Interaktivní osnova

Úvodní přednáška definovala a vysvětlila pojem globalizace a představila historické i současné globalizační vlny, jejich projevy a dopady na ekonomiku a společnost, klady a zápory. Dále se přednáška věnovala typologii globálních měst a jejich ekonomické restrukturalizaci a sociální polarizaci v teoretické i příkladové rovině.

Přednáška se zabývá vývojem měst a urbanizačními procesy v historické i současné perspektivě. Poskytuje přehled o historickém vývoji sídel - od neolitické revoluce po vznik prvních měst a velkoměst a fenoménu urbanizace a jejím průběhu ve vyspělých a rozvojových zemích. Dále se věnuje problematice vymezení a definice města a vybraným soudobým trendům a výzvám rozvoje měst (suburbanizace, rezidenční segregace atd.) Zabývá se i vnitřní prostorovou strukturou měst a jejími modely (Burgessův, Hoytův, atd.)

Proč se kdysi slavná města dočkala velkého úpadku? Proč se některým velkým a slavným městům opět podařilo dostat na vrchol? Za úpadkem řady průmyslových měst ve vyspělém světě ve druhé polovině 20. století stály zejména tyto faktory: i) deindustrializace, ztráta pracovních míst a ekonomický pokles bez adekvátní náhrady jinými ekonomickými aktivitami, ii) příchod méně vzdělaných a přizpůsobivých obyvatel a odchod vzdělaných bohatých obyvatel mimo město (suburbanizace) i mimo region iii) sociální problémy, chudoba, rasové problémy, kriminalita, iv) nedostatečná a zastaralá infrastruktura (zejména dopravní), veřejná doprava a nedostatečné kapacity pro bydlení. Na druhé straně, za vzestupem a obrozením většiny industriálních měst stály faktory jako vzdělanost, inovativnost, kreativita, sdílení a přenos myšlenek ve spojení s místními finančníky a jejich kapitálem. Ve stagnujícím či upadajícím městě nelze výstavbou velkých projektů (tzv. chyba velké budovy) docílit růstu, výstavba je výsledkem úspěchu, ne jeho příčinou.

Prezentace se zabývá vývojem a plánováním městských sídel v evropském kontextu od starověku až po současnost. Mapuje proces zakládání a stabilizace měst v různých historických obdobích, včetně středověku a průmyslové revoluce. Obsahuje také urbanistické změny, které nastaly v důsledku průmyslové revoluce a pozdějších obdobích, včetně vývoje regulací a zákonů týkajících se územního plánování. Relevantní prostor je věnován současným legislativním nástrojům územního plánování v České republice a jejich vlivu na rozvoj měst a krajiny.

Industriální město je typické pro období průmyslové revoluce, charakterizované masovou výrobou a koncentrací průmyslových zařízení. V industriálním městě dominují průmyslové závody, které přitahují velké množství pracovní síly. Urbanizace roste v souladu s potřebou pracovních sil, což vede k vzniku hustě zalidněných městských oblastí. Velkou podporou industriálního rozvoje se stala železnice. Postindustriální město je charakteristické transformací z ekonomiky založené na průmyslu na ekonomiku zaměřenou na služby, vzdělání a znalosti. Ve městech dochází k deindustrializaci a revitalizacím průmyslových brownfields. Dalšími procesy přetvářejícími strukturu, funkci a společnost města jsou komercionalizace, ghettoizace, citizace a gentrifikace.

Udržitelná městská doprava a mobilita a jejich management představují klíčovou součást moderního urbanistického plánování, usilující o minimalizaci negativních dopadů městského ruchu na životní prostředí, lidské zdraví a kvalitu života. Základem tohoto konceptu je posun od individuální automobilové dopravy směrem k integrovaným, ekologicky šetrným alternativám. Hlavními pilíři udržitelné městské mobility jsou (městská) veřejná hromadná doprava, cyklistika a chůze a moderní technologická řešení typu bike a car sharing či ride-sharing. Management městské mobility má ekonomickou, sociální a environmentální dimenzi a kombinuje měkká (organizace, marketing, osvěta, informace, plánování apod.) a tvrdá opatření (budování infrastruktury, údržba a modernizace vozidel, řízení dopravního provozu apod.). Konkrétní případová studie je zaměřena na analýzu (ne)udržitelné mobility a dopravy ve městě Brně.