Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Drsná matematika II ­ 7. přednáška Vlastnosti diferencovatelných funkcí, II. Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 7. 4. 2008 Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Obsah přednášky 1 Literatura 2 Analytické a hladké funkce 3 Popis lokálního chování funkcí Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Plán přednášky 1 Literatura 2 Analytické a hladké funkce 3 Popis lokálního chování funkcí Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Kde je dobré číst? vlastní poznámky, texty současného nebo předcházejícího přednášejícího, GOOGLE, atd. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Kde je dobré číst? vlastní poznámky, texty současného nebo předcházejícího přednášejícího, GOOGLE, atd. Zuzana Došlá, Jaromír Kuben, Diferenciální počet funkcí jedné proměnné, MU Brno, 2003, 215 s., ISBN 80-210-3121-2. Riley, K.F., Hobson, M.P., Bence, S.J. Mathematical Methods for Physics and Engineering, second edition, Cambridge University Press, Cambridge 2004, ISBN 0 521 89067 5, xxiii + 1232 pp. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Plán přednášky 1 Literatura 2 Analytické a hladké funkce 3 Popis lokálního chování funkcí Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Theorem (Taylorova věta) Nechť je f (x) funkce k­krát diferencovatelná na intervalu (a, b) a spojitá na [a, b]. Pak pro každé x (a, b) existuje číslo c (a, x) takové, že f (x) = f (a) + f (a)(x - a) + + 1 (k - 1)! f (k-1) (a)(x - a)k-1 + 1 k! f (k) (c)(x - a)k = Tk-1f (x) + 1 k! f (k) (c)(x - a)k . Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Je-li f v bodě a hladká, pak můžeme napsat formálně mocninnou řadu S(x) = n=0 1 k! f (k) (a)(x - a)n . Taylorova věta nám říká, že pokud tato mocninná řada má nenulový poloměr konvergence, pak je S(x) = f (x) na příslušném intervalu. Takovým funkcím říkáme analytické funkce v bodě a. Funkce je analytická na intervalu, je-li analytická v každém jeho bodě. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Je-li f v bodě a hladká, pak můžeme napsat formálně mocninnou řadu S(x) = n=0 1 k! f (k) (a)(x - a)n . Taylorova věta nám říká, že pokud tato mocninná řada má nenulový poloměr konvergence, pak je S(x) = f (x) na příslušném intervalu. Takovým funkcím říkáme analytické funkce v bodě a. Funkce je analytická na intervalu, je-li analytická v každém jeho bodě. Ne všechny hladké funkce jsou ale analytické. Ve skutečnosti lze dokázat, že pro každou posloupnost čísel an umíme najít hladkou funkci, jejiž derivace řádů k budou tato čísla ak. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Abychom si alespoň představili podstatu problému, ukážeme si funkci, která má v nule všechny derivace nulové, je však všude kromě tohoto bodu nenulová: f (x) = e-1/x2 . Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Abychom si alespoň představili podstatu problému, ukážeme si funkci, která má v nule všechny derivace nulové, je však všude kromě tohoto bodu nenulová: f (x) = e-1/x2 . Je dobře definovaná hladká funkce pro všechny body x = 0. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Abychom si alespoň představili podstatu problému, ukážeme si funkci, která má v nule všechny derivace nulové, je však všude kromě tohoto bodu nenulová: f (x) = e-1/x2 . Je dobře definovaná hladká funkce pro všechny body x = 0. Derivací dostaneme f (x) = f (x) 2x-3 a iterovanou derivací dostaneme součet konečně mnoha členů tvaru C f (x) x-k, kde C je nějaké celé číslo a k je přirozené číslo. Pro takové výrazy lze opakovanou aplikací ĽHospitalova pravidla zjistit, že jdou limitně k nule, při x jdoucím k nule. Dodefinujeme-li tedy hodnoty všech derivací naší funkce v nule rovnicí f (k) = 0, získáme hladkou funkci na celém R. Je vidět, že skutečně jde o nenulovou funkci všude mimo x = 0, všechny její derivace v tomto bodě jsou ale nulové. Samozřejmě to tedy není analytická funkce v bodě x0 = 0. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Snadno teď můžeme naši funkci modifikovat takto: g(x) = 0 je-li x 0 e-1/x2 je-li x > 0 . Opět jde o hladkou funkci na celém R. Další úpravou můžeme získat funkci nenulovou ve všech vnitřních bodech intervalu [-a, a], a > 0 a nulovou jinde: h(x) = 0 je-li |x| a e 1 x2-a2 + 1 a2 je-li |x| < a. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Tyto funkce je hladké na celém R. Poslední dvě funkce jsou na obrázcích, vpravo je použit parametr a = 1. 0,8 0,6 0,4 0,2 x 0 43210 0-0,2-0,4 1 x 0,8 0,6 0,4 0,4 0,2 0,2 0 Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Nakonec ještě ukážeme, jak lze dostat hladké analogie Heavisideových funkcí. Pro dvě pevně zvolená reálná čísla a < b definujeme funkci f (x) s použitím výše definované funkce g takto: f (x) = g(x - a) g(x - a) + g(b - x) . Zjevně je pro každé x R jmenovatel zlomku kladný (pro každý z intervalů určených čísly a a b je totiž alespoň jeden ze sčítanců jmenovatele nenulový a tedy je celý jmenovatel kladný). Dostáváme z našeho definičního vztahu proto hladkou funkci f (x) na celém R. Při x a je přitom jmenovatel zlomku přímo dle definice funkce g nulový, při x b je čitatel i jmenovatel stejný. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Na dalších dvou obrázcích jsou právě funkce f (x) a to s parametry a = 1 - , b = 1 + , kde nalevo je = 0.8 a napravo = 0.4. 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 x 21,510,50 alpha=.8 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 x 21,510,50 alpha=.40000 Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Plán přednášky 1 Literatura 2 Analytické a hladké funkce 3 Popis lokálního chování funkcí Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Už jsme se setkali s významem druhé derivace při popisu kritických bodů. Teď zobecníme diskusi kritických bodů pro všechny řády. Budeme v dalším uvažovat funkce s dostatečným počtem spojitých derivací, aniž bychom tento předpoklad přímo uváděli. Řekneme, že bod a v definičním oboru funkce f je kritický bod řádu k, jestliže platí f (a) = = f (k) (a) = 0, f (k+1) (a) = 0. Předpokládejme, že f (k+1)(a) > 0. Pak je tato spojitá derivace kladná i na jistém okolí O(a) bodu a. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Taylorův rozvoj se zbytkem nám v takovém případě dává pro všechna x z O(a) f (x) = f (a) + 1 (k + 1)! f (k+1) (c)(x - a)k+1 . Je proto změna hodnot f (x) v okolí bodu a dána chováním funkce (x - a)k+1. Je-li přitom k + 1 sudé číslo, jsou nutně hodnoty f (x) v takovém okolí větší než hodnota f (a) a zjevně je proto bod a bodem lokálního minima. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Pokud je ale k sudé číslo, pak jsou hodnoty vlevo menší a vpravo větší než než f (a), extrém tedy ani lokálně nenastává. Zato si můžeme všimnout, že graf funkce f (x) protíná svoji tečnu y = f (a) bodem [a, f (a)]. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Pokud je ale k sudé číslo, pak jsou hodnoty vlevo menší a vpravo větší než než f (a), extrém tedy ani lokálně nenastává. Zato si můžeme všimnout, že graf funkce f (x) protíná svoji tečnu y = f (a) bodem [a, f (a)]. Naopak, je-li f (k+1)(a) < 0, pak ze stejného důvodu jde o lokální maximum při lichém k a extrém opět nenastává pro k sudé. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Říkáme, že funkce f je v bodě a konkávní v bodě a, jestliže se její graf nachází v jistém okolí celý pod tečnou v bodě [a, f (a)], tj. f (x) < f (a) + f (a)(x - a). Říkáme, že funkce f je konvexní v bodě a, jetliže naopak je její graf nad tečnou v bodě a, tj. f (x) f (a) + f (a)(x - a). Funkce je konvexní nebo konkávní na intervalu, jestliže má tuto vlastnost v každém jeho bodě. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Z Taylorova rozvoje druhého řádu se zbytkem dostáváme f (x) = f (a) + f (a)(x - a) + 1 2 f (c)(x - a)2 . Proto je zjevně funkce konvexní, kdykoliv je f (a) > 0, a je konkávní, kdykoliv f (a) < 0. Pokud je druhá derivace nulová, můžeme použít derivace vyšších řádů. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Z Taylorova rozvoje druhého řádu se zbytkem dostáváme f (x) = f (a) + f (a)(x - a) + 1 2 f (c)(x - a)2 . Proto je zjevně funkce konvexní, kdykoliv je f (a) > 0, a je konkávní, kdykoliv f (a) < 0. Pokud je druhá derivace nulová, můžeme použít derivace vyšších řádů. Bod a nazýváme inflexní bod funkce f , jestliže graf funkce f přechází z jedné strany tečny na druhou. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Napišme si Taylorův rozvoj třetího řádu se zbytkem: f (x) = f (a) + f (a)(x - a) + 1 2 f (a)(x - a)2 + 1 6 f (c)(x - a)3 . Je-li a nulový bod druhé derivace takový, že f (a) = 0, pak je třetí derivace nenulová i na nějakém okolí a jde proto zjevně o inflexní bod. Znaménko třetí derivace nám v takovém případě určuje, zda graf funkce přechází tečnu zdola nahoru nebo naopak. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Poslední dobrou pomůckou pro náčrtek grafu funkce je zjištění asymptot, tj. přímek, ke kterým se blíží hodnoty funkce f . Asyptotou v nevlastním bodě je proto taková přímka y = ax + b, pro kterou je lim x (f (x) - ax - b) = 0. Pokud asymptota existuje, platí lim x (f (x) - ax) = b a tedy existuje i limita lim x f (x) x = a. Pokud ovšem existují poslední dvě limity, existuje i limita z definice asymptoty, jde proto i o podmínky dostatečné. Obdobně se definuje a počítá asymptota i v nevlastním bodě -. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Tímto způsobem dohledáme všechny potenciální přímky splňující vlastnosti asymptot s konečnou reálnou směrnicí. Zbývají nám případné přímky kolmé na osu x: Asymptoty v bodech a R jsou přímky x = a takové, že funkce f má v bodě a alespoň jednu nekonečnou jednostrannou limitu. Např. racionální funkce lomené mají v nulových bodech jmenovatele, které nejsou nulovými body čitatele, asymptotu. Literatura Analytické a hladké funkce Popis lokálního chování funkcí Spočtěme aspoň jeden jednoduchý příklad: Funkce f (x) = x + 1 x má za asymptoty přímky y = x a x = 0 (ověřte podrobně!). Derivací obdržíme f (x) = 1 - x-2 , f (x) = 2x-3 . Funkce f (x) má dva nulové body 1. V bodě x = 1 má funkce lokální minimum, v bodě x = -1 lokální maximum. Druhá derivace nemá nulové body v celém definičním oboru (-, 0) (0, ), f tedy nemá žádný inflexní bod. -4 0-2-4 y x 4 4 2 0 2 -2