Obsah
rozsáhlý projekt - poskytnout jednotný komplexní značkovací jazyk pro „veškerou“ programátorskou dokumentaci
nyní používáno k celé řadě jiných účelů - psaní článků (article), knih (book), jednotlivých kapitol (chapter), sekcí (section, sectX)
autorem je Norman Walsh (Sun Microsystems Inc.)
podrobnosti, DTD, help, software, styly k dispozici viz docbook.org
pravděpodobně nejrozsáhlejší existující značkování pro logický popis dokumentu
k DB existuje TDG (DocBook: The Definitive Guide) - také jako Windows Help
Docbook je XML (a SGML) značkování pro psaní dokumentů, především technické povahy (počítačové manuály, technická dokumentace).
Vznikl původně jako nástroj pro zvládnutí rozsáhlé dokumentace unixových systémů.
Principem je logické (sémantické) značkování, text vzniká s vyznačením logických celků:
větších bloků textu (kniha, článek, kapitola, sekce, odstavec, výpis obrazovky...)
menších částí textu na řádku (zdůrazněná část, odkaz, název produktu, příkaz,...)
multimediální prvky (obrázky, videa, zvuky...)
pomocné prvky a metadata (název, autorství, datum vzniku, copyright, vyznačení položek rejstříku, obsahu...)
Předností bylo a je, že z dobře označkované dokumenty je možné zpracovávat:
směrem k vizuální podobě (pomocí CSS, pomocí XSLT do HTML, přes LaTeX nebo XSL:FO do PDF, ale i PostScript, PDF, RTF, DVI a prosté ASCII...), speciální důraz na výstup do formátů dokumentace/nápovědy (HTML Help, Microsoft CHM, man-stránky)
lze z něj extrahovat požadované části nebo prvky (vezmi kapitolu úvod, vygeneruj obsah knihy...) nebo více textů spojovat do jednoho
Docbook se objevil počátkem 90. let (1991) tehdy jako SGML značkování.
Od zavedení XML jako de-facto standardu pro semistrukturovaná data (W3C specifikace XML v roce 1998) se Docbook začíná reprezentovat převážně v XML -- i kvůli rozvoji a dostupnosti stále více nástrojů
O vývoj se nyní stará konsorcium OASIS (The Organization for the Advancement of Structured Information Standards).
Na vývoji se podílí mj. Jirka Kosek, editorem specifikací je Norm Walsh.
Povaha dokumentu je určena zejména jeho základní strukturou danou použitím příslušných strukturálních prvků.
Podle rozsahu (velikosti, logického uspořádání) dokumentu je možným typem:
kolekce knih (book
) nebo dalších kolekcí
-- kolekce lze vnořovat.
kniha, sestává z kapitol (chapter
),
článků (article
) nebo částí
(part
), smí obsahovat rejstříky, přílohy
atd.
část, soubor jedné či více kapitol, části se smí vnořovat a mohou obsahovat úvodní texty.
pojmenovaný soubor blokových prvků.
pojmenovaný a obvykle číslovaný soubor blokových prvků vyskytující se ve větším celku (kniha, článek).
příloha
text představující určení vnořeného elementu
Jsou dalšími, jemnějšími stavebními kameny dokumentu:
Tyto a další blokové prvky jsou v dokumentu uvedeny v pořadí, v jakém jsou následně čteny -- v západních jazycích jsou tedy vizualizovány zhora dolů, ale např. v čínštině zleva doprava.
Neboli in-line elements se vyskytují v blokových elementech a vyznačují blíže povahu textu, který obklopují:
Docbook 5 je posledním, dosud však nehotovým standardem. Od předchozích verzí se kromě úprav značkování liší používáním XML jmenných prostorů a absencí DOCTYPE deklarace.
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<book id="simple_book" xmlns="http://docbook.org/ns/docbook" version="5.0">
<title>Very simple book</title>
<chapter id="chapter_1">
<title>Chapter 1</title>
<para>Hello world!</para>
<para>I hope that your day is proceeding <emphasis>splendidly</emphasis>!</para>
</chapter>
<chapter id="chapter_2">
<title>Chapter 2</title>
<para>Hello again, world!</para>
</chapter>
</book>
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE book PUBLIC "-//OASIS//DTD DocBook XML V4.4//EN"
"http://www.oasis-open.org/docbook/xml/4.4/docbookx.dtd">
<book id="simple_book">
<title>Very simple book</title>
<chapter id="chapter_1">
<title>Chapter 1</title>
<para>Hello world!</para>
<para>I hope that your day is proceeding <emphasis>splendidly</emphasis>!</para>
</chapter>
<chapter id="chapter_2">
<title>Chapter 2</title>
<para>Hello again, world!</para>
</chapter>
</book>
Z Docbooku lze omezováním (redukcí množiny povolených elementů), rozšiřováním (přidáváním elementů) nebo obojím vytvářet odvozené jazyky:
Omezení redukující značkování např. tak, že se z rodiny
příbuzných elementů zachoval jen jeden -- např.
programlisting
, ale není povolen
screen
Žádné "velké" věci, tzn. žádné knihy (book), jen články (article)
Krátké DTD (aby se dalo i online stáhnout)
Každý dokument ve značkování Simplified Docbook je automaticky i ve značkování Docbook.
Je naopak rozšířením :-) Simplified Docbook (existuje ale i varianta Slides pro full-Docbook).
Určeny pro psaní prezentací -- "fólií" (stejně jako např. Powerpoint).
Dostupné XSLT umějí transformovat do HTML prezentací buďto prostých statických nebo ovládaných JavaScriptem.
Moderní prohlížeče umějí nad takovými prezentacemi navigaci na standardní strukturální body dokumentu -- začátek, obsah, rejstřík, další či předchozí fólii.
Čím docbookové soubory vytvářet a upravovat?
K editaci lze použít v nouzi libovolný textový editor s podporou požadovaných znakových sad a s možností ukládání ve zvoleném kódování.
Lepší volbou je XML editor alespoň s poloautomatickým uzavíráním elementů -- získáme jistě dobře utvořený (well-formed) XMLdokument.
Ještě lepší je editor s podporou psaní dokumentů vymezených DTD nebo schématem -- získáme validní dokument.
Ideální je vizuální nástroj, kde píšeme jako v běžném textovém editoru a výstup je validní Docbook.
V současnosti je několik specializovaných editorů pro Docbook i zdarma dostupných:
http://xmlmind.com fy
Pixware
je výkonný vizuální editor v základní
verzi zdarma (nelze jej např. integrovat do aplikací), "umí" i
jiná značkování nebo se je může naučit :-)
>e-novative>
Docbook Environment fy e-novative
je
prostředí pro MS Windows určené k vizuální tvorbě docbookových
dokumentů.
Smyslem převážně většiny běžných transformačních nástrojů (např. XSLT stylů) je převod do vizuální podoby (HTML, XSL:FO a následně PDF...)
základním nástrojem jsou Docbook XSL styly
jsou bohatě parametrizovatelné, umožňují "naladit" výstup podle potřeb
zde je kompletní reference k použití Docbook XSL
Umožňuje práci s Docbookem přizpůsobeným pro pořizování závěrečných prací (bakalářky, diplomky...) na FI MU.
Pomáhá v (téměř) celém životním cyklu dokumentu -- psaní, transformace, rendering do tiskové podoby prostředky TeXu.
Autorem je Jan Pavlovič.
Balík xslt2
je dostupný na unixových
strojích FI zadáním module add xslt2
Článek ve Zpravodaji ÚVT MU -- DocBook a jeho využití Tomáš Pitner, Jan Pavlovič, FI MU
Návod k modulu xslt2 Jan Pavlovič
Iniciativa směřující k vytvoření a aplikacím podpory zachycování textů různé povahy ve standardizované formě
dnes v XML syntaxi (P5), dříve SGML (po P3) nebo obojí (P4)
rozsáhlé značkování (ještě větší počet elementů než např. Docbook)
lépe podporuje metadata dokumentů a jejich životní cyklus (vznik, revize)
používá se pro různorodé dokumenty (texty pořizované na počítači, skenované texty, historické dokumenty, dokumenty v neevropských jazycích)
značkování je modulární - lze sestavit na míru potřebám
příklady textů v TEI (především XML)
Manuál (Guidelines) pro TEI P5
IBM a následně konsorcium OASIS zavedlo architekturu DITA jako:
Nástroj pro tvorbu tematicky orientovaného značkovaného obsahu s možností specializace pro zvláštní účely.
Není to, na rozdíl např. od Docbooku, jedno pevné značkování.
Využívá se principů podobných jako v objektových jazycích.
Specializace znamená podědit vlastnosti (např. formátování) a konkretizovat je.
Používá se tam, kde se tvoří rozsáhlý, vysoce strukturovaný, znovupoužitelný obsah s přesně vymezenou sémantikou.
od roku 2001 DITA vyvíjena společností IBM (motivace: pevná značkování nestačí...)
2004 -- IBM daruje standard do správy OASIS
O vývoj se stará OASIS DITA Technical Committee.
Duben 2005 -- Version 1.0 of the DITA specification:
téma -- jednotka informace daná názvem a obsahem; dostatečně malá, aby byla dále nedělitelná z hlediska obsahu a pořízení (menší už by nedávala ucelený smysl) -- např. odpověď na jednu otázku
dokument organizující témata do větších jednotek se zachycením vztahu mezi tématy, vč. např. obsahu
specializace -- je technika umožňující definovat nové strukturální typy nebo nové informační domény) s maximálním znovupoužitím existujícího návrhu a kódu, důraz je kladen na snižování nákladů přechodu na nové typy (výměna dat, migrace, správa)
strukturální specializace -- umožňuje tvořit nové typy témat (topic types) nebo map (map types)
doménová specializace -- dovoluje vznik nového značkování použitelného pro více strukturálních typů (např. nové typy klíčových slov, tabulek, seznamů)
integrace -- každá doménová nebo strukturální specializace má svůj návrhový modul. Moduly mohou být při vytváření nových typů dokumentů kombinovány v procesu zvaném integrace.
přizpůsobení -- např. požadujeme-li jen změnu výstupu, lze ji provést bez narušení přenositelnosti a výměny dat, bez nutnosti specializace
generalizace -- nabízí možnost chápat specializovaný obsah jako obsah nadřazeného (obecnějšího) typu dokonce s možností návrhu zpět ke specializovanému obsahu (round-tripping).
CambridgeDocs nabízí řešení pro pořizování a správu dokumentů navržených podle DITA -- xDoc Pro.