4. Síťová vrstva – Směrování PB156: Počítačové sítě Eva Hladká Slidy připravil: Tomáš Rebok Fakulta informatiky Masarykovy univerzity jaro 2011 Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 1 / 84 Struktura přednášky 1 Směrování obecně 2 Směrování Základní přístupy 3 Směrovací algoritmy 4 Distribuované směrování Distance Vector Link State Link State vs. Distance Vector 5 Hierarchie směrování Původní představy Autonomní systémy Autonomní systémy – směrování 6 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace IP Multicast Protokoly 7 Rekapitulace Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 2 / 84 Směrování obecně Struktura přednášky 1 Směrování obecně 2 Směrování Základní přístupy 3 Směrovací algoritmy 4 Distribuované směrování Distance Vector Link State Link State vs. Distance Vector 5 Hierarchie směrování Původní představy Autonomní systémy Autonomní systémy – směrování 6 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace IP Multicast Protokoly 7 Rekapitulace Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 3 / 84 Směrování obecně Směrování obecně Internet na L3 – datagramový přístup k přepínání paketů data vyšších vrstev umísťována do datagramů datagramy (fragmenty) putují sítí nezávisle směrování (Routing) = proces nalezení cesty mezi dvěma komunikujícími uzly cesta musí splňovat určité omezující podmínky ovlivňující faktory: statické: topologie sítě dynamické: zátěž sítě Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 4 / 84 Směrování obecně Příklad reálné sítě Obrázek: Logická topologie IP/MPLS vrstvy sítě CESNET2. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 5 / 84 Směrování obecně Matematický pohled na směrování lze nahlížet jako na problém teorie grafů síť reprezentována grafem, kde: uzly reprezentují směrovače (identifikovány svými IP adresami) hrany reprezentují vzájemné propojení směrovačů (linku) ohodnocení hran = cena komunikace cíl: nalezení minimální cesty v grafu mezi libovolnými dvěma uzly Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 6 / 84 Směrování obecně Cena komunikace Určení ceny (ohodnocení) linky – metrika: všechny linky mají stejnou cenu (např. 1) minimalizace ceny = minimalizace počtu skoků nejjednodušší, nejčastěji využívané cena linky = převrácená hodnota kapacity (1/prenosova kapacita) 10Mb linka má 100x vyšší cenu než 1Gb linka cena linky = zpoždění linky 250ms satelitní spojení má 10x vyšší cenu než 25ms pozemní linka cena linky = využití linky linka s 90% využitím má 10x vyšší cenu než linka s 9% využitím může způsobit oscilace (nezbytné tlumení) cena linky = reálná cena (platba) za využití linky staticky přiřazeno administrátorem atd. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 7 / 84 Směrování Struktura přednášky 1 Směrování obecně 2 Směrování Základní přístupy 3 Směrovací algoritmy 4 Distribuované směrování Distance Vector Link State Link State vs. Distance Vector 5 Hierarchie směrování Původní představy Autonomní systémy Autonomní systémy – směrování 6 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace IP Multicast Protokoly 7 Rekapitulace Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 8 / 84 Směrování Směrování úkolem směrování je: vyhledávat optimální směrovací trasy kriteriem optimality je metrika dopravit datový paket určenému adresátovi zpravidla se nezabývá celou cestou paketu směrovač řeší jen jeden krok – komu paket předat jako dalšímu někomu „blíže cíli tzv. hop-by-hop ten pak rozhoduje, co s paketem udělat dál Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 9 / 84 Směrování Směrování (Routing) vs. zasílání (Forwarding) směrování společná činnost směrovačů (globální) proces nalezení/vytváření a údržby směrovacích tabulek zasílání lokální proces – každý směrovač samostatně představuje proces průchodu paketů směrovačem zaslání paketu na vybrané rozhraní směrovače (dle cílové adresy) vyžaduje přístup ke směrovací tabulce Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 10 / 84 Směrování Směrovací tabulky základní datovou strukturou je směrovací tabulka (routing table) sada ukazatelů, podle kterých se rozhoduje, co udělat s kterým paketem obsahují cesty k „prefixům počáteční IP adresa a blok agregace záznamů – hledá se nejdelší prefix, který vyhovuje požadavku existence více vyhovujících prefixů ⇒ použije se nejdelší tzv. Longest-prefix Match Algorithm Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 11 / 84 Směrování Problém globálního pohledu globální znalost topologie celé sítě je problematické je složité ji získat když už se to podaří, není aktuální musí být lokálně relevantní lokální představu o topologii reprezentuje směrovací tabulka rozpor mezi lokální a globální znalostí může způsobit cykly (černé díry) oscilace (adaptace na zátěž) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 12 / 84 Směrování Základní přístupy Směrování – základní přístupy Členění dle způsobu vytvoření/udržování směrovací tabulky: statické (neadaptivní) administrátorem ručně editované záznamy směrovač nemůže vytvářet alternativní cesty, pokud se nastavená cesta přeruší jednodušší, málo flexibilní vhodné pro statickou topologii Otázka: Používá se v Internetu? dynamické (adaptivní) – reagují na změny v síti složité (většinou distribuované) algoritmy (většinou) nutnost pravidelné aktualizace směrovacích tabulek nutnost existence protokolu pro aktualizaci směrovacích tabulek možnost dočasné nekonzistence nezaručuje pořadí doručení např. centralizované – vše řídí centrum izolované – každý sám za sebe distribuované – kooperace uzlů Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 13 / 84 Směrování Základní přístupy Dynamické směrování – centralizované směrování v síti je Routing Control Center (RCC) každý směrovač mu posílá zprávy o své situaci (stavu) RCC informace sbírá, vypočte optimální cesty a rozešle směrovačům jejich tabulky výhody: globální informace (⇒ optimální řešení) ulehčení práce směrovačů nevýhody: špatně škáluje – nelze využít pro velké sítě (nemožnost získání globální informace) pomalé při výpadku centra se přestane aktualizovat Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 14 / 84 Směrování Základní přístupy Dynamické směrování – izolované směrování neposílají se žádné informace o stavu sítě, každý se rozhoduje sám za sebe příklady: náhodná procházka – paket pošle do náhodně vybrané linky vysoká robustnost „horký brambor (hot potatoe) – paket pošle do linky s nejkratší frontou forma náhodné procházky (⇒ vysoká robustnost) záplava (flooding) – paket pošle do všech linek kromě té, po níž přišel enormní zátěž sítě – obrovská režie, nutno řešit cykly mimořádně robustní – pokud cesta existuje, vždy ji najde dokonce tu nejlepší možnou (zkouší totiž všechny) zpětné učení (backward learning) – učí se z procházejících paketů do paketu se zapisuje vzdálenost, kterou urazil směrovač se dozví, že příchozí linkou vede cesta k odesílateli nanejvýš dané délky Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 15 / 84 Směrování Základní přístupy Dynamické směrování – distribuované směrování směrovací informace si vyměňují sousedé či malé skupiny směrovačů na základě periodicky šířených informací se (podle určitého algoritmu) vypočítávají mapy sítě mezi směrovači musí být dohoda o implementaci určitého směrovacího algoritmu dostatečně pružné a robustní, vhodné i pro rozlehlé sítě standardní přístup ke směrování v síti Internet Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 16 / 84 Směrování Základní přístupy Směrování – další možná členění Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 17 / 84 Směrovací algoritmy Struktura přednášky 1 Směrování obecně 2 Směrování Základní přístupy 3 Směrovací algoritmy 4 Distribuované směrování Distance Vector Link State Link State vs. Distance Vector 5 Hierarchie směrování Původní představy Autonomní systémy Autonomní systémy – směrování 6 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace IP Multicast Protokoly 7 Rekapitulace Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 18 / 84 Směrovací algoritmy Směrovací algoritmy – funkce zprostředkovávají funkcionalitu směrování proces vytvoření a údržby směrovacích tabulek zahrnuje výběr komunikační cesty vlastní doručení dat rozdělení dle okamžiku rozhodování: při uzavírání spojení (= vytváření okruhu) spojované služby, virtuální kanály při příchodu paketu nespojované služby, datagramy rozdělení dle místa rozhodování: jediný uzel ⇒ centralizované algoritmy každý uzel ⇒ distribuované algoritmy definice přesných pravidel komunikace a formátu zpráv nesoucích směrovací informace (pro určitý algoritmus) ⇒ směrovací protokol Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 19 / 84 Směrovací algoritmy Směrovací algoritmy – požadované vlastnosti Žádané vlastnosti směrovacího algoritmu: správnost jednoduchost efektivita a škálovatelnost minimalizace množství řídících informací (≈ 5% provozu!) minimalizace velikosti směrovacích tabulek robustnost a stabilita nezbytný je distribuovaný algoritmus spravedlivost (fairness) optimálnost „Co je to nejlepší cesta? Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 20 / 84 Distribuované směrování Struktura přednášky 1 Směrování obecně 2 Směrování Základní přístupy 3 Směrovací algoritmy 4 Distribuované směrování Distance Vector Link State Link State vs. Distance Vector 5 Hierarchie směrování Původní představy Autonomní systémy Autonomní systémy – směrování 6 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace IP Multicast Protokoly 7 Rekapitulace Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 21 / 84 Distribuované směrování Distribuované směrování – základní přístupy Třídy distribuovaných směrovacích protokolů (dle charakteru směrovací informace): Distance Vector (DV) – Bellman-Fordův algoritmus sousední směrovače si v pravidelných intervalech či při topologické změně (např. výpadek zařízení) vyměňují kompletní kopie svých směrovacích tabulek na základe obsahu přijatých updatů si pak doplňují nové informace a inkrementují své distance vektor číslo metrika udávající počet hopů k dané síti čili „všechny informace jen svým sousedům Link State (LS) jednotlivé směrovače si zasílají pouze informace o stavu linek, na něž jsou bezprostředně připojeny udržují si tak kompletní informace o topologii dané sítě – zařízení jsou si vědoma všech ostatních zařízení na síti pak se počítá nejkratší cesta čili „informace o svých sousedech všem Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 22 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector I. směrovač si udržuje všechny známé routy v tabulce ve formě uspořádaných trojic (N, G, D), kde: N . . . cílová síť G . . . adresa následujícího směrovače D . . . vzdálenost do cílové síťě (metrika) tabulky se upravují tak, aby se směrovalo nejkratší cestou problémy: pomalá konvergence, příliš mnoho režijních dat Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 23 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector II. Algoritmus Předpoklad: každý směrovač zná pouze cestu a cenu ke svým sousedům Cíl: v každém směrovači směrovací tabulka pro každý cíl Idea: řekni sousedům svou představu směrovací tabulky Inicializace: sousedé: známá cena Distance Vector = < cil, cena > ostatní: nekonečno resp. hodnota definovaná jako nekonečno (pro RIP např. 16) Aktualizace: pokud je cesta v získaném DV zvětšená o cenu cesty k danému sousedovi lepší než stávající uložená, aktualizuj tabulku Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 24 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector III. Ilustrace problému pomalé konvergence pomalá konvergence zapříčiní vznik nesprávných údajů ve směrovacích tabulkách Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 25 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector III. Ilustrace problému pomalé konvergence směrovač C usoudí, že nejlepší cesta do sítě 10.4.0.0 je přes směrovač B Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 26 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector III. Ilustrace problému pomalé konvergence směrovače B a A si opraví svojí směrovací tabulku – chybně Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 27 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector III. Ilustrace problému pomalé konvergence metrika pro síť 10.4.0.0 roste do nekonečna (v rámci RIP do 16) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 28 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector III. Ilustrace problému pomalé konvergence Důsledek: vznik směrovací smyčky paket pro síť 10.4.0.0 skáče mezi routery B a C Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 29 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector III. Ilustrace problému pomalé konvergence Řešení: dělení horizontu směrovač nesděluje cestu zpět uzlu, od kterého se o ní dozvěděl problém zůstává ve složitějších topologiích (navržena řada rozšíření) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 30 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector IV. – protokol RIP I. hlavní představitel DV směrování RIPv1 (RFC 1058) RIPv2 (RFC 1723) – přidává např. autentizaci směrovacích informací sítě identifikovány s využitím mechanismu CIDR jako metrika se využívá počet hopů přenos paketu mezi 2 sousedními směrovači má délku 1 nekonečno = 16 ⇒ nelze použít pro sítě s minimálním počtem hopů mezi libovolnými dvěma směrovači > 15 směrovače zasílají informaci každých 30 sekund triggered update při změně stavu hrany časový limit 180s (detekce chyb spojení) použití: vhodné pro malé sítě a stabilní linky není příliš vhodný pro redundantní sítě Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 31 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector IV. – protokol RIP II. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 32 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector IV. – protokol RIP III. Obrázek: RIP – příklad: iniciální stav tabulek. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 33 / 84 Distribuované směrování Distance Vector Distance Vector IV. – protokol RIP IV. Obrázek: RIP – příklad: finální stav tabulek. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 34 / 84 Distribuované směrování Link State Link State I. směrovače si zasílají pouze informaci o stavu linek, na něž jsou bezprostředně připojeny získají tím kompletní mapu sítě pak si počítají nejkratší cesty (např. s využitím Dijkstrova algoritmu) při každé změně stavu linek směrovače testují pouze dosažitelnost svých bezprostředních sousedů výhoda: zaručená a rychlá konvergence, vhodné i pro rozsáhlé sítě nevýhoda: složitější algoritmus ⇒ větší nároky na CPU a paměť směrovače Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 35 / 84 Distribuované směrování Link State Link State II. Algoritmus Předpoklad: každý směrovač zná pouze cestu a cenu ke svým sousedům Cíl: v každém směrovači směrovací tabulka pro každý cíl Idea: šíří se topologie, cesty si počítají směrovače samy fáze 1: šíření topologie (broadcast) fáze 2: výpočet nejkratší cesty – (Dijkstra) směrovače si udržují databázi stavů linek a periodicky posílají LS pakety svým sousedům obsah LS paketu: identifikátor uzlu, cena spojů k sousedům, pořadové číslo, doba platnosti každý směrovač přeposílá LS pakety dále (kromě toho, od nějž informaci dostal) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 36 / 84 Distribuované směrování Link State Link State III. – Výpočet nejkratších cest Dijkstrův algoritmus „klasický algoritmus hledaní nejkratší cesty hledá nejkratší cesty z jednoho vrcholu do všech ostatních Nechť N je množina všech uzlů v grafu (síti) l(i, j) označuje nezápornou cenu hrany (spoje (i, j)) s je aktuální (zdrojový) uzel M množina uzlů, které již byly navštíveny C(n) cena cesty z s do n; ∞ pokud cesta neexistuje Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 37 / 84 Distribuované směrování Link State Link State III. – Výpočet nejkratších cest Dijkstrův algoritmus – pseudokód ilustrace výpočtu: http://www.unf.edu/~wkloster/foundations/DijkstraApplet/DijkstraApplet.htm animace: http://www.cse.yorku.ca/~aaw/HFHuang/DijkstraStart.html více viz PA165: Grafy a sítě Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 38 / 84 Distribuované směrování Link State Link State IV. – protokol OSPF Open Shortest Path First nejpoužívanější LS protokol současnosti metrika: cena (cost) číslo (v rozsahu 1 až 65535) přiřazené ke každému rozhraní směrovače čím menší číslo, tím má cesta lepší metriku (bude tedy preferována) standardně je ke každému rozhraní přiřazena cena automaticky odvozená z šířky pásma daného rozhraní cost = 100000000/bandwidth (bw v bps) možno ručně měnit rozšíření: autentizace zpráv směrovací oblasti – další úroveň hierarchie load-balancing – více cest se stejnou cenou Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 39 / 84 Distribuované směrování Link State vs. Distance Vector Link State vs. Distance Vector Link State Složitost: každý uzel musí znát cenu každé linky v sítí ⇒ O(nE) zpráv změnu ceny některé z linek potřeba vypropagovat na všechny uzly Rychlost konvergence: O(n2) alg., zasílá O(nE) zpráv trpí na oscilace Robustnost: špatně fungující/kompromitovaný směrovač může šířit nesprávné informace jen o k němu přímo připojených linkách každý směrovač si přepočítává směrovací tabulky sám za sebe ⇒ odděleno od vlastního šíření informací ⇒ forma robustnosti Použití: vhodné i pro rozsáhlé sítě Distance Vector Složitost: po změně ceny některé z linek je toto zapotřebí vypropagovat jen nejbližsímu sousedovi; dále se propaguje jen tehdy, pokud daná změna znamená změnu stromu nejkratších cest Rychlost konvergence: může konvergovat pomaleji než LS problémy se směrovacími cykly, count-to-infinity problém Robustnost: nesprávný výpočet je postupně šířen sítí ⇒ může znamenat „zmatení ostatních směrovačů a nesprávně vypočtené směrovací tabulky Použití: vhodné jen pro menší sítě Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 40 / 84 Hierarchie směrování Struktura přednášky 1 Směrování obecně 2 Směrování Základní přístupy 3 Směrovací algoritmy 4 Distribuované směrování Distance Vector Link State Link State vs. Distance Vector 5 Hierarchie směrování Původní představy Autonomní systémy Autonomní systémy – směrování 6 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace IP Multicast Protokoly 7 Rekapitulace Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 41 / 84 Hierarchie směrování Kde se nyní nacházíme? máme vybudovaný Internet složený z mnoha internetů umíme identifikovat jednotlivé sítě/uzly s využitím notace CIDR cesty ve směrovacích tabulkách agregovány umíme směrovat data mezi sítěmi libovolné dva uzly mohou komunikovat pro směrování využit LS nebo DV algoritmus Kde je problém? obrovský rozsah Internetu ⇒ nutnost správy obrovských směrovacích tabulek problém se správou – „Kdo je zodpovědný za který kus sítě? Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 42 / 84 Hierarchie směrování Původní představy Původní představy aneb Jak běžel „směrovací čas I. v počátcích velmi malé sítě každý počítač na síti zná cestu ke všem ostatním aneb „každý uzel zná celý Internet pro rozsáhlejší sítě neúnosné (rozsah tabulek, udržování vzájemné konzistence) přesun směrovací znalosti na hraniční uzly sítí (brány/směrovače) aneb „každá brána zná celý Internet pro rozsáhlejší sítě stále neúnosné (rozsah tabulek, udržování vzájemné konzistence) ⇒ hierarchické členění Internetu každá brána zná cesty jen do k ní přidružených podsítí (bezprostřední okolí); pro ostatní využita implicitní (default) brána lokální působnost směrovacích informací (menší rozsah tabulek, jen lokální udržování vzájemné konzistence) na nejvyšší úrovni (jediná) páteřní síť páteřní brány musí mít „úplnou znalost celého Internetu Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 43 / 84 Hierarchie směrování Původní představy Původní představy aneb Jak běžel „směrovací čas II. nedostatky prvotního návrhu hierarchického členění: organizace předávání směrovacích informací páteřním branám „Jak je propagovat ze „zanořených sítí obecně náležejících různým organizacím? nutnost využívání jednotných mechanismů směrování v rámci celé sítě včetně stejné metriky ⇒ rozšíření hierarchického členění na koncepci tzv. autonomních systémů (AS) základní myšlenka: vzájemně propojené sítě, které spadají pod společnou správu, budou tvořit jediný autonomní systém, za který plně odpovídá jeho provozovatel zůstává nutnost jednotného způsobu vzájemného předávání směrovacích informací mezi jednotlivými autonomními systémy ⇒ v rámci svého AS má každý možnost zajistit si přenos a aktualizaci směrovacích údajů podle svého, ale navenek musí všichni postupovat jednotně Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 44 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy Autonomní systémy cílem rozdělení Internetu na autonomní systémy je snížení směrovací režie jednodušší směrovací tabulky, snížení množství vyměňovaných směrovacích informací, atp. zjednodušení správy celé sítě správa jednotlivých internetů různými organizacemi autonomní systémy = domény každému AS/doméně přiřazen 16bitový identifikátor Autonomous System Number (ASN) – RFC 1930 přiřazuje organizace ICANN (Internet Corporation For Assigned Names and Numbers) odpovídají administrativním doménám sítě a směrovače uvnitř jednoho AS spravovány jednou organizací např. CESNET, PASNET, . . . dělení v závislosti na způsobu připojení AS do sítě: Stub AS Multihomed AS Transit AS Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 45 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy Autonomní systémy – Stub AS autonomní systém A je tzv. stub AS je připojen pouze k jednomu dalšímu AS směrovač A (tzv. hraniční směrovač) je v rámci AS A výchozí směrovač pro všechny sítě ležící mimo AS A Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 46 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy Autonomní systémy – Multihomed a Transit AS autonomní systém B je multihomed AS, pokud je připojen k nejméně dvěma dalším AS, mezi kterými však neumožňuje přenášení provozu transit AS, pokud je připojen k nejméně dvěma dalším AS, mezi kterými umožňuje přenášení provozu (skrze své LANs) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 47 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Autonomní systémy – směrování I. oddělené směrování z důvodů škálovatelnosti intradoménové – interior routing směrování uvnitř AS plně pod kontrolou správce AS tzv. Interior Gateway Protocols (IGP) (např. RIP, OSPF) interdoménové/mezidoménové – exterior routing směrování mezi AS tzv. Exterior Gateway Protocols (EGP) (např. EGP, BGP-4) nutná spolupráce interior a exterior směrovacích protokolů Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 48 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Autonomní systémy – směrování II. interní směrovače (směrovače uvnitř AS) znají cestu do všech podsítí uvnitř AS mohou využít implicitní (default) cesty skrze hraniční směrovače hraniční směrovače (Border Routers) sumarizují a zveřejňují interní cesty aplikují směrovací „pravidla (policy) jádro sítě nepoužívá implicitní cesty ⇒ směrovače musí znát cesty ke všem sítím Proč rozlišovat mezi směrováním uvnitř AS a mezi AS? uvnitř AS hraje hlavní roli výkon mezi AS hrají hlavní roli politiky (typicky jde o peníze) a škálovatelnost (velikosti tabulek) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 49 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Autonomní systémy – mezidoménové směrování AS1 propojen s AS2 a AS3 směrovací „pravidla (policies) AS1 mohou zakazovat, aby se v případě výpadku linky mezi AS2 a AS3 směrovalo mezi AS2 a AS3 skrze AS1 Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 50 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Autonomní systémy – mezidoménové směrování Směrovací pravidla volba cesty není nezávislá na lokálních požadavcích obchodní rozhodnutí lokální rozhodnutí definují výběr cesty zveřejnění interních podsítí důsledky: kombinace nejlepších lokálních pravidel nemusí představovat globální optimum asymetrie cest Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 51 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Autonomní systémy – mezidoménové směrování Směrovací pravidla – ilustrace I. Předpokládejme, že AS Z chce oznámit AS T cestu Z → Y → X tato cesta může být AS T akceptována jen tehdy, pokud AS Y umožňuje přenos jeho provozu Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 52 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Autonomní systémy – mezidoménové směrování Směrovací pravidla – ilustrace II. jestliže AS Y neumožní přenos provozu AS T, ale umožní přenos provozu AS X, budou data mezi AS T a AS X přenášena asymetricky Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 53 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Mezidoménové směrování – protokol EGP I. Exterior Routing Protocol první protokol mezidoménového směrování (navržen v roce 1983) využívá DV přístup distance vektory kombinují cesty a pravidla cílem dosažitelnost, nikoliv efektivita navržen pro stromovou strukturu Internetu přílišné zjednodušení nepodporuje redundanci, neumí se vypořádat s cykly ⇒ již se nepoužívá Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 54 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Mezidoménové směrování – protokol EGP II. Obrázek: Představa Internetu podle EGP. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 55 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Mezidoménové směrování – BGP I. Border Gateway Protocol aktuálně verze 4 (BGP-4) navržen v důsledku růstu Internetu a požadavků na podporu komplexnějších topologií podporuje redundantní topologie, vypořádá se s cykly využívá Path Vector směrování nevyměňují se ceny cest, ale popis celých cest zahrnující všechny skoky umožňuje definici pravidel směrování pracuje nad spolehlivým protokolem (TCP) používá CIDR pro agregaci cest Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 56 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Mezidoménové směrování – BGP II. Obrázek: Představa Internetu podle BGP. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 57 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Mezidoménové směrování – BGP III. Path Vector I. Path Vector (PV) obdoba DV posílají se celé cesty (ne jen koncové uzly) snadná detekce cyklů umožňuje definici pravidel (přátelské vs. nepřátelské AS) kratší cesty preferovány (pokud „policy nerozhodne jinak) nepoužívá žádnou metriku, řeší se pouze dostupnost důsledek: není nutné, aby všechny AS využívaly stejnou metriku Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 58 / 84 Hierarchie směrování Autonomní systémy – směrování Mezidoménové směrování – BGP III. Path Vector II. Distance Vector přístup: C je vzdáleno 2 hopy od A Path Vector přístup: cesta z AS1 do AS3 vede skrze AS2 Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 59 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Struktura přednášky 1 Směrování obecně 2 Směrování Základní přístupy 3 Směrovací algoritmy 4 Distribuované směrování Distance Vector Link State Link State vs. Distance Vector 5 Hierarchie směrování Původní představy Autonomní systémy Autonomní systémy – směrování 6 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace IP Multicast Protokoly 7 Rekapitulace Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 60 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace Skupinová komunikace Výzva: způsob zasílání stejných zpráv skupině koncových stanic Příklady reálného světa: Televize či rozhlas, informace od zdroje k dynamické skupině Přednášející x auditorium, informace od zdroje ke skupině příjemců s ojedinělou zpětnou vazbou Pracovní porada, informace od více zdrojů k více příjemcům Moderovaná diskuze, existence rolí ve skupině . . . Skupina se liší počtem členů, dynamikou, vzdáleností, aktivitou členů . . . Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 61 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace Skupinová komunikace v síti Obdoba předchozího. Data jsou od zdroje přenášena ke skupině příjemců Původní dvoubodová komunikace −→ vícebodová komunikace Nutno zajistit replikaci dat a jejich doručení Pokud by replikace byla součástí aplikace, musela by každá aplikace obsahovat replikační modul. Proto je lepší řešit replikaci a směrování dat ve skupině odděleně od aplikace. IP Multicast Virtuální sítě Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 62 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace Skupinová komunikace v síti – Unicast vs. Multicast Obrázek: Doručení dat skupině příjemců – Unicast vs. Multicast Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 63 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace Příklady skupinové komunikace v síti Streamované video vysílané ve smyčce Nedefinovaně mnoho příjemců Šířka pásma: jednotky Kb/s až Mb/s Kvalita přenosu Data produkovaná přístrojem (např. LHC) Definovaně mnoho příjemců Velké objemy dat po dlouhou dobu Spolehlivé doručení Videokonference (např. nekomprimovaná HD videokonference) Omezeny počet příjemců Komunikace každý s každým Šířka pásma: stovky Kb/s až Gb/s Nízká latence (reálný čas) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 64 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast IP Multicast – úvod Klasické řešení skupinové komunikace v síti. Každým spojem nejvýše jedna kopie dat Vlastnost sítě (hop by hop, nikoliv end-to-end služba) Doručení nezaručené (best effort, UDP, skupinová adresa) Rozsah šíření omezen TTL (Time To Live) paketů Jak identifikovat skupinu? ⇒ multicastová IP adresa IPv4: třída D (224.0.0.0 – 239.255.255.255) IPv6: prefix ff00::/8 Dva základní přístupy k multicastovému směrování: Source Based Tree Shared Tree (Core Based Tree) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 65 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast IP Multicast – komunikující strany Vysílající: každý může vysílat (pokud zná multicastovou/skupinovou adresu) stačí zasílat pakety na skupinovou adresu vysílajících je proměnný počet může, ale nemusí být členem skupiny Přijímající: žádný, jeden, více kdokoliv se může přidat či může opustit skupinu může patřit do více skupin současně Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 66 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast IP Multicast – identifikace skupiny příjemců Obrázek: Identifikace příjemců – datagram zaslaný do multicastové skupiny je doručen všem členům skupiny. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 67 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast Source Based Tree vs. Core Based Tree Source Based Tree Core Based Tree Aktivita shora od zakládajícího Periodický broadcast Ořezávání větví bez členů Omezení šířky – TTL Pro úzce lokalizované skupiny Nevýhoda: režie, záplava broadcasty Protokoly: DVMRP (RIP), MOSPF (OSPF), PIM–DM Ustaveno jádro – body setkání (MP) Zájemce o skupinu kontaktuje MP Aktivita zdola od příjemce Redukce broadcastu −→ lépe škáluje Nevýhoda: závislost na dostupnosti jádra Protokoly: CBT, PIM–SM (protokolově nezávislé) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 68 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast Source Based Tree Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 69 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast Source Based Tree Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 70 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast Source Based Tree Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 71 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast Source Based Tree Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 72 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast Core Based Tree Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 73 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast Core Based Tree Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 74 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast Core Based Tree Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 75 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast IP Multicast IP Multicast – vlastnosti Pozitivní: „Nekonečná škálovatelnost Nezatěžuje síť násobnými kopiemi Negativní: Problematické účtování Problém se zajištěným doručením Snadný terč útoku (DoS, DDoS) Absence kontroly členství (nelze zjistit přijímající) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 76 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Protokoly IP Multicast – protokoly Správa skupiny: pouze v rámci LAN Internet Group Management Protocol (IGMP) Směrování: mezi multicastovými směrovači Source Based Tree – DVMRP (RIP), MOSPF (OSPF), PIM–DM Core Based Tree – CBT, PIM–SM Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 77 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Protokoly IP Multicast – správa skupiny – IGMP IGMP (RFC 1112), IGMPv2 (RFC 2236) správa členství ve skupině spravuje informace o členech skupiny (pouze v rámci LAN) pouze lokální působnost síť a k ní přidružený multicastový směrovač typy zpráv: přihlášení ke skupině (Membership Report) odhlášení ze skupiny (Leave Report) monitoring skupiny (Query) např. dotazy směrovače na zájem uzlů setrvat ve skupině (řeší odstranění náhle vypadlých uzlů) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 78 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Protokoly IP Multicast – správa skupiny – IGMP II. Obrázek: Ilustrace lokální působnosti IGMP protokolu. Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 79 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Protokoly IP Multicast – Source Based Tree – protokoly Distance Vector Multicast Routing Protocol (DVMRP) rozšíření unicastového DV směrování, využívá informací získaných RIP protokolem 3 přístupy pro budování stromu: Reverse Path Forwarding (RPF) Reverse Path Broadcasting (RPB) Reverse Path Multicasting (RPM) Multicast Open Shortest Path First (MOSPF) rozšíření unicatového OSPF protokolu využívá vytvořené znalosti topologie OSPF protokolem všechny uzly počítají strom cest z kořene, kterým je zdroj multicastového vysílání Protocol Independent Multicast – Dense Mode (PIM-DM) využit v prostředí, kdy je pravděpodobné, že většina směrovačů bude participovat na multicastování podobný DVMRP protokolu využívá RPF přístup rozdíl: ke své činnosti nevyžaduje unicastový protokol (tj. RIP) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 80 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Protokoly IP Multicast – Core Based Tree – protokoly Core-Based Tree (CBT) zdroj jako kořen budovaného stromu AS rozdělen na regiony, pro každý region zvolen „bod setkání (tzv. Rendezvous Router) ⇒ vytvoření jádra uzly (v případě zájmu) kontaktují „body setkání budování stromu od listů Protocol Independent Multicast – Sparse Mode (PIM-SM) využit v prostředí, kdy je malá pravděpodobnost, že většina směrovačů bude participovat na multicastování podobný CBT protokolu také využívá Rendezvous Points (RPs) oproti CBT si buduje záložní RPs pro účely jejich výpadků v případě potřeby (= mnoho příjemců vzdálených od RP) je schopen přepnout do strategie Source-based Tree Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 81 / 84 Multicastové směrování – IP Multicast Protokoly IP Multicast – příklad reálné sítě (Cesnet2) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 82 / 84 Rekapitulace Struktura přednášky 1 Směrování obecně 2 Směrování Základní přístupy 3 Směrovací algoritmy 4 Distribuované směrování Distance Vector Link State Link State vs. Distance Vector 5 Hierarchie směrování Původní představy Autonomní systémy Autonomní systémy – směrování 6 Multicastové směrování – IP Multicast Motivace IP Multicast Protokoly 7 Rekapitulace Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 83 / 84 Rekapitulace Rekapitulace – síťová vrstva logicky propojuje samostatné heterogenní LAN sítě vyšším vrstvám poskytuje iluzi uniformního prostředí jediné WAN sítě internet vs. Internet poskytuje možnost jednoznačné identifikace (adresace) každého PC/zařízení v síti (např. Internetu) zajišťuje (hierarchické) směrování procházejících paketů Distance Vector přístup vs. Link State přístup unicast vs. multicast hlavní protokol síťové vrstvy: IP protokol (IPv4, IPv6) další informace: PA159: Počítačové sítě a jejich aplikace I. (doc. Hladká) PV233: Počítačové sítě a směrovací protokoly (dr. Pelikán et al.) grafové algoritmy – PB165: Grafy a sítě (prof. Matyska, doc. Hladká, doc. Rudová) Eva Hladká (FI MU) 4. Síťová vrstva – Směrování jaro 2011 84 / 84