Rezoluce a logické programování (pokračování) Uspořádané klauzule II. Uspořádané klauzule {->Ap, ..., ~>An}_{B, -i_Bq, ..., -^Bm}_ ^o,..., -lAi-i, -iBqP, ■ ■ ■, -'Bmp, -lAf+i,..., -^An}a Hornovy klauzule _: -Ap,... ,An._B : -B0,... ,Bm._ : - (A0, ...,Ai-i,B0p,..., Bmp,Ai+i, ...,An)a. Příklad: i->s(X), -.t(l), --u(X)} {ř(Z), ->q(Z,X), --r(3)} {-.í(A-),-.q(l,A),-.r(3),-.u(A-)} : -s(X),t(l),u(X). t(Z) : -q(Z,X),r(3). : -s(X),q(l,A),r(3),u(X). p = [X/A] o- = [Z/l] Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování Uspořádané klauzule (definite clauses) Klauzule = množina literálů Uspořádaná klauzule (definite clause) = posloupnost literálů ■ nelze volně měnit pořadí literálů Rezoluční princip pro uspořádané klauzule: {->Aq, ...,->An} {B, -"Bo, ■ ■ ■ i nSml -iAí-i, -iBop,-^Bmp, -lAf+i,..., -^An}a ■ uspořádaná rezolventa: {-Aí+i.....->An}cT ■ p je přejmenování proměnných takové, že klauzule {Aq.....An\ a {B,Bq.....Bm}p nemají společné proměnné ■ Pl 'P> I / literálu I / □ f^q,->pj (Pí výběr j / nejpravějšího (^ll >1j literálu I Z □ SLD-rezoluční vyvrácení P u {G} pomocí selekčního pravidla R je LD-rezoluční vyvrácení potenciální instanciace proměnné ve vstupní cílové klauzuli Výsledná substituce (answer substitution) 9 = 0n0i ■ ■ ■ 9„ složení unifikací Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování Význam SLD-rezolučního vyvrácení P u {G} ■ Množina P programových klauzulí, cílová klauzule G ■ Dokazujeme nesplnitelnost (1) P a (VX)^Gi(X) v ^G2(X) v ■ ■ ■ v -.G„(*)) kde G = {^Gi, -1G2, ■ ■ ■ , ^Gn} a X je vektor proměnných v G nesplnitelnost (1) je ekvivalentní tvrzení (2) a (3) (2) P h -G (3) Ph(3Í)(Gi(Í)A---AGn(í)) a jedná se tak o důkaz existence vhodných objektů, které na základě vlastností množiny P splňují konjunkci literálů v cílové klauzuli ■ Důkaz nesplnitelnosti P u {G} znamená nalezení protipříkladu ten pomocí SLD-stromu konstruuje termy (odpověď) splňující konjunkci v (3) Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 11 Rezoluce a logické programování Výpočetní strategie ■ Korektní výpočetní strategie prohledávání stromu výpočtu musí zaručit, že se každý (konečný) výsledek nalézt v konečném čase ■ Korektní výpočetní strategie = prohledávání stromu do šířky ■ exponenciální paměťová náročnost ■ složité řídící struktury ■ Použitelná výpočetní strategie = prohledávání stromu do hloubky ■ jednoduché řídící struktury (zásobník) ■ lineární paměťová náročnost ■ není ale úplná: nenalezne vyvrácení i když existuje ■ procházení nekonečné větve stromu výpočtu => na nekonečných stromech dojde k zacyklení ■ nedostaneme se tak na jiné existující úspěšné uzly Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 1 2 Rezoluce a logické programování SLD-rezoluce v Prologu: úplnost Test výskytu Prolog: prohledávání stromu do hloubky => neúplnost použité výpočetní strategie Implementace SLD-rezoluce v Prologu ■ není úplná logický program: q : -r. (1) r:-q. (2) q. (3) dotaz: : -q. 7 q. (3) □ Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování SLD-rezoluce v Prologu: korektnost Implementace SLD-rezoluce v Prologu nepoužívá při unifikaci test výskytu => není korektní (1) t(X) : -p(X,X). P(XJ(X)). (2) t:-p(X,X). P(XJ(X)). : -t(X). X = /(/(/(/(...)))))))))) problém se projeví yes dokazovací systém nehledá unifikátor pro X a f(X) Řešení: problém typu (2) převést na problém typu (1) ? ■ každá proměnná v hlavě klauzule se objeví i v těle, aby se vynutilo hledání unifikátoru (přidáme X = X pro každou X, která se vyskytuje pouze v hlavě) ř : -p(X,X). P(XJ(X)):-X = X. ■ optimalizace v kompilátoru mohou způsobit opět odpověď „yes" Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování Kontrola, zda se proměnná vyskytuje v termu, kterým ji substituujeme ■ dotaz : -a(B,B). ■ logický program: a(X,f(X)). ■ vede k: [B/X], [X/f(X)] Unifikátor pro g(Xu ... ,Xn) a 0(/(*o,*o),/(*i,*i), ■ ■ ■ ,/(*„-i,*„-i)) Xi=f(Xo,Xo), X2 = f(X\,X\),..., Xn = f(Xn-i,Xn-i) X2 = f(f(X0,Xo),f(X0,Xo)),... délka termu pro Xt exponenciálně narůstá => exponenciální složitost na ověření kontroly výskytu Test výskytu se při unifikaci v Prologu neprovádí Důsledek: ? -X = f(X) uspěje s X = /(/(/(/(/(/(/(/(/(/(...)))))))))) Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování Řízení implementace: řez nemá ale žádnou deklarativní sémantiku místo toho mění implementaci programu p : -q,!, v. ko kterýkoliv jiný literál pokud uspěji => přeskočím řez a pokračuji jako by tam řez nebyl pokud ale neuspěji (a tedy i při backtrackingu) a vracím se přes řez => vracím se až na rodiče : -p. a zkouším další větev => nezkouším tedy další možnosti, jak splnit p upnutí => a nezkouším ani další možnosti, jak splnit q v SLD-stromu ořezání Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování Príklad: řez ř : -p,r. t: -s. p : -q(X),\,v. p : -u, w. q(a). qib). s. u. (D (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) [X/a] (i)/ \^) :-p,r. :-s. y \ X' q(X),!,v,r. n (5) "\ !,v,r. (!) v, r. fail Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování Příklad: řez a(X) : -b(X,Y),c(Y), a(X) : -c(X). b(2,3). b(l,2). c(2). s(X) : -a(X). s(X) : -p(X). p(E) : -q(A,B),r(B). p(A) : -q(A,A). q(a, a). q(a, b). r{b). (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) [X/2.Y/3] (3) Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Rezoluce a logické programování Příklad: řez II a(X) : -b(X,Y),\,c(Y). a(X) : -c(X). fo(2,3). fo(l,2). c(2). (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 s(X) s(X) -a(X). -P(X). p(B) : -q(A,B),r(B). p (A) : -q(A,A). q(a, a). q(a, b). r(b). [X/2.Y/3] (3) (rez) Rezoluce a logické programování Operační a deklarativní sémantika Operační sémantika Opakování: interpretace Operační sémantikou logického programu P rozumíme množinu O (P) všech atomických formulí bez proměnných, které lze pro nějaký cíl g1 odvodit nějakým rezolučním důkazem ze vstupní množiny P u {g}. ^ímto výrazem jsou míněny všechny cíle, pro něž zmíněný rezoluční důkaz existuje. Deklarativní sémantika logického programu P ?? ■ Interpretace 2 jazyka £ je dána univerzem T) a zobrazením, které přiřadí konstantě c prvek T>, funkčnímu symbolu f In n-ární operaci v D a predikátovému symbolu pln n-ární relaci. ■ příklad: F = {{f(a,b)=f(b,a)}, {f(f(a,a),b) = a}} interpretace 'h: T> = Z,a := l,b := -1,/ := " + " ■ Interpretace se nazývá modelem formule, je-li v ní tato formule pravdivá ■ interpretace množiny N s obvyklými operacemi je modelem formule ( 0 + s(0) = s(0)) Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 21 Sémantiky Herbrandovy interpretace Omezení na obor skládající se ze symbolických výrazů tvořených z predikátových a funkčních symbolů daného jazyka ■ při zkoumání pravdivosti není nutné uvažovat modely nad všemi interpretacemi Herbrandovo univerzum: množina všech termů bez proměnných, které mohou být tvořeny funkčními symboly a konstantami daného jazyka Herbrandova interpretace: libovolná interpretace, která přiřazuje ■ proměnným prvky Herbrandova univerza ■ konstantám sebe samé ■ funkčním symbolům funkce, které symbolu f pro argumenty ti, ■ ■ ■ , tn přiřadí term f(tl, ■■■ ,tn) ■ predikátovým symbolům libovolnou funkci z Herbrand. univerza do pravdivostních hodnot Herbrandův model množiny uzavřených formulí T: Herbrandova interpretace taková, že každá formule z P je v ní pravdivá. Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 22 Sémantiky Specifikace Herbrandova modelu 1 Herbrandovy interpretace mají předdefinovaný význam funktorů a konstant 1 Pro specifikaci Herbrandovy interpretace tedy stačí zadat relace pro každý predikátový symbol 1 Příklad: Herbrandova interpretace a Herbrandův model množiny formulí lichy(s(0)). % (1) lichyCs(sCX))) :- "lichy(X). % (2) ■ 2i = 0 není model (1) ■ 22 = {líchy(s(Q))} není model (2) ■ % = {líchy(s(0)),líchy(s(s(s(0))))} není model (2) ■ 24 = {líchy(sn(Q))\n e {1,3,5,7,...}} Herbrandův model (1) i (2) ■ 25 = {líchy(sn(Q))\n e N}} Herbrandův model (1) i (2) Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 Příklad: Herbrandovy interpretace rodič(a,b). rodi c(b,c). predek(X,Y) :- rodic(X,Y). predek(X,Z) :- rodic(X,Y), predek(Y,Z). 1\ = {rodic(a, b),rodíc(b, c), predekia, b), predek(b, c), predek(a, c)} I2 = írodic(a,b),rodic(b,c), predek(a,b), predekib, c), predek(a, c), predek(a, a)} 1\ i I2 jsou Herbrandovy modely klauzulí Deklarativní a operační sémantika ■ Je-li S množina programových klauzulí a M libovolná množina Herbrandových modelů S, pak průnik těchto modelů je opět Herbrandův model množiny S. ■ Důsledek: Existuje nejmenší Herbrandův model množiny S, který značíme M(S). ■ Deklarativní sémantikou logického programu P rozumíme jeho minimální Herbrandův model M(P). ■ Operační sémantikou logického programu P rozumíme množinu O(P) všech atomických formulí bez proměnných, které lze pro nějaký cíl Cj1 odvodit nějakým rezolučním důkazem ze vstupní množiny P u {(g}. 'tímto výrazem jsou míněny všechny cíle, pro něž zmíněný rezoluční důkaz existuje. ■ Pro libovolný logický program P platí M(P) = O(P) Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 25 Sémantiky Hana Rudová, Logické programování I, 6. dubna 2009 26 Sémantiky