1 Řízení a kontrola ve veřejné správě Veřejná správa a řízení ve VS Martina Ondrouchová, martina.ondrouchova@econ.muni.cz Veřejná správa ̶ Soubor konkrétně definovaných činností organizovaných a realizovaných v předem stanoveném právním a institucionálním rámci. ̶ Správní činnost související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. ̶ Je vykonávána výhradně ve veřejném zájmu. ̶ Je definována negativně, tedy tím, čím se nezabývá (rozsáhlá a různorodá působnost). ̶ Činnosti nejsou vykonávány orgány moci zákonodárné, soudní a vládní. 2 Správa x řízení (management) ̶ Řízení (management) ̶ specifická činnost směřující k tomu, aby lidé postupovali ve shodě s cílem, který určuje ten, kdo řídí, ̶ proces systematického plánování, organizování, rozhodování, vedení lidí a kontroly, ̶ procesem koordinace zdrojů za účelem dosažení vytyčeného cíle, ̶ širší pojem než správa. ̶ Správa ̶ záměrná činnost nebo soubor takových činností, která sleduje dosažení určitého cíle, ̶ vykonávána v určitém organizačním systému a zaměřena na regulaci fungování tohoto systému, ̶ někdy označována jako určitý druh řízení. ̶ Soukromá x veřejná správa ̶ Soukromá správa - princip „co není zakázáno, je dovoleno“, např. správa podniková, nebo správa určitého sdružení či jiného subjektu. ̶ Veřejná správa - princip „co není dovoleno, je zakázáno“. Správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu. 3 Působnost orgánů veřejné správy - Orgán veřejné správy - subjekt, který má určitou organizační samostatnost, není pouze součástí jiného orgánu a má zákonem určenou vlastní pravomoc a působnost. Příslušnost orgánu veřejné správy představuje určení pravomoci a působnosti v konkrétní záležitosti. - Zákonem daná pravomoc - orgán při výkonu své činnosti může používat pouze takových prostředků a forem regulace, které určuje zákon. Působnost určuje, v jakých záležitostech mohou orgány veřejné správy svou pravomoc vykonávat. - Věcná působnost - jen pro určitou konkrétní záležitost, např. působnost ve věcech školství, financí apod. - Územní (místní) působnost - na jakém území může příslušný orgán vykonávat svou pravomoc - Časová působnost může být výjimečně dána také osobě, např. povahou funkce. - Povaha činnosti veřejné správy - vykonává různé druhy činností, některé jsou charakteristické pro veřejnou správu, jiné vykonávají především jiné orgány veřejné moci (např. moc soudní), - zejm. činnost iniciativní, organizační a kontrolní, - působí také při aplikaci práva, orgány veřejné správy mohou vydávat i tzv. interní normativní akty. 4 5 Státní moc ̶ Moc zákonodárná ̶ oprávnění vydávat zákony ̶ Parlament ̶ Moc výkonná ̶ exekutiva ̶ vláda a hlava státu ̶ Moc soudní ̶ justice ̶ nezávislé soudy Veřejná správa – státní správa Státní správa ̶ vždy povaha veřejné správy ̶ součástí výkonné státní moci ̶ může působit na realizaci moci zákonodárné ̶ orgány státní správy jsou vázány soudními rozhodnutími, současně výkonná moc disponuje určitými prostředky, zejm. vydává obecně závazné právní předpisy, které soudy ve své činnosti respektují. ̶ respektování principů vertikální hierarchie, nadřízenosti a podřízenosti, spojení s omezením autonomie rozhodování ̶ ve své činnosti vázáno obecně závaznými právními předpisy, interními normativními akty a individuálními pokyny vyšších orgánů státní správy k vyřízení určitých záležitosti ̶ aplikuje zákony, rozhoduje o konkrétních právech a povinnostech fyzických a právnických osob při výkonu správy, provádí státní politiku, sleduje státní zájmy 6 7 Veřejná správa - samospráva Samospráva ̶ představuje určité společenství, jehož členové si sami vedou své záležitosti, ̶ spravuje záležitosti určitého společenství, reprezentuje a vyjadřuje zájmy tohoto společenství, ̶ stát dohlíží u samosprávy nad dodržováním zákonů, ̶ v rámci výkonné moci - státní dozor nad samosprávou při výkonu veřejné správy z důvodů zajištění zákonnosti, s možností přenesení výkonu určitých funkcí státní správy na samosprávu, ̶ v rámci soudní moci - soulad samosprávného rozhodování se zákonem, ̶ základním předpokladem pro výkon veřejné správy samosprávou je svěření tohoto výkonu příslušnému samosprávnému orgánu zákonem, ̶ z hlediska výkonu funkcí veřejné správy se zásadně odlišuje především územní samospráva od jiných druhů samosprávy zájmové, profesní apod., ̶ pro územní samosprávu je charakteristické, že zpravidla plní i funkce veřejné správy. Výkon funkcí veřejné správy subjekty mimo státní správu a samosprávu je možný ve výjimečných případech. Technicko-organizační principy veřejné správy 8 ̶ zásady a organizační možnosti používané při budování veřejné správy jako celku i jejich subsystémů, případně jednotlivých orgánů ̶ účelem je vybudování efektivního fungování správy ̶ Základní principy: • Územní, věcný a funkční • Centralizace a decentralizace • Koncentrace a dekoncentrace • Monokratický a kolegiální • Volební a jmenovací 9 Princip územní, věcný a funkční ̶ Územní princip – vymezená působnost podle územního hlediska, kritériem je administrativní členění státu ̶ Věcný (odvětvový) princip – obsahová stejnorodost, resp. příbuzností agendy, kterou orgány vykonávají ̶ Funkční princip – specializace na konkrétní problematiku, vysoká koncentrace na řešenou oblast a vysoká odbornost 10 Princip centralizace a decentralizace ̶ Stupeň soustředění nebo rozdělení rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti (stupeň delegace) ̶ Centralizace – soustředění rozhodovacích funkcí u ústředních orgánů ̶ centrální složka má výhradní právo rozhodovat nebo ̶ právo rozhodovat mají i nižší složky, musí se však přesně řídit podle regulí a směrnic vydávaných centrem, tedy rozhodování provádějí, ̶ stupeň centralizace se snižuje delegováním pravomocí a odpovědnosti na nižší složky. ̶ Decentralizace - na nižší složky je delegováno větší množství pravomocí a odpovědnosti. ̶ orgány, na něž byly pravomoci delegovány jsou nezávislé na pravomoci ústřední – podléhají pouze dozoru ve vymezených oblastech. 11 Princip koncentrace a dekoncentrace ̶ nakolik jsou z prostorového pohledu správní činnosti vykonávány jedním nebo více orgány po linii horizontální a vertikální ̶ Horizontální linie - jak jsou na stejném stupni řízení soustředěny rozhodovací pravomoci. Koncentrace správní činnosti představuje soustředění určité správní činnosti u jednoho orgánu na stejné úrovni (nepodléhají jeden druhému) dekoncentrace představuje opak. ̶ Vertikální linie - soustředění nebo naopak rozdělení činností mezi jednotlivé úrovně správní organizace. ̶ Vertikální koncentrace a centralizace mají shodný význam ̶ Vertikální dekoncentrace a decentralizace se liší - při decentralizaci delegovaná jednotka funguje nadále nezávisle a řídí se pouze obecnými právními předpisy. Centrální orgán může pouze kontrolovat dodržování vymezeného rámce, a vztahy zde nemají charakter služební podřízenosti. 12 Princip monokratický a kolegiální ̶ vyjadřuje složení správního orgánu a způsob přijímání rozhodnutí ̶ Kolegiální (sborový) orgán – správní orgán, který přijímá a vydává rozhodnutí, má větší počet členů. Rozhodnutí jsou přijata hlasováním ve formě usnesení. Obvykle se pro platnost rozhodnutí vyjadřuje, aby při jednání a hlasování byl přítomen určitý počet členů správního orgánu (tzv. kvorum). To může být prostá většina, určitá kvalifikovaná většina apod. ̶ Monokratický orgán – častější ve státní správě, správní orgán představuje jeden odpovědný zástupce. Princip tkví v tom, že rozhodnutí vydává jedna osoba. ̶ Poradní sbory x odpovědnost vedoucího 13 Princip volební a jmenovací ̶ Jmenovací princip je ve veřejné správě pravidlem. Správní orgán je zde do funkce povoláván rozhodnutím jedné osoby. O volbu se jedná provádí-li obsazování funkce více osob. ̶ Volební princip se uplatňuje nejčastěji u samosprávy (např. pokud jde o starostu obce nebo některé akademické funkcionáře vysokých škol). Základní právní předpisy ̶ 1/1993 Ústava České republiky ̶ 2/1993 Listina základních práv a svobod ̶ 110/1998 o bezpečnosti České republiky ̶ 128/2000 o obcích (obecní zřízení) ̶ 129/2000 o krajích (krajské zřízení) ̶ 131/2000 o hlavním městě Praze ̶ 320/2002 o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů ̶ 181/1999 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Evropské charty místní samosprávy 14 Základní právní předpisy ̶ 526/1990 o cenách ̶ 265/1991 o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen ̶ 151/1997 o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) ̶ Finanční hospodaření ̶ 248/1995 o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ̶ 215/2004 o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje ̶ 227/1997 o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ̶ 72/2000 o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách) ̶ 211/2000 o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů ̶ 565/1990 o místních poplatcích ̶ 549/1991 o soudních poplatcích ̶ 257/1992 o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů ̶ 337/1992 o správě daní a poplatků ̶ 338/1992 o dani z nemovitostí ̶ 357/1992 o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ̶ 368/1992 o správních poplatcích (ve znění zákona č. 10/1993 Sb.) ̶ 586/1992 o daních z příjmů ̶ 235/2004 o dani z přidané hodnoty ̶ 190/2004 o dluhopisech 15 ̶ 563/1991 o účetnictví ̶ 254/2000 o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. ̶ 403/1990 o zmírnění následků některých majetkových křivd národního majetku ̶ 500/1990 o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby ̶ 92/1991 o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ̶ 171/1991 o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky ̶ 162/1992 o působnosti orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákonů č. 458/1990 Sb.,č. 528/1990 Sb. a č. 137/1991 Sb. ̶ 218/2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ̶ 243/2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ̶ 250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ̶ 457/2003 o státním rozpočtu České republiky na rok 2004 ̶ 64/1986 o České obchodní inspekci ̶ 87/1991 o mimosoudních rehabilitacích ̶ 513/1991 Obchodní zákoník ̶ 569/1991 o Pozemkovém fondu České republiky ̶ 77/1997 o státním podniku ̶ 95/1999 o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů ̶ 26/2000 o veřejných dražbách ̶ 364/2000 o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů ̶ 552/1991 o státní kontrole ̶ 166/1993 o Nejvyšším kontrolním úřadu ̶ 320/2001 o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) ̶ 420/2004 o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí ̶ 202/1990 o loteriích a jiných podobných hrách ̶ 231/1991 o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích ̶ 157/2000 o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů ̶ 219/2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ̶ 290/2002 o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů ̶ 166/2004 o převodu některého majetku, se kterým je příslušný hospodařit Česká správa letišť, státní podnik, z vlastnictví České republiky do vlastnictví některých krajů ̶ 65/1965 Zákoník práce Právní předpisy – další dotčené oblasti ̶ Doprava ̶ Hospodaření s byty ̶ Informatizace ̶ Krizové řízení a IZS ̶ Obrana státu ̶ Podnikání ̶ Regionální rozvoj ̶ Územní plánování a stavební řád, stavebnictví, nemovitosti a související předpisy ̶ Sociální politika ̶ Soudnictví ̶ Statistika ̶ Všeobecná správa ̶ Zdravotnictví ̶ Zemědělství ̶ Životní prostředí ̶ Různé (pohřebnictví) 16 Mapa krajů a okresů ČR 17 Zdroj: top.cz 18 Mapa ORP Zdroj: wikipedie.org 19 Současný stav 14 krajů 76 okresů 388 obcí s pověřeným obecním úřadem 205 ORP 6254 obcí Management ̶ management je proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů, ̶ proces systematického plánování, organizování, rozhodování, vedení lidí a kontroly, ̶ proces koordinace zdrojů za účelem dosažení vytyčeného cíle. Co musíme vědět… ̶ Cíl manažerů je vždy stejný ̶ Řízení je spojeno s produktivitou ̶ Manažeři na všech stupních uskutečňují v rámci managementu tyto činnosti: plánování, organizování, vedení, personalistiku a kontrolu. ̶ Management je různě aplikován v různých druzích institucí a organizací. ̶ Management je aplikován manažery na různých řídících úrovních. ̶ Manažeři jsou odpovědni za realizaci činností umožňující takovou práci jednotlivců, která co nejlépe přispěje ke skupinovým cílům. Management – nezbytná součást každé organizace. Řídící funkce Top man. Střední man. Nejnižší manažeři Plánování VedeníOrganizování Kontrola Manažerské dovednosti ̶ Technické dovednosti ̶ Lidské dovednosti ̶ Koncepční dovednosti ̶ Projekční dovednosti Vztah dovedností a manažerské úrovně Top man. Střední man. Nejnižší manažeři Technické dovednosti Lidské dovednosti Koncepční a projekční dovednosti Cíle manažerů a organizací ̶ Manažeři vytváří takové prostředí, ve kterém mohou lidé dosahovat skupinových cílů při minimální spotřebě času, peněz, materiálu a minimální osobní nespokojenosti. ̶ Cílem organizací výrobních/poskytování služeb je především ziskovost, růst hodnoty, dosahování vysoké produktivity tím, že věnují velkou pozornost potřebám svých zaměstnanců apod. ̶ Cílem organizací veřejné správy je poskytování a řízení veřejných služeb a zajišťování záležitostí ve veřejném zájmu efektivně, kompetentně, funkčně a informovaně. Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 Řízení: věda nebo umění ̶ Řízení stejně jako ostatní činnosti je umění. Je to „vědět jak “. ̶ Řízení je také věda – organizovaná znalost. Řízení uplatňuje vědecký přístup. Vědecký přístup Specifika Specifika Specifika Koncepce Vědecké metody PrincipPrincipPrincip Teorie Procesní přístup Schéma vazeb v procesním modelu Vliv realizačního týmu a okolí Transformace Vstupy které zároveň představují Výstupy předchozího procesu Výstupy které zároveň představují Vstupy následujícího procesu Předchozí proces Sledovaný proces Následující proces Procesní přístup ̶ Vstupy - mohou zahrnovat lidi, kapitál, manažerské dovednosti, technické znalosti a dovednosti ̶ Transformace - úkolem manažerů je účinně a efektivně přeměnit vstupy do výstupů ̶ Komunikační systém: ̶ Komunikace integruje manažerské funkce ̶ Komunikace je nezbytná při výběru, oceňování a školení manažerů ̶ Propojuje firmu s vnějším prostředím ̶ Je nezbytná při obchodní činnosti ̶ Pomáhá získávat informace o konkurenci ̶ Výstupy - výstupem jsou výrobky, služby, zisky, integrované cíle, uspokojení zákazníka apod. Funkce manažerů ̶ Plánování ̶ Zahrnuje výběr úkolů, cílů a činností potřebných pro jejich dosažení. ̶ Jakýkoliv reálný plán není možné sestavit bez rozhodování. ̶ Organizování ̶ Organizování je ta část řízení, která zahrnuje zřízení účelné struktury rolí pro lidi, kteří jsou v dané organizaci. ̶ Smyslem organizační struktury je pomáhat při vytváření prostředí pro lidský výkon. ̶ Personalistika ̶ Personalistika zahrnuje zaplňování a udržování zaplněných pozicí v organizaci. ̶ Vedení ̶ Vedení je ovlivňování lidí tak, aby byli prospěšní organizaci a napomáhali dosahování skupinových cílů. ̶ Kontrola ̶ Kontrolování zahrnuje měření a korekci provedení jak individuálních, tak i celkových aktivit organizace, s cílem dosáhnout jistoty, že budou v souladu s plánem. Koordinace – podstata managementu ̶ Koordinace je potřebná pro dosažení harmonie mezi úsilím jednotlivců k dosažení skupinových cílů. ̶ Každá z manažerských funkcí přispívá určitým způsobem ke koordinaci. Zápatí prezentace32 Typy řízení ve VS ̶ Strategické řízení ̶ Operativní řízení ̶ Procesní řízení ̶ Projektové řízení Zdroje, doporučená literatura ̶ Hrabalová, S. a kol. Metody a nástroje řízení ve veřejné správě. Brno, 2005. ̶ Hendrych, D. Správní věda, 3. vydání, C. H. Beck, 2009. ̶ Blažek, L.: Management. Grada, 2014. ̶ Švecová, L., Veber, J.: Produkční a provozní management. Grada, 2021. ̶ Veřejná správa v ČR 33 Děkuji za pozornost 34