„Politika „ne/reformy“ českého
penzijního systému“
MPE_PHOP Praktická hospodářská politika,
Jiří Rusnok,
ESF MU Brno, 12.10.2023
Obsah
I. Krátký historický úvod – kdy, proč a jak vznikl penzijní systém
II. Jak vyčíslit makroekonomický náklad podpory seniorských generací
skrze penzijní systém
III. Důchodové systémy podle typu financování a způsobu výpočtu
dávky
IV. Způsob financování a stanovení příspěvkové sazby
V. Důvody proč v ČR nikdy neuspěla „velká“ (systémová) penzijní
reforma
VI. Aktuálně realizované a diskutované změny v penzijním systému ČR
Metodická poznámka – terminologie
V tomto výkladu jsou použity následující pojmy jako ekvivalenty (není-li
výslovně uvedeno jinak):
penzijní = důchodový = Retirement
makroekonomický = národohospodářský = Macroeconomic
průběžně financovaný = Pay-As-You-Go (PAYG)
kapitálově financovaný = Fully Funded
I.a) Krátký historický úvod – kdy proč a jak vznikl
penzijní systém
• průmyslová revoluce – postupný rozpad tradiční vícegenerační rodiny,
• původně šlo de facto o vzájemné úrazové/invalidní pojištění,
• dosažení určité věkové hranice považováno de jure za invaliditu z
důvodu stáří,
• původně financováno de facto kapitálově (vzájemné pojištění) po
vstupu státu (1889 v Německu) postupně přechod na PAYGO
• Český (resp. československý) penzijní systém převzat z RakouskoUherska
– zák.z.r.1924 o starobním a invalidním pojištění dělnictva,
platný od r. 1926. (mj. důchodový věk 65let)
II.b) Národohospodářské náklady podpory seniorské
generace
• Definice – jedná se o tu část ekonomické aktivity, kterou v podobě
zboží a služeb každoročně spotřebovávají důchodci. Část celkové
hospodářské aktivity věnovaná na spotřebu důchodců - skutečný
makroekonomický náklad jejich podpory.
• je ovlivněna souborem faktorů ekonomické, demografické a politické
povahy.
• rozhodují o ní tří klíčové poměry:→ a, b , c,
II.c)
podíl souhrnné spotřeby
představuje tu část ekonomické aktivity, která je určena k
produkci spotřebního zboží a služeb pro domácí spotřebu:
a = AC/GDP,
kde:
AC ……….. souhrnná spotřeba
GDP …….. hrubý domácí produkt
"podíl souhrnné spotřeby" představuje podíl finální spotřeby,
tedy spotřeby zboží a služeb pro domácí spotřebu ve vztahu k
domácímu produktu.
II.d)
míra závislosti
představuje podíl počtu důchodců na celkové populaci:
b = RP/P
kde:
RP ……….. populace důchodců
P …………. celková populace
míra závislosti je podíl důchodcovské populace na
celkové populaci.
II.e)
relativní životní úroveň důchodců,
je poměr průměrné spotřeby důchodců k průměrné
spotřebě celé populace:
c = fRC/fAC
kde:
fRC = RC/RP, přičemž RC ………… spotřeba populace důchodců
a dále
fAC = AC/P, tedy rozepsaně:
C =
II.f)
Když vynásobíme vzájemně tyto tři poměry dostaneme
poměr spotřeby důchodců k celkové ekonomické aktivitě,
což je makroekonomický náklad podpory důchodců,
který označíme jako : r
r = a * b *c
= ∗ ∗ ∗
po úpravě:
r =
a = AC/GDP
b = RP/P
c = fRC/fAC
r = a * b * c .......................... = RC/GDP
Vztahy mezi těmito kritérii v zásadě říkají, že vazba mezi změnou v
kterémkoli z těchto poměrů a odpovídající změnou v ekonomických
nákladech na důchodcovskou generaci je přímá a proporcionální.,
Z toho pak vyplývá, že jakákoli změna jednoho ze tří poměrů o určité
procento způsobí růst celkových nákladů o stejné procento, pokud se
nezmění ostatní podmínky.
II.g)
III.a) Rozlišení důchodových systémů dle způsobu
financování – PAYG (pay-as-you-go)
• Na počátku žádné veřejné penze nebyly
• průmyslová revoluce - vznik vzájemného úrazového pojištění
• postupně vznik PAYG – také někdy „Bismarckův“systém
• Současní pracující platí důchod svým rodičům (dnes i prarodičům)
• Jejich děti budou (měly by) platit dnešním pracujícím
• NDC (notional defined contribution) – de facto PAYG s výpočtovým
vzorcem převzatým z typicky soukromých penzí – minimální
intragenerační solidarita (dnes např. v 6 zemích OECD)
III.b) Rozlišení důchodových systémů dle způsobu
financování – FF (fully funded)
• Penzijní spoření historicky vznikalo současně na individuální i kolektivní
bázi – model individuálních nebo skupinových úspor
• ve 20. století postupně převážilo kolektivní pojetí jako součást
zaměstnaneckých výhod – vliv rostoucí síly odborů a sociálních standardů
ve vyspělých zemích
• v západním světě toto je tzv. 2. pilíř – jeho váha je v různých zemích různá
– obvykle vyšší v zemích anglosaských resp. ovlivněných anglosaským
právem
• dvě základní formy stanovení dávky
• DB – defined benefit
• DC – defined contribution
Více o klasifikaci penzijních systémů např in: Klepárník,V.;Š+pek, V.;Bittner, J.;Pícl,M.: Penzijní
reformy (od Chile po středovýchodní Evropu), Úřad vlády ČR, 2017, ISBN: 978-80-7440-190-9
III.c) Taxonomy: Different types of retirement-income provision
Zdroj: Pensions at a Glance 2021, OECD AND G20 INDICATORS
Celková aktiva v kapitálových a soukromých penzijních plánech v letech 2001, 2011 a 2021 (nebo nejbližší
dostupný rok), v % HDP
Zdroj: PENSION MARKETS IN FOCUS
2022, OECD 2023
III.c)
Zapojení ek. aktivních osob do fondových schémat podle typu, r. 2021 nebo poslední dostupný
Zdroj: PENSION
MARKETS IN FOCUS
2022, OECD 2023
III.d)
„Makronáklady“ a způsob financování
• zpět k základním makrovztahům determinujícím
velikost makronákladů na důchody musíme
konstatovat:
• že, způsob financování (resp. jeho změna) v
zásadě nemění jejich celkovou velikost.
• současně platí, že změna způsobu financování
mění rozložení těchto nákladů ve společnosti
IV.a)
Způsob financování a stanovení příspěvkové sazby (1)
• sazby v systému PAYG jsou citlivé na demografický vývoj a
na nerovnováhy na trhu práce, nejsou však citlivé na jiné
ekonomické parametry.
• Naopak systémy FF se soustřeďují na rovnováhu každého
individuálního nebo skupinového účtu, jsou v zásadě necitlivé
na demografický vývoj, jsou však citlivé na ekonomické
parametry, zejm. na úrokové míry, míru růstu mezd a míru
inflace.
• Oba systémy mají společnou citlivost na prodlužování délky
života důchodců (neplést se střední délkou života při
narození):
• v případě FF modelu to znamená, že buď bude spořeno déle, protože délka
žití v důchodu se prodlužuje, anebo bude důchod nižší.
• U PAYG to zhoršuje poměr závislosti, tedy vztah b. na slidu#5
IV.b)
Způsob financování a stanovení příspěvkové sazby (2)
• Nejprve vyjdeme ze zjednodušené modelové situace, kdy nikdo neumírá před
dosažením nároku na důchod a neexistují administrativní náklady na provoz
systému, pak platí, že
• příspěvkové sazby závisí v zásadě na dvou ukazatelích a na jejich vzájemné
vazbě, a to platí pro oba systémy:
• na tempu růstu populace (△P) a
• na rozdílu mezi úrokovými mírami a mírou růstu mezd (q=IR-△W).
• Pokud tedy platí zjednodušující předpoklad, potom platí, že je-li rozdíl
úrokové míry a tempa růstu mezd větší, než je růst populace, pak
příspěvkové sazby ve FF budou nižší než v sytému PAYG naopak
pokud tento rozdíl je menší než růst populace, budou příspěvkové
sazby ve fondovém systému vyšší.
• (q=IR-W) 〉 △P ➪ sazby nižší ve FF
• (q=IR-W)〈 △P ➪ sazby nižší v PAYG
Ve skutečnosti administrativní náklady FF (z dobrých důvodů) obvykle výrazně
vyšší než u PAYG ➾ nutno redukovat IR o 1-2 p.b.
IV.c)
Proč v ČR neuspěla „velká“ penzijní reforma
• Externí tlak v 90.letech (SB/MMF) se nemohl opřít o potřebu vnějšího
nutnosti financování jak tomu bylo ve většině zemí SVE,
• Tuzemská interní diskuse v 90.letech byla mnohem odbornější než v
ostatních zemích SVE,
• Velké obavy jak pokrýt nutné „náklady přechodu“ – tzv. transition
costs,
• Průběžné úpravy státního pilíře ➾ vysoká míra udržitelnosti (viz.např.
zrušení kategorií již na počátku 90.let),
V.a)
Proč v ČR neuspěla „velká“ penzijní reforma (pokr.)
• Vysoce solidární systém – téměř „flat rate“ ➾ pro cca 2/3 pojištěnců
náhradový poměr (Replacement Rate dále jen RR) nad 50 % jejich
předchozí čisté mzdy; pro cca ½ pojištěnců je RR 2/3 a více jejich
bývalé čisté mzdy
• Nízkoinflační historie vč. období transformace ➾ vysoká důvěra v
domácí měnu i státní důchodový systém
• Nebyla dostatečně silná společenská (a tedy i politická) poptávka po
změně
• Politická reprezentace nebyla schopna dojít (přes mnohé pokusy – viz
historie důchodových komisí) ani k elementární shodě na
systémových změnách – na rozdíl od parametrických úprav po r.2010.
IV.b)
OECD (2023), Net pension replacement rates (indicator). doi:
10.1787/4b03f028-en (Accessed on 20 March 2023)
Net pension replacement rate - Čistá míra náhrady je definována jako
podíl individuálního čistého nároku na důchod a čistého výdělku před
odchodem do důchodu, přičemž se zohlední daně z příjmu fyzických
osob a příspěvky na sociální zabezpečení placené pracovníky a
důchodci. Měří, jak účinně důchodový systém poskytuje příjem, který
nahrazuje výdělek, hlavní zdroj příjmu před odchodem do důchodu.
Tento ukazatel se měří v procentech výdělků před odchodem do
důchodu podle pohlaví.
CZE = 65
Čistý důchodový majetek je současná hodnota toku důchodových
dávek, která zohledňuje daně a příspěvky na sociální
zabezpečení, které musí důchodci ze svých důchodů platit. Je
ovlivněno průměrnou délkou života a věkem, ve kterém lidé
pobírají důchod, a také pravidly indexace. Tento ukazatel se měří
jako násobek ročního čistého výdělku podle pohlaví.
https://doi.org/10.1787/c634eb4f-en
Aktuálně realizované a diskutované změny v
penzijním systému ČR
• novela I.pilíře - jednorázová změna valorizace – léto 2023
• jednorázové snížení částky mimořádné valorizace (u prům. důch. o cca 1000Kč)
• novela I.pilíře – nový model valorizace a úprava parametrů pro
předčasný důchod – léto/podzim 2023 – účinnost od 1.10.2023
• změna řádné valorizace (přechod na 1/3 reálných mezd)
• změna mimořádné valorizace
• zvýšení minimální pojistné doby u předčasných d. (z 35let na 40let)
• předčasný důchod možný nejdříve 3 roky před řádným (do 1.10.23 = 5let)
• méně štědrá valorizace u předčasných důchodů
• velká novela I.pilíře – parametrické změny – projednávání 2023-2024
– oček. účinnost 2025.
IV.a)
témata k diskusi se studenty
1.Redistribuční nástroje mají zůstat důležitou součástí českého
důchodového systému VERSUS Rozsah redistribučních nástrojů
českého důchodového systému by měl být omezen?
2.I přes historický vývoj by se kapitalizační pilíř měl stát povinnou
součástí českého důchodového systému VERSUS Není vhodné, aby
kapitalizační pilíř byl povinnou součástí českého důchodového
systému?
3.Oblast dobrovolného penzijního systému by ze strany státu měla
být více regulována VERSUS … neměla…?
Děkuji Vám za
pozornost
jiri.rusnok@gmail.com
záložní snímky
OECD, Czech republic, Economic Survey 2023, March
Note: Income from work includes both earnings (employment income) and income from self-employment. Private occupational transfers include pensions,
severance payments, death grants and other. Capital income includes private personal pensions and income from the returns on non-pension savings. Data
are for 2018 except for some countries; see note of Table 7.1.
Source: OECD Income Distribution Database, http://www.oecd.org/social/income-distribution-database.htm (July 2021 version).
Zdroj:Pensions
at a Glance
2021, OECD
AND G20
INDICATORS
Zdroj:Pensions at a Glance 2021, OECD AND G20 INDICATORS
Zdroj:Pensions at a Glance 2021, OECD AND G20 INDICATORS
Zdroj:Pensions at a Glance 2021, OECD AND G20 INDICATORS
Růst počtu předčasných důchodů v
posledních letech
Počty nově sepsaných žádostí o předčasný starobní důchod
ROK leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec CELKEM
2021 1 699 1 698 2 313 2 013 2 456 2 363 2 152 3 276 4 652 3 215 2 591 1 578 30 006
2022 2 972 2 439 3 010 2 330 2 710 2 775 2 160 3 536 4 077 16 949 24 653 13 042 80 653
2023 5 034 9 182 11 331 11 035 12 881 9 665 9 759 13 401 4 137 86 425
2015–2021 bylo evidováno v průměru cca 30 tisíc žádostí o předčasný starobní důchod ročně̌.
Zdroj: www.cssz.cz
Shrnutí projekcí důchodového systému pro vybrané roky (v % HDP)
2023 2033 2043 2053 2063 2073
starobní důchody 7,9 8,2 10,1 11,5 11,5 10,7
invalidní důchody 0,9 1,0 1,0 1,0 0,9 1,0
pozůstalostní důchody 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5
Výdaje celkem 9,3 9,7 11,5 12,9 12,9 12,1
Příjmy celkem 8,3 8,5 8,7 8,8 8,9 9,0
SALDO -1,0 -1,2 -2,9 -4,1 -4,0 -3,1
NRR-Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti, září
2023, www.rozpoctovarada.cz
• typy důchodů
• největší podíl podle počtu představují starobní důchody
(75 %), dále pozůstalostní a sirotčí penze (11 %) a invalidní
penze (14 %).
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
2023 2033 2043 2053 2063 2073
milionyosob
Celkem
Ženy
Muži
6,0
7,0
8,0
9,0
10,0
11,0
12,0
2023 2033 2043 2053 2063 2073
%HDP
Projekce počtu starobních důchodců (střední varianta
demografické projekce)
Podíl výdajů na starobní důchody na HDP (v %)
NRR-Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti, září
2023, www.rozpoctovarada.cz
Varianta ING – rovný důchod podle počtu
dětí a povinné penzijní spoření*
*Hyzl, J. – Rusnok, J. – Řezníček, T. – Kulhavý, M. Penzijní reforma pro Českou republiku (Inovativní
přístup). Praha: ING Česká a Slovenská republika, 2004
sazba příspěvku do obou pilířů
počet dětí 0 1 2 3+
sazba do FF v % hrubé mzdy 12 9 6 3
sazba do PAYG v % hrubé mzdy 12 12 12 12
náhradový poměr z PAYG pilíře
počet dětí 0 1 2 3+
důchod z PAYG v % prům. mzdy 0 10 21 31