Vzestup a pád města Přednáška č. 7 Základní klasifikace Základní klasifikace měst ̶ Předindustriální město ̶ Industriální město ̶ Postindustriální město ̶ Chytré město/Smart City..? Co je pro jednotlivé typy základní charakteristikou týkající se ekonomických aktivit? Základní klasifikace Pre-industriální fáze (fáze městských jader, statická fáze). ̶ Velká většina pre-industriálních sídel byla malé velikosti – pouze největší města dosahovaly či přesahovaly hranici 100 000 obyvatel. Znáte některá nejvýznamnější? ̶ Dopravní technologie byly na velice nízké úrovni (pěší doprava, koňské povozy), obyvatelstvo a produkty tak byli ve srovnání se současností imobilní. ̶ Města si zachovávala relativně kompaktní formu, jejich zázemí (sféry vlivu omezených služeb města) byla relativně malá, a vztahy mezi městy obecně velice slabé. Základní klasifikace ̶ Nelze hovořit o významnější dělbě práce či specializaci jednotlivých měst v rámci sídelního systému. Přírodní podmínky hrají v této fázi stále důležitou roli v prostorovém rozložení a populační velikosti sídel. Existuje pouze jednostupňová hierarchizace sídel. Vazby mezi sídly jsou do značné míry omezeny resp. neexistují. Základní klasifikace Průmyslová fáze (fáze urbanizovaných oblastí, dynamická fáze). ̶ V raných fázích industrializace města rostla v závislosti na lokalizaci různých typů surovinových zdrojů. Typické surovinové zdroje? ̶ Rozvoj vodní a železniční dopravy umožnil posílení horizontálních ekonomických vazeb mezi jednotlivými městy, resp. mezi městem a jeho zázemím. Základní klasifikace ̶ Docházelo nejen ke konkurenci měst, ale také k různým typům územní dělby práce. ̶ Soubor měst v sídelním systému se stává stále více heterogenním co do růstové dynamiky a ekonomické specializace. Příklad ekonomické specializace? Základní klasifikace ̶ Tato fáze je tak typická vyčleňováním jádrových urbanizovaných či naopak periferních venkovských oblastí, jejichž rozsah, vnitřní propojenost a ekonomická výkonnost jsou podmíněny zejména přítomností zdrojů (suroviny, pracovní síla) a mírou efektivity dopravních systémů. Začíná se vytvářet zřetelná vícestupňová hierarchie sídel. Základní klasifikace Post-industriální fáze (organická fáze). ̶ Je charakteristická zejména prudkým růstem rychlosti a efektivity komunikací (počínaje zlepšením dopravy, přes rozšíření telefonu až po vývoj soudobých elektronických telekomunikačních technologií). ̶ Tento vývoj výrazně snižuje význam fyzické vzdálenosti pro utváření ekonomických a sociálních vazeb v rámci měst a mezi městy. Základní klasifikace ̶ Prostorový rozptyl se tak stává významnou charakteristikou vývoje městských systémů. ̶ Výrazně se stírá rozdíl mezi městem a venkovským prostorem. Jak se říká takovému prostoru? ̶ Hierarchické odstupňování sídel vytvořené za průmyslové fáze se mění, vznikají složité prostorové vzorce vztahů mezi sídly. Základní klasifikace ̶ Řada dříve značně prostorově koncentrovaných funkcí se rozptyluje do širšího prostoru (např. přesun řady výrob z velkých měst do menších sídel), je umožněna ještě hlubší a prostorově rozsáhlejší ekonomická dělba práce a specializace jednotlivých sídel. Základní klasifikace Městské revoluce ̶ Rozvoj (městských) sídel lze rozdělit do několika fází oddělených významnými kvalitativními předěly – „městskými revolucemi“. ̶ První městská revoluce je změna sídelních forem společnosti, která posunula lidstvo na vyšší stupeň sociální organizace, v jejímž důsledku došlo k oddělení města od venkova a k vytvoření městské populace. Rozvoj měst byl možný až v okamžiku, kdy zemědělství dosáhlo takové úrovně nadprodukce, která umožnila existenci skupin obyvatelstva nezabývajících se přímo zemědělskou výrobou. Základní klasifikace ̶ První městskou revoluci proto můžeme rámcově zasadit do období tzv. neolitické revoluce (7 – 3 tis. př. n. l.), která na Blízkém východě umožnila vznik prvních měst. Základní klasifikace ̶ Druhá městská revoluce je proces největšího stěhování obyvatelstva do měst, na jehož konci tvoří venkovské a zemědělsky orientované obyvatelstvo menšinu. Druhou městskou revoluci pak můžeme ztotožnit s průmyslovou revolucí probíhající od konce 18. století. Předindustriální město Předindustriální město ̶ Počátky nástupu měst a městských civilizací lze umístit do poměrně širokého časového období mezi 3500 př. n. l. až 1000 n. l., kdy mezi nejranější patřila města v Mezopotámii, Nilské Deltě, příp. v Číně. Znáte některá významná? ̶ Růst a vznik měst je dáván do souvislosti s rozvojem zemědělství, které dokázalo produkovat přebytky. Tím se část obyvatel mohla věnovat jiným profesím (např. řemeslo) a přebytky mohly být vyměňovány (město=centrum zemědělství a obchodu). Předindustriální město ̶ Později se město stává i obranným, administrativním a náboženským střediskem (multifunkčnost měst). ̶ Docházelo k postupnému koncentrování osídlení kolem fortifikovaných (opevněných) jader, jakými mohly být např. sídla šlechty či kláštery, resp. pozůstatky římských měst. ̶ Ekonomicky tato nově vzniklá města závisela na svém nejbližším okolí, oproti kterému disponovala přece jen vyšším podílem specializovaných skupin obyvatel, většinou řemeslníků. Předindustriální město ̶ V prostředí Evropy měl městotvornou funkci zejména dálkový obchod. ̶ Nejvýznamnější města se tehdy koncentrovala v mediteránní oblasti (Benátská republika). Předindustriální město ̶ Na počátku 16. stol. se ekonomické jádro Evropy přestěhovalo z Benátek do Antwerp a Amsterdamu, pak dále do dolního údolí Rýna (1500 - 1800), dnešního Porůří. ̶ V podstatě všechny evropské regiony hrály v průběhu pre-industriální historie roli urbánních jader, s výjimkou východní Evropy. Vzestup (a pád) města ̶ Města a jejich aglomerace se nacházejí po celé planetě a už od starověkých Atén a Říma jsou hnacími motory pokroku. ̶ Renesance se zrodila v italské Florencii, průmyslová revoluce v anglickém Birminghamu… ̶ … příčinou velké prosperity dnešního Londýna, Tokia či Bengalúru je jejich schopnost přicházet s novými myšlenkami, být inovativní a kreativní. Vzestup (a pád) města ̶ V bohatších západních zemích velkoměsta úspěšně přežily turbulentní konec průmyslové éry a dnes jsou bohatší, zdravější a přitažlivější než kdykoliv v minulosti. ̶ V chudších zemích dochází k růstu velkoměst proto, že velká hustota osídlení je zároveň i nejjednodušší cestou od chudoby k „bohatství“. ̶ Navzdory přelomovým technologickým objevům, díky kterým „přestalo záležet“ na vzdálenostech, se ukázalo, že všude vede cesta… Vzestup (a pád) města ̶ Na druhé straně je zřejmé, že řada cest – včetně těch, po kterých se vydala i některá velkoměsta – často nevede do ekonomického a sociálního ráje. ̶ Někdy vítězí město i s obyvateli, někdy prohrává, někdy prohrávají jen jeho obyvatelé …, taková je historická i současná realita. ̶ Obecně ale lze konstatovat, že historicky i aktuálně město vítězí nad okolním prostředím, tedy nad „venkovem“… Vzestup (a pád) města ̶ Ve 2. polovině 20. století v západní civilizaci skončila průmyslová éra a toto období bylo pro obyvatele spíše plné problémů a starostí než naopak. ̶ To, do jaké míry se poučí lidstvo z lekcí, kterému velkoměsta (jejich fungování/chod) uštědřila, rozhodne o tom, jestli obyvatele měst čeká rozkvět a naše (velko)města nový zlatý věk. Vzestup (a pád) města Studium (velko)měst si vynucuje pokládat důležité, ale i zajímavé a složité otázky: ̶ Proč tak často vedle sebe žijí nejbohatší a nejchudší lidé? ̶ Proč se kdysi slavná města dočkala velkého úpadku? ̶ Proč se některým velkým a slavným městům opět podařilo dostat na piedestal, na vrchol? ̶ Proč v konkrétních městech a konkrétních epochách vzniklo tolik uměleckých proudů? ̶ Proč tolik chytrých lidí dělá tak naivní a „destruktivní“ rozhodnutí? Vzestup (a pád) města ̶ Při hledání odpovědí na tyto otázky asi neexistuje vhodnější příklad (velko)města jako je New York (vzestup) a Detroit (pád). Vzestup (a pád) města ̶ Proč byla kdysi (70. léta 20. století) velká a úspěšná města v USA na hraně společenského, kulturního a ekonomického úpadku nebo se ho opravdu dočkala? Vzestup (a pád) města •Deindustrializace: V té době probíhala deindustrializace, což znamenalo přesun výrobních odvětví do jiných regionů nebo zemí. To mělo za následek ztrátu pracovních míst a ekonomický pokles výkonů v městech, která byla silně závislá na průmyslu. •Přesun obyvatelstva: Lidé začali opouštět vnitřní města a přesouvat se do předměstských oblastí. Tento proces, známý jako suburbanizace, vedl k úbytku obyvatelstva a obchodní aktivity v centrálních městech. •Sociální problémy: Některá města zažívala narůstající sociální problémy, včetně chudoby, kriminality a rasové segregace. To mělo negativní dopad na společenskou a kulturní atmosféru v těchto oblastech. •Nedostatečná infrastruktura a bydlení: Mnohá města byla postižena zastaralou infrastrukturou (zejména dopravní, včetně veřejné hromadné dopravy) a nedostatkem adekvátního bydlení. Nedostatek investic do těchto oblastí vedl k poklesu kvality života. Vzestup (a pád) města New York – obrozené město ̶ Jak vznikl New York? ̶ New York (Nieuw Amsterdam, 1624) vznikl v průběhu jedné z raných fází globalizace a v té době sehrával roli předsunuté obchodní stanice Holandské západoindické společnosti. ̶ Podnikaví holandští obchodníci se v něm sdružovali, protože vzájemná blízkost jim ulehčovala výměnu zboží (kožešiny za lacinou bižutérii) a hradby (dnešní Wall Street) jim dávaly záruku určitého bezpečí. ̶ V 18. století New York předběhl Boston a stal se nejdůležitějším přístavem v rámci anglických kolonií – soustředil se přitom zejména na obchod s pšenicí a moukou. Tyto komodity směřovaly na jih, kde se zase pěstovala cukrová třtina a tabák. Vzestup (a pád) města ̶ V průběhu první poloviny 19. století došlo k prudkému rozmachu obchodu a počet obyvatel vzrostl z 60 na 800 tisíc a stal se největším americkým velkoměstem. ̶ Populační explozi měly částečně na svědomí i změny v dopravních technologiích – začátkem 19. století obecně platilo, že lodě jsou malé. ̶ Mezi roky 1800 – 1850 však díky technologickému pokroku a ekonomickému a finančnímu růstu se začaly vyrábět větší lodě, s větší kapacitou, rychlostí a levnějším provozem. Vzestup (a pád) města ̶ Nedávalo by také smysl, aby obrovské obchodní lodě kotvily v každém americkém přístavu. ̶ Z New Yorku se tak stal nejdůležitější přístav celé země. Měl ideální polohu, jeho přístav byl hluboký, chráněný a díky řekám byl jednoduchý přístup do vnitrozemí. ̶ Díky umělým kanálům bylo postupně získáno spojení se Středozápadem a lodí se dalo dostat až do New Orleans. Vzestup (a pád) města ̶ Lodní doprava byla pro ekonomiku města klíčová, ale již tehdy pracovali obyvatelé města v mnohem větším počtu v průmyslu: …zpracování cukrové třtiny, textilní výroba a tiskárny (lokalizované v okolí přístavu). - Ve 20. století však přestalo v některých případech (např. textilní a oděvní průmysl) do značné míry záležet na vzdálenostech čímž zanikla výhoda, která vyplývala z nízkých nákladů na přepravu a díky které v New Yorku vzkvétal i průmysl. - Proč by se měly textilní výrobky šít v New Yorku, když byla cena práce v Číně o mnoho levnější? Vzestup (a pád) města - S globalizací tak přišla i konkurence, což platilo jak pro podniky, tak pro samotné město. - Přeprava zboží přes oceán se stala jednoduchou a relativně levnou, vzhledem k objemu přepravovaného zboží, a úpadek města v polovině 20. století odrážel skutečnosti, které v 19. století vedly k jeho raketovému rozvoji. Vzestup (a pád) města ̶ Globalizace tak přispěla ke skutečnosti, že přestalo záležet na původních výhodách New Yorku, tedy i na tom, že byl průmyslovým centrem. ̶ Zároveň se však díky globalizaci začalo městu dařit v úplně jiném „odvětví“ – v produkci nápadů a myšlenek, v kreativitě a inovativnosti. Vzestup (a pád) města ̶ Textilní průmysl dnes ve městě prakticky neexistuje, ale je v něm mnoho špičkových módních návrhářů (Calvin Klein, Mark Jacobs, Ralph Lauren..) podle kterých se šije oblečení na druhém konci zeměkoule. ̶ Vzestup japonské automobilky Honda asi na jedné straně přispěl k úpadku detroitské „Velké trojky“, ale díky řízení mezinárodních finančních toků (New York je jedním ze tří největších finančních center světa) však extrémně zbohatli zdejší bankéři. ̶ Vzájemně propojený svět tak štědře odměnil autory nových nápadů a myšlenek… Vzestup (a pád) města ̶ Budoucnost New Yorku na konci 70. let 20 století ještě nevypadala vůbec růžově. ̶ Jako i další „původní“ americká města působil dojmem „unaveného dinosaura“. ̶ Metro i hromadná doprava byly zastaralé a svět se přeorientovával na osobní auta s levnějším provozem. ̶ Městský přístav, někdejší pýcha celého východního pobřeží, upadal tak dlouho, až se stal takřka bezvýznamným. Vzestup (a pád) města ̶ Město se pod vedením starostů Johna Lindsaye a Abrahama Beama dostalo na pokraj krachu, a to i přesto, že obyvatelé platili jedny z nejvyšších daní v USA. ̶ Zdálo se, že New York jako prosperující město neodvratně patří do minulosti. Vzestup (a pád) města Vzestup New Yorku ̶ New York se v době temného období v 70. letech minulého století změnil. Ekonomicky se pozvedl, což byl naprosto zásadní krok. ̶ Právě v té době se v něm totiž spojila skupina finančních inovátorů a vizionářů a vytvořila několik na sebe navazujících systémů. ̶ Akademické znalosti (ze škol) finančníků o obchodování postavené na riziku a zisku (dluhopisy, cenné papíry apod.) umožnily přesnější odhady a tedy i prodej rizikovějších aktiv. Vzestup (a pád) města ̶ A přestože díky řadě těchto finančních géniů „vděčíme“ i za globální finanční a ekonomickou krizi z roku 2007/2008, město ve kterém obchodují, ji přestálo. ̶ V letech 2009-10, kdy americké hospodářství obecně stagnovalo, vzrostly platy na Manhattanu o 12 %. ̶ V roce 2010 zde dosahoval průměrný plat o 170 % víc než byl americký průměr a o 45 % více než v okrese Santa Clara, kde se nachází Silicon Valley, a kde jsou po New Yorku druhé největší platy v USA. Vzestup (a pád) města ̶ Vzestup, pád a opětovný vzestup New Yorku je projevem základního paradoxu, kterému čelí moderní metropole – náklady na spojení na velké vzdálenosti sice klesly, ale vzájemná blízkost je i tak čím dál více důležitější. ̶ Blízkost vytváří podhoubí pro nové/sdílené myšlenky, inovace, kreativní postupy, zdravé riskování na finančních trzích… za tím vším stojí vzdělaní obyvatelé. ̶ Příběh New Yorku je sice svým rozsahem výjimečný, ale klíčové faktory, které stály za jeho nesmírným růstem, smutným pádem a výjimečným znovuzrozením se však dají nalézt i v dalších metropolích – Chicagu, Londýně, Milánu a dalších. Vzestup (a pád) města Detroit – nezvratně upadající město? ̶ Ve francouzštině znamená Detroit průplav či úžina/soutěska a i samotné město bylo na počátku svého rozvoje, podobně jako New York a Chicago, centrem lodní dopravy a obchodu. V roce 1900 se 20 největších amerických měst nacházelo na březích velkých vodních toků. ̶ V roce 1701 založil francouzský důstojník Antoine de la Mothe Cadillac osadu známou jako Fort Détroit. Později, 29. listopadu roku 1760 byla pevnost předána Britům. Ti zkrátili název osady na Detroit. Ke Spojeným státům se Detroit přidal v roce 1796. Roku 1815 byl Detroit oficiálně prohlášen za město a zároveň za hlavní město státu Michigan. Vzestup (a pád) města ̶ Jak již bylo naznačeno, lodní doprava byla ve své době ekvivalentem globalizace a v 19. století v ní nastal velký pokrok, který urychlil i růst Detroitu, New Yorku a dalších měst. ̶ Mezi roky 1850 – 1890 se počet obyvatel Detroitu zvýšil desetkrát, z 21 na 206 tisíc obyvatel. ̶ Rozmach Detroitu souvisel opět s vodní cestou (stejnojmenná řeka) napojenou na síť, po které výrobky z Iowy putovaly do New Yorku. V roce 1907 dosáhl roční objem zboží přepravovaného po řece Detroit 67 mil. tun, což byl trojnásobek objemu přepravy zboží v přístavech v New Yorku a Londýně. Vzestup (a pád) města ̶ Detroit před automobily představoval město s úspěšnými a velkými firmami, které poskytovaly služby přímo vyplývající z velkého množství lodí plavících se přes město. ̶ Příkladem mohou být strojírenské Detroit Dry Docks (1872), které patřily po tři další desetiletí mezi nejdůležitější loďařské firmy v celé oblasti Velkých kanadských jezer. ̶ Henry ford navštívil tuto firmu v roce 1880, kdy pracoval jako strojník v menší firmě, ale právě v Dry Docks přišel do styku s technologicky pokročilou strojírenskou výrobou. A to ho zásadně ovlivnilo do budoucna. ̶ Automobil se stal novým vynálezem, který v sobě spojoval dva vynálezy staršího data – kočár a spalovací motor – které se v Detroitu už v delší době vyráběly. Vzestup (a pád) města ̶ Koncem 19. století se Detroit v mnohém podobal na Silicon Valley z 60. a 70. let minulého století. ̶ Tzv. „Motor City“ rozkvétalo díky množství malých inovativních firem, z nichž se mnohé soustředily na nový vynález – automobil. ̶ Automobil se zrodil v 80. letech 19. století v Německu (Benz, Daimler, Diesel..), ale vynálezy německých inovátorů nebyly v USA chráněny ochrannými známkami. ̶ Proto se zde rozběhly doslova závody o to, kdo jako první přijde na způsob, jak vyrábět automobily ve velkém. Vzestup (a pád) města ̶ Henry Ford odešel z Dry Docks na rodinnou farmu, kde se věnoval experimentování s motory. Poté působil ve firmě Westinghouse, kde se také věnoval práci se spalovacími i parními motory. ̶ V roce 1891 odešel Ford k hlavnímu konkurentovi Westinghousu, firmě Edison Illuminating Company, aby se v detroitské továrně stal hlavním inženýrem. ̶ Zkušenosti u Edisona využil Ford při práci na motorových vozidlech, ale několik let se trápil neúspěchy a až v roce 1901 založil, s podporou jistého dřevařského magnáta, firmu, kterou tento magnát pojmenoval podle zakladatele Detroitu – Cadillac. Vzestup (a pád) města ̶ V roce 1900 sídlilo víc amerických výrobců automobilů v New Yorku než v Detroitu. ̶ Začátkem 20. století však detroitský automobilový průmysl zažil obrovský rozmach. Podnikal v něm nejen Ford, ale Ransom Olds, Bratři Dodgeové, David Dunbar Buick a další. ̶ Výhodou tehdejšího Detroitu bylo, že ve městě působilo velké množství nezávislých, pokrokových a kreativních dodavatelů, kteří pomáhali začínajícím firmám. ̶ Fordova auta se stávaly stále levnějšími a rychlejšími. V roce 1908 uvedl na trh model T, který stál jen 825 dolarů a o pět let později jej začal vyrábět na pásové lince, čímž se výroba stala rychlejší a efektivnější. Vzestup (a pád) města ̶ Ironie a nakonec i tragédie Detroitu spočívá v tom, že díky malým dynamickým firmám a nezávislým dodavatelům vznikly mamutí a plně integrované automobilové společnosti, které se následně staly synonymem stagnace. ̶ Ford si uvědomil, že když bude auta vyrábět ve velkém, tak budou laciné a budou se lépe prodávat „všem“ obyvatelům. Neuvědomil si však (asi ani tehdy nechtěl), že obrovské a soběstačné továrny („město ve městě“) jsou pravým opakem konkurence, inovace, kreativity a navazování vzájemných vztahů. Vzestup (a pád) města ̶ Ford přišel na to, jak vytvořit montážní linky, kde by mohli pracovat i Američané s nedostatečným vzděláním. ̶ Detroit se však v konečném důsledku stal méně konkurenceschopným a v dlouhodobém horizontu to jeho ekonomice ublížilo. Vzestup (a pád) města ̶ Když se výrobci automobilů přestali věnovat inovacím a namísto nich se zaměřili na pásovou výrobu, továrny nacházející se v centrech měst pro ně přestaly být výhodné. ̶ Hustě osídlené centra velkoměst jsou totiž ideální na vznik nových kreativních myšlenek, ale nejsou vhodné pro pásovou výrobu a velké továrny. ̶ Ford tak začal v roce 1917 s výstavbou továrny v River Rouge na detroitském předměstí Dearborn (komplex 93 budov, 830 tis. m2; vlastní doky, železnice, elektrárna… auta vznikaly od začátku do konce v jednom komplexu) Vzestup (a pád) města ̶ Fordova továrna v River Rouge tak stála na počátku procesu přesunu továren z centra na předměstí a tento proces potom pokračoval po celé 20. století. Zaměstnávala několik desítek tisíc pracovníků a byla synonymem města. Vzestup (a pád) města ̶ V roce 1950 měl Detroit 1,85 mil. obyvatel a byl pátým největším městem USA. Od té doby však začal jeho dlouhodobý úpadek – v roce 2022 měl 620 tis. obyvatel! ̶ Osm z deseti největším amerických měst přišlo v poválečné éře o nejméně pětinu obyvatel. ̶ Pád Detroitu a mnohých dalších průmyslových měst není projevem toho, že město je slabé jako celek, ale spíše toho, že ztratilo cit pro to, co je podstatou sebeobnovy a revitalizace měst. Vzestup (a pád) města ̶ Města rozkvétaly tehdy, když se v nich nacházelo velké množství malých firem a kreativních a inovativních lidí v nich pracujících. Detroit byl v té době živým úlem navzájem propojených malých inovátorů a kreativců a Henry Ford jen jedním z šikovných podnikatelů. ̶ Obrovský úspěch Fordova nápadu na montážní linku však toto tradiční a kdysi inovativní město zničil. Vzestup (a pád) města ̶ Růst, který Detroit ve 20. století zažil, do něj přivedl statisíce méně vzdělaných lidí. Ti byli zaměstnáni v továrnách, které se staly de facto „pevnostmi“ oddělenými od zbytku města a světa. ̶ Průmyslová diverzita, podnikatelský duch a vzdělání vedou k inovacím a kreativitě, detroitský model namísto toho vedl k úpadku. Éra průmyslového města na „Západě“ skončila. Vzestup (a pád) města ̶ Pád Detroitu po 2. světové válce souvisí spíše s ekonomikou než s politikou, ale způsob jakým na úpadek města reagovali politici, celou situaci ještě zhoršil. ̶ New York na krizi v 70. letech reagoval tím, že se vzdal snu o ukončení sociální nerovnosti a namísto toho si zvolil centristické a lidové starosty – Kocha, Dinkinse, Giulianiho či Bloomberga, kteří ho chtěli zatraktivnit pro investory a přitáhnout střední třídu. ̶ Detroit naopak vsadil na „zapáleného vůdce utlačovaných“, prvního afro-amerického starostu Colemana Younga (1974 – 1994). Vzestup (a pád) města ̶ Young byl velmi aktivním bojovníkem za práva černošského obyvatelstva, které se po řadu desetiletí stěhovalo z (post)otrokářského jihu na bohatý průmyslový sever za prací a lepšími sociálními i životními podmínkami. ̶ Tyto přání a vize se však často nenaplňovaly, rasistické útoky bílých obyvatel byly do 70. let 20. století na pořadu dne i na „svobodném“ severu. ̶ V roce 1951 založil Young sdružení „National Negro Labor Council), které mělo velmi radikální postoje. ̶ Jeho politický vliv v Detroitu stoupal, v roce 1963 se stal senátorem za stát Michigan a starostou se stal v roce 1974. Vzestup (a pád) města ̶ Jednou z Youngových politicko-ekonomických aktivit bylo zavedení místní daně z příjmu jejíž přímým důsledkem bylo to, že z peněz bohatých obyvatel Detroitu byly financované služby, které pomáhaly chudým obyvatelům (to je v zásadě pozitivní...). ̶ Nepřímým důsledkem místní daně z příjmu však byla i skutečnost, že z města odcházeli nejen bohatí obyvatelé, ale i firmy (to je velmi negativní...). Vzestup (a pád) města ̶ Podle řady ekonomů znamenají vyšší daně ve třech případech ze čtyř jen minimální zvýšení samotného výběru daní, protože v důsledku vyšších daní dochází k poklesu ekonomické aktivity. ̶ V městech postihnutých krizí, tedy i Detroitu, mohou mít snahy o přerozdělení bohatství na místní úrovni opačný efekt – urychlení odchodu velkých úspěšných firem a bohatých obyvatel. Důsledkem je potom ještě větší izolace chudých obyvatel. Vzestup (a pád) města ̶ Nepokoje mezi obyvateli zničily politickou kariéru Jeroma Cavanagha (starosta Detroitu 1962 – 1970). ̶ Podíl černošského obyvatelstva stoupal a s nástupem Colemana Younga a jeho radikálních názorů se frustrace afroamerické komunity nijak zvlášť nezmenšovala, takže 4krát obhájil svůj mandát. ̶ V roce 1970 žilo v Detroitu 55,5 % bělochů, v roce 2008 dosahoval podíl jen 11 %!!! (2020: 9,5 %) Vzestup (a pád) města ̶ Young bojoval za práva afroameričanů, někdy zvláštním stylem, někdy hodně radikálně, snažil se také sám hodně zviditelňovat. ̶ Dosáhl nakonec toho, že z Detroitu odešla velká většina schopných bělochů, firem, společností… Vzestup (a pád) města ̶ Young měl jasnou ekonomickou strategii pro Detroit, která však sledovala nesprávný cíl. ̶ Místo aby se do města snažil přitáhnout vzdělané lidi, kreativní a bohaté podnikatele, věnoval se VÝSTAVBĚ. ̶ Dopustil se tak stejné chyby jako jeho předchůdce – výstavbu města si zaměnil za funkční město. Vzestup (a pád) města ̶ Přesvědčení, že město se z úpadku dostane výstavbou velkých projektů je učebnicovým příkladem takzvané „chyby velké budovy“, podle které je úspěch města pouze otázkou dostatečné výstavby. ̶ Výstavba je však výsledkem úspěchu, ne jeho příčinou. Přílišná výstavba v upadajícím městě, ve kterém už navíc existuje mnoho velkých staveb než je potřeba, je pouze obyčejným vyhazováním peněz. Vzestup (a pád) města Příklady velkých staveb iniciovaných Youngem (a financovaných městem): ̶ Nová Hokejová hala pro Detroit Red Wings (57 mil. USD, pronájem za zanedbatelnou sumu). ̶ Nadzemní železniční systém People Mover (200 mil. USD), naprosto nereálná vytíženost a efektivita, hovoří se o nejabsurdnějším dopravním projektu v USA. ̶ Kancelářský komplex Renaissance Center (350 mil. USD) s plochou několika milionů m2. Naprosto nepotřebná stavba pro město, kterou General Motors odkoupili za 100 mil USD v roce 1996. ̶ Spolu s GM vyvlastnění nemovitostí a zbourání 1400 rodinných domů, kde bydlely populační menšiny a výstavba nové moderní továrny, která zaměstnala nakonec jen cca 1300 obyvatel!! Vzestup (a pád) města ̶ Různé chyby, kterých se města při snaze o svoji obnovu dopustila, jsou zejména důsledkem selháním vlády na všech úrovních vlády – nikdo si neuvědomil, že nikoliv budovy, ale lidé rozhodují o tom zda město bude úspěšné. ̶ Mohl jiný přístup Detroit zachránit? ̶ V době vlády Colemana Younga už mu nebylo pomoci. Do úvahy by však připadala jiná cesta, kterou by se město muselo vydat v předchozích desetiletích. ̶ Možná kdyby na začátku 20. let 20. století začalo svoje bohatství a politickou moc používat na investice do vzdělání, mohl v něm vzniknout lidský kapitál, díky němuž přežily jiné postindustriální města. ̶ Jaká to obdoba s řadou českých měst (Praha, Brno…), ale dalších ve všech vyspělých průmyslových regionech. Vzestup (a pád) města ̶ V roce 2013 dlužil Detroit jako město 18,5 mld. USD a jeho problémy denně zasahovaly do života obyvatel. ̶ Detroit se proslavil automobilovým průmyslem, který se v posledních letech stal i symbolem jeho úpadku. K bankrotu města (největšího v historii USA) přispěla globální hospodářská krize a pravděpodobně se začala psát zcela nová životní kapitola města. Vzestup (a pád) města ̶ Úpadek průmyslu v průběhu minulých let nakonec zasáhl každé tradiční velkoměsto. ̶ Rezavý pás (v originále Rust Belt) je označení pro oblast na severovýchodě USA, od pobřeží Atlantského oceánu až k Velkým jezerům. Název symbolizuje ekonomický úpadek a snižování počtu obyvatel v důsledku útlumu sektoru těžkého průmyslu, který byl v této oblasti velice významný. Vzestup (a pád) města ̶ Které město v „Rust Belt“ je klasickým příkladem obrození a nové postindustriální funkce? Vzestup (a pád) města ̶ Původně byl Pittsburgh známý jako ocelové hlavní město světa, v posledních zhruba 40-50 letech se vyvinulo z průmyslové metropole na přední místo v medicíně, technologiích a finančních službách. ̶ Pittsburgh už není průmyslový gigant s kouřícími ocelárnami, místo toho se posunul směrem k udržitelnosti a kvalitě života. ̶ Aktuálně město a jeho obyvatelé prožívají novou kapitolu svého příběhu. Vzestup (a pád) města ̶ Postprůmyslový úpadek se nevyhnul ani Evropě, viz např. střední Anglie (Liverpool, Birmingham), Porůří (Dortmund, Essen, Dűsseldorf..), SV Francie a JZ Belgie, severní Itálie, severní Španělsko... ̶ Ale i oblasti těžby a těžkého průmyslu v postsocialistických zemích – příklady? Vzestup (a pád) města ̶ Když už teď hodně víme – co stálo např. za obrovským rozmachem a bohatstvím Silicon Valley? Zejména jeho severnější části okolo San Francisca? ̶ Založení Stanford University (oficiálně Leland Stanford Junior University), což je dnes americká soukromá univerzita ve Stanfordu nedaleko Palo Alto (San Francisca) v Kalifornii v srdci Silicon Valley. Založil ji v roce 1891 kalifornský guvernér Leland Stanford a pojmenoval ji po svém stejnojmenném synovi. ̶ Z projektů na škole vyšlo mnoho úspěšných počítačových firem dneška, mezi jinými Google, Cisco Systems, Tesla Motor, Skype apod. A další desítky úspěšných startupů a firem… Vzestup (a pád) města ̶ A ještě nějaké příklady z České republiky, tedy města, která se zvedla/udržela v pozici díky vzdělávacím a VaV institucím..