3. Funkce obchodu (blok č. 1)
Poznatky pro toto téma byly převzaty z knihy MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 520 s. ISBN 9788024747804. (ukázka v pdf je uložena ve studijních materiálech)
Texty jsou mírně upraveny a doplněny.
V dnešní době plní obchod následující funkce:
1. Přeměna výrobního (dodavatelského) sortimentu na sortiment obchodní (odběratelský) – nutí výrobce uzpůsobit produkci potřebám a nákupním zvyklostem zákazníků.
2. Překonání rozdílů mezi místem výroby (dodavatelem) a místem prodeje (odběratelem) – obchod zajišťuje prodej zboží na potřebném místě nebo jeho dodávku na toto místo.
3. Překonání rozdílů mezi časem výroby a časem nákupu zboží – obchod zajišťuje pohotovost prodeje či dodávek a musí proto držet určitý rozsah zásob.
4. Zajišťování množství a kvality prodávaného zboží – důležitý je správný výběr dodavatele, správný režim řízení zásob, odpovídající zázemí i vybavení.
5. Zajišťování racionálních zásobovacích cest s cílem snížení prodejní ceny ve vztahu k úrovni zásobování.
6. Zajišťování včasné úhrady dodavatelům – význam této funkce je u nás plně docenitelný
až v současném období výrazné zadluženosti řady organizací.
Maloobchod vedle vlastní role prostředníka k interakci nabídky a poptávky taktéž zajišťuje i některé další související funkce. Byť neprovádí přímo zpracování
výrobků, je povinen korigovat své dodavatele ve smyslu zajištění souladu nabízeného
zboží se všemi platnými předpisy a pravidly, případně sám aktivně přispět k docílení
toho stavu. Je totiž pravidlem, že za dodržování legislativy je odpovědný obchodník a ten
ručí spotřebiteli za dodržení jeho práv. Případný následný přenos odpovědnosti směrem
k velkoobchodu či výrobci je proces druhotný, jenž se spotřebitele netýká.
Další důležitou rolí maloobchodníka je působení jako mezičlánku v rámci toku informací
mezi výrobcem a spotřebitelem. Na jedné straně v rámci svého aktivního marketingu
předává spotřebitelům informace nejen o obchodní firmě jako takové, nýbrž i o jejím
sortimentu. Na druhou strany právě maloobchodník dostává zpětnou vazbu od spotřebitelů na jednotlivé výrobky, a to jak skrytě (podle vývoje prodejů), tak i explicitně
(řeší reklamace a stížnosti). Tuto zpětnou vazbu pak přenáší na výrobce (přímo nebo
prostřednictvím velkoobchodu), jenž tyto impulzy ze strany poptávky využije k dalším
podnikatelským rozhodnutím.
V případě spotřebního zboží plní velkoobchod roli důležitého logistického mezičlánku
mezi výrobcem a maloobchodníkem. Velkoobchod zpravidla disponuje patřičným zázemím pro skladování zboží a je jeho dopravu odběratelům. Je však logické, že úkolem
velkoobchodníka je proces obchodní logistiky nastavit maximálně efektivně a pružně,
tedy zejména minimalizovat objem držených zásob, urychlit a zlevnit dopravu, jakož
i rovnoměrně vytížit kapacitu svých zařízení a dopravních prostředků. V některých
sortimentních kategoriích je velkoobchodní prodej menším podnikatelským subjektům
realizován formou samoobsluhy.
Druhou velmi důležitou oblastí velkoobchodu je obchod nespotřebním zbožím. Jedná se
především o zboží pro výrobní spotřebu nebo o jiné vstupy potřebné pro činnost podnikatelských subjektů či jiných organizací. Taková velkoobchodní činnost je pak většinou
realizovaná buď specializovanou obchodní organizací, která je v přímé součinnosti s výrobními podniky (často je přímo jejich dceřinou společností), nebo přímo příslušnými
pracovišti, útvary či divizemi výrobních firem.
Zahraniční obchod vedle překonání časové a prostorové propasti mezi nabídkou a poptávkou musí taktéž zajistit celou řadu přídatných činností nad rámce běžného tuzemského obchodování. Je zde zapotřebí překlenout taktéž legislativní, společenské, kulturní, jazykové a další odlišnosti, což s sebou nese spoustu problémů a úskalí