5. PENZIJNÍ SYSTÉMY Barr (2021): Pension Design and the Failed Economics of Squirrels •Zkoumání reciprocity (solidarity?) mezi pracovníky a důchodci •Co důchodci spotřebují, je většinou vytvořeno mladšími → určitá forma reciprocity je nevyhnutelná • Zdroj: Barr, N. (2021). Pension design and the failed economics of squirrels. LSE Public Policy Review, 2(1). Historie penzijních systémů •Německo (1889) – sociální pojištění; Bismarck; snaha o přebrání agendy marxistům v tehdejší politice •Nový Zeland (1898) – daňově financovaný, nepříspěvkový systém; účelem bylo povzbudit starší pracovníky uvolnit místo mladším v továrnách a na farmách za účelem zvýšení produktivity •ČSR (1924) – univerzální pojištění pro případ stáří a invalidity; věk odchodu do důchodu 65 let (Hrdý, 2021) Současnost •Lidé žijí déle a jsou déle zdraví → mohli by odcházet do důchodu později •Společnost je bohatší → může si dovolit lidem dopřát delší období volného času na konci jejich pracovního života •Cílem penzí již tak není eliminovat neproduktivní pracovníky, ale plní také sociální funkci dělby dospělého života na roky práce a roky volného času • Souvislosti •Penzijní systém tak tvoří důležitou součást sociálního a ekonomického systému •Klíčová je otázka robustnosti jednotlivých forem reciprocity •Diskuse ohledně penzí může být zavádějící, pokud se koncentruje pouze na její finanční aspekty; větší smysl dává zaměřit se na tvorbu výstupu a jeho distribuci Zombie economics •PAYG důchodové systémy (které platí penze dnešních důchodců z příspěvků dnešních zaměstnanců) jsou finanční letadla •Fondové důchodové systémy (které platí penze z fondů naakumulovaných v dřívějších letech) dělají důchodce nezávislé na státu a na populačním stárnutí Economics of squirrels •Klíčový problém důchodců je, jak si zabezpečit nárok na produkci v jejich pozdních letech života •Jsou dvě (a pouze dvě) možnosti: a)Skladovat produkci během produktivních let b)Vytvořit si nárok na budoucí produkci • Nároky na budoucí produkci •Skladování současné produkce u lidí je na rozdíl od veverek nepraktické (náklady, nejistota, služby) •Klíčové je tedy zajistit si nárok na budoucí produkci. Jsou dvě metody: a)Shromáždit kupu peněz (fondový) b)Získat slib (od dětí, vlády) (PAYG) Jak funguje reciprocita •Case study: ostrovní ekonomika •Případ 1: Ekonomika pouze s jednou komoditou ovoce, které roste na stromě •Případ 2: Ekonomika s dvěma komoditami: ovoce a skořápky z mušlí •Případ 3: Jídlo a žebříky Dopad populačního stárnutí •Případ 1: Spotřeba klesá •Případ 2: Spotřeba klesá •Případ 3: Spotřeba nemusí klesnout Zpátky k ekonomii •Pro jednotlivce je smyslem důchodů posunout spotřebu v čase •Z agregátního pohledu je ekonomickou funkcí penzí rozdělit současnou produkci mezi pracovníky a důchodce Čtyři řešení (v uzavřené ekonomice) •Nižší průměrná penze •Penze začínající v pozdějším věku •Vyšší příspěvky pracovníků nebo vyšší daně •Vyšší národní produkt Design penzijních systémů •PAYG → při populačním stárnutí musí při nezměněném produktu, buď pracovníci nebo důchodci spotřebovávat méně •Fondy → záleží, zda dodatečné úspory jsou/nejsou transformovány na produktivní investice • •V otevřené ekonomice přichází v úvahu ještě migrace zahraničních (mladých) pracovníků Strategické růstové politiky 1.Zvýšení kvantity a kvality fyzického kapitálu a zlepšení jeho alokace 2.Zvýšení kvantity a kvality lidského kapitálu a flexibilní trh práce 3.Zvýšení míry pracovní participace 4.Zvýšení věku odchodu do důchodu 5.Import pracovní síly ze zahraničí 6.Nepřímý import práce pomocí vývozu kapitálu do zemí z mladší populací Jak spolehlivá je reciprocita? •Ve všech designech penzijního systému je implicitně přítomna reciprocita (dary, směna, přímý podíl na produkci) •Klíčovou otázkou, jak spolehlivé a trvalé jsou mezigenerační implicitní dohody ohledně péče ve stáří? Zvyšují úspory produkt? •Zvýší povinné penzijní úspory celkovou míru úspor? •Povedou vyšší úspory na vyšší míru investic? •Jsou tyto investice efektivní a zvyšují dlouhodobý ekonomický růst? •Jaká je optimální míra úspor v dlouhém období? Fungují PAYG systémy jako letadlo? •Přizpůsobením parametrů lze vyrovnat PAYG systém při jakémkoliv demografickém či ekonomické vývoji •Problémem je neochota/neschopnost přizpůsobit nastavení PAYG penzijního systému aktuálnímu vývoji •Dalším problémem jsou fixní očekávání pracovníků (ohledně důchodového věku a výše penzí) •Funkčnost systému tak závisí spíše na kvalitě vládnutí a institucí a na ekonomickém růstu než na demografii. Shrnutí debaty •Individuálním smyslem penzí je vyhladit spotřeby v průběhu životního cyklu •Společenským cílem penzí je rozdělit produkci mezi mladé a staré •Klíčovou otázkou je tak otázka reciprocity, protože staří konzumují to, vytvořili mladí a mladí využívají kapitálovou akumulaci, kterou provedli staří Důchodové pojištění a důchodové reformy Vyhlazování spotřeby •Hypotéza životního cyklu implikuje, že úspory systematicky oscilují v průběhu životního cyklu Úspory Rozpouštění úspor Počátek penze Konec života Spotřeba Důchod Kč Bohatství Zdroj: Mankiw (2008) Vyhlazování spotřeby: Věkový profil Mezd Spotřeby Zdroj: Lee-Lee-Mason (2006): Charting The Economic Life Cycle NBER WP 12379 Co je cílem důchodového systému? •1. Individuální cíle •a) Vyhlazování spotřeby •b) Pojištění • •2. Kolektivní cíle •a) Snižování chudoby ve stáří •b) Přerozdělování • Zdroj: N. Barr – P. Diamond (2008): Reforming Pensions. Důchodové pojištění •pojištění proti riziku, že budu starý a bez příjmu •alternativně: pojištění proti riziku, že umřu příliš pozdě •vliv nejistoty při odhadu celoživotních příjmů a data (vlastního) úmrtí • • Pojištění •Ve světě dokonalých informací by racionální jednotlivci během svého produktivního věku uspořili na dokonale fungujících kapitálových trzích právě tolik, kolik by chtěli utratit ve stáří •V reálném světě jednotlivci nemají dokonalé informace, především nevědí, jak dlouho budou žít → měli by se pojistit •Jak by měl ale takový pojistný systém vypadat? Zdroj: N. Barr – P. Diamond (2008): Reforming Pensions. Mezigenerační přerozdělování •K dosahování kolektivních cílů je potřeba státní systém (možnost donucení) a společenský konsenzus pro mezigenerační přerozdělování (legitimita systému) PAYG x Fondový systém •PAYG → systém financování, kdy důchody současných penzistů jsou financovány z daní (pojištění) současných zaměstnaných •Fondový → odvedené pojištění se akumuluje ve fondu, z kterého jsou potom vypláceny důchody Státní x soukromý •Státní systém může být jak PAYG, tak fondový. •Soukromý systém může být fondový. Soukromý PAYG systém = letadlo. •Je efektivnější státní nebo soukromý důchodový systém? Penzijní „hrozba“ •Populace stárnou → je to vážný ekonomický problém → průběžný důchodový systém se dostane do velkých problémů → jeho dlouhodobé financování je neudržitelné → řešením je podpora soukromého fondového důchodového pojištění. Účetní rovnováha PAYG důchodového systému • PŘÍJMY = VÝDAJE •t x Nw x w = Nb x B • •t = sazba důchodového pojištění •Nw = počet plátců pojištění •w = průměrná mzda • •Nb =počet důchodců •B = průměrný důchod • •t = (Nb/Nw) x (B/w) Možnosti PAYG reforem •Nb → zvyšování věku odchodu do důchodu; zpřísňování předčasných/invalidních důchodů •Nw → zvyšování míry zaměstnanosti; v kterých věkových skupinách? Věk odchodu do důchodu; pronatalitní politika? •w → co determinuje výši mezd v ekonomice? Jak zvýšit dlouhodobý hospodářský růst •B → jak nastavit výši důchodů k výši mez? výpočet náhradového poměru → valorizační vzorec •t → jsou ve stárnoucí společnosti akceptovatelné vyšší daně/příspěvky na SZ? Obsah obrázku text, spotřebič, automat, kuchyňské spotřebiče Popis byl vytvořen automaticky Průběžné a fondové systémy •..… pokud již byl někde PAYG zaveden, první generace dostala oběd zdarma (získala dávky, neodváděla pojistné). Poslední generace tento oběd zdarma zaplatí (odvede pojistné, nedostane dávky) •Pokud se některá generace rozhodne změnit PAYG systém na fondový stává se poslední generací PAYG… Fixní x pružná délka odchodu do důchodu. •„Problém“ stárnutí populace vzniká v situaci, kdy se neustále posouvá hranice průměrného věku dožití, ale hranice pro definici stáří (65 let) se nemění. •V souvislosti s penzijním systémem pak problém nastává, pokud na prodlužující se délku dožití adekvátně nereaguje věk odchodu do důchodu. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Principy důchodové politiky ČR •1) Univerzální (pokrývá celou populaci v široké škále sociálních rizik) •2) Rovnostářská (dávky jsou nivelizovány s malým zohledněním odvedeného pojistného či daní) • •Důsledky: oJe relativně efektivní (v sociálním významu – velmi nízký podíl lidí ohrožených chudobou) oJe relativně levná (nízký podíl sociálních výdajů na HDP v mezinárodním srovnání) oJe silně nezásluhová (velmi slabá vazba mezi příspěvky a dávkami) Odchody do důchodu v Česku: role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání Studie IDEA ZÁŘÍ 2020 FILIP PERTOLD, MIROSLAVA FEDERIČOVÁ Odchody do důchodu a pracovní síla •Česko stárne, což bude mít dlouhodobé dopady na ekonomiku a společnost. Jeden ze zásadních problémů je riziko budoucího ubývání celkového množství pracovní síly. •Naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. •Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod. • Ochota pracovat •Ve věku 50-61 let deklaruje vysokou pravděpodobnost pracovat po dosažení věku 63 let až polovina pracujících mužů a čtvrtina žen. Tyto hodnoty jsou velmi podobné jako v Německu, ale nižší než ve Skandinávii •V Česku dokumentujeme vysoký podíl těch, kteří i přes dřívější očekávání pracovat poté ve věku 63 let nepracují. Pracujících s deklarovaným vysokým očekáváním pracovat je tedy přibližně jenom jedna třetina. Tato neochota pracovat navzdory dřívějším očekáváním se zdá být v Evropě ojedinělá. Situace v Německu a Skandinávii ukazuje přibližně až 75 procent pracujících starších 63 let s dřívější deklarovanou ochotou pracovat. Pobídky •Především varující je, že i vysoce kvalifikované profese a vysokoškoláci odcházejí v průměru z trhu práce výrazně dříve, než původně plánovali. Pouze 40 procent z 63 letých vysokoškoláků pracuje, ačkoli ve věku 55 let plánovali, že pracovat budou. •Podíl pracujících ve věku 50 až 61 let, kteří subjektivně pociťují zdravotní problémy, je přibližně 25 procent s tím, že existují výrazné rozdíly mezi skupinami s různou úrovní vzdělání, případně s různým zaměstnáním. •V Česku dokumentovaný výrazně vyšší podíl předčasných odchodů z trhu práce není ovlivněn vzdělanostní ani zaměstnaneckou strukturou společnosti, ani subjektivním zdravotním stavem, ale možností pobírání starobního důchodu v dřívějším věku. • OECD (2021): Pensions at glance DODATKY Možnosti reformy a)Nedělat nic b)Parametrická reforma c)Systémová reforma Příklad: Německo •„Německý systém důchodového pojištění začal jako plně fondový systém s povinným věkem odchodu do důchodu 70 let, kdy očekávaná délka dožití u mužů byla méně jak 45 let. V současnosti je očekávaná délka dožití pro muže více jak 75 let, ale průměrný věk odchodu do důchodu je méně než 60 let a ještě méně ve Východním Německu.“ • (Boersch-Supan, Wilke 2004, p.4). • • • Jaké jsou další možnosti? •Pokud nejsem ochoten/schopen zvyšovat věk odchodu do penze, co mohu udělat: 1)zvyšovat daně, soc. pojištění, zadlužení 2)snižovat průměrný důchod 3)zásadně reformovat 4) Jak drahý je český penzijní systém? Co znamená zásadně reformovat? •Pokud přijmeme tezi, že v současných PAYG penzijních systémech je politicky velmi obtížné (a nákladné) prosadit žádoucí zvyšování věkové hranice, potom….. •…..může být politicky zajímavé začít pracovat s tezí „je nutné provést penzijní reformu“ a zamlžit tak reálné dopady reformy na konkrétní skupiny obyvatel/voličů • •„Stárnutí je využíváno jako neutrální, ne-ideologický a apolitický podtext pro legitimizaci redukcí ve veřejných a obzvláště sociálních výdajích. •Předpoklad “příliš mnoho starých lidí“ implikuje nutnost potřeby a urgence reformy důchodového zabezpečení.“ • (Mullan 2000, p. 93) • Proč tedy zásadní reformu? •→ protože musíme bojovat s důsledky stárnutí populace •……nebo •→ nejsme schopni/ochotni posunovat věkovou hranici v PAYG •….. nebo •→ jiné důvody… (zásluhovost, diverzifikace, rozvoj FT) Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Zásluhovost •Je faktem, že v současné podobě je penzijní systém ČR extrémně přerozdělující a nezásluhový → právě proto je relativně levný a sociálně účinný (brání chudobě při relativně nízkých nákladech) •Posilování funkce zásluhovosti znamená buď menší sociální účinnost (vyšší chudoba) nebo zdražení systému. Historie •Důchodové systémy vznikaly ve vyspělých zemích na konci 19. a na počátku 20. století – Německo (1889); Anglie (1910); Československo (1924) •Příčinou byl růst starých osob (ve městech) bez příjmu a bez rodiny. •Po 2. světové válce → eskalace výdajů na důchodové systémy ve vyspělých zemích •Vyšší výdaje na důchody vedou k vyšším odvodům z mezd → je příčinnou demografie nebo hospodářská politika? Shrnutí debaty •1) Nejdůležitější je efektivní vláda a ekonomický růst •2) Diskuse ohledně PAYG a fondového jsou až podružné •3) Dobrá penzijní schémata mnohou mít mnoho podob •4) Existuje problém ve financování penzí, ovšem ne krize • Zdroj: N. Barr – P. Diamond (2008): Reforming Pensions. Nejen důchody, ale i zdravotnictví… Zdroj: VÚPSV Důchodci •„Průměrný věk starobního důchodce: 70 let. Průměrný věk invalidního důchodce: 57 let.“ MPSV • •„Odhaduje se, že až polovina z ročních nákladů na zdravotnictví se spotřebuje na léčení těch, kteří ten rok zemřou“ I. Možný • • Důchodci (starobní + invalidní) 2.700 Děti a studenti 2.300 Zaměstnaní 5.000 Nezaměstnaní 320 Ostatní 100 CELKEM 10.420 Tabulka: Populace ČR 08 (tis.osob) Pracovat či nepracovat? . 0 OECD (2023) •