Kulturní statek a jeho hodnota Význam a vývoj památkové péče
Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území


Kulturní dědictví
}Definice
}Souhrn jedinečných hodnot hmotné a nehmotné povahy vzniklých historickým vývojem civilizačního
procesu v podmínkách konkrétního společenského i environmentálního prostředí.
}
}Komplex hmotných a nehmotných prvků vzniklých postupným vývojem osídlení, tradic plynoucích z
charakteru místa a na místo navázaných.
}

Kulturní památky
}Zákon 20/1987 Sb. o státní památkové péči
}nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory:
}a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od
nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších
oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,
}
}b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem

Kulturnost
}Kulturnost společnosti
}Úměrná míře citlivosti využívání potenciálu prostředí
}Aniž by docházelo ke znehodnocování jeho podstaty
}Přeměna něčeho na dobro

Subjektivní hodnota
}„Subjective value is defined as the importance which a good or a complex of goods has for the
welfare of a person.“
} E. Böhm-Bawerk
}
}„Value is thus nothing inherent in goods, no property of them, nor an independent thing existing
by itself. It is a judgement economizing men make about the importance of the goods at their
disposal for the maintenance of their lives and well-being. Hence value does not exist outside the
consciousness of men“
} Carl Menger

Památka a kulturní dědictví
}Památky záměrné
}vytvořeno s cílem zachovat ve vědomí dalších generací jednotlivé skutky či osudy
}Památky nezáměrné
}vznikaly za účelem uspokojení praktických potřeb jedné či několika málo generací
}
}Památka - subjektivní úsudek nás a naší doby
}

Ekonomie kultury
}Kultura součástí veřejného sektoru
}Efektivnost veřejných prostředků v kulturním odvětví?
}Veřejné výdaje, je legitimní pro uchování kulturních hodnot?
}Kulturní statky jsou vlastně veřejné statky.  Vyvíjí pozitivní externality.

Teorie hodnoty netržních statků
}Pohledy
}užší výnosově-nákladový přístup
}výnosy a náklady spojené se spotřebou zboží a služeb mohou být brány v úvahu
}kolik stojí náhrada jednotlivých služeb?
}Kolik služba vynáší?
}
}přístup kontingentního hodnocení
}zájmy všech jedinců společnosti zakomponovány do procesu společenského rozhodování (Kopp,  Aldred)
}Informace z hypotetických trhů
}Respondenti se podněcují, aby zveřejnili svoje preference
}Ochota platit, ochota příjímat kompenzace (WTA, WTP)
}
}

Obsah obrázku text, diagram, snímek obrazovky, Písmo Popis byl vytvořen automaticky
Zdroj: Stejskal, 2021


Počátky památkové péče
}Moderní kult památek – jeho podstata a vývoj
}1903
}Alois Riegl (zakladatel historie umění jako samostatné vědecké disciplíny. Byl jedním z
nejvlivnějších odborníků na formální analýzu uměleckých děl.)
}-> návrh rakouského památkového zákona
}
}Max Dvořák
}1916
}Katechismus památkové péče
}Vídeň 1916

Hodnota kulturních památek
}Ekonomie
}rakouská škola ekonomického myšlení
}užitná hodnota - přímé uspokojení
}(naší potřeby prostřednictvím daného statku)
}směnná hodnota - nepřímé uspokojení
}Dějiny umění a památková péče
}vídeňská škola dějin umění (Alois Riegl)
}subjektivně-užitečnostní přístup
}

Památka historická vs. umělecká
}každá umělecká památka je zároveň historická a každá historická památka je zároveň umělecká
(Riegl, Moderní kult památek)
}
}uměleckohistorická hodnota
}čistě umělecká hodnota
}nezávislá na historickém vývoji
}subjektivní (do 19. století platila teze, že existuje umělecký kánon, jeden absolutně platný
objektivní umělecký ideál)
}

Schéma celkové hodnoty statku kulturního dědictví dle A. Riegla
schema_hodnota_CESKY


Rozdělte objekty podle jejich převažující hodnoty



Rieglova hodnota památky
}pamětní hodnota
}hodnota stáří – nesoučasnost, stáří památky
}hodnota historická - celistvost
}údaje, které nám památka o době svého vzniku sděluje
}záměrná pamětní hodnota  (pomníky, pamětní desky, místa)
}přítomnostní hodnota
}vychází z potřeb přítomnosti (uspokojuje i potřeby současného člověka)
}smyslové potřeby – užitná hodnota, dodnes se např. budova využívá
}duchovní potřeby – umělecká hodnota
¨hodnota novosti (hodnotné, protože je něco nového)
¨relativní umělecká hodnota (v době vzniku naráželo na odpor, dnes má hodnotu)
}

Koncepce hodnoty zohledňující hledisko času



Zapojení jednotlivců do památkové péče
}jednotlivec v rámci tržního mechanismu
}kolektivní akce lidí bez nároku na odměnu
}organizace památkové péče
}
}pozorovatel
}vlastník
}

Předpoklady efektivní ochrany památky
}Vlastník ochranu zajišťovat
}může
}hospodářské hledisko – tržní mechanismus
}a
}chce
}motivační hledisko – netržní a nestátní instituce
}nebo
}musí
}právní hledisko – legislativní rámec
}

Vlastnictví
}Typy
}Soukromé
}Veřejné
}Státní
}Samosprávné
}Společenské
}
}Stupně
}Usus
}právo užívat danou věc
}Usus fructus
}právo užívat danou věc i užívat plody, které přináší
}Abusus
}vlastník může věc prodat, darovat, opustit či zničit

Motivace
}Žádný příkaz, žádný zákon, žádný trest a byť nejlépe a nejostřeji byl k veřejnosti pronesen,
nepomůže ochrániti ani stébla trávy v pažitu, není-li především v lidech samých oněch citů, jež
působí, že člověk v úctě zastaví svou hrabivost a své osobní zájmy u pomníků minulosti.“
} Josef Švehla, Ochrana památek, 1924
}

Mikroekonomická ohrožení památek
}nedostatečná poptávka po tomto druhu bydlení
}chátrání nebo využívání nevhodným způsobem
}vlastník nepociťuje užitek a nechce platit zvýšené náklady na památkově vhodné opravy
}nechává dům chátrat či jej opravuje zcela nevhodným způsobem
}preferuje vlastní potřeby a provádí nevratné změny, které kulturně-historickou hodnotu snižují či
zcela ničí
}majitel preferuje novostavbu, která lépe vyhovuje jeho potřebám
}rozhodne se pro demolici staré budovy
}

Vnímání kulturních hodnot
}Turista
}Zdánlivě nezúčastněný divák
}Odborník
}Památkář
}

}www.bit.ly/nid8902



}
}
}Dekuji za pozornost
}z.silhan@mail.muni.cz