Řízení a kontrola ve veřejné správě
Řízení rizik a krizový management ve VS
Martina Ondrouchová, martina.ondrouchova@econ.muni.cz
2
Rizika v řízení organizace
Nebezpečí (Hazard):
̶ Potencionální hrozba, že dojde k nepříznivé události s dopady na konkrétní skupinu "zájmů".
Riziko (Risk):
̶ Obvykle tento pojem označuje hodnotu pravděpodobné ztráty v měnových jednotkách,
popsanou spojitou nebo diskrétní veličinou, která může nabývat velmi širokého spektra
různých hodnot.
3
Řízení rizik (Risk management)
̶ Součást řízení ať už obecných aktivit, či zvlášť řízení
projektů.
̶ Jeho účelem je v předstihu poznat zdroje možných ztrát a
následně, cestou aktivní práce s rizikem, omezit
pravděpodobnost jejich vzniku a jejich závažnost na
přijatelnou hodnotu.
̶ Pro případ, že přes veškerá přijatá opatření ke škodám dojde,
připravit v předstihu soubor korekčních opatření.
4
Rizikové inženýrství (Risk Engineering) I.
̶ Jedná se o samostatnou, technicko ekonomickou disciplinu, jejíž působnost spočívá v
odborném řešení tří následujících problémových okruhů:
̶ Identifikace nebezpečí - jaká jsou potenciální, doprovodná nebezpečí.
̶ Rozbor scénářů nebezpečí - pokud se některé potenciální nebezpečí zrealizuje, k jakým
konkrétním nepříznivým událostem dojde .
̶ Ohodnocení nebezpečí - jaký bude dopad těchto nepříznivých událostí a jaká bude jejich
pravděpodobnost výskytu?
5
Rizikové inženýrství (Risk Engineering) II.
̶ Výstupem těchto tři problémových okruhů, které řeší základní operace
rizikového inženýrství, jsou následující složky:
̶ Scénář nebezpečí
̶ Pravděpodobnost výskytu scénáře nebezpečí
̶ Dopad
6
Rizika v organizaci
̶ Riziky v rámci projektu se rozumí nejisté případy nebo možné
situace s negativním dopadem na celkovou úspěšnost projektu,
dílčí výsledky projektu nebo jím zajišťované události, které mohou
způsobit nepředvídatelnou škodu.
̶ Vyskytují se u všech projektů, bez ohledu na jejich rozsah a
komplexnost, jak v segmentech průmyslu, výstavby, finančních
investic, tak v segmentech služeb či sociálně politických.
Zápatí prezentace7
Druhy rizik I.
̶ Rizika obchodní. Bude-li obchod definován jako proces vstupování do závazkových vztahů
a následné řízení realizace přijatých závazků, pak rizika obchodní souvisejí především s
kvalitou smluvních závazků a bonitou smluvních partnerů.
̶ Rizika technicko - technologická. Zahrnují celý rozsah rizik spojených s inovacemi
(zejména vyšších úrovní), až po běžné poruchy v provozu a návazných dodávkách a to z
nejrůznějších příčin (např. nekompatibilita, provozní nespolehlivosti, atp.).
̶ Rizika z vyšší moci (Force major), do kterých se zahrnují např. nebezpečí živelných
událostí (pohrom), ale také i jiných, např. havarijních situací (potopení lodi, havarie letadla
nebo kamionu), někdy (v zahraničí) označovaných také jako "čin boží" (Act of God).
8
Druhy rizik II.
̶ Rizika selhání lidí (odpovědnosti) z důvodu
̶ objektivních potíží (např. zdraví, rodinných problémů, atp.),
̶ nedbalosti,
̶ nedostatečné odbornosti,
̶ Rizika bezpečnostní jako jsou válečné konflikty, sociální, etnické a náboženské otřesy.
̶ Rizika finanční, která je vhodné pojímat jako primární ( vlastní) a sekundární (přenesená).
Primární jsou z tohoto pohledu rizika úvěrová, úroková, kurzovní, inflační, likvidní, odvisející
od vývoje na finančních trzích
̶ Další rizika
̶ z nedokonalosti vyjádření smluvních závazků
̶ z mentálních rozdílů etnických a sociálních skupin,
̶ ale také úmyslu škodit (trestné činy), atp.
̶ Především sem ale patří nezvládnutí role manažera projektu.
Druhy rizik III.
̶ Další možné členění rizik ve skutečném projektu z hlediska jejich zdrojů ve vazbě na
pracovní strukturalizaci projektu, je následující:
̶ z nedodržení plánovaných termínů,
̶ z nedodržení plánovaných nákladů,
̶ z nedodržení plánované kvality produktu.
̶ Členění rizik ve vazbě na životní cyklus projektu:
̶ v iniciačním období,
̶ v přípravném období,
̶ v realizačním období,
̶ v provozním období.
9
10
Řízení rizik jako efektivní práce s rizikem
̶ Řízení rizik je součástí řízení všech obecných aktivit, i řízení projektů speciálně. Jeho
účelem je v předstihu poznat zdroje možných škod (ztrát) a následně, cestou aktivní práce s
rizikem, omezit pravděpodobnost rizik a závažnost jejich dopadu na sledovanou skupinu
zájmů na přijatelnou hodnotu, cestou preventivních opatření.
̶ Pokud pak k realizaci rizik skutečně dojde, mít v předstihu připravený soubor korekčních
opatření, která by snížila skutečnou škodu.
11
Systém řízení rizik
̶ Identifikace nebezpečí
̶ Vyhodnocení nebezpečí
̶ Tvorba protirizikových opatření
̶ Monitorování rizik
̶ Riziko – nejistá negativní událost (ohrožení)
̶ Příležitost – nejistá pozitivní událost (přínos, zisk)
12
Proces řízení rizik
̶ Stanovení kontextu
̶ Identifikace rizik
̶ Analýza rizik
̶ Hodnocení rizik
̶ Ošetření rizik
̶ Monitorování a přezkoušení
̶ Komunikace a konzultace
13
Metody analýzy rizik
̶ Metody zabývající se analýzou rizik produktu projektu
̶ Metody zabývající se analýzou rizik managementu projektu
̶ Analýza rizika projektu – Risk Project Analysis (RIPRAN)
14
Krize
̶ Nepředvídatelný nebo obtížně předvídatelný průběh skutečností
po narušení rovnovážných stavů přírodních, technologických a
společenských systémů ohrožujících životy lidí, životní prostředí,
ekonomiku, hmotné statky státu a jeho obyvatelstva (Hálek, 2008)
̶ Určitá rozhodná chvíle, od které se v organizaci nepříznivě vyvíjí
výkonnost a tím je ohrožena její další existence (pokud nebude
včas řešeno)
15
Fáze krize
Fáze krize Potenciální Latentní Akutní Nezvládnutelná
Projev Běžné problémy Měkké symptomy Problémy s
likviditou
Platební
neschopnost
Řešení Řešení dobře a
částečně špatně
strukturovaných
problémů
Reakce na
symptomy a trendy
a odstranění příčin
Sanace Bankrot
Zdroj: Zuzák, 2004
16
Příčiny krizí
̶ Nedostatečné finanční řízení (nedostatečné vlastní zdroje, apod.)
̶ Nekvalitní management (chybějící strategie, vysoký podíl
operativní činnosti vrcholového managementu, neznalost
strategického řízení)
̶ Osobní selhání (přehnaná sebedůvěra, nekompetentnost)
̶ Nedostatky ve výkaznictví a evidenci
̶ Aj.
17
Skupiny rizikových faktorů
̶ Krize zaviněné samotným managementem (podíl na 40 – 50 % selhání zkoumaných
podniků)
̶ Nízká kvalifikace managementu a z toho plynoucí neadekvátní způsoby řízení
̶ Osobní zavinění (laxnost, chybné spekulace apod.)
̶ Krize vyvolané vnitřní ekonomickou strukturou (25 – 30 % případů)
̶ Podkapitalizace
̶ Vysoké náklady na cizí zdroje
̶ Nevhodná struktura výrobních faktorů
̶ Krize dané vnějším ekonomickým prostředím podniků (výskyt 20 – 30%
̶ Vývoj konkurence
̶ Úvěrová politika státu a bank
̶ Legislativní prostředí
̶ Působení vyšší moci (válečné konflikty, přírodní katastrofy, poruchy v dopravních
systémech, apod.)
Zdroj: Frýbert, 1995)
18
Druhy krizí
̶ Z hlediska původu:
̶ Vnitřní
̶ Vnější
̶ Z hlediska rozsahu
̶ Dílčí
̶ Globální
̶ Podle vývoje
̶ Pozvolná
̶ Náhlá
̶ Krize se může opakovaně vracet nebo být jednorázovou záležitostí
19
Krizové řízení
̶ Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon)
̶ Souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na
analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování,
organizování, realizace a kontrolu činností, které jsou prováděny v
souvislosti s řešením případné krizové situace
̶ Zvláštní opatření přijatá k řešení problémů krizí
20
Proces krizového řízení
̶ Předvídat, identifikovat a zabránit potenciální krizím
̶ Sestavit a řídit rychlé reakce týmu krizového řízení
̶ Vypracovat komplexní plán krizového řízení
̶ Porozumět a efektivně vyžívat mediální komunikace
̶ Vytvořit a rozvíjet dobré vztahy s médii
̶ Krizové řízení obsahuje:
̶ Zřízení směrnice, které definují, kdy vzniká krize, aby se mohl spustit potřebný reakční
mechanismus,
̶ Komunikace, která se vyskytuje ve fázi odezvy scénářů krizového řízení,
̶ Metody pro řešení krizí v podniku
21
Fáze krizového řízení
̶ Analýza ohrožení organizace – charakteristika příčin a symtomů
krize a jejich následné odstranění
̶ Stanovení krizové strategie – zvládnutí, omezení ohrožení nebo
odstranění rizik – volba směru
̶ Realizace opatření – dle vybraného směru
22
Zásady krizového řízení organizace
̶ Identifikace skutečných příčin krize
̶ Jmenování krizového managementu
̶ Krátkodobá centralizace a převzetí pravomocí do rukou krizového týmu
̶ Realizace komplexu ozdravných opatření
̶ Zajištění kapitálu pro revitalizaci činností
̶ Destrukce starých řídících vazeb
̶ Důraz na prognózování cash-flow očištěného o rizika
̶ Prvotní výběr podporovaných produktů a činností
̶ Tvrdé rušení nákladů nezvyšujících hodnotu produkce
̶ Radikální kroky pro odhalení vnitřních rezerv
̶ Řízení a hodnocení výsledků pouze podle čísel
̶ Zajištění včasných a přehledných podkladů pro řízení
̶ Po přechodnou dobu razantní personální politika bez výjimek
̶ Zavedení interních standardů
23
Plán krizového řízení
̶ Dokument, který upřesňuje, jaká opatření budou přijata vedoucími pracovník v případě, že
krize udeří
̶ Vymezuje možné řešení předvídatelných situací
̶ Určuje prostředky a zdroje, které jsou třeba ke zvládnutí krize
̶ Krizový zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení
̶ Nařízení vlády č. 462/2000 k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o
krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
̶ Tři části krizového plánu:
̶ Základní
̶ Operativní
̶ Pomocné části
24
Krizový management ve veřejné správě
̶ Krizové stavy se vyhlašují v případě vzniklých krizových situací (mimořádných událostí, které ohrožují ve značném rozsahu životy,
zdraví, majetek a životní prostředí). Krizové stavy jsou:
̶ Stav nebezpečí
̶ Nouzový stav
̶ Stav ohrožení státu
̶ Válečný stav
Válečný stav určuje a jeho vyhlašování upravuje čl. 43 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
Nouzový stav a Stav ohrožení státu se vyhlašují pro omezené nebo celé území státu. Podmínky a kompetence parlamentu a vlády pro
jejich vyhlášení, vymezení trvání nebo zrušení upravuje Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit pro území kraje nebo jeho část, jsou-li v případě živelní pohromy,
ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud
nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek
integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury.
Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje. Vymezení stavu nebezpečí a dále pravidla pro rozhodnutí o stavu nebezpečí, jeho
zveřejnění, trvání a zrušení včetně kompetencí vlády upravuje § 3 krizového zákona.
25
Krizový management ve veřejné správě
Krizový stav Vyhlašuje Pro území Nejdelší doba trvání
stav nebezpečí hejtman kraje celý kraj nebo část kraje 30 dnů (déle se souhlasem vlády)
nouzový stav Vláda ČR
celý stát nebo omezené území
státu
30 dnů (déle se souhlasem
poslanecké sněmovny)
stav ohrožení státu Parlament ČR na návrh Vlády ČR celý stát není omezeno
válečný stav Parlament ČR celý stát není omezeno
26
Zdroje, doporučená literatura
̶ Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O.: Management. Computer Press, 2006.
̶ Kašík, J., Michalko, M. a kol.: Podniková diagnostika. Tandem, 1998.
̶ Rais, R.: Specifika krizového managementu. Key Publishing, 2007.
̶ Synek, M.: Podniková ekonomika. C. H. Beck, 2006.
̶ Zuzák, R.: Krizové řízení podniku (dokud ještě není v krizi). Professional Publishing, 2004.
27
Děkuji za pozornost