na trh obvykle kopíruje křivku, kterou Gartner pojmenoval jako hype-cycle. Příklad takové křivky pro "emerging technologies" pro rok 2020 je na následujícím obrázku.

V našem kontextu oba výše zmíněné termíny souvisí s procesem, kterému se začalo říkat digitální transformace, kterou je možné definovat jako: "a change in how a firm employs digital technologies, to develop a new digital business model that helps to create and appropriate more value for the firm (Verhoef et al., 2021)." Z čehož logicky plyne, že nové nebo disruptivní technologie v digitální transformaci hrají velkou roli.

Důvodem i překážkou pro digitální transformaci mohou být měnící se preference, dovednosti a znalosti nových generací. V předchozích tématech (zejména tématu č. 6) jsme se dotkli charakteristik nastupujících generací. Digitální přirozenost a nativita nových generací tak může urychlovat nebo ulehčovat digitální transformaci, ale současně absence dovedností nebo znalostí předchozích generací může celý proces zpomalovat (a to jak na poptávkové tak i na nabídkové straně). Zajímavou sondou do způsobu myšlení různých generací spojených s digitálním a technologickým světem je zhruba první půl hodina tohoto podcastu.