36 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu e) Sy + 10a: + byy' + lxy! = 0 f) y' + —^~ + y2 = 0 a; + 1 g) x'3y' = y(y2 + x2) h) ya^"1 do? + xy lna;' dy = 0 i) (x2 + y2-\-2x) dx+'2y dy ~ 0 j) y' ~ (x + y)2 Vys/ed&y: l.a) x-2 + y2 = C, b) y = Ca;, c) In |xy] + x - y = C. í/ = 0, d) y = 1, e) 2e*3 - e* + 1, f) 1 + y2 = C(l - x2), g) x2 + y2 = 21n|x| + C, h) Vi "y2 = arcsinx + C. 2.a) y2 ~'x2(C + lna;3), b) y2 -a;2 = Cy3, y - 0, c) arctg | = C + In \Jx2 + y2. d) ^fx2~^y2 = e*arc^°s, e) y ~ —rc, f) x2 - C2 + 2Cy. 3.a) -5x + 10y + 7In.110a; + 5y + 9| = C, b) -6j; + 4y -7 = Ce"2*, c) x + cotg^ = C, 2/ = x, d) O + 2y + 2)2 = 9e^. 4.a) (x+y-1)3 = C(a;-y+3), b) e"2 arctS S = C(y+2), c) x2-xy+y2+x~y = C, d) (y-2x-9)2(y-x-Z) = C. 5.a) Ce~2x+2x-l,h) e-x2(C+4), c) Ca;2e*+x2, d) e^lnM-h'^ + Ce*, e) (a: + C)(l + a;2), f) .^s g) ^(a; - 1 + In \x\), h) íáí- 6-a) ^ = C&2x2 + ^ + Í b) 2/(! + m* + Cx) = *> c) ^ - y2 = ^ d) y2 = é + ä- 7-a)x4 - * V+y4 = ^"b) ^ + aľCts f = c,c) xe'y -y2 = c> d) iypT?F^-^2 = C M x~l=C, b) a;2 + ^ = C, c) ^ + ^f = C, d) (a; sin y + y cosy — smy)ex — C. 9.a) Výraz pZ.Q musí být funkcí x + y, b) Výraz f^f^ musí být funkcí xy. lO.a) y = Cr2 + ±, b) sin § = Cx, c) (1 + x2)(l -f y2) - Cx2, d) y - Ce~e' + e* - 1, e) (.x + y)2(2o; + y)3 - C, f) V = li+ÍJÍČÍETlT+Síy^g) * = *-£, h) x* = C, i) (a;2 + y2)e* = C, j) t/=-a; + tg(a; + C). 1.4 Ukázky aplikací rovnic prvního řádu Jak jsme se již zmínili v úvodu, diferenciální rovnice mají řadu aplikací. V současnosti to již není jen ve fyzice a technických disciplínách, ale i v biologii, ekologii a chemii a pronikají též do ekonomie a dalších společenských věd. Ukážeme si formou příkladů některé aplikace. Radu dalších lze nalézt v početné literatuře, z níž uvádíme jako malou ukázku např. [5, 11, 15. 23. 28]. Příklad 1.12 (Rozpad radioaktivního materiálu) Je známo, že rychlost rozpadu rádia je přímo úměrná okamžitému množství rádia. Poloměr rozpadu izotopu rádia 2ffRa je 1590 let, tj. počáteční množství se za tuto dobu zmenší na polovinu. Určete, za jak dlouho se počáteční množství sníží o 25%. Řešení: Nechť y(t) je množství rádia v čase t. Pak pro rychlost rozpadu platí y' = ky. 1.4 Ukázky aplikací rovnic prvního řádu 37 kde k > O je konstanta úměrnosti. Nechť v čase t = 0 je množství rádia rovno i/o- Pak 2/(0) = 2/0, 2/(1590) = ^2/0 a máme určit či tak, aby 2/"(*i) = jŽ/o- Diferenciální rovnice pro í/(č) je homogenní lineární rovnice, tj. rovnice se separovanými proměnnými. Tedy ďu fill -j- — hy ==> —- = k dt =>■ In \y\ — kt + In c dx y , a po odlogaritmování Z počáteční podmínky ví-0 určíme y = cekt. I/o = 2/(0) = ce*'° = c a hledané partikulární řešení je y(t) = y0ekt. Dosadíme-li do tohoto vztahu t = 1590. dostaneme \ yQ = 2/(1590) = 3,oe1B80* => i = e1»"* Logaritmováním dostaneme -ln2 = 1590A; => fc = - ln2 1590 Konečně pro či máme Odtud vypočteme |l/o = J/(íi)=í/oefctl ^ | = e^ ,3 Inf In- = Äix => h = —A = 660. 4 A; Ke snížení o 25% tedy dojde asi za 660 let. 38 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu Příklad 1.13 (Rychlost chemické reakce) Uvažujme dvě chemikálie A a B. které navzájem reagují. Předpokládejme, že při vytváření nového produktu se kombinuje jedna molekula z A s jednou molekulou z B. Určete rychlost chemické reakce, víte-li, že je přímo úměrná součinu okamžitých koncentrací reagujících látek. Řešení: Nechť x (i) resp. y (t) je koncentrace (v molekulách na litr) v čase t látky A resp. látky B. Nechť a = x(0) > 0, b — y(0) > 0 jsou počáteční koncentrace. Protože se spolu kombinuje po jedné molekule, klesají obě koncentrace touž rychlostí, tj. dx dy Úbytek z(t) koncentrace látky A resp. B v čase t je pak dán vztahem z(t) = a~ x(t) resp. z (t) = b- y{t). (1.21) Odtud máme dz dx dy dt ~ dt ~ dť Výraz ~ nazýváme rychlost reakce. Zadání nám říká, že platí dz , & = kxy' kde k > 0 je konstanta úměrnosti (kterou lze experimentálně určit). Dosadíme-li za x & y z (1.21), dostaneme pro z(t) diferenciální rovnici z' = k(a-z){b-z), *(0) -0. To je rovnice se separovanými proměnnými, tedy — = k(z - a)(z - b) => 7——-ry T, = fcdt dt K ' - ! (z-a)(z-b) a po integraci r dz =kídt. j (z - a) (z — b) Integrál na levé straně je z racionální lomené funkce. Po jednoduchém rozkladu na parciální zlomky vyjde pro a / b I dz ff n_h 7TZT \ n 1 w M , , , , — L(ln|^-a| -ln|z-ft|). z-a){z-b) Tedy 1 , z - a — In —- =fcí + lnc. a — b z — o 1.4 Ukázky aplikací rovnic prvního řádu Po odlogaritmování vyjde z — a cA-b k(a-b)t z - o Z počáteční podmínky z(Q) = 0 dostaneme o-b - ^6 =* c = Po dosazení a osamostatnění z postupně máme z — a a = jek{a~h^ =» bz - ab = a^a^ŕ - aůe**0"6)'. tj- ek(a—b)t _ i 2í(í) = 0& aeA:(a-Ď)i _£* Rychlost reakce je tudíž dz _ k(a - fye^-Wiae^-Q* ~ b) - (e*(a-6)* _ \)ak(a - fye^-^ dt ~a ~~~" "~"(aefc(a-6")*^6)r" ' ~~~ 'aek(a-b)t __ fy2 fik(a — b)t kab(a-b)2 e 'aek(a-b)t _ ty2 ■ Pro a = b je takže z - a Z počáteční podmínky dostaneme 1 kt + c. = 0 + c => c = 1 a tedy — /ví h— =3- 2 — a =----- 21 ~a a akt + 1' takže (.\ a a2kt a£/, + 1 akt + l' Pak rychlost reakce je dt '~^JaJTpiY~~ - (akt + l)2' Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu Příklad 1.14 (Smíchávání) Velká nádrž obsahuje 100 hl slané vod}', v níž je rozpuštěno 50 kg soli. Do nádrže vtéká rychlostí 6 hl/min slaná voda obsahující 2 kg soli na jeden hl. Směs, která je promícháváním neustále udržována homogenní, vytéká z nádrže rychlostí 4 hl/min. Určete výsledné množství soli v nádrži po uplynutí í min. Řešení: Označme y(t) množství soíi v kg, které je v nádrži v čase í, í > 0. Nádrž obsahuje v čase t zřejmě 100 + (6 — 4)í hl vody. Koncentrace v tomto okamžiku bude --Ä- kp/hl. 100 + 2t 6/ Nechť ío > 0 je pevné a ŕ > čq. Pak během časového intervalu (čo, ť) přibude v nádrži kg soli a ubude kg soli. Tedy musí platit 6-2-(í-í0) = / 6*2ds *0 + Ä-*. 100 + 28 y{t) = y(t0) + 12(í - *o) - 4 ^ ~^; ds. Když tuto rovnost zderivujeme podle t (s použitím věty o,derivování integrálu jako funkce horní meze), dostaneme y'(f) = 12 Mt) (1.22) 100 + 2í ' což je hledaná diferenciální rovnice. Tuto rovnici nyní vyřešíme. Jde o nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. í. Homogenní rovnice je dy_ _ 4y (li " 100 + 2/; a po integraci dy = -4 dy y dt 4 dt 100 + 2í 100 + 2t Protože /■ dt 100 + 2r 2Í + 100 =■ u 2 dt — du dt du - /"— = -In |«l = -In Il00 + 2í|. 2 / u 2 2 . 1.4 Ukázky aplikací rovnic prvního řádu . 41 vyjde po integraci tj. ln\y\ = ~2In 1100+ 2í| +lne, V = (100+ 2ř)2' II. Partikulární řešení nehomogenní rovnice najdeme ve tvaru (. K(t) Je y'{t) (100+ 2r)2' üT'(r)(100 + 2ř)2 - K(t) • 2(100 + 2ř)2 (100+ 2í)4 Po dosazení do rovnice (1.22) vyjde K'(t)(ÍW + 2t)2 ~ 4(100 + 2t)K(t) (100 + 2í)4 = 12- 4K(t) K'(t) (100+ 2Í)3 (100+ 2ř)2 = 12. Tedy . K{t) = 12 /(lD0 + 2í)2dr = - 2(100 + 2ž)3. Partikulární řešení tudíž i e 100 + 2t = u 2 dt - (iu Qu2 du = 2v3 (100+ 2ŕ takže obecné řešení rovnice (1.22) je 2(100+ 2r)3 y(*>=rinn^2+2a00 + 2r). 100 + 2í): Protože y(0) = 50, dostaneme pro c rovnici 50 200 1002 Množství soli je tedy dáno funkcí c= -150-1002 = -15 -105. y(í) = 2(100+ 2í)- 15 ■ 10° 100+ 2í)2"' 42 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu Příklad 1.15 (Složitý úrok) Nechť částka Aq je investována při úrokové míře k% za rok, přičemž úrok je připisován spojité. Ukažte, že hodnota investic A(t) po t letech je řešením lineární homogenní rovnice li ~ TÖÖ A, A{0) = A0. ;i.23) Řešení: Předpokládejme, že úrok je získáván s mírou k% za rok a je připisován n krát za rok. Pak množství An(ť)., které je součtem úroku a jistiny, je na konci t let dáno vztahem An(ť) = Afí 1 + - A; 1 n 100 n t = Ar 1 + - k 1 n 100 n-ii Nyní je přirozené dehnovat A(i) = lim An(ť). Protože ie lim 1 + -) =e°. a G iř. vyjde 4(t) = ,4, i- i , fe l hm 1 + - —— n-i-oo \ n 100 m í To je ale právě řešení počáteční úlohy (1.23), jak se lze snadno přesvědčit dosazením. Příklad 1.16 (Elektrický obvod) Ideální napěťový zdroj o konstantním napětí U napájí sériovou kombinaci rezistoru o odporu R ohmů a induktom o in-diikčnosti L henry — viz obr. 1.11. Sestavte a vyřešte diferenciální rovnici pro proud i(t) odebíraný ze zdroje. Řešení: Podle druhého Kirchhoftbva zákona je algebraický součet všech napětí v uzavřeném obvodu roven nule. Označme i(t). t > 0. proud v ampéroch, který obvodem prochází. Pak L ^ jo napětí na induktom a Ri je napětí na rezistoru. Tedy tj. L dlít Ri-U = 0: -§*(*) = x- '(0) = ío- 1.2T kdo i() jo velikost proudil na počátku. Jde o nehomogenní lineární rovnici prvního řádu. 1.4 Ukázky aplikací rovnic prvního řádu 43 U L iž r-Y-V^ / ^ '' r- . f Obr. 1.11: Elektrický obvod I. Pro homogenní rovnici máme di R di _ R . L dt {'dt __ _R ľ dt. tj. R In \i\ — —— t + lne IL Partikulární řešení nehomogenní rovnice najdeme ve tvaru i(t) = K(t)e~it. Po dosazení dostaneme K'(t)e tj. ./^^-^t ry/^-^t^ , RTs(j.\-£t U K(t)e-T* + K(t)e-T V *'(*) = £e*\ i hTdt= R Odtud K(t) = takže partikulární řešení je í dt dt s ds L R ds ^[e-de = ^ U s U Rt R R R Ur, r, U — e i- e L1 = — i? R Obecné řešení rovnice (1.24) pak je Rt U eL 44 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu Z počáteční podmínky dostáváme U . U Průběh proudu je tudíž popsán funkcí Příklad 1.17 (Siločáry) Nechť F(x,y) — (P(x.y). Q(x.y)) je nenulové rovinné silové pole, které je definované na otevřené množině Í2. Odvoďte diferenciální rovnici pro siločáry, yíte-li, že tečna k siločáře je v každém bodě souhlasně ko-lineární s vektorem síly v tomto bodě. Řešení: Nechť C je siločára, která má parametrické rovnice (^(č),?/;(£)), t e J, kde J je interval. Pak její tečný vektor v bodě (xq. yo) = (v(ío)i V'(io))) t0 € J, je t(x0,y0) = (ipf{to),ijj'{to)). Víme, že má platit t(x-Q.y0) = XF(x0,y0), kde A > 0. Tedy (
yo)>Q{xo,yo})- Protože F 7^ O, nejsou P a Q současně nulové. Nechť např. P(x$, i/o) / 0. Pak i y/(ro) ^ 0 a C je v okolí bodu x,q grafem funkce proměnné x, tj. y(x). Podle věty o derivaci funkce dané parametricky -— viz např. [13, str. 100] — je /, , \ _ (lV 2/'(*o) AQ(x0,2/o) Q(xo,yo) y (^-o) — dx z'(í0) AP (^0,2/0') P{xo,yo)' Odtud dostáváme, že y(x) vyhovuje rovnici Q(x,y) dx — P(x.y)dy = 0. Analogicky se zváží případ Q(xo.yo) ^ 0. Předchozí rovnice se obvykle zapisuje ve tvaru dx dy P(^y) = QM)' Cvičení 1. Uvažujme homogenní chemickou reakci, v níž působí jedna látka. Nechť na počátku reakce, tj. pro i — 0, je koncentrace rovna a > 0. Je-li a — x(t) koncentrace v čase t. je podle Wilhehhyho zákonu rychlost reakce rovna -f- = k(a - x). dt '' 1.4 Ukázky aplikací rovnic prvního řádu 45 kde k > O je konstanta úměrnosti. Určete x(t). [x{ť) = a(l - e~kt)] 2. Uvažujme dvě chemikálie AaB. které navssájem reagují. Předpokládejme, že při ' vytváření nového produktu se váže jedna molekula z A se dvěma molekulami z B. Určete rychlost chemické reakce, víte-li, že je přímo úměrná součinu okamžité koncentrace látky A a druhé mocniny okamžité koncentrace látky B — viz příklad 1.13. Nápověda: Je f§ = 2^. z1 = k{a-z)(b-2z)2, 2(0) = 0; 1 ln b- 2z a - - z 1 (2a-b)2 S(ah^'^ = kt Pr02a = /> 1 ln f ] b ! - ht pro 2a ^ b: (2a-b){b-2z) (2a -b)2 b2 - 2ab 3. Najděte řešení počáteční úlohy Li' + Ri = U. i(0) = Íq. kde L > 0, R > 0, U aio jsou dané konstanty. Je to rovnice pro proud i = z(r) v ampérech v obvodu obsahujícím induktor o indukčnosti L (v henry), rezistor o odporu R (v ohmech) a ideální zdroj o napětí U (ve voltech). Nechť L. U a Íq jsou konstanty a i? je parametr, kterým se proud reguluje; tedy i = ?'(£, iž). Dokažte, že C/ŕ lim z(ř?iž) = 'i(r.O) = —- + i0 R-+0+ L pro každé t. 4. Předpokládejme, že radioaktivní izotop stroncia 90Sr se rozpadá exponenciálně podle rovnice y1 = ~ay. a > 0. Určete konstantu a a čas, za který se sníží množství stroncia ze 100% na 10%, víte-li, že poločas rozpadu je 28,1 roku. a= M = °>°25; ť = 93,-3 roku 5. Velká nádrž obsahuje 100 hl vody. v níž je rozpuštěno 50 kg soli. Do ní přitéká rychlostí 3 hl/min roztok obsahující 2 kg soli v jednom hl. Směs je mícháním udržována homogenní a vytéká stejnou rychlostí z nádrže. Jak mnoho soli je v nádrži po 30 min.? [117, 5 kg] 6. Nádrž obsahuje 50 hl vody. v níž je rozpuštěno 20 kg soli. Do nádrže je přidávána čistá sůl rychlostí 1 kg/min. Směs je udržována homogenní a vytéká z nádrže rychlostí 2 hl/min. Jak mnoho soli je v nádrži po 10 min.? Jaká je v té 46 Obyčejné diferenciální rovnice, prvního řádu dobe koncentrace? [19, 7 kg; 0ľ66 kg/hl] 7. Velká nádrž A obsahuje na počátku 60 hl vody a 40 hl alkoholu. Do nádrže přitéká voda rychlostí 3 hl/min a alkohol rychlostí 1 hl/min. Směs. která je důkladně promíchávaná, teče do druhé nádrže B rychlostí 3 hl/min. Náolrž B obsahovala na počátku 100 hl vody. Směs je v nádrži B mícháním udržovaná homogenní a vytéká z ní rychlostí 2 hl/min. Jak mnoho alkoholu je v každé nádrži po 50 min.? Která nádrž nakonec (tj. pro velká i) obsahuje více alkoholu?, [A: 41,9 hl; B: 33,1 hl; B]