Limita funkce text neobsahuje přesné matematické definice, pouze jejich vysvětlení Limita L v bodě a = bod L (číslo nebo ±00) na y-ové ose, ke kterému se funkce f{x) blíží v libovolně malém okolí bodu a na x-ové ose. Limita může být vlastní (číslo) nebo nevlastní (±00). Stejně tak bod a, ve kterém limitu určujeme. lim f{x) = L Typy limit: • vlastní ve vlastním bodě: např. lim^^o ex = 1 • vlastní v nevlastním bodě:např. lim^^oo j = 0 • nevlastní ve vlastním bodě: např.lim^^o I \ |= 00 • nevlastní v nevlastním bodě: např.lim^^oo ex = 00 • Limita zprava/zleva zprava: např. limx^0+ - = 00 zleva: např. lim^^g- ^ = —00 Vlastnosti limit: Jestliže lima; —> af{x) = L a lima; —> ag{x) = K,kde K, L jsou vlastní!, pak 1. lim^a j f(x) | = | L I 2. limx^a{f{x)±g{x))=L±K 3. limx^a(f(x) ■ g(x)) = L • K 4. lim^a4g = £,protf^0 1 Věta o třech limitách (squeeze theorem): Jestl. pro funkce f,g, h platí f(x) < g{x) < h(x), lim f{x) = lim h{x) = M, pak Důležité limity: Nezapomeňte, že lim g{x) = M SIM lim- = 1 x^O X lim- x^O X , ax - 1 lim- x^O X ln a lim 1 + - x ^oo \ x lna; = X x = gin x lnax = = xlna y = loga x 44> x = ay Počítání limit na základě jejich vlastností: Přímé dosazení, nebo snadná úprava polynomů: • linxji^oísi11 x) linxji^o (sinO) = 0] lim^-i x£-\ x+1 J,—r ± x+1 lim^-ifx - 1) 2 lilILji- x2 — x—2 >2 i:-2 r (x-2)(x+l) o h.m.x^2 -——L = 3 21-2 lírn 3 / _J___1_ lmLx^0 x I 5+x 5-x Triky s využitím platnosti důležitých limit (výše) _ i- sinbx • líního —— lim^^oí^ c°t 3x) -6/25] [= lim^ 5 sin bx >0 5i: lii", ... ^ffff = lii", ... IfÉt = 1/3 lim^o lim^o 2 í 2i: lim^^o "\/cos x + x + 2 [= lim^^Q e1/:rln(cos:E+:E+2) = ..] ...neexistuje ruzne jednostranne limity lim^ (1 + ±y lim^oo (1 + ! N 6:21-4 TViky s odmocninami (většinou vynásobení nějakým vhodným zlomkem tak, aby některé odmocniny "zmizely"): lim. a:->25 2h-x 3 lirrw 5— Jx \ ( b+Jx lim^25 (25-x)(5+Vi) ~ lim. a:->9 9-a (9-a)(y^+3) >9 -(9-a:) ^/:r2 + 12-^/I2 lim ^n ( ^_^) ( v^+l2+^ 2V12 Další příklady (směska): • Necht Spočtěte lirrtji^i f{x) /(*) 3x + 1, x < 1 5 — x2, x > 1 Řešení: lim:E^1-(3x — 1) = 4, lim:E^1+(5 — x2 Spočtěte Řešení: Spočtěte lim f{x) = 4 x—>1 lim I x /(*) x, x > 0 -x, x < 0 lim:E^o+ x = 0, linx^g- (—x) = 0 lira^o | a; |= 0 lim x sin — x^O x Řešení: platí — | x |< x <| x | a — 1 < sin ^ < 1, proto x < x sin — < x x Dále linL^o — 1^1=0, lim^^o | x 1=0, proto podle věty o 3 limitách funkce — I x I a I x I " zmáčknou" funkci x sin - a tedy lim x sin — = 0 x^O X 4 • Určete limitu f (x) v bodě 0. /(*) = x2 sin -, x ± 0 X ' ' 0, x = 0 Řešení: —1 < sin ^ < 1 a lim^-s-o 2:2 = 0, pak (podle vlastnosti součinu limit) je lim fix) = 0 • (neco mezi[—l, 1]) = 0 x->0 Určete lim^^o f{x) a limn-i f{x)i pokud x4 < f{x) < 2:2 Pro x £ (—1) 1) x2 < /(x) < 2:4 Pro I x |> 1 Řešení: po nakreslení obrázku zjevně lim^^o • Mějme dány grafy funkcí f(x),g(x) Odim^i f(x) +3 -3 / +3 f(x) -3 "7 Určete 1. lim^-i/(x) 2. 11111^0-/(^ + 2) 3. limx^_1+ f(x) 4. limx^0(2f(x) + 3g{x)) 5. lim:r^_1- /(x2) 6. liníz-^ f(x)g(x) 7. limx^1(f(x)+g{x)) 8. lirn^-i f(x)g(x) Řešení: l.[-l], 2.[2], 3.[-l], 4.[4], 5.[2], Q.neexistuje, 7.[-2], 8.[1] ĽHospitalovo pravidlo Dostaneme-li limitu typu " jj", "^f'\ platí, že lim /(*) ^ffl #(x) p'(a;)' tj. stačí funkce zderivovat a tak se (často) zbavíme výrazu " jj", " . Dokonce je tam možné řešit i limitu typu "0 • oo", " f", "oo - oo", " 1°°", "0°", "oo°" Příklady: . lim^i £f ?? Oj? 0 lim^i = 1 i- a—sin a lim^o —— ľ_ j? Oj? _ i- 1—cos a _ ?? 0?? _ i- sin x _ ?? 0?? _ i- cos x _ 11 L- ô - iim^o —^r~ - ô - iim^o — - ô - iim^o — - ěJ lim^^o (cotgx - ±) [= "oo-oo" = lim^oí—-1) = Imw) xcosxrsiľíX = »2» = ľmi^o cos ■ ,- l J-^^siiii 2i' x—f\j xsmx 0 j-^u ani+icosi ??0??__— sinu—x cos x 0] 0 cos x+cos x—a: sin x lim:E^a(arcsin(x — a)cotg{x — a)) ??n ?? t arcsin(:r—a) „o?? v ,/i-(i-a)2 "0 • oo" = lim^a i =5 = lim^a v \ cotg(x — a) cos2(i-a) lim^o^ + x) Řešení: L = lim (e* + a;)* ln L = lim ln(ex + x) ž InL = limM^+x)=„0, z^o x 0 + x InL = 2 L 2 6