IBM a následně konsorcium OASIS zavedlo architekturu DITA jako:
Nástroj pro tvorbu tematicky orientovaného značkovaného obsahu s možností specializace pro zvláštní účely.
Není to, na rozdíl např. od Docbooku, jedno pevné značkování.
Využívá se principů podobných jako v objektových jazycích.
Specializace znamená podědit vlastnosti (např. formátování) a konkretizovat je.
Používá se tam, kde se tvoří rozsáhlý, vysoce strukturovaný, znovupoužitelný obsah s přesně vymezenou sémantikou.