10. DLOUHODOBÝ RŮST Bénassy-Quéré, A., Coeuré, B., Jacquet, P., & Pisani-Ferry, J. (2018). Economic policy: Theory and practice. Chapter 9: Growth Policies Obsah •Měření růstu a rozvoje •Růstové účetnictví •Stylizovaná fakta •Faktory růstu Úvod •Poptávkové politiky mohou být efektivní k vyrovnání krátkodobých cyklických oscilací či dokonce mít i menší dlouhodobé efekty (prevence hystereze) •Ovšem klíčem k prosperitě národů je dlouhodobý ekonomický růst a politiky, které jej podporují •Dlouhodobý růst je determinován dlouhodobou agregátní nabídkou (L, K, TFP) • Historie •Dlouhodobý ekonomický růst není zaručen •1913: HDP Argentiny na hlavu o 70% větší než ve Španělsku •1950: HDP Ghany na hlavu o 50% větší než Jižní Korea •1970: HDP Itálie na hlavu o 70% větší než Irska •2016: (HDP na hlavu) • Španělsko o 80% větší než Argentina • Jižní Korea 9x větší než Ghana • Irsko 2x větší než Itálie •Why nations fail? • Dopady dlouhodobého růstu •Přímé: vyšší příjmy •Nepřímé: širší přístup k veřejným statkům jako je zdravotnictví, školství, bezpečnost a infrastruktura •Jak jsou tyto přínosy rozdělovány závisí na rozdělení důchodů – role (ne)rovností •Růst sebou nese i negativní důsledky – enviromentální udržitelnost Otázky •Proč některé země rostou rychle a jiné pomalu? •Proč tempa růstu v Evropě a Japonsku na konci dvacátého století zpomalily? •Jako jsou zdroje ekonomického růstu? •Jakými politikami lze stimulovat/neškodit ekonomickému růstu Růst a přerozdělování •A rising tide lifts all boats (J.F.Kennedy) – but all boats are not lifted equally •Cíl zvyšování průměrného příjmu x snižování chudoby •Jaká jsou rizika porovnávání životní úrpvně (HDP na hlavu) pomocí parity kupní síly (PPP) •Co se nevejde do HDP → mimotržní a nepeněžní aktivity; délka života, přístup k veřejným službám, délka a kvalita volného času; externality •Od HDP na hlavu k produktivitě práce (viz tab.) Singapur a HongKong •Obě města bývalé britské kolonie; velké komerční přístavy; rozvoj průmyslu a finančnictví pro WWII; impresivní tempa růstu 1960-90 • Young (1992) argumentuje, že zdroje růstu byly velmi odlišné: •Singapur → akumulace kapitálu; TFP poklesla; obdoba CPE •HongKong → rapidní zvyšování TFP Stylizovaná fakta 1)Rychlý růst příjmů na hlavu je pouze nedávným fenoménem 2)Od začátku 21. století produktivita klesá 3)Celosvětově dochází ke konvergenci ekonomické úrovně 4)Zatímco nerovnost mezi zeměmi se pomalu snižuje, rostou nerovnosti uvnitř zemí 1) Rosteme pouze krátce Historie růstu •Před rokem 1400 svět prakticky nerostl, v období 1400 – 1800 docházelo pouze k mírnému růstu, zásadní zvrat pak přinesla průmyslová revoluce; •Je růst novým normálem nebo se po času vrátíme do časů růstové stagnace? •Zdroje růstu po roce 1820: průmyslová produktivita, změny v zemědělství, mezinárodní obchod; evropská světová ekonomika 2) Produktivita klesá Proč poklesla produktivita? •Celková produktivita výrobních faktorů dlouhodobě (od WWII) klesá. Proč? Vyčerpáváme možnosti růstu? •Proč se rozvoj počítačů a IT technologií nepropisuje více do statistik produktivity a růstu? •Proč produktivita v USA roste rychleji (klesá pomaleji) než v EU? 3) Konec velké divergence •V globalizovaném světě, kde jsou technologie dostupné všude, je možné očekávat konvergenci ekonomické úrovně zemí •V období 1870 – 2010 opravdu chudší země rostly rychleji než bohatší. Tento vývoj je v kontrastu oproti devatenáctému století a vzniku západního světa •Ovšem variabilita růstových trajektorií je stále velká (Japonsko a Uruguay) Typy konvergence •Ekonomové rozlišují dva komplementární typy konvergencí: •σ konvergence = snížení variability v úrovni příjmů mezi zeměmi → snížení směrodatné chyby (σ) příjmů zemí v průřezových datech •β konvergence = když chudší země rostou rychleji než bohaté Beta konvergence •Beta konvergence znamená, že čím nižší je počáteční HDPO na hlavu, tím vyšší je růst •Beta konvergence je nutnou podmínkou pro sigma konvergenci. •Opačně to ovšem neplatí. Beta konvergence neznamená, že všechny země skončí se stejným HDP na hlavu •Nedochází k celosvětové beta konvergenci, dochází ovšem ke konvergenci na úrovni OECD zemí Podmíněná konvergence •Konvergenční faktory mohou být geografické, institucionální , právní, politické či kulturní •Podmíněná konvergence znamená, že dvě země, které sdílejí shodné konvergenční faktory konvergují ke stejné úrovni HDP na hlavu •Srbsko tak například nemusí konvergovat k úrovni Německa, Slovinsko by však díky členství v EU a jejím benefitům mohlo •Skupiny zemí , kde probíhá beta konvergence (např. OECD) se nazývají konvergenční kluby. 4) Nerovnost – méně mezi státy; více uvnitř států •Jak jsou výsledky růstu a globalizace rozděleny mezi jednotlivce? •Na světové úrovni jsou dominantním determinantem příjmů výnosy z práce a kapitálu. Limitovaný vliv daní a transferů na jejich redistribuci •Kumulace vlivu příjmových a majetkových nerovností na ekonomiku a politiku - Piketty (2014). Milanovič (2016) Trendy v globální nerovnosti •Během posledních 200 let úroveň nerovnosti ve světě silně vzrostla. Proč? •Dochází v současnosti ke snižování úrovně nerovností? •Kdo získává a ztrácí na změnách v rozdělení příjmů? •Elephant curve – vznik světové střední třídy Obsah obrázku text, řada/pruh, diagram, Vykreslený graf Popis byl vytvořen automaticky Nerovnost mezi a uvnitř zemí •Globální úroveň nerovnosti se skládá z nerovnosti mezi zeměmi a uvnitř zemí •Narodit se do správné země – „citizenship premium“ UK, USA, CZ •Nerovnost mezi zeměmi je snižována konvergencí, nervnost uvnitř zemí začíná opět růst • Růstové teorie •Malthus → porodnost jako klíčový faktor růstu •Harrod – Domar model → konstantní proporce práce a kapitálu v produkční funkci •Solow model → růst ve stálém stavu závisí na růstu populace a exogenním technologickém pokroku •Endogenous growth theories → snaha vysvětlit tempa růstu endogenně (uvnitř) modelu • Faktory růstu 1)Externality 2)Kreativní destrukce 3)Mezinárodní obchod 4)Geografie a historie 5)Rozdělení důchodů 6)Instituce 1) Externality •Pokud jsou přítomny externality, potom společenské výnosy z kapitálu se liší od soukromých výnosů z kapitálu •Síťové externality (mobily, internet) •Learning by doing (know how, human capital) •Produkce veřejných statků, které zvyšují produktivitu → infrastruktura, vzdělávání, výzkum → které pak zvyšují i soukromou produktivitu • 2) Kreativní destrukce •Schumpeter (1942) → Velké inovace vedou k mizení starých řad produktů •Podnikatelé vymýšlejí inovace, které by jim přinesly výhody v konkurenčním boji a přinesly ekonomickou rentu. •Tyto renty jsou však ničeny úsilím jiných podnikatelů, které vymýšlejí nové inovace, za účelem likvidace cizích rent a vytvoření vlastních. •Ziskový motiv tak vytváří pobídky k inovacím •Příklady? Důsledky KD •Kreativní destrukce má zásadní důsledky pro HOPO → podpora uvadajících odvětví nemá smysl •Naopak úpadek starých odvětví a firem způsobený novými hráči by měl být podporován jako prostředek inovací a hospodářského růstu •Ovšem tato myšlenka předpokládá hladký přesun VF (především práce) z upadajících do rozvíjejících odvětví/firem •V kontinentální Evropě mobilita práce (jak geografická, tak sektorová) zůstává na nízké úrovni a je často spojena s výraznou ztrátou mzdy. •Navíc je často ztráta pracovních míst okamžitá, zatímco tvorba nových pracovních míst je pomalá •Tyto efekty způsobují, že realokace práce je sociálně bolestná a politicky kontroverzní Důsledky KD (2) •Ve vyspělých zemích je zhruba 1/3 růstu produktivity práce způsobena kreativní destrukcí mezi firmami a zhruba 2/3 kreativní destrukcí uvnitř firem •Demografie uvnitř firem (mladí x staří) se zdá být důležitým faktorem růstu •Vyšší intenzita (skutečné či potenciální) konkurence nutí k investicím •Staré firmy zvyšují produktivitu obvykle substitucí K za L. Nové firmy obvykle zvyšují TFP. •V EU a US jsou podobná tempa vzniku a zániku firem. Přeživší firmy však v USA rostou daleko rychleji • • • Inovace a diferenciace •Horizontální diferenciace → rozšiřování řady dostupných produktů (vylepšování, branding, reklama, obchodní liberalizace) •Vertikální diferenciace → kreativní destrukce, každý nový produkt posouvá hranici technologických možností a likviduje zastaralé produktové řady •Příklady VD → digitální a papírová fotografie; elektronika v automobilech Patenty •Trade off mezi dlouhou délkou trvání patentů (na podporu investic) a krátkou délkou trvání (na podporu diseminace znalostí) •Časová nekonzistence v tomto případě? → slíbit dlouhé patenty, pak je zkrátit •Úloha kritického množství uživatelů na prosazení se novinky •Proč se prosadila QWERT klávesnice? •Path dependency → historie ovlivňuje ekonomické volby; současná poloha je ovlivněna minulou trajektorií; obvyklé při síťových externalitách • 3) Mezinárodní obchod •V ekonomii se růstové modely a obchodní modely dlouho vyvíjely odděleně. •Kromě klasické výhody specializace (komparativní výhody), stimuluje mezinárodní obchod růst následujícími způsoby: 1.Vyšší konkurence 2.Přesuny znalostí 3.Zvětšování velikosti trhů 4.Outsourcing části produkčního řetězce 5. •Diskuzní otázka: Je problém, pokud zemi chybí přístup k moři? 4) Geografie a historie •Hotellingův model prostorové konkurence •Proč se tempa růstu liší napříč zeměmi a regiony? •Vliv geografických, kulturních a průmyslových faktorů •New economic geography – Krugman (1990) •Rostoucí výnosy z rozsahu a kritická masa uživatelů •Vícečetné rovnováhy, path dependency, history matters • Core – periphery model •Konflikt mezi odstředivými o dostředivými silami •Vliv dopravních nákladů (včetně kongescí) a efektů přelévání na míru koncentrace •Pokud dominují dopravní náklady → fragmentace; pokud dominují efekty přelévání → koncentrace •Přesun se filmový průmysl v USA přesunul z New Yorku do Hollywoodu? •Proč se Hong Kong a Singapur staly významnými finančními centry? •Proč se v posledních dekádách rozvinuly periferní země jako Finsko či Nový Zéland? •Proč zůstává subsaharská Afrika tak chudá? •Měly by vlády ovlivňovat lokační rozhodování firem? • 5) Rozdělení důchodů •Vzájemný vztah mezi rozdělením důchodů a hospodářským růstem je předmětem dlouhé debaty •Kuznetsova teorie (1955) – ꓵ křivka – nerovnost je nízká ve velmi chudých (Afrika) a velmi bohatých zemích (Evropa), ale vysoká v těch mezi (Latinská Amerika). V důsledku této teorie by země procházející ekonomickým rozvojem měly čelit dočasnému zvýšení nerovnosti •Empirické potvrzení je nejednoznačné, a Kuznetsovova křivka spočívá na nejasných teoretických základech. •Funguje maximálně jako slabá empirická regularita (Barro, 2000) Kreativní destrukce a nerovnost •Kreativní destrukce může přispívat k růstu nerovnosti mezi skupinami obyvatel/regionů •Globalizace snižuje výnosy z málo kvalifikované práce ve vyspělých zemích •Rust belt v USA → pociťovaná ztráta statusu modrých límečků V USA a její dopad na volební chování a politiku Vliv nerovností na růst (pozitivní) •Nerovnost jako důsledek tržního ohodnocení individuálního úsilí, znalostí, inovací a postoupeného rizika? •Nerovnost obvykle zvyšuje míru úspor (bohatí více spoří) → a míru produktivity? •Pokud rozdíly v příjmech reflektují rozdíly ve vzdělání → mohou stimulovat růst zájmu o vzdělání • Vliv nerovností na růst (negativní) •Nerovnosti v příjmech se mohou transformovat do nerovnosti v příležitostech (poverty traps) •Příjmová nerovnost může vést k politické nestabilitě (nepokoje, revoluce), které zvyšuje nejistotu a odrazuje od dlouhodobých investic •V demokratických zemích může nerovnost vychýlit politickou rovnováhu ve prospěch přerozdělování na úkor pobídek k tvorbě bohatství (progresivní zdanění) •Nerovnost může oslabovat podporu pro instituce podporující růst, jako jsou ekonomická otevřenost, či sama podstata tržní ekonomiky • Empirie •Negativní vliv nerovnosti na růst v rozvojových a pozitivní vliv v rozvinutých zemích? •Výsledky empirických studií jsou nejednoznačné v prokázání vlivu nerovností na růst •Novým směrem zkoumání může být identifikace vlivu nerovností na konkrétní faktory hospodářského růstu • Instituce •TFP závisí obecně na faktorech, které zvýší produktivitu práce, kapitálu a jejich kombinaci •Významnými determinanty je kvalita práva a regulace, obsah zákoníku práce, vymahatelnost práva a kontraktů (= instituce) •D. North: Instituce = lidmi vytvořená omezení, které strukturují lidské interakce (formální, neformální, vynutitelnost) Determinanty institucí •Právní tradice Francie (civil law) a Británie (common law) v jejich bývalých koloniích •Je lepší/bezpečnější investovat v Rusku, Číně nebo Indii? A proč? •Vzdálenost od hranice technologického pokroku → pokud je velká (stačí napodobit); pokud malá (role inovací, rizika, financí) •Význam pružných institucí; World Governance Indicators •Jaká je kauzalita vztahu Instituce ↔ Růst Rule of law Kvalita regulace Diskusní otázka •Jaká jsou hlavní faktory a brzdy dlouhodobého ekonomického růstu v ČR?