Urbanistický model města
Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území
Urbanistické modely
 Sociologické modely města zabývající se vnitřní
strukturou na základě sledování prostorové organizace a
diferenciace
 Jak poznáte město?
 Jaký je rozdíl mezi městem a venkovem?
 Jaké má město funkce?
Funkce měst – jak poznám, že jsem ve
městě a ne na venkově?
 Prostorová organizace podle jednotlivých funkcí města
 Městotvorné funkce = pro obyvatele mimo město,
fungující spojení a distribuce služeb
 Městoobslužné funkce = pro obyvatele daného města,
doplněk k město-tvorným funkcím.
 www.bit.ly/orkh
 2 městotvorné a 2 městoobslužné funkce měst
Funkce měst – jak poznám, že jsem ve
městě a ne na venkově?
 Prostorová organizace podle jednotlivých funkcí města
 Městotvorné funkce = pro obyvatele mimo město,
fungující spojení a distribuce služeb, (např. průmyslová
výroba, služby, vzdělávání, kultura).
 Městoobslužné funkce = pro obyvatele daného města,
doplněk k město-tvorným funkcím.
Zónový model města
 Burgessův model města
 Chicago 20. století
 Obchodní čtvrť uprostřed
 Průmyslová zóna
 Bydlení dělnické třídy
 Obytná zóna vyšší společnosti
Zdroj: Heinz Heineberg: Stadtgeographie. 3.Auflage. Schöningh, Paderborn
2006, ISBN 3-8252-2166-0.
Zdroj: Heinz Heineberg: Stadtgeographie. 3.Auflage. Schöningh,
Paderborn 2006, ISBN 3-8252-2166-0.
Sektorový model města
 Hoytův model města
 Bere v úvahu dopravní tepny
 Město členěné na výseče
Sektorový model města
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hoyt_model_cs.svg
Vícejádrový model města
 Harris-Ullmanův model
 Bere v úvahu vznik menších centrálních obchodních čtvrtí
(teorie mnoha jader)
Umístěte jednotlivé funkce do města Brna
 (1) centrum velkoměsta
 (2) tranzitní zóna
 (3) obytná zóna nižších společenských vrstev
 (4) obytná zóna středních společenských vrstev
 (5) obytná zóna vyšších společenských vrstev
 (6) oblast soustřeďující se na těžký průmysl
 (7) malé okrajové obchodní centrum
 (8) městská periferie
 (9) průmyslová předměstí
 (10) předměstské obytné čtvrti
 infrastruktura – některé činnosti potřebují speciální
infrastrukturu (velká plocha, napojení na hlavní dopravní
tahy, nižší náklady…)
 velké náklady – některé činnosti kvůli velkým nákladům
nemohou být prováděny v určitých částech města
(například těžký průmysl v centru města)
 koncentrace podobných činností v jedné oblasti –
soustředění vzájemně blízkých činností v jedné oblasti
(obchody poblíž obytných částí)
 vzájemné rušení činností – dvě špatně slučitelné funkce by
neměli být v těsné blízkosti (oblast těžkého průmyslu a
obytné části či obchodní centrum – hluk, špína,…)
 Kde byste v Brně hledali zóny z předchozího slidu?
Zdroj:
Isprawl.blogspot.cz. 2010. Blog Sprawl: Multiple Nuclei
Model. Isprawl.blogspot.cz. http://isprawl.blogspot.cz/2010/04/multiple-nuclei-model.html
Zdroj: Strnadová, M. 2013. Dají se nalézt centrické zóny z The City i v Praze?. Sociopress.cz.
http://sociopress.cz/daji-se-nalezt-centricke-zony-z-the-city-i-v-praze//
 Filter down (kvalita, nové byty)
 Bohatší jdou za kvalitnějším bydlením na okraj města a
přenechávají byty chudším a ti ještě chudším, růst nebytových
funkcí v centru měst)
 Trade off
 Nájem, doprava
 Kvalitní doprava = subrubanizace
 Poptávka po prostoru roste více než příjem = domácnost, co si
polepšila půjde dál od centra, co si nepolepšila zůstane
(západoevropský model, severoamerický model)
 Poptávka po prostoru neroste tak jako příjem, bohatnoucí
zůstanou spíše ve městě)
Zdroj: MAIER, Karel; ČTYROKÝ, Jiří. Ekonomika územního rozvoje. Grada Publishing, 2000.
Zdroj:Vlastní zpracování
Zdroj: MAIER, Karel; ČTYROKÝ, Jiří. Ekonomika územního rozvoje. Grada Publishing, 2000.
Zdroj: MAIER, Karel; ČTYROKÝ, Jiří. Ekonomika územního rozvoje. Grada Publishing, 2000.
Aspern
 25 000 obyvatel
 Dráha metra
 Práce v místě
Nová čtvrť ve městě Brně?
Nová čtvrť ve městě Brně?
Výhody x nevýhody?
Brno – architektura 20. a 21. století
Ing. arch. Jaroslav Sedlák (architektura 2.
pol. 20. stol.)
 Rekreace, sport, bydlení, práce, administrativa, škola
 Zelený klín od Lužánek přes planýrku do Soběšic
 Zprivatizováno ale neudržitelné
 Výstavba v 50. letech orientována na těžký průmysl.V
Brně spíše textilky, zbrojní průmysl.
▪ Terasování jako od hlavního nádraží kVaňkovce bylo v plánu i od bazénu k Šumavské.
▪ U Boby centra se vždy navážla suť, nestabilní podloží, proto se zde nikdy nestavěšlo.
▪ Záměrem bylo udělat zónace rekreace, sport, bydlení, práce.
▪ Zelený klín přes Lužánky přes planýrku až do Soběšic.
▪ Na střeše plaveckého bazénu koule, výjimečné řešení střechy.
▪ Vstup ke stadionu měl být u smyčky tramvaje.
▪ Boby centrum inspirováno Bílou architekturou (ESF MU, IBC centrum viz např. Richard
Meyer.
▪ Ponava city, administrativně sportovní centrum.
▪ V boby centru byly diskotéky, byly tam plesy.
▪ Objekty byly zprivatizovány, ukázalo se však, že to je neudržitelné. (Hrstka měl komerční
nájem od roku 2001)
Dvouřádky, rok 48, 49. Hodně provzdušněné, široká okna. Podloubí (funkcionalistický
prvek). Koncept „město v parku“
50. Léta typická uzavřeným, polouzavřenými dvory.
▪ V Sovětské svazu chtěli, aby se stavělo srozumitelně. Nad dveřmi byly jen decentní
ozdoby.
▪ V 50. letech se zdilo do šablon.