Poznatky pro toto téma byly převzaty zejména z publikace MULAČOVÁ, V., MULAČ, P. Obchodní podnikání ve 21. století. Grada, 2013. ISBN 9788024747804. kap. 2.1, publikace FERNIE, J., FERNIE, S. & MOORE, CH. M. Principles of retailing. Routledge, 2015. ISBN 978-1138791947. kap. 1.4 a publikace KALÍNSKÁ, E. a kol. Mezinárodní obchod v 21. století. Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3396-8. kap. 6.1

Texty jsou mírně upraveny a doplněny. 

Role státu a národních organizací

Na vývoj obchodu mají vliv v zásadě totožné faktory, které ovlivňují podnikatelské prostředí. Z hlediska státních institucí se jedná zejména o vlivy zprostředkované národní legislativou. Krom samotných zákonů se jedná o činnosti různých státních institucí, mezi které patří různá ministerstva, úřady, komise a podobně.

Hlavní oblasti, ve kterých státní aparát ovlivňuje obchodní prostředí jsou tyto:

• Antimonopolní postoj. Z hlediska státu je nežádoucí přílišná monopolizace trhu, která deformuje konkurenci a způsobuje rozličné nežádoucí efekty. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je jedním z nástrojů dohledu na monoipolizačními tendencemi, kartely a obdobnými tržními problémy.
• Investiční pobídky. Prostřednictvím financí uvolněných ze státního rozpočtu může stát ovlivňovat podnikatelské a obchodní aktivity ve vybraných odvětvích.
• Ochrana spotřebitele. Zejména do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu spadá oblast ochrany spotřebitele, která by měla chránit zákazníky před rizikovými praktikami podniků působících na národním trhu. V této oblasti vzniká legislativa upravující nejen poskytované služby, ale i charakter produktů.
• Ochrana zaměstnance. V oblasti pracovně-právní stát chrání zaměstnance před rizikovými vlivy zaměstnavatelů, kteří jsou v mnoha ohledech považováni za silnější stranu zaměstnaneckých vztahů. Související legislativa působí na vnitřní prostředí nejen obchodních společností, projevuje se nepřímo v jejích nákladech a podobně.
• Omezení minimální ceny. S ohledem na problematiku nekalé soutěže stát kontroluje nabízené ceny s ohledem na náklady související s produkcí výrobků a služeb. Zjednodušeně řečeno je postihováno nabízení produktů a cenou nižší, než je nákladová. S ohledem na přeshraniční obchod se jedná také o kontrolu dumpingových cen.
• Vyžadování standardů kvality. Většina nabízených kategorií produktů a služeb musí splňovat zákonné parametry na kvalitu, které zaručují zdravotní, sociální a další nezávadnost. Kvalita se vyžaduje zejména v potravinářství a v oblastech se zvýšeným rizikem působení nekvalitních či nebezpečných výrobků.

S ohledem na to, že středoevropské ekonomiky jsou značně otevřené, vzájemně propojené a navázané na trh Evropské unie, je vhodné zmínit i obchodní strategii a vliv orgánů EU, které jsou zprostředkovaně přednášeny na národní úroveň. Dosavadní cíle EU (Politika 2020), které se nepřímo projevují i v oblasti obchodu, jsou následující:

• Zaměstnanost – zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let.
• Výzkum, vývoj a inovace – investovat 3 % HDP Evropské unie (kombinace veřejných a soukromých zdrojů) do výzkumu, vývoje a inovací.
• Změna klimatu a energetika – snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %.
• Vzdělávání si klade za cíl snížit míru nedokončení studia pod 10 % a dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.
• Chudoba a sociální vyloučení – cílem je snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení 

Mezinárodní organizace

Mezivládními organizacemi jsou v tomto případě myšleny zejména organizace působící pod OSN a potom různé nevládní organizace. Ty svůj vliv na místní obchod zprostředkovávají zpravidla přes orgány národní politiky. Vliv na obchod mají i v základu neobchodní organizace. Dlužno připomenout, že účast ve většině takových organizací je pro státy dobrovolná a případným vstupem či odstoupením od vybraných organizací se může podnikatelské i obchodní prostřední rychle a výrazně proměnit.

Dále jsou uvedeny nejvýznamnější organizace působící na český a slovenský obchod. Zmíněný je vždy cíl a účel organizace, její hlavní nástroje a výstupy činnosti. Vynechány jsou jinak významné finanční instituce – mezinárodní banky a podobně.

Evropská hospodářská komise – UNECE

• Cílem je podpora spolupráce v energetice, péči o životní prostředí, bytové politice, statistikách, obchodě, lesním hospodářství a dopravě.
• Uplatnění nástrojů vytvořených EHK v praxi přispívá k odstraňování překážek a zjednodušování obchodu.
• Standardy pro mezinárodní dopravu, standardy pro lehce zkazitelné zemědělské zboží, dohoda o celních procedurách, standardy pro elektronickou výměnu dat v obchodě a dopravě, úmluva o přeshraničním znečišťování ovzduší, o ochraně vodních toků a přeshraničních dopadech průmyslových havárií.
• Středisko OSN pro usnadňování obchodu a elektronický obchod, stanovení obchodních kvalitativních standardů pro ovoce a zeleninu a další zemědělskou produkci, standardizace certifikačních metodik.

Konference o obchodu a rozvoji – UNCTAD

• Cílem organizace je integrace rozvojových zemí do mezinárodního obchodu a mnohostranného obchodního systému.
• Výzkum, analýzy a shromažďování údajů z jednotlivých oblastí obchodu, organizování mezivládních jednání, na mezivládní a expertní diskuse a výměnu zkušeností k jednotlivým obchodním aspektům, na technickou spolupráci, na poradenskou činnost a technickou pomoc vládám rozvojových zemí a další služby těmto zemím.
• Pomoc při diverzifikaci, restrukturalizaci a posílení konkurenceschopnosti surovinového sektoru a na stabilizaci výnosů ze surovinového vývozu, komoditní dohody, informační systém o překážkách obchodu.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – OECD

• Cílem je dosažení udržitelného ekonomického růstu a zaměstnanosti, zvýšení životních standardů při současném uchování finanční stability a podpora rozvoje světové ekonomiky prostřednictvím liberalizace mezinárodního obchodu, investic a financí.
• Konsenzuální návrh opatření, zásad, pravidel, modelů a standardů, které – jsou-li schváleny Radou jako nejvyšším orgánem OECD – jsou státy povinny implementovat.
• Zemědělský obchod, obchodní aspekty životního prostředí, cla, netarifní překážky, vztah regionálních obchodních dohod a mnohostranného obchodního systému, reformu regulatorních postupů v souvislosti s otevíráním trhů, obchod se službami, usnadňování procedur obchodu, obchodní investování a soutěž, rozvojové aspekty obchodu a dialog o obchodních politikách.

Mezinárodní obchodní centrum – ITC

• Cílem je podpora konkurenceschopnosti rozvojových zemí a zemí s transformující se ekonomikou ve světovém obchodu.
• Zejména spolupráce s podnikatelskou sférou – malými a středními podniky.
• Pomoc při formulaci obchodních politik, při vytváření a uplatňování exportních strategií, při rozvoji služeb podporujících obchod.

Světová celní organizace – WCO

• Cílem je metodika celních otázek.
• Hlavní činností je optimalizace mezinárodních celních úprav.
• Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, Celní datový model (předávání informací mezi celnicemi), Úmluva o zjednodušení a harmonizaci celních procedur.