1. DANĚ Jak mohou mít ve Švédsku tak vysoké daně a v Africe tak nízké? Kleven, H. J. (2014). How can Scandinavians tax so much?. Journal of Economic Perspectives, 28(4), 77-98. Jak mohou mít ve Skandinávii tak vysoké daně? •Skandinávské země (Norsko, Švédsko, Dánsko) jsou typické velmi vysokou mírou přerozdělování financovanou distorzními daněmi •Přesto se jedná o jedny z nejbohatších zemí na světě. •Jak je to možné? ……. když řada ekonomů argumentuje proti vysokým daním z důvodu (předpokládaného) negativního dopadu na ekonomický růst. Daňové sazby ve Skandinávii (2012) Otázka •Skandinávské země mají velmi vysoké daně a přesto vykazují vysoké míry odvodu daní a reálné aktivity •Je to důsledkem: a)specifického designu veřejných politik? b)anebo něčím speciálně skandinávským? Je to design veřejných politik? 1)Rozsáhlý informační systém → nízká míra daňových úniků 2)Široká daňová základna → nízká elasticita daňových příjmů ve vztahu k mezním daňovým sazbám 3)Výdajová politika → dotování veřejných služeb, které jsou komplementární k práci (péče o děti, péče o staré, doprava, vzdělání) → podpora vysoké nabídky práce Jsou Skandinávci jiní? •Alternativní hypotéza spočívá ve vysvětlujícím vlivu sociálních a kulturních faktorů •Je morálka, důvěra a solidarita na evropském severu jiná než v jiných zemích? •Vliv nehostinného podnebí, izolovanosti a homogenní populace → musíme si/chceme si pomáhat? Informace a Daňové Úniky •V moderních ekonomikách spoléhají finanční úřady na informace od zaměstnavatelů a finančních institucí, aby zjistili daňový základ •Další informace představují záznamy tržních transakcí (kreditní karty, půjčky, účetnictví) •Čím více informací mají úřady k dispozici, tím menší je vyhýbání se daním • Informace a Daňové úniky •Vyhýbání se placení daní je vyšší, pokud je vyšší podíl OSVČ (sami nahlašují své příjmy) •IRS USA (2012): míra neplacení daní je 56% pro příjmy s minimálním čí žádným hlášením → Pokud existuje nahlašování, klesne míra neplacení daní na 8%. •Je (legální) vyhýbání se placení daní (morálně) akceptovatelné? Elasticita zdaňovaných příjmů •Klíčový parametr pro ohodnocení daňových politik je elasticita daňového příjmu ve vztahu k mezní daňové sazbě •Pomocí této elasticity lze spočítat efekt daňových změn nebo ztrátu mrtvé váhy •Závisí na nákladech příležitostí placení daní (behaviorální aspekty, daňové výjimky a odpočty) •Je nízká elasticita daňových příjmů, důvodem vyšších daňových sazeb ve Skandinávii? Dánsko x USA •Elasticita daňových příjmů v Dánsku je výrazně nižší než v USA. Proč? •Důvody: dobré informace úřadů, málo daňových výjimek, široká daňová základna •Vysoké daně v Dánsku odrazují imigraci vysokopříjmových cizinců, nemotivují však k odchodu rodilé Dány → to je důležité, protože drtivou většinu daňových poplatníků představují rodilí Dánové • Výdajová politika •Efektivita daňového systému nemůže být plně posouzena bez pohledu na výdaje, na které je použita •Je pravdou, že skandinávské země vynakládají velký objem zdrojů na financování nejrůznějších transferových programů, které tak vytvářejí další implicitní daň na práci •Skandinávské země ovšem také vynakládají velký objem prostředků na veřejné poskytování a dotování statků, které jsou komplementární k práci, jako je péče o děti, péče o staré a doprava. • Výdajová politika •Tyto programy tak představují dotování nákladů práce, což podporuje nabídku práce a působí tak proti efektu vysokých daní •Skandinávské země investují hodně do vzdělání, což je statek komplementární k dlouhodobé nabídce práce •Jaký je vztah výše zdanění a nabídky práce? Jaký je vliv daní na nabídku práce? •Prezentovaná zjištění jsou v rozporu s obvyklými závěry makroekonomické literatury, která argumentuje, že vyšší daně mají negativní dopad na nabídku práce, a že nabídka práce je mzdově elastická. •Jak je to možné? Možná vysvětlení: zahrnutí transferů; makro-literatura se empiricky hodně opírala o 90-léta, kdy nízko daňové země měly lepší výkonnost trhů práce než dnes Skandinávský efekt? •Jak mohou skandinávské země mít tak vysokou nabídku práce (a míry zaměstnanosti) přes deformace a omezení pobídek, které jsou dány vysokými daňovými sazbami (jak průměrnými, tak mezními)? •Jsou dvě vysvětlení: pobídky a kultura •Pobídky: vysoké dotace na předškolní zařízení, péče o staré Hospodářská politika •Lze rozlišit dva vyprofilované modely: •Nízké daně, nízké dotace na předškolní zařízení a péči o staré (USA, jižní Evropa) •Vysoké daně, vysoké dotace na předškolní zařízení a péči o staré (Skandinávie) • •Co je lepší hospodářská politika? • Vliv sociálních a kulturních faktorů •Obvyklým vysvětlením také je, že ve Skandinávii se vybere více na daních částečně kvůli faktorům jako jsou morálka, normy a důvěra (daňová morálka). •Daňová morálka má vliv na ochotu platit daně a liší se mezi jednotlivým zeměmi • Skandinávské hodnoty (1) A)Lidem se dá věřit → ve Skandinávii jedna z nejvyšších měr důvěry na světě → vysoká míra sociální koheze → vyšší ochota platit daně? B)Chudí nejsou líní → jsou chudí chudými, díky nedostatku píle či vůle → anebo jsou hlavními příčinami sociální nespravedlnost, smůla či jiné faktory mimo individuální kontrolu? → ve Skandinávii si pouze 10% - 15% lidí myslí, že chudí jsou líní. V USA si to myslí 60% lidí. Skandinávské hodnoty (2) •C) Občanská společnost je užitečná → má smysl • angažovat se ve spolcích a chodit k volbám. •D) Solidarita má smysl → Vytlačuje povinná • solidarita (daně a dávky) dobrovolnou • solidaritu (charita)? → ve Skandinávii nikoliv • Jsou Skandinávci jiní? •Důkazy, že skandinávské země sdílí některé společné kulturní a sociální hodnoty, které mohou přispívat k vyšší ochotě platit daně je vábivý, nikoliv však jednoznačný •Lze však konstatovat, že velké daňové výběry jdou ruku v ruce s řadou ukazatelů sociální koherence, jako je participace na občanské společnosti, vysoká účast ve volbách, důvěra, a nízká kriminalita Závěr (1) •Otázka zněla, jak mohou Skandinávci (či jiné národy) mít současně velmi vysoké daně a velmi vysokou životní úroveň •Byly identifikovány některé politiky, které vysvětlují část záhady – konkrétně pak dobrá daňová morálka, široká daňová základna a vysoké výdaje na statky komplementární k práci •Zůstávají však některé specificky skandinávské faktory – tyto země jsou malé a homogenní, jejich rasová a náboženská diverzita je malá, úroveň lidského kapitálu je vysoká a tyto země nebyly ovlivněny násilnými konflikty • Důsledky •Do jaké míry jsou tyto politiky přenositelné do jiných zemí? •Do určité míry v zemích, které jsou strukturálně podobné (Bylo by vhodné/žádoucí aplikovat tyto politiky v ČR?) •Výrazně méně pak pro velké, rozmanité a nerovnostářské země, jako např. USA → zde by implementace takových politik byla nevhodná až nežádoucí Proč rozvojové země zdaňují tak málo? Besley, T., & Persson, T. (2014). Why do developing countries tax so little?. Journal of Economic Perspectives, 28(4), 99-120. Úvod •Rozvojové země vybírají daně v rozsahu 10 – 20% HDP, zatímco vyspělé země okolo 40% •Chudoba rozvojových zemí má své důvody, a ty mohou také vysvětlovat jejich slabost při vybírání daní •Potenciálními politickými důvody jsou slabé instituce, fragmentovaná politika a nedostatek transparentnosti z důvodu slabých médií •K tomu přispívají i společenské a kulturní faktory → slabá národní identita, kultura neplacení daní Veřejné příjmy a výdaje •Schopnost vybírat daně patří mezi jednu ze základních funkcí státu •Limitovaná schopnost vybírat daně pak vede i k limitované schopnosti poskytovat statky a služby nutné k provozování moderní tržní ekonomiky •Politický rozvoj je spojen s ekonomickým rozvojem → angažovaní občané/voliči vyžadují kompetentní řízení veřejných financí •Schopnost zdaňovat není jen o veřejných příjmech → je to podstata rozvoje státu Souvislosti •Růst daňové zátěže v průběhu posledních 100 let → ve 20. století bezpříkladně vzrostla síla národních států •Význam zavedení daně z příjmu jako důležitého zdroje veřejných příjmů •Během obou světových válek silně vzrostl podíl veřejných příjmů na HDP. Na rozdíl od předchozích století se po jejich ukončení již nevrátil na předchozí úroveň Souvislosti •Výše daní je pozitivně korelována s důchodem (v průřezovém i mezi časovém srovnání) •Většina vyspělých zemí operuje s vyššími daněmi (jsou výjimky: USA, SWT) •Vysoké daně jsou součástí většiny vyspělých ekonomik •V průběhu času většina vyspělých zemí prošla obdobím růstu daňové kvóty na HDP → k vytváření institucí, které jsou potřebné pro podporu tržní ekonomiky, což generuje tlaky na růst daní • Struktura zdanění •Cla a příjmové daně představují dva extrémy náročnosti organizace výběru daní a monitoringu daňové základny •Vybírat cla je jednoduché → stačí hlídat hranice •Výběr daní z příjmu je mnohem náročnější a vyžaduje mnohem propracovanější systém monitoringu, výběru a donucování Interpretace •Bohaté země mají o 13% vyšší daně než středně bohaté země a o 17,5% vyšší daně než chudé země •Minulé války mají pozitivní vliv na výši daní •Vyšší etnická fragmentace vede k nižším daním •Dělba moci, nižší korupce a ochrana vlastnických práv zvyšují výši daní •Problémy interpretace: kauzalita, clustering • Meltzer – Richard model •Úroveň zdanění ve společnosti je dána rozdílem mezi mediánovým a průměrným příjmem voličů •Čím je rozdíl větší, tím je vyšší míra zdanění a redistribuce •Do modelu mohou být zaneseny i prvky nejistoty a očekávání (neznám přesně svůj budoucí příjem) → v tom případě zanáším do rozhodování prvky pojištění → daňová sazba roste Rozvojové země •Velký neformální sektor a vysoký podíl malých firem → je obtížné zavádět vyšší a afektivní zdanění (bez zvýšení formálního sektoru) •Nedostatečně propracované katastry nemovitostí a sdílení bankovních informací → k vytvoření důsledného zdaňování •Závislost na zahraniční pomoci → příjmy ze zahraniční pomoci omezují pobídky k vytváření domácí daňové základny •Vysoký podíl příjmu z prodeje nerostného bohatství → omezuje pobídky k vytvoření efektivního daňového systému Hospodářská politika •K překonání bludného kruhu je zapotřebí růst formálnosti vztahů v ekonomice, zvýšení daňové báze a zvýšení kapacity vybírat daně •Vyšší daňový výběr pak umožňuje investice do rozvoje ekonomiky a společnosti (vzdělání, zdravotnictví, instituce) •Dosažení těchto cílů však vůbec není snadné Politika •Zda budou zvýšené příjmy zacíleny na produktivní investice závisí též na kvalitě politických institucí a kvalitě vládnutí v jednotlivých zemích •Problémy způsobuje, že mnoho rozvojových zemí je politicky ovládáno/řízeno bohatou elitou •Tato elita je chráněna řadou institucionálních mechanismů (politických, ekonomických, vojenských) •Tato elita může bránit růstu daní a veřejných výdajů (pokud se zrovna neobává revoluce) Slabé kontrolní mechanismy •Kontrolní mechanismy dělby moci mohou vytvořit limity působení existujících ekonomických a vládních elit •V rozvojových zemích obvykle nechybí dostatečná poptávka po velkých výdajových programech v oblasti vzdělání, zdravotnictví či infrastruktury •Problémem je jejich efektivní vytvoření → neefektivita, korupce a špatná kvalita vládnutí •Potírání korupce (a dotací) má své poražené, kteří se tomu budou vehementně bránit Kultura, normy a identita •Je normální daně platit nebo neplatit? •Souvisí míra korupce v zemi a s vnímáním (ne)férovosti daňově/výdajového systému v zemi •Mnoho slabých států také vykazuje slabou míru národní identity mezi jednotlivými skupinami •Války jsou mocným impulsem pro posílení národní identity •Negativní korelace mezi etnickou fragmentací a daňovou kvótou • Budování státu •Magna Charta (1215) •Schopnost/síla vybírat daně je základním aspektem moci současných států •Úzce souvisí se schopností zajistit právo a pořádek na daném území •Moderní, centralizované a silné státy x slabé, nefunkční a rozpadlé státy Stát a tržní ekonomika •Státy, které nejsou schopny vybrat daně, obvykle nejsou schopny účinně chránit vlastnická práva •Zdanění může být vnímáno jako pravidly svázané znárodňování příjmu/majetku, které velmi dobře koexistuje s tržní ekonomikou. •Každý stát, který chce více danit, podporuje formální ekonomiku • Moderní stát •Vysoké daně ve vyspělých zemích jsou spojeny s transparentností a schopností vyvolit neúspěšné politiky z úřadu •Ekonomické, politické a sociální normy tak podporují vyšší úroveň zdanění, která se tak může použít na financování moderního státu •Slabé státy těžko vynucují vyšší výběr daní z řady důvodů Diskusní otázky 1.Jsou v ČR příliš vysoké daně? 2.Máme špatnou strukturu zdanění? 3.Je daňová progrese špatně? 4.Měli bychom zvýšit majetkové daně? 5.Mělo by se omezit daňové zvýhodnění OSVČ? 6.Které výdaje by se měly ořezat? •