7. Rodinná politika Olivetti, C., & Petrongolo, B. (2017). The economic consequences of family policies: lessons from a century of legislation in high-income countries. Journal of Economic Perspectives, 31(1), 205-230. Úvod •Mezi nejvýznamnější změny na trhu práce ve vyspělých zemí v posledních sto letech patří růst míry zaměstnanosti žen a snižování genderových rozdílů ve vzdělání a platech •Legislativa v této oblasti následovala sociální a politické změny (industrializace v 19. století, emancipace v 60. – 70. letech) •Klesající porodnost byla dalším impulsem pro rozvoj těchto politik → snaha zvýšit počty narozených dětí •V 21. století mají téměř všechny vyspělé země v platnosti košatý systém štědrých a genderově neutrálních rodinných politik, s vzájemně propojenými cíli genderové rovnosti, vyšší porodnosti a rozvoje dětí • • Fungují rodinné politiky? •Obhájci: zdůrazňují dopady na genderovou rovnost a rozvoj dětí; umožnění kombinace kariery a mateřství; změna sociálních norem v oblasti genderových rolí •Odpůrci: rodinné politiky se mohou stát bariérou pro rozvoj karier žen díky ztrátě pracovních zkušeností a vyšším nákladům zaměstnavatelů, kteří najímají ženy ve věku mateřství •Co platí? • Vyhodnocení •Hodnotit účinnost rodinných politik je složité, protože: 1)Struktura rodinných politik je složitá a provázaná (rozdíly v délce, pokrytí, podpoře a dostupnosti) 2)Není jednoduché určit příčinu a následek (co bylo dříve – norma nebo legislativa?) •Co se sleduje: zaměstnanost žen, genderové rozdíly, porodnost •Jak se sleduje: komparativní studie zemí; mikro-studie •Spoiler: výsledky naznačují malé až zanedbatelné účinky rodinných politik na genderové rozdíly. Větší (pozitivní) dopad lze identifikovat u vlivu na předškolní vzdělávání a péči o děti 1) Historie rodinných politik •Industrializace → regulace práce žen; později zavedení (neplacené) mateřské dovolené → ochrana fyzicky slabších pracovnic •ILO (1919) – požadavek na 12 týdenní mateřskou + ochrana pracovního místa + částečná příjmová podpora (realizováno až v průběhu 20. století) •1950 – vyspělé země po válce → návrat k „tradiční“ rodinné politice? •1965 – 1979 – základy moderní rodinné politiky • Současná rodinná politika •Pracovní participace žen v druhé polovině 20. století vzrostla, což vytváří poptávku po mateřské a předškolních zařízeních → jak skloubit mateřství a kariéru? •V evropských zemích došlo k prodloužení a zvýšení podpory na mateřské; zavedla je i Kanada a Austrálie. Významným outlierem je USA, kde mateřská není placená •Podpora mateřské byla doprovázena rozvojem dalších family-friendly politik, jako jsou dotované předškolní zařízení, flexibilní pracovní úvazky, podpora skloubení práce a mateřství •Motivací těchto opatření bylo často podpořit porodnost při současném omezení negativních dopadů na pracovní kariéry žen • Mateřská dovolená/maternity leave •Mateřská dovolená → mediánová délka je 60 týdnů s velkou variabilitou (s.d. 1 rok) •Německo, Francie, Španělsko, Finsko → 3 roky; Norsko, Švédsko → 20 měsíců; USA → 12 týdnů •Variabilita v délce mateřské je výrazně vyšší než u ostatních nástrojů rodinné politiky. •Proč? Struktura •Placená mateřská trvá obvykle 14-22 týdnů, zhruba třetina je vyplácena před narozením (tlak na ne-práci v pozdním těhotenství). Průměrný náhradový poměr je 32% •Veřejné výdaje na předškolní zařízení jsou vyšší ve Skandinávii, Británii a Francii. Nižší pak v jižní Evropě a severní Americe. •Flexibilita pracovních úvazku je pak nejvyšší ve Skandinávii a nejnižší v jižní Evropě • Hodnoty •Zavádění rodičovské dovolené a výdajů na rodinnou politiku bylo obvykle doprovázeno změnami v sociálních normách a postojích k genderovým rolím jak doma, tak v zaměstnání •Podobné formy rodinné politiky, tak mohou být motivovány překvapivě odlišnými motivy •Dánsko a Itálie → 50 týdnů mateřské s téměř identickými náhradovými poměry. Ovšem v Itálii zavedeno v 50. letech jako paternalistická ochrana „slabších“. V Dánsku pak zavedeno po roce 1960 jako nástroj genderové rovnosti • Školka •European Value Survey: Souhlasíte s názorem, že předškolní děti trpí, pokud jejich matka pracuje? Itálie – souhlasí 70%; Dánsko – 10% •Škodí tříletým, dvouletým, jednoletým dětem nástup do školky? •Země s více konzervativním názory na genderové role ve společnosti obvykle vynakládají méně zdrojů na předškolní zařízení a mají méně flexibilní pracovní úvazky Zacílení •Cílem většiny opatření rodinné politiky je zvýšit nabídku práce žen •Dotovaná předškolní zařízení, flexibilní pracovní úvazky → snaha umožnit kombinaci mateřství a kariéry •ALE, prodloužené období mateřské dovolené může mít negativní dopad na nabídku práce žen, protože je motivuje k dlouhým obdobím mimo práci, což má negativní dopady na jejich schopnost vracet se na stejnou úroveň kariéry Souvislost s diskriminací •Pokud ženy odcházejí na dlouhou dobu na mateřskou, potom může být negativně ovlivněna i poptávka zaměstnavatelů po práci žen ve věku okolo mateřství •Pokud se ovšem ženy rychle vrací a mateřství nepředstavuje výraznější bariéru pro jejich dlouhodobou kariéru, potom tato statistická diskriminace (pokud vůbec probíhá) bude výrazně snížena •Pokud mají státy v platnosti zákony o rovné/minimální mzdě, potom zabránění poklesu mezd žen může vést k poklesu jejich zaměstnanosti při rovných mzdách Mzdová elasticita •Na nedokonale konkurenčních trzích práce (frikce při hledání práce; omezená pracovní mobilita), jsou politiky, které usnadňují kontinuitu zaměstnání obzvláště prospěšné pro zaměstnanost žen •Ženy s malými dětmi jsou méně flexibilní co se týče času dojíždění, pracovních hodin a dalších aktivit, proto jejich nabídka práce může být méně mzdově elastická než u mužů Shrnutí •Zavedení rodinných politik může vést ke zvýšení zaměstnanosti žen a možná také k poklesu jejich relativních mezd v závislosti na mzdové elasticitě nabídky a poptávky po práci •Tyto elasticity s liší v závislosti na věku, schopnostech a složení rodin, proto budou mít rodinné politiky odlišné dopady na odlišné typy žen/domácností •Ovšem, rodinné politiky mohou také selhávat, pokud jejich nevhodné nastavení začne podporovat pocity zaměstnavatelů, že komparativní výhoda žen spočívá ve výchově dětí a práci v domácnosti Mezinárodní srovnání •Ruhm (1998): vliv rodičovské na zaměstnanost a mzdy žen v západní Evropě; 1969-1993: •Krátká období placené rodičovské (3 měsíce) vedou ke zvýšení míry zaměstnanosti žen o 3-4% bez dopadu na jejich mzdy •Delší období placené rodičovské (více než 9 měsíců) nemají zásadnější dopad na zaměstnanost, vedou ale k poklesu mezd žen o 3% Míry zaměstnanosti žen •Co sledovat? Míru zaměstnanosti nebo míru nezaměstnanosti? •Velká variabilita v mírách zaměstnanosti (2010): Turecko 28%; Irsko 79% •Nejvyšší míry zaměstnanosti žen ve Skandinávii, potom v anglicky mluvících zemí, nejnižší v jihoevropských a rozvojových zemích •Nezdá se, že by docházelo k dlouhodobému snižování rozdílu mezi zeměmi • • • Mikro - studie •Dosud jsme se zabývali makro - pohledem → komparace rodinných politik v různých zemích v dlouhém časovém období •Alternativou je zaměřit se na reformu v konkrétní zemi v konkrétním roce a sledovat důsledky (mikro pohled) •K takovým studiím jsou obvykle bohatá data Mikro-studie •Jaký dopad má prodloužení rodičovské dovolené? (Rakousko, Německo, Norsko, ČR) •Jaké jsou dopady zavedení dotované předškolní péče? (Oklahoma, Quebec) •Vliv zavedení daňových úlev na děti; porodné, přídavky na děti •Jak korektně sladit interpretaci mikro a makro studií? → makro studie obvykle identifikují silnější efekty než mikro studie • • Závěr •Vývoj rodinných politik ve vyspělých zemí je komplexním příběhem, který formovaly měnící se ekonomické, kulturní a politické faktory. •Studie identifikovaly spíše pozitivní dopad na zaměstnanost žen u krátkých rodičovských a spíše negativní u dlouhých rodičovských •Dopad na nezaměstnanost a mzdy je pozitivní spíše pro méně vzdělané ženy, pro více vzdělané to může být opačně. •Efektivnější je spíše podpora předškolních zařízení než prodlužování délky rodičovské • Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen s malými dětmi na trhu práce ALENA BIČÁKOVÁ, KLÁRA KALÍŠKOVÁ Studie IDEA 8/2015 Nezaměstnanost •Nezaměstnanost je pro společnost i pro jedince velmi nákladný jev. •Pro společnost představuje plýtvání lidskými zdroji a náklady spojené s podporou v nezaměstnanosti. •Pro jednotlivce pak ztrátu pracovních znalostí a návyků, psychickou újmu či potenciální stigma v životopise při hledání práce. Genderové rozdíly •ČR (2014): Míra nezaměstnanosti mužů: 5,1%; žen: 7,4%. Rozdíl 2,3 p.b. je druhý nejvyšší v Evropě •Proč je u žen riziko nezaměstnanosti o tolik větší než u mužů? •Hlavní příčinou vyšší míry nezaměstnanosti u žen je rodina. •Konkrétně: zatímco genderový rozdíl u jedinců bez dětí do 15 let je pouhý 1 p.b., u jedinců z dětmi tento rozdíl dosahuje 6,7 p.b. Ženy na trhu práce •Chování českých žen na trhu práce je v rámci EU ve dvou (protichůdných) ohledech relativně výjimečné. •Na jednu stranu je velmi vysoké procento českých žen bez dětí a s odrostlými dětmi zapojeno do trhu práce (míra zaměstnanosti žen s dětmi nad 11 let věku je v České republice nejvyšší v EU). •Na druhou stranu většina těchto žen plně využívá v případě mateřství jednu z nejdelších rodičovských dovolených v EU a zůstává s dětmi nejméně tři roky doma. Rodičovská v ČR •Délka placené rodičovské dovolené se v zemích EU velmi liší: Španělsko (4 měsíce); ČR (3 roky) • Přestože v ČR existuje také dvouletá varianta, převážná většina žen zůstává s dítětem doma nejméně do jeho tří let. •Kromě společenské normy, která zdůrazňuje význam přítomnosti matky pro vývoj malých dětí, k tomuto jevu také přispívá zásadní nedostatek dostupné péče o děti mladší tří let. Důsledky dlouhé rodičovské •Dlouhodobé přerušení zaměstnanosti snižuje produktivitu ženy při návratu na trh práce: 1)Žena v průběhu mateřské a rodičovské dovolené nezvyšuje (nebo dokonce i ztrácí) svůj lidský kapitál 2)V průběhu ženiny nepřítomnosti se může měnit obsah jejího zaměstnání, například kvůli technologickému vývoji. 3) 3) Další důsledky •Nezávisle na délce rodičovské dovolené, přítomnost malých dětí a jejich častá nemocnost zvyšuje u žen pravděpodobnost absence v zaměstnání a může omezovat jejich pracovní nasazení. •Nižší produktivita ženy po návratu na trh práce může proto vést k vyššímu riziku nezaměstnanosti. •V případě, že se žena vrací do předchozího zaměstnání, hrozí, že svou práci brzy ztratí. •V případě, že žena překročí tříleté období, vrací se po uplynutí rodičovské dovolené na trh práce rovnou jako nezaměstnaná. •Nižší produktivita i přítomnost dětí pak hledání práce matkám výrazně ztěžují Dlouhodobé efekty •Dlouhodobá rodičovská dovolená tedy může zvyšovat jak riziko následné nezaměstnanosti, tak prodlužovat její trvání. •Tím se celkové období, které matka stráví mimo pracovní proces, ještě prodlužuje, riziko ztráty lidského kapitálu a pracovních návyků je ještě vyšší a šance na osobní profesní postup prudce klesá. Diskuse (1) •Proč si ženy volbou delší rodičovské dovolené zvyšují riziko následné ztráty zaměstnání a nezaměstnanosti? •Proč české ženy volí rodinu před kariérou? •V České republice chybějí instituty, které by ženám usnadňovaly sladit práci a rodinu. Konkrétně se jedná o velmi omezené možnosti práce na částečný úvazek, zaměstnání s flexibilní pracovní dobou či možnost práce z domova. •K rozhodnutí žen s malými dětmi zůstávat doma přispívá také nedostatek finančně dostupných zařízení péče o děti mladší tří let. Diskuse (2) •Dlouhé rodičovské dovolené tak mohou být do jisté míry nedobrovolné a představují velmi významné plýtvání lidskými zdroji. •České ženy dosahují dnes vyššího vzdělání než muži a v počátcích své kariéry jsou často stejně úspěšné. •Dlouhodobé přerušení kariéry z důvodu péče o děti ale vede ke ztrátě kvalifikace a zastarávání lidského kapitálu žen, což znamená významné ekonomické ztráty ve formě nižších příjmů domácnosti, odvedených daní a pojistného, ale také dlouhodobého snížení produktivity a pravděpodobnosti kariérního postupu žen Shrnutí •Dlouhé rodičovské dovolené → vyšší riziko nezaměstnanosti •Ženy se stávají nezaměstnanými často ihned po návratu na trh práce. Téměř 30 % žen s dvouletými a 60 % žen s tříletými dětmi se stává nezaměstnanými bezprostředně po ukončení rodičovské dovolené. •U žen s tříletým dítětem je vznik nezaměstnanosti pravděpodobně způsoben ztrátou nároku na návrat do předchozího zaměstnání. •U žen s dětmi mladšími ale vysoký podíl žen nezaměstnaných ihned po rodičovské dovolené zpochybňuje faktickou funkčnost ochranné doby pro návrat do předchozího zaměstnání. • • • • • Nechtěné plody prorodinných politik ALENA BIČÁKOVÁ, KLÁRA KALÍŠKOVÁ, LUCIE ZAPLETALOVÁ Studie IDEA 12/2020 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost •Naše výzkumná zjištění poukazují na důležitost širšího pohledu při uvažování o rodinné politice. •Konkrétně je třeba sledovat nejen vliv na délku pobírání rodičovského příspěvku, ale i na celkovou dobu absence žen s malými dětmi na trhu práce. •Zejména je důležité to, jakou část celkového dopadu na zaměstnanost žen vysvětluje záměrná změna v délce rodičovské dovolené a jaká část je způsobena následnou nedobrovolnou nezaměstnaností Rodinná politika •Reformy rodinné politiky vedoucí k delší absenci rodičů na trhu práce by měly být doprovázeny efektivní garancí zachování jejich pracovních míst. •Potřeba jsou také další opatření umožňující ženám: (i) zachovat si svůj lidský kapitál, tedy profesní znalosti a dovednosti a (ii) usnadňující jejich návrat do zaměstnání. •Prvního lze dosahovat například dostupnější nabídkou kvalitního školení, rekvalifikací či dalšího vzdělávání. •Druhého lze dosahovat podporou flexibilních pracovních úvazků a kvalitní, místně a finančně dostupnou, institucionalizovanou péčí o děti předškolního věku s nástupem možným i v průběhu školního roku • • Maminka nebo školka? SRPEN 2021 ALENA BIČÁKOVÁ, KLÁRA KALÍŠKOVÁ, LUCIE ZAPLETALOVÁ IDEA 8/2021 Dopady prodloužení čerpání rodičovského příspěvku na budoucí vzdělání a pracovní uplatnění dětí Prodloužení rodičovské •Ve studii kvantifikujeme dopady doby pobírání rodičovského příspěvku na dosažené vzdělání a budoucí uplatnění na trhu práce dotčených dětí ve věku 21–22 let. •Reforma rodičovského příspěvku z roku 1995 v Česku prodloužila možnou dobu čerpání ze 3 na 4 roky. •Prodloužení pobírání příspěvku však nedoprovázelo prodloužení doby garance původního pracovního místa •Reforma způsobila, že dodatečných 38 % matek tříletých dětí zůstalo s dětmi doma. Výlučná celodenní péče a výchova matkou ve většině případů nahradila tu ve státem dotovaných mateřských školách (MŠ). •U většiny dotčených dětí tedy došlo k odložení nástupu do školky minimálně o jeden rok. • Negativní dopady? •Zjištění studie ukazují, že dodatečný rok výlučné domácí péče, místo docházky dítěte do mateřské školy, měl negativní dopad na budoucí vzdělávací výsledky dětí a jejich uplatnění na trhu práce. •Reformou dotčené děti vykazují o 4 procentní body (p. b.) vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21–22 let nestudují ani nepracují, a o 6 p. b. nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu. •V případě dětí matek bez maturity, které ve věku 21–22 let žijí s matkou ve společné domácnosti, jsou pravděpodobnosti ještě vyšší. •U dívek se pak zvýšila pravděpodobnost, že ve věku 21–22 nebudou pracovat a budou se věnovat práci v domácnosti • Školka nebo maminka? •Děti, které v důsledku reformy zůstaly déle v celodenní rodinné péči, by jinak s velkou pravděpodobností chodily do veřejných mateřských škol. •Naše odhady tedy vyjadřují přínos docházky do školky oproti přínosům celodenní výchovy v rodině ve věku 3 až 4 let. Zjištění jsou v souladu s většinou zahraničních výzkumů pozitivního vlivu školek na vývoj dítěte. •Ty zdůrazňují velký význam sociálních a intelektuálních stimulů v mateřské škole pro dlouhodobý rozvoj kognitivních a nekognitivních dovedností, a to zejména u dětí se socio-ekonomicky slabším rodinným zázemím Genderové role •Naše zjištění, obzvlášť ta týkající se dívek, by mohl také vysvětlit možný posun k tzv. tradičním rodinným hodnotám a změna postojů matek a rodin k genderovým rolím, což mohlo snížit i kariérní ambice dcer. •Též je možné, že delší přerušení zaměstnání matek mělo negativní dopad na jejich budoucí výdělky a postavení na trhu práce, což mohlo následně omezit vzdělávací a pracovní možnosti jejich dětí. •Žádné indicie přítomnosti těchto efektů jsme však nenašli Studie 18 / 2016 Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci: Doporučení a jeho vyhodnocení1 PROSINEC 2016 Jiří Šatava Studie 9 /2016 Rozvody a příjmy žen v České republice: první zjištění v České republice na základě individuálních dat ČERVEN 2016 PETR JANSKÝ, FILIP PERTOLD, JIŘÍ ŠATAVA Studie 13 /2016 Vliv mateřství na výši starobního důchodu SRPEN 2016 JIŘÍ ŠATAVA Studie 1 /2017 Proč ženy v Evropě nechtějí mít více dětí1 ÚNOR 2017 Matthias Doepke, Fabian Kindermann Studie 3 /2017 Ženy a muži v českém výzkumu: publikační výkon, produktivita, spoluautorství a trendy1 BŘEZEN 2017 ŠTĚPÁN JURAJDA2), STANISLAV KOZUBEK3), DANIEL MÜNICH2), SAMUEL ŠKODA2)23 Studie 11 / 2017 Vrána k vráně sedá aneb důležitost oboru studia při výběru partnera ČERVENEC 2017 ALENA BIČÁKOVÁ, ŠTĚPÁN JURAJDA, LUCIE ZAPLETALOVÁ Další studie