11. RŮSTOVÁ POLITIKA Bénassy-Quéré, A., Coeuré, B., Jacquet, P., & Pisani-Ferry, J. (2018). Economic policy: Theory and practice. Chapter 9: Growth Policies Úvod •Zvýšení dlouhodobého růstu (na rozdíl třeba od cenové stability) je komplexním cílem, vyžadujícím souhru řady cílů prováděných řadou vládních institucí •Jak toho dosáhnout? Jak doporučit a provádět růstové politiky, aby se nestaly pouhým nepřehledným seznamem zbožných přání? •OECD: Going for Growth (vzdělání, trh práce, penze, regulace, soutěžní politika, mezinárodní obchod) • • Europe 2020 •Strategie Evropské Unie na roky 2010 – 2020, která měla dosáhnout překonání důsledků finanční krize a transformaci Evropy do podoby „smart, sustainable and inclusive“ • •CÍLE: •Zaměstnanost: 75% ve věkové skupině 20-64 x •Věda: 3% HDP x •Klimatická změna: 20/20/20 (20% snižení emisí; 20% podíl obnovitelných zdrojů; energetická efektivnost zvýšena o 20%) OK •Vzdělání: max. 10% předčasně opouštějících vzdělávací systém a 40% s VŠ diplomem OK •Chudoba: → snížení počtu lidí v chudobě o 20 miliónů x • Časový horizont •Stabilizační x Růstová politika → výstup dnes x výstup zítra •Politicko-ekonomický cyklus → jak přimět politický systém, aby prováděl politiky, které mají náklady v krátkém a benefity v dlouhém období? •Vazby mezi krátkým a dlouhým obdobím (dobrá/blbá nálada a investiční optimismus; hystereze nezaměstnanosti, kreativní destrukce) •Je krátkodobá volatilita výstupu dobrá nebo špatná pro dlouhodobý hospodářský růst? • • Teoretické základy Růstové politiky (přehled) 1.Zvýšení nabídky práce 2.Rozvoj a regulace finančních trhů 3.Podpora růstu TFP 4.Překonávat důsledky vzdálenosti a historie 5.Výběr priorit 1) Zvýšení nabídky práce •Míra pracovní participace (podíl pracujících na populaci v produktivním věku) v roce 2015 dosahovala 60% v Turecku a jižní Africe a 80% ve Švédsku, Švýcarsku a na Islandu •Země s nižšími mírami pracovní participace mohou jejím pouhým zvýšením výrazně zvýšit svoji ekonomickou úroveň •Výrazné rozdíly v míře pracovní participace lze identifikovat především u žen, mladších a starších pracovníků Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Písmo, řada/pruh Popis byl vytvořen automaticky Počet odpracovaných hodin •Rozdíly v počtu odpracovaných hodin mohou částečně odrážet rozdíly v preferencích (práce/volný čas) •Ovšem jejich značná část může být také připsána nedobrovolným důsledkům hospodářských politik (ženy a návrat po mateřské; studenti a práce na částečný úvazek; starší pracovníci a penzijní pobídky) •Existuje tak prostor pro vylepšení veřejných politik, aby lépe stimulovaly nabídku práce • Rozvojové a vyspělé ekonomiky •Rozvojové ekonomiky → v rozvojových ekonomikách je důležité zvýšit nabídku práce ve formálním sektoru ekonomiky na úkor neformálního (nízká produktivita, neplacení daní, žádná sociální ochrana) •Vyspělé ekonomiky → populace v produktivním věku stárne a zmenšuje se. Vyšší nabídka práce by měla pomoci vyrovnat se s důsledky populačního stárnutí a stimulovat pobídky k růstu (penzijní reformy a reformy na trhu práce) Dlouhodobé zvýšení nabídky práce •Růst porodnosti? → Měl by být růst porodnosti podporován jako opatření na dlouhodobou podporu nabídky práce v ekonomice? Jakým způsobem? (finanční pobídky x podpora předškolních zařízení) •Růst imigrace? → Měla by být imigrace podporována jako způsob růstu nabídky práce? Jaký typ pracovní migrace? Jak se vyrovnat s politickými důsledky migrace? 2) Rozvoj a regulace finančních trhů •Dobře fungující finanční trhy mají významný dopad na růst, protože efektivně přeměňují úspory domácností na produktivní investice firem. Převodními mechanismy jsou: 1)Snížení nákladu kapitálu 2)Stimulace úspor 3)Lepší alokace kapitálu 2.1 Snižování nákladů kapitálu •Investiční rozhodování firem závisí na rozdílu mezi mezní produktivitou kapitálu a jeho náklady •Náklady kapitálu = úroková míra + míra depreciace kapitálu •Monetární politika → úroková míra •Regulace bank a finančních trhů → vliv na náklady kapitálu •Daně → ovlivňují výnosy různých typů úspor 2.2 Stimulace úspor •V Solowově modelu závisí GDP na hlavu ve stálém stavu pozitivně na míře úspor •Pokud se kapitál pohybuje volně mezi zeměmi, potom domácí investice nejsou omezeny domácími úsporami •Ovšem empirie ukazuje, že domácí úspory a investice jsou korelovány (volný pohyb kapitálu není dokonalý?) •Vzniká tak prostor pro vlády ovlivňovat domácí míru úspor •Penzijní reforma → přechod na fondový penzijní systém je způsob, jak vynuceně zvýšit míru úspor; může vést k přehnaným úsporám a investicím, pokud jsou již před tím vysoké Měla by vláda stimulovat míru úspor? •Netrpěliví politici preferují spotřebu před úsporami, hloupí politici preferují obojí současně •Jak určit optimální míru úspor ekonomice? Máme v ČR míru úspor moc nízkou nebo moc vysokou? •Finanční inovace a míra úspor → snižuje rozvoj hypoték míru úspor? Je to důvod nízké míry úspor v USA a UK? Jaké byly příčiny světové finanční krize v roce 2008? 2.3 Lepší alokace kapitálu •Vlády také mohou přímo ovlivňovat alokaci úspor a investic (měly by to dělat?) •K dispozici mají: -Přímé přidělování úvěrů → (CPE, rozvojové ekonomiky, státní banky) -Daňovou politiku → výnosy obligací, akcií a dalších finančních produktů; investiční pobídky, odpisová politika; daňové odpočty -Regulační politiku - Integrace finančních trhů •V Evropě vedlo zavedení eura k rozvoji přeshraniční integrace finančních trhů. Došlo k unifikovanému peněžnímu trhu a v důsledku krize 2008 také k k vylepšení celoevropského regulačního rámce •Ovšem finanční trhy v Evropě jsou stále dominantně národní, což blokuje efektivnější působení konkurence a plné využití úspor z rozsahu, což by se obojí mohlo promítnout do nižších cen finančních služeb •Jsou schopny evropské banky a finanční instituce dobývat rentu na úkor evropských firem a domácností? 3) Podpora růstu TFP •V dlouhém období je růst HDP na hlavu determinován růstem celkové produktivity výrobních faktorů •Růst TFP lze stimulovat ve třech základních oblastech: •3.1 Zlepšování institucí •3.2 Investovat do vzdělání, vědy a infrastruktury •3.3 Zlepšovat fungování trhů 3.1 Vylepšování institucí •Kvalita právního prostředí (nezávislá justice k vynucování soukromých kontraktů; boj s korupcí; omezování red tape; transparentní informace •Účinná regulace trhů (soutěžní politika; bankovní regulace; ochrana spotřebitele) •Makroekonomická stabilita (nezávislá centrální banka; fiskální pravidla a instituce) Jak konkrétně postupovat? •Neexistuje jednotný, závazný postup, jak tato obecná pravidla implementovat v konkrétní zemi •Různé země mají různé výchozí podmínky a jiné institucionální prostředí a liší se též v názoru na klíčovou otázku, jaká by měla být role státu v hospodářství •Různé země potřebují různé scénáře – neexistuje jedno řešení pro všechny Washingtonský konsenzus (1990) 1)Fiskální disciplína 2)Reorientace veřejných výdajů 3)Daňová reforma 4)Finanční liberalizace 5)Unifikované a tržní měnové kurzy 6)Obchodní liberalizace 7)Otevřenost vůči FDI 8)Privatizace 9)Deregulace 10) Ochrana vlastnických práv 11) Rozšířený W. konsenzus (2006) •11) Corporate governance •12) Boj s korupcí •13) Pružné trhy práce •14) WTO dohody •15) Finanční standardy •16) „Opatrná“ liberalizace kapitálového účtu •17) Režim měnového kurzu •18) Nezávislá CB/cílování inflace •19) Sociální záchranná sít •20) Cílená redukce chudoby Diskusní otázka •Jaké přínosy a náklady přinesla implementace Washingtonského konsenzu při transformaci postkomunistických zemí? 3.2 Investovat do vzdělání, vědy a infrastruktury •Vlády všude na světě mají významnou roli v akumulaci lidského kapitálu, vědy a infrastruktury → protože produkují významné pozitivní externality •Nástroje mohou být přímé (veřejné financování) a/nebo nepřímé (pobídky soukromému sektoru na podporu prorůstových investic) Vzdělání •Mikroekonomický vliv vzdělání na výši mzdy je obtížné měřit. Proč? •Na makroekonomické úrovni se tento vztah identifikuje lépe: Barro (2001) → dodatečný rok vzdělávání zvyšuje střednědobé tempo růstu o 0,44% •Rozvojové země → velký vliv základního vzdělávání; OECD země → velký vliv VŠ vzdělávání (vliv vzdálenosti od technologické PPF) • Rozdíly ve vzdělávání •WB (2012): gramotnost dospělých: 69% v Maroku; 80% v Tunisku •OECD (2015): ve věkové skupině 25-64 podíl lidí s VŠ diplomem → 18% Itálie; 35% Španělsko •Výdaje na terciální vzdělávání (2013): 1,2% HDP (0,2% soukromé) v Německu; 2,6% HDP (1,7% soukromé) v USA a 1,6% HDP (1,0% soukromé) v Japonsku • Jak zkvalitnit Evropské Univerzity? •Zvýšit objem financování je pouze jedním z faktorů jak zlepšit kvalitu fungování univerzit •Druhým faktorem je kvalita řízení, která by měla zabezpečit silnější pobídky k dosahování vyšší kvality ve výuce i výzkumu •Třetím faktorem by mohla být silnější konkurence mezi univerzitami v Evropě Věda a výzkum Veřejná infrastruktura •Na co produkovat zboží, když není jak jej dopravit na trh? •Ekonomický rozvoj vyžaduje patřičnou infrastrukturu, jako jsou školy, nemocnice, silnice, železnice, rozvody vody, elektřiny, plynu, telekomunikace, kanalizační systém, atd… •Budování těchto infrastruktur je často financováno z veřejných zdrojů (přirozené monopoly, externality, vysoké náklady) Veřejné projekty •Bílý slon = projekt, který má vysokou politickou atraktivitu, ale zápornou čistou hodnotu •Příklady? •Klíčová role pečlivých hodnocení veřejných projektů, a to jak před, tak po realizaci •PPP = cesta, jak spojit veřejné a soukromé financování? • 3.3 Zefektivnit fungování trhu práce •Pro dobře fungující ekonomiku a společnost je důležité optimální párování uchazečů o práci a volných pracovních míst •Čím rychlejší je párování, tím se zkracuje doba „bez práce“, čím je efektivnější párování nabídky a poptávky, tím se zlepšuje produktivita práce •Tyto dva cíle mohou být v rozporu. Rychlé párování nemusí být nutně „dobré“ párování •Jak dlouhá má být podpora v nezaměstnanosti? → krátká (USA); dlouhá (EU) Flexicurity •V Evropě bylo tradičním modelem stabilní zaměstnání (job security). Tento koncept je nabouráván dynamickými změnami v podnikovém sektoru •Skandinávské země → flexicurity → zaměstnancům se již nenabízí stabilní zaměstnání, pokud ale skončí jako nezaměstnaní, nabízí se jim velkorysé dávky v nezaměstnanosti a řada rekvalifikačních podpor. •Dávky jsou podmíněny aktivním hledáním práce, ale v případě potřeby mohou být poskytovány dlouho •Tento model je nákladný (náklady na politiky trhu práce – Dánsko 4%HDP; Švédsko – 2,5% HDP; USA – 0,5%), ale poměrně efektivní při zvyšování kvality párování na trhu práce 3.4 (De)regulace produktových trhů Méně regulace? •Při liberalizaci trhů dochází k dilematům → více konkurence x podpora národních šampionů •Jaký je vztah mezi intenzitou konkurence a mírou inovací (ꓵ vztah?) •Odstraňování bariér vstupu do odvětví → umožnit konkurenční ceny a talk na kvalitu •Jak regulovat síťová odvětví? • 4. Překonávat důsledky vzdálenosti a historie •Růstovou politiku jsme dosud analyzovali na úrovni zemí. Regionální rozložení růstu a bohatství je taktéž důležité •Regiony a města bohatnou/chudnou odlišným tempem. •Jaká má být role regionální politiky? Může regionální politika vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými regiony? Jsou tyto politiky efektivní? •Strukturální fondy EU → 54 mld. EUR (2017) Ekonomická geografie •Core/periphery model. Tenze mezi aglomeračními a disperzními silami •Ekonomické jádro EU leží na geografické ose od severní Itálie přes Německo do Holandska. Nejbohatší státy USA leží na pobřeží a u hranic •Silný proces ekonomické konvergence k ekonomické úrovni svých regionálních sousedů • • Politická dilemata •Ekonomická koncentrace vede k vyššímu HDP na hlavu pomocí efektu blízkosti (Praha). Tento růst může být pak daňově redistribuován do regionů → akceptace aglomeračních sil •Ovšem ekonomické vylidňování chudších regionů může vytvářet řadu sociálně-ekonomických problému a vytvářet negativní postoje obyvatel (voličů) v regionech •Jak podpořit rozvoj chudších regionů, bez ohrožení aglomeračního procesu? • Dopravní politika? •Jednou z možností je zlepšit dopravní dostupnost chudších regionů (infrastruktura, dotace na provoz) •Ovšem snížené dopravní náklady mohou také vést ke zvýšení koncentrace díky snazší realokaci pracovní síly •TGV Francie → rychlovlaky ve Francii vedly ke koncentraci ekonomické aktivity v oblasti Paříže, protože umožnily bydlet v regionech a pracovat v Paříži. •Je to ekonomicky efektivní, vytváří to ale geografické disparity. Dotace •Je možné pomáhat chudším regionům pomocí dotací z centra •Může to však vytvářet kulturu závislosti a prohlubování geografických disparit •Jinou možností je podpora difuze myšlenek, idejí a nápadů z centra do regionů •Příklady: Mají smysl regionální univerzity? Je smysluplné rušení malých poboček pošt? Mají smysl malotřídky? • Vnější a vnitřní periferie ČR Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Prezidentské volby ČR 1. kolo; Pavel x Babiš Mapa exekucí ČR Počty exekucí Hospodářská politika •Otevřít domácí ekonomiku zahraničním trhům → realizovat přírůstky produktivity dané specializaci •Přesvědčit ekonomické agenty, že budoucí zisky ospravedlňují současné investice •Potenciály a rizika „big push strategies“ → příklady: VRT; industrializace, Great Leap Forward … • 5. Výběr priorit •Jaký je tedy recept na dlouhodobý ekonomický růst? •Jsou růstové strategie jednotlivých zemí idiosynkratické? •Politiky → Růst (co funguje a co ne? Jak to vyhodnotit? Jaký časový rámec zvolit?) •Úspěšná růstová strategie vyžaduje stanovení priorit. Politický kapitál je vzácný a je nutné se na něco koncentrovat •Identifikovat rozpory mezi individuálními a společenskými benefity a pracovat na jejich odstranění • Politický program •Nejúčinnější by bylo vyřešit všechny problémy naráz, to však není realistické ani politicky, ani organizačně •Politická omezení – rozložení výherců a poražených jednotlivých vládních politik → a jejich dopad na volební chování •Proč velmi často nejsou implementovány prospěšné reformy? •Design politik a kvalita hospodářsko-politického systému je klíčovým faktorem • OECD: Doporučení pro ČR (2023) •STABILITY •Maintain a tight monetary policy stance until inflation is firmly on the path towards the 2% target. •Start fiscal consolidation while providing targeted support to households and firms if needed. OECD: Doporučení pro ČR (2023) •SUSTAINABILITY •Prepare a more ambitious and credible medium-term fiscal consolidation plan •Strengthen tax revenues, including through more progressive personal income taxation •Shift towards real estate, consumption and environmental taxes, and reduce social security contributions •Continue to raise the statutory and minimum early retirement ages and link them to life expectancy •Continue efforts to fight corruption. • •LABOR MARKET •Keep expanding the supply of affordable and high-quality childcare facilities. Lower untargeted family cash benefits and gradually reduce the maximum duration of parental leave. •Increase the duration of initial work permits to five years for highly skilled migrants and offer immediate temporary residence and work rights for accompanying family members. •Introduce explicit and objective criteria in the funding formula for schools to further address inequalities and disadvantage •Offer better career paths to teachers and increase incentives for high-quality teachers to work in remote areas. •Modernise VET education, by modernising curricula, strengthening core skills, involving employers more closely and better adapting it to adult learning. •CLIMATE •Upgrade the grid and provide adequate incentives for scaling up renewable and low-emission energy capacity and boosting energy efficiency. •Keep commitments to phase out coal from the energy mix by 2033. •Introduce an explicit carbon price (with a pre-announced price trajectory) to cover all emissions for sectors outside the EU ETS. •Strengthen incentives for installing efficient green heating technologies in residential buildings. Scale up investments into energy efficiency retrofits of buildings. •Streamline permitting processes for renewable investments and simplify regulations and processes in construction and spatial planning. •Expand active labour market policies - including targeted training and reskilling programmes - to help displaced workers find jobs more quickly and to effectively match jobseekers with emerging opportunities