Právo mezinárodního obchodu

Přednáška č. 2: 2.10.2024: Koupě a prodej zboží - co a jak (čím) je regulováno. Právní úprava mezinárodní kupní smlouvy.

Cíle přednášky

budete umět vysvětlit, co to je mezinárodní kupní smlouva a budete ji umět charakterizovat
zjistíte, co vše ovlivňuje práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího (odborně řečeno budete tedy umět právní režim mezinárodní kupní smlouvy)
dozvíte se rozdíl mezi zavedenou praxí stran a mezinárodními obchodními zvyklostmi
seznámíte se s právním předpisem nazývaným Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
dozvíte se, v jaké formě má být uzavřena smlouva
seznámíte se s kontraktačním procesem, tedy s procesem uzavírání kupní smlouvy v mezinárodním styku
dozvíte se, jak by měla vypadat nabídka, přijetí nabídky a kterým okamžikem vzniká smlouva
budete umět vyhodnotit, kdy nabídka může být zrušena a kdy odvolána, budete umět pracovat s pozdním přijetím nabídky a s modifikovaným přijetím nabídky
seznámíte se s problematikou obchodních podmínek v mezinárodním obchodním styku, konkrétně s problematikou jazyka a přiložení obchodních podmínek
dozvíte se, kdy se obchodní podmínky stanou součástí smlouvy a jak se řeší rozpor mezi obchodními podmínkami
budete umět naformulovat doložky, které by ve smlouvě neměly chybět

Příprava na přednášku

zopakujte si to, co jsme brali na první přednášce a připravte si, prosím, otázky, pokud něco není jasné
zamyslete se nad tím, co vše může upravovat či ovlivňovat práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího (můžete vyjít i ze své zkušenosti z pozice Vás jako spotřebitele) - jinými slovy, když si jdete koupit do obchodu boty a potřebujete znát, v jaké délce mohu vady bot reklamovat - kam všude se podívám, kde všude může být délka reklamační lhůty upravena
stáhněte si Úmluvu OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ("CISG") a k ní seznam aktuálních smluvních států (interaktivní odkazy naleznete níže)
můžete se dobrovolně podívat na přiložený podcast (odkaz naleznete níže)

Studijní materiály

Literatura je zde uvedena spíše jako doplňková. Pro ty z Vás, kteří chtějí jít více do hloubky a odbornosti, nebo se setkají v praxi s mezinárodní kupní smlouvou, je to literatura vhodná.

Rozehnalová, N., Valdhans, J., Kyselovská T. Právo mezinárodního obchodu. Včetně problematiky mezinárodního rozhodčího řízení. 4. vydání. 2021 - konkrétně:
- s. 19-21 pro zopakování první přednášky (tři roviny vztahů)
- s. 127-137 pro zopakování první přednášky (přímá a kolizní metoda)
- s. 179-200, 205-209 (úvod do CISG, právní režim, praxe a zvyklosti)
prezentace
podcast (dobrovolně)

CISG = ÚMLUVA OSN O SMLOUVÁCH O MEZINÁRODNÍ KOUPI ZBOŽÍ

CISG (Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží)

CISG - aktuální seznam smluvních států (stránky UNCITRAL)

PODCAST

CISG - aplikační test

Základní pojmy - přehled

Zde je přehled základních pojmů i s odkazy na právní předpis - právní předpis a odkazy znát samozřejmě nemusíte. Stejně tak z těchto pojmů probereme jen některé, pro nás relevantní a praxi podstatné. Nicméně pro komplexnost jsem ponechal zde celou tuto osnovu.

Hierarchie práv a povinností prodávajícího a kupujícího

Praxe stran
Kupní smlouva (+ včleněné obchodní podmínky)
Obchodní zvyklosti
CISG
kolizní normy pro mezery přímé úpravy

Praxe a zvyklosti stran

praxe stran = opakované souladné chování stran (má nějakou četnost, dobu trvání), u stejného typu vztahu, u stejného kupujícího a prodávajícího - dokáže "přebít" i písemné ujednání ve smlouvě
zvyklosti = dohodnuté (individuální) a mezinárodní obchodní zvyklosti (normativní)
úprava čl. 9 CISG

Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží

CISG = Vídeňská úmluva (pozor na toto označení, existuje více Vídeňských úmluv)
hmotněprávní úprava mezinárodní kupní smlouvy (= upravuje práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího)
má 4 části (úvodní ustanovení, vznik smlouvy, práva a povinnosti stran, závěrečná ustanovení)
v závěrečných ustanoveních se nachází tzv. výhrady = jednostranné prohlášení státu při podpisu / ratifikaci přijetí / schválení / přístupu k CISG

Aplikační test CISG

= předpoklady, které musí být naplněny, abychom CISG mohli na danou smlouvu aplikovat)

Musí se jednat o kupní smlouvu ve smyslu CISG? Poznáme tak, že jsou splněny předpoklady čl. 30 (povinnosti prodávajícího) a čl. 53 (povinnosti kupujícího)
Musí jít o zboží ve smyslu CISG a nesmí se jednat se o zboží/smlouvu vymezenou v čl. 2 (na co ona Úmluva nedopadá).
Nesmí jít o jiný smluvní typ (smlouva o dílo, smlouva o poskytování služeb).
Strany nevyloučily aplikaci Úmluvy jako celku na základě čl. 6 CISG - strany neprojevily vůli takovou, že by nechtěli se řídit touto Úmluvou.
Musí být přítomen tzv. mezinárodní prvek = strany musí mít místo podnikání v různých státech.
Státy musí být smluvní stranou smlouvy v době vzniku smlouvy a nesmí mít výhradu k určité straně smlouvy.

Pokud jsou podmínky splněny, rozlišujeme situaci, zda:

a) oba státy (kde mají strany smlouvy místo podnikání) jsou smluvními stranami CISG = pak se CISG použije jako přímá norma (přímo, rovnou, bez dalšího)

b) jen jeden stát je smluvním státem CISG a druhý není - pak záleží, zda tzv. kolizní normy odkáží na rozhodné právo státu, který je smluvním státem CISG - v takovém případě se CISG použije jako věcná norma mezinárodního práva soukromého; pokud kolizní normy odkáží na právo státu, který není smluvním státem CISG, pak se CISG nepoužije (to po Vás chtít nebudeme:-)

c) ani jeden stát není smluvním státem CISG = CISG se nepoužije

Doplnění

mezinárodní prvek spočívá v místě podnikání stran v různých státech (čl. 1 a čl. 10 CISG)
za zboží je považována hmotná movitá věc (pozor na stáří CISG a na autonomní výklad pojmu zboží = nezávisle na kterémkoliv právním řádu smluvních států CISG)

Mezery úpravy

CISG neupravuje všechny otázky, nebo některé jen částečně
hovoří se o vnějších a vnitřních mezerách úpravy
vnější mezery = otázky, které nejsou úmluvou upraveny vůbec/výslovně vyloučeny (například platnost, neplatnost ustanovení kupní smlouvy, věcněprávní účinky)
vnitřní mezery = otázky, které jsou úmluvou upraveny částečně (tedy ne komplexně, příkladem jsou úroky z prodlení)

Kontraktační proces

nabídka a její přijetí - dva jednostranné projevy vůle stran, shodné projevy vůle
nabídka (= oferta, návrh na uzavření smlouvy) - náležitosti čl. 14 CISG, za vymezených podmínek lze navrhovatelem nabídku zrušit/odvolat, jinak adresát nabídky může nabídku přijmout/odmítnout
teorie dojití - projev vůle musí dojít do sféry adresáta, kterému je určen (neznamená to "fyzické" seznámení se)
přijetí nabídky - v zásadě čl. 18 CISG, přijetí musí být včasné a bezvýhradné
včasné přijetí nabídky - pokud není, CISG stanoví pravidla, kdy i pozdní přijetí je považováno za přijetí a vznikne smlouva (pravidla čl. 21 CISG)
bezvýhradné přijetí nabídky - pokud ne, jde o modifikované přijetí (pravidla čl. 19 CISG)
vznik smlouvy - čl. 23 CISG - přijetí návrhu se stane účinným - tedy okamžik, kdy vyjádření souhlasu dojde navrhovateli

Obchodní podmínky

pojem, rozlišení obchodní podmínky vypracované mezinárodní organizací vs. vypracované konkrétní stranou (obchodníkem)
jazyk obchodních podmínek
včleňovací doložka
přípustné odkazy na obchodní podmínky, problematika seznámení se s obchodními podmínkami
bitva forem (formulářů) - last shot rule, knock out rule

Doložky ve smlouvě (budeme brát postupně)

režimová doložka - volba práva
prorogační doložka - volba obecného soudu
rozhodčí doložka - volba rozhodčího soudu
doložka, která vylučuje použití obchodních podmínek druhé strany
doložka, která ustanoví povinnost písemné formy kupní smlouvy, resp. povinnost provádět změny, zrušení smlouvy pouze písemně
dodací podmínka (kam, kdy a co má být dodáno), doložka INCOTERMS
platební podmínka (kam, kdy, jakým způsobem má být placena kupní cena)
měnové a cenové doložky, stabilizační doložky
doložka ohledně reklamační lhůty a dalších náležitostí reklamace (písemná forma a pod.)
smluvní záruka
co představuje tzv. podstatné porušení smlouvy
smluvní pokuta
doložka reagující na vyšší moc vs. hardship doložka
limitace náhrady škody

Kontrolní otázky a příklady

Rozhodněte, zda se na dané případy aplikuje Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, či nikoliv a svou odpověď zdůvodněte.

Společnost Stavebná veža, s.r.o., se sídlem a místem podnikání v Bratislavě uzavřela v srpnu 2022 kupní smlouvu se společností Spolehlivé baráky, s.r.o., se sídlem a místem podnikání v Brně. Předmětem smlouvy byla koupě nemovitosti – rodinného domu, blíže specifikovaného ve smlouvě.
Pan Dvořák s bydlištěm v Brně je vášnivý cyklista. Minulou sobotu se rozhodl dojet na kole až do Vídně. Protože se mu po cestě rozbil tachometr a upadl blatník, zakoupil tachometr a blatník (vše za cenu 35 euro) na Ottarkringer Strasse v obchodě, který provozuje společnost Radsport se sídlem a místem podnikání ve Vídni.
Společnost se sídlem a podnikání v Mexiku se zabývá prodejem mexických doutníků. Kupující, společnost s místem podnikání v ČR, uzavřela s mexickou společností kupní smlouvu v únoru 2022. Posuď následující modifikace: a) Součástí smlouvy byla doložka: „Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží se nepoužije.“; b) Součástí smlouvy taková doložka nebyla; c) Součástí smlouvy byla doložka: „Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží se nepoužije na specifikaci zboží prodávajícím podle čl. 65 této Úmluvy."
Pivovar Lucky Bastard s místem podnikání v Brně jako prodávající uzavřel kupní smlouvu v listopadu 2021 s pivovarem s místem podnikání v Římě. Předmětem smlouvy bylo dodání 30 beček piva (1 bečka 30l) 11° Blond za cenu 46 800 Kč. U této otázky proveďte celý aplikační test a rozhodněte, zda se úmluva použije jako přímá norma, či věcná norma mezinárodního práva soukromého.
Ponecháme podobný příklad jako v předchozí situaci. Tentokrát bude kupující pivovar na Maltě (sídlo a místo podnikání Valletta). Co kdyby pivovar na Maltě byl prodávajícím, který bude prodávat maltský ležák CISK společnosti Nejrychlejší pivní pohotovost, s.r.o. (kupující) s místem podnikání v Brně. Poznámka: Malta není smluvním státem CISG.

Teoretické otázky:

Co vše ovlivňuje práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího v mezinárodní kupní smlouvě?
Zkuste na příkladu vysvětlit, jak se zavede praxe mezi stranami u mezinárodní kupní smlouvy.
Popište svými slovy, co to jsou obchodní zvyklosti. Uveďte příklady.
Seřaďte hierarchicky, co aplikujete jako první na právní vztah mezi kupujícím a prodávajícím, pokud jde o úpravu jejich práv a povinností: a) právní předpis (Úmluvu OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží), b) kupní smlouvu, c) obchodní zvyklosti, d) zavedenou praxi mezi stranami.
Jaké jsou základní povinnosti prodávajícího a jaké jsou základní povinnosti kupujícího? Kde je nalezneme vymezeny?
Co je považováno za zboží ve smyslu CISG? Uveďte příklady. Co naopak není považováno za zboží ve smyslu CISG?
Vysvětlete, co znamená autonomie vůle stran. Jak se projevuje v kupní smlouvě?
V čem spočívá mezinárodní prvek v mezinárodní kupní smlouvě?
Upravuje CISG všechny otázky související se smlouvou?
Vysvětlete pojem kontraktační proces.
Uveďte, jaké podmínky by měla splňovat nabídka, aby byla nabídkou. Dále se věnujte přijetí nabídky a vymezte okamžik, kterým vznikne smlouva.
Co znamená teorie dojití?
Co to je modifikované přijetí nabídky? Jaký vliv má modifikované přijetí na kontraktační proces?
Znamená mlčení přijetí nabídky?
Musí vždy strana, která přijímá nabídku, vyslovit souhlas s nabídkou, nebo existují i jiné možnosti, jak smlouva vznikne, aniž by byl vysloven souhlas?
Vysvětlete, co musí být splněno, aby se obchodní podmínky staly součástí smlouvy. Zabývejte se také jazykem obchodních podmínek.
Vymezte, jak může dojít k jevu zvaný bitva forem (formulářů). Jaká znáte řešení tohoto jevu?
Uveďte, jaké doložky byste si rádi dali do smlouvy, kdybyste byl prodávající.
Zamyslete se, jaké doložky ve smlouvy mohou být pro Vás nevýhodné, pokud jste v pozici kupujícího.