Baroko

   rané:          v Itálii konec 16. stol., v Evropě 17.stol

   vrcholné:   konec 17. -- 1. pol. 18.stol

   pozdní:      2. pol. 18. stol (závěr -- rokoko)

   baroque (fr.) podivný, nepravidelný, absurdní (J.Burckhardt)

   báros -- (řec.) tíha, hojnost

   verruca -- (lat.) bradavice

   barroco -- (portug.) velké perly nepravidelných tvarů

   

   otevřená forma, cit proti rozumu, člověk a jeho vnitřní svět, duchovnost a mysticismus, patos
   (protireformační boj)

   Předchůdci - manýrismus: Carravaggio, El Greco

   

   Architektura:

   - kombinace podélného a centrálního kostela + kupole

   - konkávní a konvexní tvary

   - štuková výzdoba, závitnice, oválná okna (volské oko)

   - dynamika (sever od Itálie) x klasicismus (Francie, Španělsko)

   - urbanistické pojedí (např. nedodržení liturgických zásad)

   Il Jesu -- kostel v Římě (1568-75) (Michelangelo půdorys, Vignola   

                                                    stavba, Giacomo della Porta průčelí)

   Gian Lorenzo Bernini (1598-1680) Baldachýn, kolonáda (sv. Petr),

             Vidění sv. Terezie, David, Apollón a Dafné

   Francesco Borromini -- San Carlo all Quatro fontane (pol. 17.stol)

   

   Diego Vélasquez, Frans Hals, Rembrandt van Rijn, Vermeer van Delft

   Petr Pavel Rubens

   

   Jan Blažej Santini Aichl, Kryštof a Kilián ignác Dienzenhoferové, Johann Bernard Fischer
   z Erlachu, Mořic Grimm

   

   Ferdinand Maxmilián Brokof, Matyáš Bernard Braun, Anton Schweigl

   

   Václav Hollar, Jan Kupecký, Karel Škréta, Petr Brandl, Jan Jiří Etgens, Antonín F. Maulpertsch