Strategické plánování a rozvoj Brněnské metropolitní oblasti 21+ MPR_MRMR Management rozvoje měst a regionů 30. 10. 2023, přednáška č. 6 Ing. Petr ŠAŠINKA, Ph.D. Na úvod •Vzájemné představení •Hlavní cíl přednášky: pochopit, proč je důležité zabývat se v managementu regionálního rozvoje metropolitními oblastmi jakožto přirozenými funkčními regiony (a co se v tom děje z pohledu Brna) •Interaktivní přednáška Náplň činnosti Odboru strategického rozvoje a spolupráce MMB * Strategické plánování Brna a BMO (strategie #brno2050, ISR BMO 21+) * Vyjednávání, příprava období EU 2021-2027 – nástroj ITI; 2021+ * Podpora inovačního podnikání (JIC), Hospodářský marketing města, spolupráce s investory a after-care * Podpora management rozvojových lokalit, brownfieldů * Podpora kreativních odvětví * Implementace konceptu SMART City – městský ekosystém * Spolupráce s univerzitami, podnikateli, NNO, expaty * Data.brno.cz – aplikace, opendata * Projekty zahraniční spolupráce atd. VŠE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI Ještě na úvod 1. Identifikace východisek – hodnocení situace 4. Realizace naplánovaných činností a sledování efektů 5. Zhodnocení realizace a zpětná vazba – doplnění či změna plánu 2. Volba směřování rozvoje – čeho chceme dosáhnout 3. Stanovení způsobu realizace – jak toho dosáhneme PROCES STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ > Nikdy nekončící cyklus – animace. Osnova přednášky 1.K čemu je strategické plánování na úrovni Brněnské metropolitní oblasti (BMO)? 2.Jak se postupně rozvíjela metropolitní spolupráce v BMO/ČR? 3.BMO 21+ aneb kam by se mohla metropolitní spolupráce a její komunikace ubírat do budoucna? 4.Diskuse 1. K čemu je strategické plánování na úrovni Brněnské metropolitní oblasti? BRNO – 400 000 lidí BMO – 700 000 lidí Denně přítomní v Brně? VÝVOJ POČTU OBYVATEL (1991–2011) Oficiální data založená na trvalém pobytu – stagnace Odhad – v Brně žije reálně 450-500 tis. obyvatel Místa hlášeného trvalého pobytu v Brně obvykle žijících lidí Školství 1 2 Zdravotní a sociální péče 1 Kultura 1 Sport 1 1 Maloobchod Pracovní příležitosti Př_obce_obyv_91-09 Bydlení TRENDY KONCENTRACE AKTIVIT V BMO OBCE V ZÁZEMÍ BRNA S NEJVYŠŠÍM PŘÍRŮSTKEM OBYVATEL (1991-2009) • Prudký nárůst nad 30 % obyvatel zaznamenávají obce Rebešovice (85 %), Hlína (77%), Rozdrojovice (70 %), Popůvky (65 %), Moravany (64 %), Bílovice nad Svitavou (61 %), Kanice (57 %), Troubsko (50 %), Popovice (41 %), Česká (40 %), Němčičky (36 %), Otmarov (35 %), Lelekovice (34 %), Nebovidy (33 %), Zbýšov (32 %) a Babice u Rosic (31 %). Celkem u těchto obcí dochází k nárůstu o 52 % obyvatel. Př_obce_obyv_91-09 Př_obce_obyv_91-09 Celé polistopadové období 1991 až 2009 charakterizované procesy suburbanizace (přesun části obyvatelstva do sídel v okolí města Brna) znamená úbytek počtu obyvatel v Brně o 17 700 obyvatel (pokles o 4,6 %). Mimo Brno ztrácí počet obyvatel ještě obce Adamov (7 %), Mělčiny (6 %), Přísnotice (2 %) a Hajany (1 %). Mírný nárůst do 10 % obyvatel se projevuje u 32 obcí (celkový nárůst o 6 % obyvatel). Nárůst v rozmezí 10 % až 20 % obyvatel se projevuje u 26 obci (celkový nárůst o 13 %obyvatel). Nárůst v rozmezí 20 % až 30 % obyvatel zaznamenávají obce Řícmanice (30 %), Říčky (30 %), Hostěnice (29 %), Želešice (27 %), Velešovice (27 %), Bratčice (25 %), Modřice (24 %), Hradčany (22 %), Kuřim (22 %), Babice nad Svitavou (22 %), Podolí (22 %), Jinačovice (21 %), Silůvky 21 %), Sokolnice (21 %), Syrovice (21 %), Újezd u Brna (21 %) a Zastávka (20 %). Celkem u těchto obcí dochází k nárůstu o 23 % obyvatel. Prudký nárůst nad 30 % obyvatel zaznamenávají obce Rebešovice (85 %), Hlína (77 %), Rozdrojovice (70 %), Popůvky (65 %), Moravany (64 %), Bílovice nad Svitavou (61 %), Kanice (57 %), Troubsko (50 %), Popovice (41 %), Česká (40 %), Němčičky (36 %), Otmarov (35 %), Lelekovice (34 %), Nebovidy (33 %), Zbýšov (32 %) a Babice u Rosic (31 %). Celkem u těchto obcí dochází k nárůstu o 52 % obyvatel. Celá oblast aglomerace je v tomto období z hlediska počtu obyvatel vyrovnaná, to znamená, že počet obyvatel aglomerace v roce 2009 dosáhl hodnoty z roku 1991. Provedená analýza jasně identifikuje rezidenční suburbanizační tendence Brněnské aglomerace, které se projevily po roce 1989 ve dvou vlnách. První období 1991 až 2001 je pouze náznakem rozsidlování obyvatelstva. V plné míře se rezidenční suburbanizace začala projevovat až po roce 2001 • NUTS 5 – obecní úroveň: Brno NUTS 3 – regionální úroveň: JMK NUTS 2 – „uměle“ vytvořená úroveň pro potřeby EU NUTS 1 – systémový rámec pro strategické plánování metropolitních oblastí na národní úrovni zatím neexistuje (první vlaštovky MMR: Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ a MV ČR – diskuse k Metropolitnímu svazku) DŮSLEDEK: Legislativní vakuum na úrovni metropolitních oblastí v ČR EU pro období 2014–2020 a 21+ – ITI jako nový územní nástroj (INOVACE), který akceleroval komunikaci a spolupráci v rámci Brněnské metropolitní oblasti (REGION) Pouze v rámci administrativních hranic – určeno legislativou ÚROVNĚ STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ V ČR 2. Jak se postupně rozvíjela metropolitní spolupráce v BMO/ČR? Na počátku bylo ticho… •90. léta – „aglomerační ticho“ •Vývoj bez znalosti specifik metropolitního prostoru na „správných místech“ – veřejná správa •Vývoj bez strategického rámce, kterému předchází analýza •Doprovodné jevy: bouřlivá transformace, živelná suburbanizace, nekoordinovaný rozvoj území •Koncem období – první diskuse o nutnosti poznat specifika aglomerací a ovlivnit je (prostorové plánování) • • • • • • http://img.ct24.cz/cache/616x411/article/35/3471/347034.jpg?1334146635 Pak přišel impuls z EU •Důraz na metropolitní oblasti – koncentrace růstu i problémů •Návrhy nařízení EK (2013) počítají s vyčleněním finančních prostředků pro rozvoj vybraných metropolitních oblastí •Konvergence vs. divergence?! • • • • • • • http://i.iinfo.cz/urs/Brusel_01_big-120302353859347.jpg ITI (integrated territorial investments): základní teze •ITI jako nový územní nástroj EK pro programové období 2014-2020 •Možnost efektivně plánovat a koordinovat rozvoj metropolitních oblastí •Určeno pro významné strategické projekty – koncentrace aktivit a financí •Existence „metropolitní dotační obálky“ • • Podmínky pro využití nástroje ITI •Vymezené území Brněnské metropolitní oblasti (FUA) •Strategie vzniklá na partnerském principu •Pro tvorbu a naplňování strategie vytvořená řídicí a koordinační struktura (pracovní skupiny, Řídicí výbor) * •Strategie je naplňována konkrétními projekty •Každý projektový záměr musí mít kladné stanovisko Řídicího výboru o souladu s integrovanou strategií – povinná příloha plné projektové žádosti o dotace * • • • • C:\Users\zvarajan\Desktop\ITI_BMO.jpg Počet obyvatel (2012) Celkem 167 obcí 609 114 Obce bez Brna 224 837 Brno 384 277 Ukazatele: Dojížďka za prací Zdroj: SLDB 1991, 2001, 2011 Dojížďka do škol Zdroj: SLDB 1991, 2001, 2011 Migrační proudy Zdroj: ČSÚ Dostupnost veřejnou dopravou Zdroj: IDS JMK, vlastní šetření Dostupnost individuální automobilovou dopravou Zdroj: GIS Model Vymezení území BMO 2014-2020 •Atlas BMO (2014) •Sociodemografická analýza obcí v BMO (2014) – data ze SLDB 2011 •Dopravní chování obyvatel města Brna a BMO (2016-2017) •Dotazníkové šetření: Možnost a potenciál dlouhodobé spolupráce v BMO (2017) – témata, formy spolupráce, zájem obcí zapojit se do spolupráce (návratnost 90 %) •Metropolitní indikátorová soustava (dostupné na data.brno.cz) Další analýzy a šetření na úrovni BMO MAPA 12 vzdel VS.jpg Dopravní dostupnost IAD Dopravní dostupnost hromadnou dopravou MAPA 09 vzdel ZS.jpg MAPA 18 tercier1.jpg MAPA 12 vzdel VS.jpg MAPA 19 tercier2.jpg [USEMAP] [USEMAP] a mnohá další data… Řídicí a koordinační struktury •Neformální, dobrovolné, bez právní subjektivity, mimo orgány města, fungují od roku 2014 •Pracovní expertní skupiny •Řídicí výbor (politický) – setkání cca třikrát do roka •ŘV projednal k dnešnímu dni 190 projektových záměrů za 9,3 mld. Kč Aktualizace původního memoranda o metropolitní spolupráci mezi Brnem, okolními ORP a JMK – slavnostní podpis 3. 10. 2018 https://iti.brno.cz/wp-content/uploads/2018/10/181003_Podpis_memoranda_ITI-5.jpg Memorandum o metropolitní spolupráci Vsuvka z praxe: co se povedlo •Podpořit 125 projektů za cca 10 mld. Kč •Realizovat téměř třetinu projektů mimo Brno (vyvážený rozvoj) •Akcelerovat rozvoj v sekundárních centrech BMO •Zamezit duplicitám v území, propojit záměry a informace o území •Propojit odborníky v území • Dotační prostředky z ITI na jednoho obyvatele v obcích SO ORP v BMO 14-20 Nejvýznamnější projekty Doprava a životní prostředí Prodloužení tramvajové trati z Osové ke Kampusu MU v Bohunicích Tramvajová trať Plotní Realizace protipovodňových opatření města Brna Přestupní terminál IDS Židlochovice Rekonstrukce a výměna parovodů za horkovody Systém P+R v Brně a zázemí Síť cyklostezek na Šlapanicku Konkurenceschopnost a vzdělávání Rozšíření centra INTEMAC Kuřim MŠ Kamechy II, výstavba šestitřídní MŠ, Novostavba MŠ Sýpka 26a Střední škola progresivních průmyslových technologií Junior centrum excellence pro kybernetickou bezpečnost a ICT při SŠ Čichnova Brno Sociální oblast Rekonstrukce hotelu Pfann v Pohořelicích – multigenerační komunitní centrum Dům služeb pro nevidomé Josefa Chaloupky – Tyflocentrum Vybudování nového Domova Betlém v Kloboukách u Brna Rekonstrukce a nástavba objektu Bratislavská, Brno – sociální služby pro sociálně znevýhodněné Hospic sv. Alžběty – rozšíření Dům pro Julii – dětský hospic Integrovaná řešení Nová čtvrť Trnitá – dopravní a technická infrastruktura (modernizace autobusového nádraží Zvonařka, tramvaj Plotní, výměna parovodů za horkovody) České centrum kyberbezpečnosti (CERIT Science Park II, SŠ Čichnova Brno – technologické centrum pro kybernetickou bezpečnost) Síť cyklostezek na Šlapanicku Přestupní terminál v Židlochovicích Hospic sv. Alžběty (rekonstrukce severního křídla kláštera sv. Alžběty, zkvalitnění sociálních služeb) •Tramvajová trať Plotní (Dopravní podnik města Brna, a.s.) – OPD •Tramvaj Plotní – soubor staveb – etapa 2-4 (Teplárny Brno, a.s.) – OPPIK •Modernizace ÚAN Zvonařka (ČSAD Brno holding, a.s.) – IROP •Celkem dotace ITI za 354 mil. Kč, celková investice více než 1,2 mld. Kč • Integrované řešení: doprava ve čtvrti Trnitá 3. BMO 21+ aneb kam by se mohla metropolitní spolupráce ubírat do budoucna? Základní teze – fakta •Přestože svou celkovou rozlohou zabírají metropolitní oblasti a aglomerace pouze 26 % území ČR, vytváří se zde více než 70 % z celkového HDP ČR. •Tato území jsou charakterizována vysokou mírou urbanizace a koncentrace obyvatel, koncentrací ekonomických aktivit, vědy a výzkumu a také intenzivními socio-ekonomickými vazbami. •Pro veřejnou správu představují tyto oblasti komplexně fungující regiony, které v systému české veřejné správy zatím neplní významnější roli. •Výzkumy poukazují na potřebu posílit význam metropolitních oblastí a aglomerací v ČR jako klíčových míst pro realizaci vybraných evropských a národních politik, a rovněž na chybějící adekvátní právní rámec pro metropolitní správu. •Absence instituce, která by zajišťovala koordinaci aktivit v metropolitním území, je v úzkém kontrastu s vývojem v řadě ostatních zemích EU. Základní teze – co z toho plyne? •Těžiště společenského rozvoje se více přesouvá do funkčních (přirozených) území metropolitních oblastí v celé ČR, kde leží rozvojové póly národní ekonomiky •Zatím u nás neexistuje management rozvoje metropolitních oblastí ani instituce zodpovědná za jejich rozvoj •V současnosti je v ČR vytvořeno (i zásluhou nástroje ITI) nejvhodnější prostředí pro dlouhodobé prosazení konceptu metropolitních oblastí a jejich institucionalizace v regionální politice – je třeba, aby se někdo systematicky věnoval metropolitním tématům •S klesajícím podílem evropských dotací (ITI) je třeba hledat dlouhodobější modely spolupráce – např. samostatné metropolitní entity/instituce zodpovědné za metropolitní rozvoj (tzv. metropolitní svazek) •Lze se inspirovat i v zahraničí (nejen v západní Evropě) •Klíčovým faktorem úspěchu zůstává odborný i politický konsensus na postupném prosazení tohoto konceptu a silní lídři v metropolitních regionech Opora k rozvoji metropolitní spolupráce (nejen v BMO) •Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ (MMR) •Koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, PS METAG (MV) •Koaliční smlouva Vlády ČR: „Posílíme metropolitní spolupráci a spolupráci na úrovni aglomerací včetně legislativního ukotvení a možnosti finanční podpory i z centrální úrovně“. •Deklarace primátorů statutárních měst ČR (2020) •Integrované strategie rozvoje MO/A 21+ •Starostové obcí BMO – dotazníková šetření 2017 a 2020 •Výzkumný projekt TA ČR METROSPOL – Masarykova univerzita Metropolitní spolupráce 21+ Nový přístup k tvorbě Strategie BMO 21+ Strategie BMO 2014-2020 Strategie BMO 21+ Témata ve strategii Pouze EU (intervenční) Pouze metropolitní (má dopady na více obcí v BMO) Podpora strategických projektů částečně výhradně Strategické projekty přímo ve strategii NE ANO Další zdroje financování NE ANO A. Metropolitní/lokální udržitelná mobilita B. Globální dostupnost BMO C. Voda a krajina v BMO D. Odpadové hospodářství v BMO E. Moderní a bezpečná energetika v BMO F. Školství a vzdělávání v BMO G. Infrastruktura a služby pro potřebné/ohrožené obyvatele I. Rezidenční a komerční výstavba v BMO H. Rozvoj a institucionalizace spolupráce v BMO J. Trávení volného času v BMO Strategická část ISR BMO 21+ (vize) SPOLEČNĚ se zasadíme o to, aby se Brněnská metropolitní oblast UDRŽITELNĚ a VYVÁŽENĚ rozvíjela v PŘÍJEMNÉ a PROSPERUJÍCÍ místo pro život. 184 obcí 702 000 obyvatel Integrovaná řešení (1+1=3) Integrovaná řešení jsou tvořena jednotlivými strategickými projekty Integrovaná řešení i strategické projekty jsou ve strategii přímo uvedeny Integrovaná řešení jsou tvořena bez ohledu na zdroje financování Typ 1: integrované řešení tvořené jedním unikátním samostatným projektem – například výstavba jedinečného/specifického nezastupitelného projektu v území Typ 2: integrované řešení tvořené více vzájemně provázanými či podmíněnými konkrétními strategickými projekty (věcně nebo územně) – více různých projektů v jednom místě realizovaných z různých finančních zdrojů, více totožných projektů realizovaných v různých lokalitách • Typ 3: síťové integrované řešení – řešení, které reaguje na vydefinovaný problém aglomerace (má pro ni strategický význam), blíží se spíše typové aktivitě – například výstavba 10 nových mateřských škol v území aglomerace, zelené střechy na veřejných budovách atd. (v době finalizace strategie není třeba znát konkrétní projekty) Integrovaná řešení T2A08: Terminál Starý Lískovec Projekty tvořící integrované řešení: •Elektrizace trati vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, 1. etapa •terminál IDS Starý Lískovec IA •prodloužení trolejbusové trati Osová – žel. stanice Starý Lískovec, terminál - - -návaznost na projekt Elektrizace trati vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna -částečné odlehčení kapacit Hl. nádraží, zkrácení dojížďky do Brna Kulturní dimenze: marketingová a komunikační strategie •kampaň pro odbornou veřejnost •logo, vizuální styl, newsletter, FB, brožury, letáky, storymapy, úspěšné projekty, metropolitní desatero, metropolitní lídři, metropolitní ples atd. Obsah obrázku text, muž, fotka, vsedě Popis se vygeneroval automaticky. A jak konkrétně jednat metropolitně? „Metropolitní desatero“ •Při přípravě strategických dokumentů myslete na to, že svými kroky můžete ovlivnit i své sousedy. Bavte se s nimi. •To samé platí i při přípravě strategických rozvojových projektů Vaší obce. Získejte na ně finance. •Pravidelně sledujte stránku metropolitni.brno.cz a odebírejte newsletter. Buďte v obraze. •Využívejte data a analytické práce o BMO a zařaďte je do svých prací a rozhodování. •Sdílejte informace o příkladech dobré praxe a problémech sužujících Vaše okolí tak, abychom je mohli dále šířit směrem k národní a evropské úrovni. •Účastněte se metropolitních konferencí, akcí a neformálních setkání. Není to jen o penězích Které z následujících faktorů jsou podle starostů do budoucna nejvýznamnější pro založení a udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce a rozvoje v BMO? – srovnání 2017 a 2020 [USEMAP] • 52 Ochota sloučit se Shrnutí nejdůležitějších výsledků dotazníkového šetření v BMO •94 % obcí chce řešit vybraná témata strategického plánování společně na metropolitní úrovni; •90 % obcí se chce zapojit do spolupráce v BMO; •více než 50 % obcí si dokáže v budoucnu představit založení veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci; •starostové by uvítali metodickou podporu při tvorbě strategických dokumentů (cca 50 %); •83 % obcí nechce přistoupit na diskuzi o možném sloučení jejich obce s jinou obcí. •K tématu se rozvíjí odborná debata. • •Mezi odborníky panuje rámcová shoda na vytvoření subjektu (instituce), který by byl zodpovědný za harmonický rozvoj území metropolitní oblasti/aglomerace – tzv. metropolitní svazek. • •Řada dalších bodů je však k vyjasnění. Základní parametry návrhu (k další diskusi) •Metropolitní svazek by byl specifickou entitou s právní subjektivitou umožňující spolupráci jádrového města s ostatními obcemi a krajem (kraji). •Koncept metropolitního svazku vyžaduje legislativní změnu (horizont cca 2-4 let), avšak během překlenovacího období je možné využít stávající legislativní úpravy a otestovat koncept ve specifických podmínkách území vybraných MO/A, nutno oba přístupy rozvíjet paralelně a ve spolupráci, postupovat v úzké součinnosti s národní úrovní a dalšími experty •Členové metropolitního svazku by byli jádrové město/města, kraj, zástupci svazků obcí (nejlépe) na úrovni správních obvodů ORP •Metropolitní svazek by mohl být v budoucnu nositelem rozvojové strategie metropolitní oblasti/aglomerace (podpora MMR, vazba na dokumenty a legislativu MMR) – to však s účinností až od roku 2028. •Metropolitní svazek může zajišťovat přípravu a koordinaci projektů směřujících k naplňování územní strategie, tj. jedná se o formulování a přípravu konkrétních metropolitních projektů, poskytování poradenství členům a dalším aktérům působícím v metropolitním území, pořádání metropolitních akcí, komunikace problematiky metropolitní spolupráce, sdílení a přenos dobré praxe, marketing atd. •Metropolitní svazek může vykonávat i další činnosti, na kterých se jeho členové shodnou. Metropolitní konference (2022) 3. ročník, termín: čtvrtek 19. 5. 2022 Téma: metropolitní instituce jako faktor zvýšení motivace ke spolupráci Rozšiřující zdroje Vývoj do budoucna, otázky do diskuse •Je dostatečně zohledňována metropolitní rovina v řízení a rozvoji českých měst? •Jak se podle Vás dá řešit vysoký počet samosprávných obcí v ČR? •Dochází k postupnému oslabování vlivu národních států a bude patřit 21. století metropolitním oblastem? • • • 62 Děkuji za pozornost. 206708@mail.muni.cz