Poznatky pro toto téma byly převzaty z knihy MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 520 s. ISBN 9788024747804. (ukázka v pdf je uložena ve studijních materiálech)

Texty jsou mírně upraveny a doplněny. 

V dnešní době plní obchod následující funkce:

1. Přeměna výrobního (dodavatelského) sortimentu na sortiment obchodní (odběratelský) – nutí výrobce uzpůsobit produkci potřebám a nákupním zvyklostem zákazníků. 

2. Překonání rozdílů mezi místem výroby (dodavatelem) a místem prodeje (odběratelem) – obchod zajišťuje prodej zboží na potřebném místě nebo jeho dodávku na toto místo. 

3. Překonání rozdílů mezi časem výroby a časem nákupu zboží – obchod zajišťuje pohotovost prodeje či dodávek a musí proto držet určitý rozsah zásob.

 4. Zajišťování množství a kvality prodávaného zboží – důležitý je správný výběr dodavatele, správný režim řízení zásob, odpovídající zázemí i vybavení. 

5. Zajišťování racionálních zásobovacích cest s cílem snížení prodejní ceny ve vztahu k úrovni zásobování.

 6. Zajišťování včasné úhrady dodavatelům – význam této funkce je u nás plně docenitelný až v současném období výrazné zadluženosti řady organizací. 

Maloobchod  vedle vlastní role prostředníka k interakci nabídky a poptávky taktéž zajišťuje i některé další související funkce. Byť neprovádí přímo zpracování výrobků, je povinen korigovat své dodavatele ve smyslu zajištění souladu nabízeného zboží se všemi platnými předpisy a pravidly, případně sám aktivně přispět k docílení toho stavu. Je totiž pravidlem, že za dodržování legislativy je odpovědný obchodník a ten ručí spotřebiteli za dodržení jeho práv. Případný následný přenos odpovědnosti směrem k velkoobchodu či výrobci je proces druhotný, jenž se spotřebitele netýká. Další důležitou rolí maloobchodníka je působení jako mezičlánku v rámci toku informací mezi výrobcem a spotřebitelem. Na jedné straně v rámci svého aktivního marketingu předává spotřebitelům informace nejen o obchodní firmě jako takové, nýbrž i o jejím sortimentu. Na druhou strany právě maloobchodník dostává zpětnou vazbu od spotřebitelů na jednotlivé výrobky, a to jak skrytě (podle vývoje prodejů), tak i explicitně (řeší reklamace a stížnosti). Tuto zpětnou vazbu pak přenáší na výrobce (přímo nebo prostřednictvím velkoobchodu), jenž tyto impulzy ze strany poptávky využije k dalším podnikatelským rozhodnutím. 

 V případě spotřebního zboží plní velkoobchod roli důležitého logistického mezičlánku mezi výrobcem a maloobchodníkem. Velkoobchod zpravidla disponuje patřičným zázemím pro skladování zboží a je jeho dopravu odběratelům. Je však logické, že úkolem velkoobchodníka je proces obchodní logistiky nastavit maximálně efektivně a pružně, tedy zejména minimalizovat objem držených zásob, urychlit a zlevnit dopravu, jakož i rovnoměrně vytížit kapacitu svých zařízení a dopravních prostředků. V některých sortimentních kategoriích je velkoobchodní prodej menším podnikatelským subjektům realizován formou samoobsluhy. Druhou velmi důležitou oblastí velkoobchodu je obchod nespotřebním zbožím. Jedná se především o zboží pro výrobní spotřebu nebo o jiné vstupy potřebné pro činnost podnikatelských subjektů či jiných organizací. Taková velkoobchodní činnost je pak většinou realizovaná buď specializovanou obchodní organizací, která je v přímé součinnosti s výrobními podniky (často je přímo jejich dceřinou společností), nebo přímo příslušnými pracovišti, útvary či divizemi výrobních firem. 

Zahraniční obchod vedle překonání časové a prostorové propasti mezi nabídkou a poptávkou  musí taktéž zajistit celou řadu přídatných činností nad rámce běžného tuzemského obchodování. Je zde zapotřebí překlenout taktéž legislativní, společenské, kulturní, jazykové a další odlišnosti, což s sebou nese spoustu problémů a úskalí