4. STÁRNUTÍ POPULACE 2 Bloom, D. E., Canning, D., & Fink, G. (2010). Implications of population ageing for economic growth. Oxford review of economic policy, 26(4), 583-612. POPULAČNÍ STÁRNUTÍ a EKONOMICKÝ RŮST Úvod •Ekonomické důsledky populačního stárnutí zahrnují nižší míry pracovní participace a nižší míry úspor, což vyvolává obavy ohledně zpomalení budoucího ekonomického růstu •Většina odhadů udává mírné, nikoliv však dramatické zpomalení ekonomického růstu •Nicméně behaviorální aspekty (zvýšení pracovní participace žen) a hospodářská politika (zvýšení věku odchodu do důchodu) může vybalancovat tyto ekonomické důsledky •V méně vyspělých zemích ještě dobíhá demografická dividenda. Tyto faktory zaručují, že dopady populačního stárnutí nebudou drastické • „Staří“ •Populační stárnutí znamená, že přibývá v relativních i absolutních počtech počet starých lidí ve společnosti •Přibývá také let, které tito staří tráví ve zdraví •Roste také jejich politická síla •Potřeby a preference staré společnosti se budou lišit od společnosti mladých Dopad stárnutí na ekonomický růst •Standardním metodologickým přístupem, jak měřit dopad populačního stárnutí na ekonomický růst je předpoklad stabilního věkově podmíněného chování jednotlivých skupin •Ovšem tento předpoklad pravděpodobně nebude naplněn, jak populační stárnutí bude ovlivňovat individuální chování •Lze očekávat, že budoucí staří budou odcházet později do důchodu a později rozpouštět své úspory. •Tyto behaviorální změny jsou ovšem podmíněny institucionálním kontextem Zdroje stárnutí (opak.) 1)Pokles porodnosti 2)Prodlužování délky života 3)Minulá variabilita v mírách porodnosti a úmrtnosti Podíl osob ve věku 60+ v populaci Hospodářská politika •Populační stárnutí a její ekonomické důsledky je nová zkušenost, není pro ní historická zkušenost •Výhodou je, že v řadě zemí probíhá či dobíhá demografická dividenda, tudíž existuje okno příležitostí, jak se připravit na důsledky populačního stárnutí Stárnoucí společnost •Starší osoby se jinak chovají a mají jiné potřeby než mladší populace (pracují méně, spoří méně – nabízejí méně práce a kapitálu v ekonomice). •Staří poptávají více služeb zdravotnictví a spoléhají na penzijní systém jako výraznou část svých příjmů •Ve stárnoucí společnosti je politicky obtížné přijmout některé politiky, jako je snížení výdajů na penze či zdravotnictví •Lidé ve věku 80+ mají jiné potřeby než 65+. Poptávají dlouhodobou, někdy i celodenní péči • Ekonomika •Tlak stárnoucí společnosti na ekonomiku není nevyhnutelný. Stárnutí společnosti bylo historicky spojeno s růstem HDP na hlavu. •Důležité jsou behaviorální změny. Pokud jsou dnešní šedesátníci a sedmdesátníci zdravější než jejich předchůdci, budou schopni déle pracovat a nebudou nutně zvyšovat výdaje na zdravotnictví •Pokud však budou nemocnější, tak tento optimistický scénář nemusí být naplněn. Redefinice měření stárnutí •Inovativní měřítko populačního stárnutí: Sanderson – Scherbov (2010) – prospective old age → starý je ten, komu zbývá 15 a méně let života •Odvozené indikátory stárnutí (OADR) vykazují mnohem nižší tempo stárnutí než klasické indikátory Dvě komplikace 1)Přes prodlužující se věk dožití, lidé díky nízkému věku odchodu do důchodu nepracují déle 2)Obezita představuje výrazný problém k delší a zdravější době dožití Změny ve věku dožití a věku odchodu do důchodu Věk odchodu do důchodu •V řadě zemí se v posledních několika dekádách skutečný věk odchodu do důchodu snížil! •Debaty o posunu věku odchodu do důchodu jsou vysoce zpolitizovaným tématem •Především v Evropě má řada jednotlivců fixní očekávání ohledně věku svého odchodu do důchodu a mají malé pochopení pro vládní návrhy jeho posunů •Speciálně v PAYG systémech se tyto debaty stávají velmi ožehavým tématem • Migrace •Mezinárodní rozdíly v načasování populačního stárnutí mohou přispět k vyrovnávání jeho dopadů v jednotlivých zemích •Protože bohatší země stárnou rychleji, migrace z chudších by mohla být částečným řešením •Ovšem řešení je to pouze dočasné a přináší sebou řadu dalších problémů Další •Populační stárnutí dále vyžaduje programy na podporu příjmů seniorů a zabezpečení jejich zdravotní péče •V tradičních společnostech tyto funkce vykonávala především rozšířená rodina •Ve vyspělých zemích jsou tyto mechanismy oslabovány, především když ženy vstupují ve velkých počtech na trh práce •Snižující se porodnost, stěhování dětí od rodičů, migrace lidí do měst a nové kulturní normy vyžadují, aby péči o staré přebíral státní systém Věková skladba •Ekonomické dopady populačního stárnutí se projevují přes změny věkové skladby populace •Poměr spotřeby k produkci je nízký u mladých a starých ve srovnání s populací v produktivním věku •Hlavní faktory ekonomického růstu kolísají v průběhu životního cyklu lidí (populace) Demografická dividenda •Vliv demografické dividendy na ekonomický růst byl empiricky měřen především pro země východní Asie •Řada studií udává, že demografická dividenda mohla být zdrojem až 1/3 ekonomického růstu ve východoasijských ekonomikách v období 1965 - 1990 Růstové účetnictví •Pokud bychom předpokládali konstantní věkově podmíněné chování, potom populační stárnutí bude vytvářet tlak na ekonomický růst v budoucnosti •Nicméně předpokládat, že míry pracovní participace a úspor se tváří tvář masivnímu populačnímu stárnutí nezmění je naivní Behaviorální změny •V důsledku změn ve velikost rodin a očekávané délce života lze očekávat následující behaviorální změny: 1)Lidé budu pracovat déle 2)Lidé budou více spořit 3)Lidé zvýší svoji míru pracovní participace 4)Lidé zvýší investice do lidského kapitálu 5)Podniková sféra se více zapojí Populační alarmismus •Na základě rozumné empirické evidence lze odmítnout populační alarmismus, jako neopodstatněný •Populační stárnutí představuje výzvu a příležitost, nikoliv hrozbu •Populační alarmismus pouze zamlžuje příčiny problémů a možnosti jejich řešení Hospodářská politika •Tržní mechanismus a instituce jsou obvykle dostatečně flexibilní, aby se s výzvami populačního stárnutí vyrovnaly •Projekce založené na nezměněném věkově podmíněném chování mohou dávat velmi černé scénáře budoucnosti, ale proč by se chování nemělo měnit? •Měnící se pobídky v důsledku změny cen a institucí by měly stimulovat potřebné behaviorální změny •Jak dobře budou země reagovat na výzvy populačního stárnutí je determinováno flexibilitou jejich trhů a připravenosti jejich institucí a politik ČESKÁ SPOLEČNOST STÁRNE L. Rabušic (1995) Civilizační problém – společnost stárne •Stárnutí populace = postupná změna věkové skladby obyvatel •Smrt ve vyspělých zemích je událost, která se vyskytuje výhradně ve vysokém věku. •Stárnoucí populace může opět omládnout zvyšováním proporcí mladších věkových skupin •Jsou děti pojistkou k zabezpečení ve stáří? Proč klesly počty narozených dětí? •Faktory, které vedly ve vyspělých zemích k poklesu narozených dětí → snížení dětské úmrtnosti, pokles významu dětské práce, dlouhá školní docházka •Dítě = investice s dlouhou a často nejistou dobou návratu •Některé země mají extrémně nízkou porodnost (2023): TFR: J. Korea – 1.11; Itálie – 1.24; Polsko – 1.41; Čína – 1.45; ČR – 1.68. Je to problém? Total fertility rate (2022) Podpora porodnosti •Proč všechny totalitní režimy chtějí zvýšit porodnost? •Proč tolik poklesla porodnost ve vyspělých zemích? •Proč jsou takové rozdíly v porodnosti i ve skupině vyspělých zemí? •Měla by se vláda snažit ovlivňovat (=zvýšit) počty narozených dětí. Proč ano/proč ne? Jaké jsou k tomu nástroje? Jaká rizika v sobě skýtá pronatalitní politika ČR: Střední délka života Muži Ženy 1920 47 50 1935 56 60 1950 62 67 1960 68 73 1970 66 73 1980 67 74 1990 68 75 2000 72 78 2010 74 81 2022 76 82 Kolika let se budeme dožívat? •Kolika let se budeme dožívat? Budou dodatečná léta aktivní nebo životem v nemoci? •Kdy začíná stařecká sešlost? •Jaký vliv má vzdělání na délku života? •Jak přesné jsou budoucí prognózy demografického a ekonomického vývoje? •Jaké budou budoucí technologie a postupy ve zdravotnictví a pečovatelství (o staré) Diskuse •Měla by ČR mít aktivnější proimigrační politiku? •Vytvoří ekonomický problém mentalita stárnoucí společnosti? •Jaký je vzájemný vztah ekonomického a demografického růstu? Jak produktivní budou starší pracovníci? •Jak připravit naše instituce na proces populačního stárnutí? Mental Retirement Rohwedder, S., & Willis, R. J. (2010). Mental retirement. Journal of Economic Perspectives, 24(1), 119-138. Úvod •„use it or lose it“ •Jak se mění kognitivní schopnosti jednotlivce v důsledku jeho stárnutí •Má vliv stimulující externí prostředí (např. chození do práce) na udržení si mentálních schopností/oddálení demence? •Pokud ano → je brzký věk odchodu do důchodu takové požehnání? Pomáhá cvičit mozek? •Hypotéza, že cvičení mozku (křížovky, šachy, učení se novému) oddaluje pokles kognitivních schopností nebyla jednoznačně prokázána •Zůstává spíše optimistickou nadějí než empirickou regularitou •Další problém je směr kauzality •Ovlivňuje změnu kognitivních schopností jednotlivce odchod do důchodu? • • Fluidní a krystalizovaná inteligence •Psychologové identifikovali dva různé typy inteligence, které se vyvíjí odlišně v průběhu životního cyklu •Fluidní inteligence = myšlení, paměť, abstrakce, vnímání → funkce mozku, které kontrolují a ovládají další kognitivní procesy •Krystalizovaná inteligence = znalosti, akumulace vlivu ze vzdělávání a celoživotní zkušenosti •Kdyby mládí vědělo, kdyby stáří mohlo ….. Lidský kapitál •Psychologické chápání dvou typů inteligence lze spojit s ekonomickým pojetím lidského kapitálu •Vzdělání = investice do lidského kapitálu •Pokles kognitivních schopností = depreciace lidského kapitálu •Krystalizovaná inteligence je trvanlivější (pomaleji amortizuje) než fluidní Proč penze snižuje kognitivní schopnosti? •H1: Práce poskytuje více mentálních cvičení a výzev než nepracovní prostředí → Proč by se jinak důchodcům doporučovalo luštit křížovky? •H2: Vize brzkého odchodu do důchodu vede k poklesu mentální aktivity/úsilí i u lidí, kteří ještě v práci jsou → Padesátiletý pracovník ve Francii má před sebou 7 let pracovního života, v USA 15 let → jak je ale možné, že délka života v USA je 78 let a ve Francii 82? • Závěr •Brzký odchod do důchodu má výrazný negativní dopad na kognitivní schopnosti jednotlivců •Není úplně jasné, zda důvodem je H1 nebo H2 • Dodatek 1 Visual Capitalist • obrázek Dodatek 2 Populační prognóza ČR a její předpoklady • • • • • •