12. Ekonomický rozvoj A. Venables (2017): Using Natural Resources for Development: Why Has It Proven So Difficult? Úvod •Využít bohatství přírodních zdrojů k ekonomickému rozvoji zní přímočaře •Země vybavená přírodním bohatstvím (ropa, vzácné kovy) je může transformovat na lidský a fyzický kapitál a stimulovat tak dlouhodobý ekonomický růst •Tato strategie zní velmi lákavě především pro kapitálově chudé země •Ve skutečnosti se ukázalo, že dosáhnout ekonomického růstu tímto způsobem je velmi obtížné •Proč? Problémy •Kromě období silného cenového růstu komodit, byl obecně ekonomický růst v zemích se silným přírodním bohatstvím nižší než ve zemích bez něj •Někteří autoři dokonce pracovali s pojmem „resource curse“ k označení neuspokojivých ekonomických výsledků zemí jako je Bolívie, Nigerie či Venezuela • Produkce •Úspěšné využití neobnovitelných přírodních zdrojů vyžaduje několik stupňů produkčního řetězce: 1) průzkum 2) těžba 3) zpracování 4) vývoz •Výnosy z těžby se pak rozdělují mezi investory, vládu a ostatní stakeholdery •Existuje zde silný tlak na utracení příjmu na současnou spotřebu namísto investic do dlouhodobě produktivních aktiv •I když je v některých případech vnímána potřeba investic do domácích projektů, ty ho mohou být obtížné na identifikaci a realizaci Holandská nemoc •Dalším problémem je skutečnost, že silné vývozy komodit zhodnocují měnový kurz a vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti ostatních vývozních sektorů dané země •Pokud se tak stane, země je závislá na jednom silně volatilním zdroji příjmů a tato volatilita může destabilizovat makroekonomickou rovnováhu dané země (Ne)stabilita •Podzemní minerály a nerosty jsou skoro všude (kromě USA) vlastnictvím vlády •Jejich objevení, těžba, zpracování a export jsou komplexní a vyžadují dostatečnou kvalitu vládnutí •Řada rozvojových zemí má však slabé a nefunkční vlády, které jsou navíc oslabovány politickými silami, které jsou vyvolány příjmy z prodeje nerostného bohatství Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky Fakta •IMF označuje 51 zemí (populace 1.4 mld) jako bohaté na zdroje •Metodika je založena na kritériu alespoň 20% exportů či 20% fiskálních příjmů z neobnovitelných přírodních zdrojů •Ve 25 těchto zemí představují přírodní zdroje ¾ exportů; ve 20 z nich více jak ½ vládních příjmů •Zaměření tohoto článku je primárně na nízkopříjmové země, bohaté na nerosty Souvislosti •Mezi ostatní vysokopříjmové země bohaté na zdroje patří především Norsko a ropné emiráty (co USA, Rusko, Kanada a Austrálie?) •Zavilost na příjmech a exportech z komodit je obzvláště silná u producentů ropy •Problémem je také míra úspor, které je u těchto zemí nízká a negativně korelovaná s rentami z přírodních zdrojů! Růst •Obecná růstová výkonnost těchto zemí byla obvykle slabá, s některými výjimkami (Botswana, Malajsie, Chile) •Některé studie dokonce identifikují negativní vztah mezi vybavenosti přírodními zdroji a růstem HDP na hlavu → 10% zvýšení podílu exportů surovin na HDP sníží růst HDP na hlavu 0,94 procentního bodu ročně •Negativní efekt surovin na růst lze identifikovat pouze u zemí s nízkou kvalitou institucí •Na subnárodní (lokální) úrovni má těžba pozitivní dopad na růst, zatímco rozdělování rent negativní efekt. •V 21. století se výkonnost těchto zemí o něco vylepšila → vysoké ceny komodit, obchod s Čínou • Volatilita •Dalším problémem je vysoká volatilita komoditních cen (ropy) •Volatilita komoditních cen → volatilita vládních příjmů → volatilita vládních výdajů •Vyhlazování těchto cyklů je obtížné •Vládní výdaje v těchto zemích jsou pak silně cyklické ve vztahu k hospodářskému cyklu • Těžba nerostů •Objevení nalezišť nerostů a příprava zahájení těžby jsou technické náročné disciplíny •Obvykle jsou provozovány zahraničně vlastněnými firmami s dostatečným know-how •Hostitelská země by měla nastavit regulační a fiskální rámec, v rámci kterého tito investoři mohou dosáhnout normální míry zisku •Příjmy nad rámec normální míry zisku by měly připadnout vlastníku zdroje – hostitelskému státu Regulace •Nastavení regulačního a fiskálního režimu není jednoduché → v případě neúspěchu hrozí odchod investorů a pokles příjmů •Udělování licencí by ideálně mělo být transparentní, konkurenční a mělo by zajistit vysoký podíl příjmů ve prospěch hostitelského státu •Aukce mohou být nápomocny; v případě dominantního provozovatele přímé jednání (DeBeers a Botswana) •V řadě případů jsou však licence přidělovány netransparentně a korupčně Rizika •Investice do hledání a dobývání nerostů jsou silně rizikové → geologická a cenová nejistota •Investoři se dále musí potýkat s nejistotou ohledně místního ekonomického, institucionálního a politického prostředí → regulace může být těžkopádná a nepředvídatelná; slabá infrastruktura může zvyšovat náklady •Náklady na těžbu jsou dlouhodobé a utopené → investoři čelí riziku renegociací kontraktů, zvýšení daní či dokonce přímému znárodnění Jak zdaňovat? •Ideální by bylo zdaňovat pouze renty z produkce a neovlivňovat daněmi mezní rozhodování ohledně těžby •Ovšem mezinárodní investoři mají možnost účetně manipulovat s cenami komodit, aby tak snižovali míru zisku, proto se obvykle daní produkce •Daňový režim také determinuje časový profil příjmů a rozdělení výnosů mezi investory a vládu Nízké příjmy •V některých případech vedly tyto obtíže k situaci, kdy podíl vlády na příjmech z těžby byl velmi malý → Zambie a měď → 1/10 výnosů ve srovnání se srovnatelnými projekty → renegociace kontraktů → bez následných právních důsledků •Reakcí na nízké příjmy z těžby a na dominantní roli zahraničních investorů vedlo ke „resource nationalism“ → vytváření národních dominantních firem ve spolupráci (někdy i znárodněním) se zahraničními investory • Národní šampióni •Vytváření národních dominantů v těchto odvětvích je charakteristické obzvláště pro ropný průmysl → tyto firmy momentálně globálně kontrolují 90% zásob a 70% produkce •Efektivita těchto firem je různá → excelentní v případě Saudi – Aramco či malasijský Petronas → jiné nebyly schopny zajistit efektivní management, což vedlo k dramatickému propadu produkce: Nigerian National Petroleum Corp. Nebo Zambian Consolidated Copper Mines •Špatně řízení národní dominanti mají problém rozvíjet těžbu a zpracování v dalších lokalitách Správa příjmů •Přes všechny tyto obtíže, mnoho zemí získává vysoký podíl svých fiskálních příjmů z těžby nerostů •Jaké by měly být principy správy těchto příjmů? → Jak se s nimi skutečně v realitě nakládá? → Jaké jsou příčiny rozdílů mezi doporučenými principy a realitou? Principy 1)Jak alokovat příjmy mezi spotřebu a investice? → Příjmy z těžby aby měly být ve značné míře alokovány na investice (vysoká míra úspor z těchto příjmů) a méně na současnou spotřebu 2)Jak alokovat investice? → v zemi s nedostatečnou infrastrukturou → pokusit se jí vybudovat (školský, zdravotní, dopravní systém) → v kapitálově bohatých zemích (Norsko) → investice do lidského kapitálu (Pension Fund) → v každém případě se vyplatí zaparkovat část příjmů do nákupu zahraničních aktiv (Stabilization fund) 3)Měla by renty spravovat vláda nebo by měly být převedeny soukromému sektoru/občanům? → vláda může investovat do velkých infra projektů a může vyhlazovat spotřebu → transfery soukromému sektoru mohou snížit riziko korupce a zlepšit alokaci investic; mají však svá vlastní politická rizika (politizace, volby) Empirie •Veřejné investice v chudých zemích s nerosty jsou nižší než v chudých zemích bez nich •Obzvláště nízké veřejné investice jsou v zemích se slabými institucemi a navíc dochází k řadě neefektivních veřejných investic (bílí sloni) •I když některé země uspěly s vytvářením stabilizačních fondů (Botswana), u jiných došlo k rozkradení těchto fondů (Nigérie, Kamerun) •Transfery příjmů od veřejného k soukromému sektoru jsou zřídkavé a vysoce neefektivní (dotace cen pohonných hmot či potravin) Proč management příjmů není lepší? •Technické obtíže → intenzivní fluktuace ve výši příjmů z exportů •Slabá kvalita vládnutí, slabá fiskální disciplína •Vliv silných zájmových skupin v prostředí nerostného bohatství a slabé vlády •Vliv exportních příjmů odsouvá nutnost bolestných ekonomických reforem •Tendence přeceňovat velikost nerostného bohatství a ignorovat vznikající trade-offs •Zavedené populistické dotace (benzín, potraviny) je extrémně těžké zrušit. •Slabost centrálních ministerstev financí Jak dosáhnout fiskální zodpovědnosti? •Botswana (diamanty) → mocné Ministerstvo financí a rozvoje, které kontroluje a prioritizuje výdaje → vliv zahraničních expertů → rigorózní využívání CBA a dalších oceňovacích technik •Venezuela → národní ropná společnost PDVSA v roce 2005 utrácela o 40% více na sociální programy než na nálady spojené s dobýváním ropy a plynu • Politická rizika •Příjmy z prodeje nerostů se mohou stát způsobem, jak financovat své politické příznivce → politický proces může být dominován otázkou rozdělování příjmů a benefitů (zaměstnání) •Příjmy z prodeje nerostů pomáhají autokratům udržet svoji vlády (blízkovýchodní monarchie, putinovské Rusko) a blokují nástup demokratických sil Riziko (etnických) konfliktů •Příjmy z prodeje nerostů představují příčinu i způsob financování (etnických) konfliktů •Empirické studie prokázaly, že růst cen komodit zvyšuje riziko konfliktů. •Kolumbie: růst ceny ropy zvyšuje riziko konfliktů; růst ceny kávy jej snižuje •Škody nepůsobí jen aktuální konflikty, ale i jejich zvýšené riziko. •Malajsie → minulý konflikt vedl k přijetí inkluzivního růstu; Nigérie → extrémní decentralizace Holandská nemoc •Příjmy z nerostných exportů poškozují ostatní exportní odvětví (apreciace měny, konkurence o výrobní faktory, růst jejich cen) •Zkušenost Holandska v šedesátých a sedmdesátých letech po nálezu ropy a plynu. •Nigérie → kolaps zemědělského exportního sektoru •Empirie → menší podíl dalších exportních odvětví a průmyslu v zemích s výrazným exportem surovin •Exporty surovin vytlačují jiné exporty, které mají větší vliv na dlouhodobý ekonomický růst Jak bojovat s holandskou nemocí? •Dopady holandské nemoci v různých ekonomikách se budou lišit dle reakce nabídky → jiné budou v ekonomice plnou zaměstnaností a jiné v ekonomice s vysokým podílem nezaměstnané/nevyužité pracovní síly •Aby se růst exportního sektoru příznivě promítl do ekonomického růstu, je potřeb, aby ekonomika byla flexibilní a aby se tam nenacházela další úzká hrdla Hospodářská politika •Úzká hrdla → městská infrastruktura, dopravní infrastruktura, elektřina, lidský kapitál •Přizpůsobení trvá nějaký čas → příjmy by neměly zaplavit zemi příliš rychle → smysl zaparkování příjmů ve „stabilizačních“ fondech → vyhlazování spotřeby •Kurzový režim → moderace apreciace měnového kurzu •Diverzifikace ekonomiky →snaha pomocí příjmů diverzifikovat strukturu → mnoho neúspěchů, málo úspěchů Závěr •Neúspěchů ve využití nerostného bohatství pro dlouhodobý ekonomický růst/rozvoj je mnoho •Společné příčiny: problémy řízení příjmů z prodeje komodit, které jsou volatilní, rizikové a časově omezené; druhou skupinu obtíží představují efektivní správa příjmů a jejich orientace od současné spotřeby k dlouhodobým produktivním investicím •Jak efektivněji spravovat? → kvalita vládnutí; občanská uvědomělost, etické kodexy •Současné výzvy: fluktuace cen komodit, klimatická změna Canen, N., & Wantchekon, L. (2022). Political distortions, state capture, and economic development in Africa. Journal of Economic Perspectives, 36(1), 101-124. Úvod •Klasickou otázkou v ekonomii je, jak vysvětlit rozdíly v ekonomickém růstu a rozvoji napříč zeměmi •Jak vysvětlit dlouhodobě neuspokojivou růstovou výkonnost zemí subsaharské Afriky? •Růstové účetnictví (L,K,A) vysvětluje pouze část těchto rozdílů •Proč tyto země nejsou schopny dosáhnout vyššího ekonomického růstu a rozvoje a velká část jejich obyvatelstva žije v chudobě? Hypotézy •Historie kolonialismu, která za sebou ponechala politické a právní instituce designované na extrakci zdrojů → tyto instituce přetrvaly i konec kolonialismu → tyto instituce špatně zajišťují vlastnická práva a mají dlouhodobě negativní efekt na ekonomický růst (Acemoglu) •Frakcionalizace a heterogenita etnických kultur, která podporuje konflikty a omezuje spolupráci •Nedostatečná dopravní infrastruktura, omezený přístup ke světovým trhům a informacím, neefektivní regulace, špatná vymahatelnost práva • • Africký úděl •Některé z těchto hypotéz (Acemoglu) dlouhodobě neuspokojivý ekonomiky růst připisují predeterminovanému a obtížně změnitelnému africkému údělu. •Tato zdůvodnění však obtížně vysvětlují heterogenitu v ekonomickém vývoji řady zemí subsaharské Afriky •Například Rwanda, Ghana a Etiopie zdvojnásobily své HDP v posledních dvaceti letech •V řadě zemí došlo k progresivním změnám politických a ekonomických institucí •I v rámci jednotlivých zemí existují výrazné regionální a pektorální rozdíly ve výkonnosti → IT sektor v Keni; vysoce produktivní zemědělský sektor v Etiopii Pozitivní trendy •Politické reformy → výrazně se zvýšil počet zemí, kde probíhají pravidelné volby •V posledních 20 letech se HDP na hlavu v subsaharské Africe zvýšil z 600$ na 1600$ •Ovšem ekonomický růst v subsaharské Africe je velmi nevyrovnaný → některé země jsou úspěšné, jiné se potácejí v chaosu •Proč některé země uspěly a jiné ne? Vysvětlení (ne)růstu •Historie určitě má vliv na růstovou výkonnost, ovšem pouze limitovanou → vysvětluje pouze menší část rozdílů v růstové výkonnosti (viz Čína) •Tento příspěvek argumentuje, že historickou zkušenost je lépe vnímat jako omezení na současné vlády, občany a instituce, které jim bráni ve větším rozvoji •Je však potřeba se zaměřit především na současné distorze a bariéry, které africkým zemím brání v lepším hospodářským výsledkům •Koncentrace na historizující faktory vede často k determinismu a přehlížení současnějších bariér růstu Politické bariéry a distorze •Politické distorze → situace, ve kterých organizované zájmové skupiny ovlivňují ekonomický vývoj ve vlastní prospěch namísto všeobecného prospěchu •Poskytování veřejných statků, veřejných investic a přerozdělování je motivováno úzkými politickými zájmy politiků a jejich spojenců •State capture → soukromé zájmy výrazně ovlivňují rozhodování státu v klíčových agendách Obsah obrázku text, snímek obrazovky, řada/pruh, diagram Popis byl vytvořen automaticky Politické distorze •Politické distorze negativně ovlivňují ekonomický růst prostřednictvím špatné alokace veřejných fondů, neefektivními veřejnými investicemi, pokřiveným zdaněním a deformováním trhů ve prospěch zájmových skupin •Politické konexe, dohazování veřejných zakázek známým, zaměstnávání rodinných příslušníků ve státní správě, veřejné investiční projekty v preferovaných regionech Jak překonat politické distorze? •Pravidla pro financování volebních kampaní → k bránění přímé i nepřímé korupce při volebním procesu •Nezávislost státních úředníků a regulátorů na politicích → volit přímo regulátory? •Africká zóna volného obchodu → snižování diskrece pro národní vlády (v oblasti cel a dalších restrikcí) •Audity, zveřejňování informací → ke zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti politického procesu True size of Africa Mají smysl fair trade aktivity? Dragusanu, R., Giovannucci, D., & Nunn, N. (2014). The economics of fair trade. Journal of economic perspectives, 28(3), 217-236. Co je to Fair Trade? •Fair Trade je certifikační iniciativa, která se snaží zlepšovat životní podmínky chudých v rozvojových zemích pomocí nabízení lepších cen za jejich produkci a výpomoci s organizací jejich zájmů •Fair Trade také podporuje dlouhodobé dodavatelské vztahy, lepší přístup producentů k úvěrům, lepší pracovní podmínky a environmentálně šetrnější způsoby produkce •Certifikace produktu třetí stranou signalizuje spotřebitelům, že výrobek byl vyroben a obchodován v souladu s principy Fair Trade Jak funguje Fair Trade? 1.Minimální cena → klíčovým ekonomickým nástrojem Fair Trade je garantovaná minimální cena za kterou je Fair Trade produkt prodáván ccertifikovanému kupci 2.Fair Trade premium → přirážka k ceně, kterou kupující platí producentům na rozvoj jjeich komunity 3.Stabilita a přístup k úvěrům 4.Zlepšené pracovní podmínky (lepší mzdy, omezování dětské práce) 5.Podpora organizace zájmů farmářů → vytváření prodejních družstev 6.Ochrana životního prostředí → environmentálně šetrné postupy, zákaz některých pesticidů Zhodnocení •Funguje Fair Trade? → v zásadě ano. •Producenti obdrží vyšší ceny, mají lepší pracovní podmínky a používají environmentálně šetrnější výrobní postupy •Spotřebitelé ve vyspělých zemích oceňují možnost konzumovat zboží, které je produkováno sociálně a environmentálně zodpovědně •Jedná se o efektivnější formu rozvojové pomoci než přímé transfery, které často vedou k nežádoucí kultuře závislosti, distribučním konfliktům a korupci při rozdělování •Problémy představuje nízký podíl Fair Trade na celkové produkci a distribuční efekty mezi farmáři zahrnutými a nezahrnutými do těchto schémat.