noviny jako škola Úmysl vydávat dnes v Československu nezávislé noviny byl přijat těmi kdo s ním byli seznámeni s jistými rozpaky všichni se na jedné straně shodovali v tom že nezávislými novinami by do naší duchovní situace vstoupil fenomén vskutku kvalitativně nový a tuto situaci významně proměňující či posouvající všichni se ale na druhé straně obávali že je to projekt v podstatě asi utopický protože v komplikovaných podmínkách soudobého českého samizdatu stěží uskutečnitelný všichni včetně redakce samé od první chvíle například cítili že mají li lidové noviny znamenat onu opravdu novou kvalitu pak se musí radikálně vyprostit ze zajetí některých stereotypů návyků a nešvarů příznačných pro mnohé publicistické projevy zdejšího "disidentského světa" (a zvláště jeho reformně komunistické části) jako je bolestínská orientace na téma vlastní vyvrženosti mytologizace pražského jara primitivní pošklebky na adresu soudobé moci neustálé (napůl žertovné a napůl zatrpklé) referování o vlastních policejních ústrcích atd atd všichni cítili že by se tyto noviny měly vyznačovat nadhledem noblesou kulturou myšlení vyjadřování i jazyka vyvážeností pohledu; že by mělo jít zkrátka o noviny schopné oslovovat každého všichni také věděli že tu nemůže jít o pokračování starého reportéra či literárních novin nebo o zdejší obdobu listů práva lidu či dalších exilových periodik tradice na kterou mělo být navázáno byla jiná a připomíná ji už zvolený název jde o tradici starých lidovek jako novin vskutku svobodných nejen vnějškově ale i vnitřně nezávislých novin bytostně demokratických a veskrze věcných kterým jde jen o pravdu a její nepředpojatou analýzu to znamená analýzu sice osobně zaujatou ale nepoznamenanou žádným osobním nebo historickým traumatem ani žádnými ideologickými paradigmaty či aspoň jejich mentálními pozůstatky ukázalo se že právě v tom bude zřejmě jedna z hlavních potíží první dvě nultá čísla první v míře značné druhé naštěstí už v míře podstatně menší nesla zřetelné stopy právě toho čeho stopy nést nechtěla překročit svůj vlastní stín se ukázalo být v některých případech těžší než se v prvotním nadšení zdálo nejde jen o osobní sklony toho či onoho autora jde o problém hlubší a širší kde se tu mohly bez dlouhého a každodenního styku se skutečnými a skutečně nezávislými novinami a bez životodárného klimatu otevřené společnosti vzít najednou nové generace Čapků peroutků a bassů kdo tu vůbec má v nezávislém prostředí nějakou minimální zkušenost s novinami mimo generace reformně komunistických novinářů šedesátých let kde se v podmínkách dlouhodobé devastace školství a kultury mají vzít náhle lidé s rozsáhlým přehledem a ušlechtilým stylem v zemi kde třířádkový dopis z kanceláře prezidenta republiky může beztrestně obsahovat několik gramatických chyb lze opravdu těžko předpokládat zvláště u mladých lidí okamžitou připravenost na práci srovnatelnou s dávnými lidovkami co z toho všeho vyplývá v podstatě dvě věci 1) lidové noviny mají dobrou vůli být skutečně nepokřiveným zrcadlem doby v duchu tradice k níž se svým jménem hlásí2) tímto zrcadlem se nemohou stát ihned a svrchovaně protože nejsou vrcholem sebeosvobozovacího zápasu našeho novinářství ale jen jeho počátkem spíš tedy než setkáním mistrů svobodné žurnalistiky budou jakousi její školou či krystalizačním ohniskem ale ani to nebude bezvýznamné vždyť to je vlastně to nejlepší čím mohou tyto noviny za daného stavu věcí být (24121987) václav havel radosti a obtíže začínáme vydávat lidové noviny a jsme si vědomi že je to dost troufalé ze dvou hledisek jedni nám říkají že nemáme dost sil a umu druzí zas že chybí příznivé politické ovzduší obojí mají možná pravdu přesto se chceme pokusit o zdolání potíží i nástrah neboť daný úkol je toho hoden nejprve k tradici byla bohatá a slavná za těch šedesát let co vycházely ovšem také ne hned od samého počátku věhlas se získává dlouho a pracně lidové noviny vydal poprvé pan stránský v brně roku 1892 a nějaký čas trvalo než se z nich staly lidovky pánů e basse a heinricha a k klímy jejichž novinářský odkaz tolik zavazuje po druhé světové válce se sice změnil název na svobodné noviny ale po třech letech se ln opět vrátily k původní hlavičce v pátek 8 února 1952 vyšlo jejich číslo poslední volně na ně navazovaly literární noviny avšak i ony měly pohnutou historii když byly na podzim 1967 zcizeny a objevily se až na jaře 1968 jako literární listy a potom už jen listy které při normalizaci aspoň u nás vzaly zasvé zůstává však v dobré paměti že v létě 1968 započal nový pokus o vydávání skutečných lidových novin dokonce se užuž vyřizovala jejich řádná registrace redakce byla skoro pohromadě když tu náhle spojenecké tanky namířené na dům pana topiče všechno ukončily opravdu všechno právě nesouhlas s tímto verdiktem nás vedl k rozhodnutí že se pokusíme znovu nebylo to snadné po téměř dvacetileté pauze kdy noviny u nás dostaly jednotnou uniformu a přece jsme se odvážili zatím jsme vydali dvě nultá zkušební čísla v září a listopadu minulého roku obě skončila na státní bezpečnosti tedy zatím víc obtíží než radostí proto jsme oznámili že toto první číslo zašleme a oficiálně přihlásíme k registraci Úřadu pro tisk a informace což tímto činíme zdar red noví mluvčí charty 77 občanské společenství charta 77 vstupuje do druhého desetiletí s trojicí nových mluvčích kteří 3 ledna 1988 vystřídali jana litomiského libuši Šilhánovou a josefa vohryzka byli jsme při tom když se společně sešli před videokamerou a z jejich životopisů krátce zaznamenáváme (na snímku zleva) miloš hájek se narodil 12 května 1921 v dětenicích na jičínsku za války učil na učňovské škole a pracoval ilegálně proti okupantům v srpnu 1944 byl zatčen gestapem v březnu 1945 odsouzen k smrti a pražské povstání ho vysvobodilo z pankrácké sekyrárny po studiu dějin dělnického hnutí byl jmenován docentem a dosáhl hodnosti kandidáta historických věd stanislav devátý se narodil 8 června 1952 ve zlíně je vyučený elektrikář že v roce 1970 maturoval na elektrotechnické průmyslovce v současné době pracuje jako technik v jzd slušovice bohumír janát se narodil 7 listopadu 1949 v táboře po ukončení studia na filozofické fakultě pracoval jako stavební dělník a noční hlídač v roce 1975 nastoupil na místo vědeckého aspiranta v psychologickém ústavu Čsav od března 1977 pracoval jako vrátný skladový dělník uklízeč a topič je autorem knížky esejů a několika studií přece jen v moskvĚ z iniciativy sovětských nezávislých skupin obránců lidských práv se v polovině prosince sešlo poblíž známé věznice lefortovo v moskvě několik set aktivistů nejrůznějších skupin ze sovětského svazu s řadou zástupců podobných hnutí ze západní evropy a usa sešli se v soukromých bytech na mezinárodním semináři k otázkám lidských práv jako občané různých států různého vyznání a přesvědčení aby v duchu závěrečného helsinského dokumentu poznávali názory těch druhých charta 77 byla v moskvě jediným zástupcem "východní" evropy dopis který charta 77 poslala účastníkům semináře vyvolal mimořádný zájem všech přítomných a měl takový ohlas že přednášející byl v následujících dnech pozván do pěti z devíti zatím pracujících sekcí kde promluvil k tématům kultury obrany lidských a občanských práv o právech ekonomických a sociálních a také o důvěře a problémech odzbrojení na plenárním zasedání pak vysvětlil současnou situaci v Československu práce sekcí se přes všechny překážky zúčastňovalo od začátku více než dvě stě delegátů a jejich počet dále narůstal jak do moskvy dojížděli další ze vzdálených oblastí sovětského svazu a to i přes varování místní milice v současné době působí v celé zemi velmi aktivně přes tisíc takových společenství seminář se stal historickou událostí pro mezinárodní nezávislé aktivity má stejně jako pro hostitele semináře význam pozitivního přelomu v obraně lidských práv pro chartu 77 i pro další naše občanské iniciativy představuje toto veřejné vystoupení další posílení mezinárodní prestiže což bylo na semináři k naší radosti několikrát zdůrazněno výrazem toho bylo i přátelské přijetí zástupce charty 77 v bytě manželů sacharovových tento fakt měl velkou mezinárodní publicitu a byl zřejmě i důvodem proč při návratu do prahy byly delegátu charty 77 janu urbanovi na letišti v ruzyni během pasové a celní kontroly odebrány dvě knížky ruských pohádek dvě čísla moscow new a Život sira winstona od českého autora jaroslava matějky přítomný pracovník státní bezpečnosti to zdůvodnil prohlášením že odňaté tiskoviny (dovezené ze sssr) musí být pečlivě prozkoumány konec éry nebo začátek jiné nový generální tajemník ksČ miloš jakeš se v prvním projevu přihlásil ke glasnosti a ztotožnění demokracie a socialismu Žádal "směleji" zařazovat do funkcí nestraníky naznačil možnost že občané se budou moci obracet k soudu proti rozhodnutí správních orgánů vládnoucí strana se tak opatrně vrací k tématům která radikálně předkládá gorbačov a která byla zde před dvaceti roky v daleko pokročilejší verzi samozřejmou součástí vědomí mocenských struktur nuže přijměme to aspoň jako vyznání moci že už nechce nebo nemůže pokračovat v demoralizaci a úpadku které svou osmnáct let trvající činností způsobila vždyť jen v hospodářství se Československo propadlo do třetí desítky zemí světa v každé společnosti má někdo vedoucí roli ten kdo ji získá a kdo je schopen ji obnovovat zdejší vládnoucí strana si musela svou "vedoucí úlohu" dát do ústavy trváním na tomto ústavním článku stále dokazuje že si potřebuje mocensky zajistit co není schopna získat svou politikou miloš jakeš byl zatím jen pilným vykonavatelem právě platné linie ať byla jakákoli jako předseda kontrolní komise v roce 1968 rehabilitoval dříve nevinně odsouzené stejně pečlivě jako začátkem let sedmdesátých likvidoval nejaktivnější třetinu strany nyní se šéfem stal on sám kým bude tento nový šéf jen přechodným správcem nehybnosti tedy jakýmsi československým Černěnkem za kterého jej mnozí považují nebo bude mít dost schopností a síly aby vstoupil do dějin jako skutečný představitel zájmů vlastní společnosti Žádný občan se neraduje s neschopnosti politického vedení nový generální tajemník žádá aby ho občané podpořili v jeho nelehké práci pomožme mu tedy odhalujme překážky a hledejme způsoby abychom společně směřovali k demokratické společnosti sociálně spravedlivé hospodářsky účinné kulturně podnětné se zdravým životním prostředím zkrátka takové v níž bude radost žít chopí li se generální tajemník své šance tím lépe pro všechny nechá li si ji utéci mezi prsty rádi podpoříme jiného není bezvýznamné kdo nám vládne chceme li my sami přebírat odpovědnost za osudy společnosti v níž žijeme jd přání republice tento rok obtěžkán jest nadějemi dvě osmičky měly by prý pohnout i nadprůměrně silným osudem to by pak ovšem rok 1888 musel být v Čechách pravým posvícením vulkánů zatím se však z "Československých dějin v datech" dozvídáme že se nestalo nic víc než že byl založen klub nezávislých českých poslanců na říšské radě že v jindřichově hradci bylo poprvé použito elektrické energie k veřejnému osvětlení a že začal vycházet ottův slovník naučný skromná přiměřená však žeň bude se letos hodně vzpomínat na rok osmašedesátý ale na sklonku roku 1967 a na začátku roku 1968 bylo zkrátka cítit hořící koudel což inspirovalo dostatečně a všechna ta magie s čísly se objevila až když už bylo pozdě pokud však šlo o nepřízeň vnějších sil o nevhodnost mezinárodní konstelace pro jakékoli praktičtější domácí usilování byla ta osmička vskutku trefou méně vhodné poměry předtím ani potom vybrat nešlo letos je vnější situace dosti příznivá co bychom si zastírali snad ještě nikdy tak příznivá nebyla to by jako inspirace mělo stačit pro praktičtější domácí usilování neukazují se však žádní vskutku noví ochotníci nahoře zatím jen stará slova o nové prý rozhodnosti vylepšit špatné a jinak velmi opatrní občané nedůvěřující v neposlední řadě hlavně sami sobě a to je hned druhý rozdíl navzdory nepřízni mocenských konstelací byla ta pošetilá šedesátá léta plná jakési dnes nepochopitelné důvěry naděje cosi jako stříbrný vítr neortodoxní levice nezkázněné bolševictvím vanul tu i onde roznášel vůni květin hippies rozdmychával požáry aut v ulicích paříže a čechral vlasy našim reformistům ale nebyli u nás tím jarním větrem přiopilí jen oni kdo tehdy i bez levicové anamnézy nebyl nikdy stržen dojat neuvěřitelnými proměnami národa který sám před sebou na scéně znovu získával sebevědomí sebeúctu prostě krásné šílenství do skuliny mezi tuhnoucí ledovce bloků před tribunou tu nařvaných tu kyselých tváří tehdejších světových potentátů (jen si je vybavte z paměti) usměvavý saša skáče šipku cože mladší ať se tu zeptají starších ta naděje ta pošetilost ty se už nevrátí a je to dobře pro nostalgiky v nás ovšem tvrdá rána ale přiznejme si že spoustě lidí je to zase upřímně jedno trval bych už dnes na tom že tolik nadějí uprostřed tak nepříznivých okolností nemohlo nevydat třaskavou směs převaha dnešních okolností nepotřebuje jako protiváhu lyriku sebedojetí a snad ani hloupost kterou jsme tehdy upřímně vyhlašovali za důvěru potřebuje co potřebuje velkorysost na prvním místě tato vlastnost nám zejména v posledních desetiletích výrazně chybí koneckonců dá se to pochopit věru nesrovnávám poválečné národní soudy s akčními výbory národní fronty po Únoru 1948 a pak se všemi těmi prověrkovými komisemi co jich kdy bylo ale myslím tu na to na všechno neseděl v nich celý národ pravda ale fungovaly vždycky až příliš hladce postavit se proti nim ve jménu jakkoli motivované spravedlnosti nešlo skoro vůbec ani teoreticky natož prakticky přesto bych však na jedny počty žádnou však lotynku chtěl ještě vsadit počítejte se mnou je to dvacet let od srpna a dvakrát dvacet let od Února Únoroví vítězové poražení v osmašedesátém si zanedlouho odkroutí právě těch dvacet let které měli odkrouceno v osmašedesátém poražení z Února ti i oni měli tedy stejně času a bylo ho dost promyslet své prohry cosi pochopit a snad i potichu odpustit či potichu odprosit těm prvním můžeme přát už jen pevné zdraví a my jim je upřímně přejeme po druhých musíme však žádat také konečně už uznání a nejen slovní že se tu v posledních dvaceti letech život nezastavil Že kdyby nic jiného tedy pouhé kruté plynutí času zbavilo mnohé z nich možností vrátit se tam kde působili kdysi Že ti mladší a mladí kteří už také leccos umějí za to za všechno opravdu nemohou a že se u nás navzdory všemu dějí také úctyhodné věci a ti první a druzí i ti třetí kteří jsou právě takoví jaké si je zasluhujeme měli by si teď někdy dát pauzu pauzu velkorysosti uprostřed toho nekonečného vzájemného osočování a usvědčování alespoň jako princip měli bychom už dnes připustit že nejen v životě soukromém lze někdy nejvíce říci ba udělat vhodnou zámlkou dobře pak načasovaná přestávka v celonárodním kádrováckém malicherničení mohla by být vhodným začátkem věcnějšího rozhovoru o našich společných zájmech rozhovoru kterému snad po čase bylo by možné říkat národ stát který se letos bohdá dožije sedmdesátky a který nikoli neproblematicky vznikl právě jako stát jednoho "československého" národa tedy stát národní (a nikoli národnostní) se dočká beztak truchlivého paradoxu český národ kterému se ta nezvyklá věc samostatný stát republika tenkrát tolik zalíbila že ji chtěl skoro celou pro sebe tento národ už delší čas není vidět ani slyšet a věru hloupě viní druhý národ který za jeho ochablost nemůže nikterak nenabádám zamlčet provždy a cosi podstatného polemizuji jen s dosti rozšířeným názorem že při každé příležitosti je třeba vyslovit rovnou všechno takříkajíc na plnou hubu zřejmě proto že jsme "národ husův" jde přece o zdrženlivost která by byla už novým sebevědomím a nikoli starým strachem byla by šikovností Škoda kdyby kus který se ostatně ještě nezačal hrát vůbec se potom nerozběhl kdyby hned na začátku herci se na rampě servali protože by se rozhodli všechno si to od plic vyříkat uveďme raději příklad jako zvědavce také mě samozřejmě už dlouho zajímá kdo že je tenkrát před dvaceti lety jakoby pozval jako občanu který se dnes rozhlíží po širším světě začíná mně to být vlastně jedno ba praktický občan pře se už ve mně se mstivým zvědavcem doufám že argumenty zítřejšího občana umlčí brzy včerejšího mstitele docela ve velkém přeji toto republice která se letos dožije požehnaného věku staroměstské náměstí 1700 (Čtk apn afp) oznamujeme vám že 10 prosince 1987 v 17 hodin uspořádáme v praze na staroměstském náměstí u pomníku jana husa pokojnou veřejnou manifestaci ke dni lidských práv připomeneme tím našim občanům jejich práva zakotvená v Ústavě Čssr a v mezinárodních paktech (z dopisu mluvčích charty 77 onv v praze 1 ze dne 212 1987) druhý prosincový čtvrtek vypadala praha jako policejní město už dopoledne se v jejích ulicích objevilo zvýšené množství policejních vozů a nezvykle mnoho uniformovaných příslušníků veřejné bezpečnosti nejvíce jich bylo v blízkosti staroměstského náměstí; postávali ve dvojicích i trojicích na rozích a křižovatkách staroměstských ulic a legitimovali chodce za pět minut pět jsem stála poblíž pomníku s několika přáteli jeden z nich obhlédl prázdno u kamenného husa viděl netečné obecenstvo a řekl rezignovaně "alespoň nás pár co jsme se tu sešli uctí minutou ticha den lidských práv" těsně před pátou jako když kouzelným proutkem švihne lidé na náměstí se semkli okolo husova pomníku a manifestace svolaná chartou 77 byla tu stejně rychle obsadili první stupně pomníku policisté v uniformách i v civilu radniční hodiny odbily pět a na staroměstském náměstí stojí několikatisícové shromáždění lidí kteří sem přišli do rizika a kteří to také vědí většinu tohoto shromáždění tvoří mladí lidé plynou první minuty po páté avšak a nic se neděje je ticho i tlampače umístěné blízko pomníku zatím ještě mlčí "když nás sem zvali tak kde jsou" ptá se za mými zády jeden chlapec druhého myslí tím představitele charty ale ti jsou od dnešního rána hlídáni a nemohou ze svých bytů ven v 1705 vyskakuje na dolní stupeň husova pomníku mladý muž v oranžové bundě v ruce drží nějaký papír možná transparent nebo projev policisté ho okamžitě srážejí obstupují ho a vlečou pryč shromáždění ožilo; ozývá se hvízdot a výkřiky "pusťte ho " a první skandování " svoboda svoboda" ožily i tlampače s velkou silou z nich vyrážejí vánoční koledy není slyšet vlastního slova i sousedovi je třeba křičet do ucha tou událostí s mladíkem v oranžové bundě jako by se shromáždění osamostatnilo a začalo žít v rámusu a bez vůdců svým vlastním důstojným životem prorazit policejní bariéru se pokoušejí jiní dva chlapci daří se jim vyběhnout až na nejhořejší stupně pomníku ale i oni jsou vzápětí strženi a odvlečeni "lidská práva lidská práva " bouří shromáždění a využívá ke skandování každé pauzy která mezi burácejícími melodiemi vznikne" více svobody pusťte naše bratry "zní náměstím skandované volání sta hrdel " co to tady je " ptá se starší muž " je tady stromeček " odpovídá mu nejblíže stojící jiný muž " a taky je dnes den lidských práv " " a tak" poleká se pán a jde pryč ve čtvrt na šest proráží shromáždění před husovým pomníkem četa policistů dojde k pomníku a tam se obrací čelem k zástupu přijdou teď na řadu obušky shromáždění se nehýbá ale policisté vystupují na stupně pomníku přišli jen posílit své kolegy o půl šesté se zrodilo heslo doprava a celá manifestace se dává na pochod okolo husova pomníku chodíme dokola za zvuků alžbětínské serenády vyznání v růžích a podobných melodií v šest prochází staroměstským náměstím od pařížské třídy k radnici pražský stranický šéf antonín kapek jde rychlým krokem doprovázejí ho tři muži; všichni vcházejí do osvětlené haly sekretariátu ov ksČ naproti orloji před ministerstvem vnitřního obchodu dál od vyhrávajících tlampačů manifestace pokračuje je slyšet další a další hesla provolávaná stovkami hlasů " my chceme svobodu více demokracie pusťte karla srpa pusťte všechny charta charta " a k policejním vozům v pařížské třídě jsou odváděni další a další zatčení chlapci shromáždění při tom skanduje "Ábel Ábel " náměstím zní Čajkovského melancholická serenáda a dva mladší příslušníci vb před sebou strkají svého vrstevníka " tak pohyb pohyb" a cpou ho do přistaveného automobilu kolem sedmé hodiny večer se shromáždění pomalu rozchází o půl osmé zůstaly na staroměstském náměstí jen hloučky policistů v uniformách a v civilu melantrichovou ulicí směrem k můstku jde dívka se svým chlapcem a naléhavě říká " kdyby mi někdo řekl co se děje co to bylo " snad už se to dozvěděla tak co dnes je na staroměstském náměstí docela pohoda je poledne 10 prosince mrzne a svítí slunce lidí je tu pomálu turistická výprava žasne vánoční strom se tyčí prostě klid dívám se kolem a slibuji si že se tu ještě zastavím pobíhám po starém městě a mám takové ty všední starosti na uhelném trhu málem vlezu pod kola policejního auta jsou tu už tři vedle sebe tak brzo divím se a spěchám zpět na náměstí na hodinách je půl třetí a kolem nic nového jen z reproduktorů je slyšet tlumená hudba vybízí pražany k odpolednímu nákupnímu tanci procházím tudy znovu kolem čtvrté u městské knihovny parkují policejní antony v Široké jsou také potkávám pár známých tak co ptáme se jeden druhého prohodíme pár slov nikdo nic neví a tak si jdeme po svém mám rád širokou pařížskou ulici a tak se procházím tady už je to jasné tři uniformovaní v debatním kroužku s civilními mikuláše se jich pět dohaduje že je ještě čas na kafe ale to už jsem na staroměstském lidí je tu požehnaně kolem pomníku před týnem na chodnících pomalu procházím kolem jednotlivých skupinek a zastavuji se před radnicí je za deset pět a zjišťuji že velká síla pražanů se dnes rozhodla pro apoštoly přemýšlím kdy jsem je naposledy viděl a tak zůstávám po odbití hodin se nic neděje okénka zůstávají zavřená a kohout nekokrhá orloj nefunguje a spousta lidí se musí rozhodnout zůstat nebo odejít v reproduktorech na náměstí najednou řve vánoční melodie je to takový hukot že v první chvíli nevím jestli je to hudba nebo hokejový přenos tlačím se s ostatními k pomníku kde se formuje policejní kordon pár lidí chce vystoupit na schody blesky fotoaparátů je na chvíli oslní a jsou vstrčeni zpět do davu pak se neděje nic a tak se dívám kolem sebe dva až tři tisíce lidí poslouchá vánoční koledy úplně jinak tak co zdraví mě jirka a dává si kluka na ramena nemáme křičí vesele ten prcek a tak vím že byli nakupovat co se tady děje ptá se muž za námi dostali banány odpovídá kamarád a oba sledujeme jak odvádějí holku která chtěla k pomníku položit kytky dav hučí a píská sbalili mladíka který chtěl rozvinout transparent pískot sílí a dav skanduje chceme svoje práva jenže reproduktory jsou pořád silnější následuje další blok koled z nich největší úspěch má dejte nám dejte co máte dáti nenechte nás tu pod okny státi pár lidí se zasměje a nic začíná být slušná zima a tak trochu chodím a míjím hlouček kde jeden vysvětluje ostatním že tohle je demonstrace za lidská práva zastavuji se na cigaretu u známých a zdravíme se otázkou tak co z okolních obličejů čtu rozpaky všichni na něco čekáme dav znovu něco skanduje a tak se snažím dostat nejvíc dopředu až napotřetí rozumím pusťte bratry domů než se stačí přidat ostatní je po všem proboha říkám si kdyby aspoň křičeli v pauzách mezi muzikou ale to tady nikdo nevymyslí vpředu se něco děje no konečně stoupám si na špičky a vidím že přední řady zahýbají podél pomníku snad ze zimy snad ze snahy něco konečně udělat se dává dav do pohybu obcházíme husův pomník tak tohle jsme mohli dělat od začátku teď je to docela příjemný důstojný pochod dav se pomalu sune vpřed do kroku hrají lásko mně ubývá sil a někteří k tomu zpívají zůstávám do třetího kolečka pak odpadám na okraji té demonstrující centrifugy potkávám další známé zrovna přišli a ptají se tak co nic odpovídám a jdu pryč doprovázím jirku s děckem na tramvaj není moc o čem mluvit a tak jsem rád že ten jeho kluk zase chce abych mu předvedl hrocha no aspoň něco jako doma v anglii ve čtvrtek večer jsem navštívil své anglické přátele abych jim dal na rozloučenou dárek deset kelímků pomazánkového másla které v Československu objevili moji přátelé quinn gibbon placený funkcionář výboru na obranu svobodné chile a lorna reithová funkcionářka londýnského výboru na obranu nájemníků a aktivistka mírového hnutí komunisté nejsou nezaměstnaní jejich výbory mají ještě na léta práce na staroměstském náměstí byli před chvíli a zářili tak tohle bylo jako doma jejich oči a uši cvičené v demonstracích manifestacích a pochodech proti pinochetovi proti thatcherové proti raketovým základnám na podporu stávkujících horníků na obranu odborových sled na obranu nájemníků tiskařů a kdoví koho ještě nepotřebovaly umět česky aby vycítili že shromažďující se dav není běžným nákupním hemžením okamžitě vystihli pohyb skupiny od vánočního stromu k husově pomníku a sami hned vystoupili na schody aby přehlédli dav a pak se to stalo dav se pohnul a oni se ocitli v ohnisku lorna instinktivně jak to dělává doma popadla cíp transparentu který mladík vedle ní náhle vytáhl nepodařilo se jej rozvinout mladíka odvedli lorna a quin zůstali nepovšimnuti ptali se mě co na tom transparentu bylo napsáno zda žádal propuštění politických vězňů mělo to atmosféru vyprávěli policejní asistence byla malá ve srovnání s tím co znají doma malá a jaksi málo zkušená u nich jsou to střetnutí téměř válečná také na manifestantech bylo vidět že nejsou zvyklí trochu nevěděli co mají dělat v anglii se už obě strany znají vědí co mohou od sebe očekávat tady nebyly ani letáky bez toho se ovšem u nich žádná manifestace neobejde předal jsem quinnovi a lorně pomazánkové máslo popřál chilanům brzkou quinnovu nezaměstnanost a lorně hezkou zábavu letí domů kde se spolu s ostatními ženami v greenham common zúčastní oslavy vítězství které považují za své noční rozhovor je jedenáct večer a před domem u zvonu stojíme jen my dva honza si pohrává s prázdnou nákupní taškou a snaží se rekonstruovat události dnešního dne na tolik inzerované manifestaci za lidská práva odpoledne nebyl musel stát za pultem v nedalekém obchodě a o tom co se děje ho informovali kamarádi a co se vlastně stalo ale právě že se nic nestalo pár stovek lidí promíšených fízly bloudilo kolem pomníku taková divná promenáda za strašného rachotu naplno puštěných reprodukčních soustav všemu konání zřetelně chyběla hlava myslíš že tou hlavou měl být někdo z těch které nepustili z bytů pochybuju naší opozici chybí totiž nejen hlava ale i program ta dnešní exhibice toho byla jen dalším dokladem díváš se na to hodně skepticky to nepochybně pro mnohé z nich se stalo disidentství výhodným způsobem obživy Řemeslem vytvořili si s režimem nepsanou smlouvu jakýsi "modus vivendi" k němuž patří i občasné pozlobení tohoto druhu aby se vlk nažral a koza zůstala živá aby se bezpečnosti trochu provětraly faldy přesně tak stát si disidenty pomalu začíná pěstovat jako nějaký ohrožený zvířecí druh podle tebe nepřinesla manifestace nic pozitivního že na pár dní bude mít hlas ameriky o čem mluvit a my taky pár policajtů si pohrálo s kamerami foťáky a několik mladých ještě nezkušených nepřátel režimu bylo konečně poprvé zaregistrováno vždyť už týden předtím chodili úhlední pánové po středních školách a varovali žactvo a disidenti se budou plácat po ramenou jak byli senzační na druhém konci náměstí se objevuje hlídka vb zjišťujeme že ani jeden z nás nemá občanský průkaz a proto rychle opouštíme prostor na němž se už několik století píší dějiny právní poradna zn "kudy kam " hodláte li konečně již zaregistrovat vámi vydávaný list (kupříkladu deník jako je tomu u vás) stejně jako to hodlají v době co nejkratší učinit i naše lidové noviny doporučujeme postupovat podle následujícího návodu ověřte si s námi že periodické tiskoviny mohou podle § 4 zákona o vydávání těchto (81 / 86 sb ve znění příslušných novel) vydávat toliko " politické strany dobrovolné společenské organizace státní orgány vědecké a kulturní instituce hospodářské a jiné organizace k plnění svých společenských úkolů" hle podezřelý bludný kruh zaregistrovat se jako vydavatel periodických tiskovin může pouze ten kdo je evidovaný čili zase zaregistrovaný opatřte si ještě pro jistotu běžně už zcela nedostupné vydání Úředního listu z roku 1951 kde se z vyhláška ministra vnitra dovíte že společenskou organizací nejste ale asi ani hned tak nebudete norma která dosud platně upravuje jejich vznikání praví jazykem inu sedmatřicet let starým "pracující lid se sdružuje v dobrovolných organizacích k činné účasti ve všestranném rozvoji svých společenských a kulturních zájmů aby tím pomáhal uskutečnit přechod od kapitalismu k socialismu v nerozborné jednotě" tohle asi nebude pro vás ne proto že byste měl nějaké zásadní námitky ale proto že textace budí dojem že není příliš používaná napadne vás totiž že mnohé organizace musejí vznikat podle něčeho jiného protože jak by třeba pomáhaly s tím přechodem v tuto chvíli se asi začnete spoléhat na to že byste mohl být ono "jiná " ve spojení " hospodářské a jiné organizace " ale mýlíte se " hospodářské a jiné organizace" je terminus technicus se kterým pracuje hospodářský zákoník a do této skuliny tedy po právu nevlezete tedy jste asi ta "vědecká a kulturní instituce" že ano možná jste možná ne záleží na tom protože jste již jako my opatrný obrátíte se pro jistotu na nejvyšší právní autority kde jinde než na právnické fakultě a ty vám potvrdí vaše neblahé tušení že tohle slovní spojení tentokrát žádným právnickým termínem není že se s ním pracovat nedá že je tedy jen slovní vycpávkou normy která vám přece dost jasně sakra naznačuje že tu není od toho aby se podle ní někdo registroval ale proto že tu něco takového jako norma prostě má být aby to nevypadalo norma s takto nedefinovatelnými pojmy zřejmě přestává být normou protože se nedá aplikovat a při registraci bohužel nezbyde než postupovat podle některých jiných hledisek která bohužel opět neznáme budiž vám ale překvapivou útěchou že vydáváním vašeho deníku který se vám nicméně dosud nepodařilo zaregistrovat nedopouštíte se ani trestného činu ani přečinu ale toliko přestupku to je vskutku terno zákonodárce opět tentokrát zřejmě bezděčně připouští že sám svou normu nebere vážně a myslí si nač pravidla registrace kdo by se odvážil nuže tedy čas od času možná i podle toho jak se dokážete onomu úřadu zalíbit budete holt muset zaplatit pokutu jen ale žádné "lahvinky" jsou tam tuze přísní ovšem terno je to pouze potud pokud nenaplňujete skutkovou podstatu některých trestných činů např pobuřování poškozování zájmů republiky v cizině apod (ano právě těch o jejichž zrušení se nyní autoritativně a veřejně uvažuje v sssr) to byste se potázal s horším než jen s pokutou doporučujeme tedy kromě včasného placení pokut (pečlivě si uschovávejte útržky složenek jsou to byrokrati) obrátit se na vašeho poslance jakmile se seznámí s uvedenými přežilými či nedokonalými normami nebudícími věru dojem že mají nějaké registrování umožnit nezbude mu než uvést v chod složité legislativní ústrojí našich zákonodárných sborů a do několika měsíců tu budeme mít nové tentokráte jasné normy snad vám to pak vyjde do té doby budete muset cvakat jestli si myslíte že vám ten deník za ty pokuty stojí mějte prostě trpělivost ale toho vašeho poslance stejně občas urgujte říká se že toho teď budou mít moc vaše ln bludný kruh skončila diskuse o návrzích tří zákonů o státním podniku o zemědělském družstevnictví a o výrobním spotřebním a bytovém družstevnictví z návrhů se nabízí závěr že právě těmito zákony by měly být položeny základní kameny celkové ekonomické reformy eufemisticky nazývané "přestavba hospodářského mechanismu" současně se však vnucuje otázka proč byly publikovány jen tyto tři návrhy jaký osud potkal čtvrtou pro komplexnost legislativních změn nezbytnou osnovu proč nebyl k diskusi předložen též návrh zákona o individuálním podnikání Československo bylo jedinou zemí východního bloku která na počátku padesátých let realizovala myšlenku znárodnění tak důsledně že v celé zemi prakticky nezůstal ani jeden soukromý krejčí holič nebo švec dnes je zase jedinou zemí která sice potřebu obnovy soukromého podnikání začíná verbálně připouštět (v ostatních zemích se již dávno realizuje) ale není ji schopna ani legislativně vyjádřit opět tedy objevujeme dávno objevené a trojice připravovaných zákonů je nám prezentována jako univerzální řešení nahromaděných příčin katastrofického stavu naší ekonomiky v jejich textech je nesporně celá řada ustanovení která deklarují nové myšlenky a principy fungování ekonomiky na naše poměry neobvykle silné a autonomní postavení podniku (družstva) jeho relativní nezávislost na mimoekonomických nástrojích působení státu na podnikatelskou činnost princip samofinancování samosprávná forma správy podniku jako specifický typ výrobní demokracie naděje i prostor pro odstranění zbytečných článků řízení (vhj a snad i odvětvových ministerstev) prostor pro postupné otevírání naší ekonomiky zahraničním trhům atd vedle těchto jednoznačně pozitivních náznaků však v předložených návrzích marně hledáme nové formulování vztahů mezi výrobci a trhem nové pojetí ceny a podobně prostě mechanismus působení principů tržního hospodářství tato skutečnost patrně není náhodná postaví li se do souvislosti s celou diskusí kolem zakotvení tzv vedoucí úlohy ksČ přímo v textu zákona o podniku až dosud zatracovaný hřích minulosti samospráva výrobců v podobě podnikových rad musela být rehabilitována když perestrojka v sssr ji označila za jeden z úhelných kamenů nového systému proto také dvě třetiny publikované diskuse jsou úporným vysvětlováním rozdílů dnešního "přestavbového modelu" od minulosti autoři zákonů jako by nevěděli kudy ven z bludného kruhu předsudků fetišů a zaklínadel které na ně hrozí z věčně platného pouČenÍ a tak se na "svaté trojici" zákonů přesvědčivě demonstruje bída i naděje naší situace dokud z tohoto bludného kruhu nevykročíme naše situace se nezmění nahlas o životním prostředí v bratislavě slovenský svaz ochránců přírody vydal publikaci nahlas kterou sestavil ján budaj s autorským kolektivem dvaceti tří odborníků publikaci vytiskla služba výrobních družstev v bratislavě prvních tisíc exemplářů bylo brzy rozebráno když tiskárna rozmnožila další dva tisíce kusů přišel zákaz a další náklad byl zabaven kolektiv autorů i celá publikace nahlas se potichu staly předmětem zvláštního šetření vybíráme z uvedených údajů hlavní město praha produkuje 25krát méně průmyslových odpadových vod než bratislava kde ze 182 závodů napojených na veřejnou kanalizaci jen tři mají čističky na jednoho obyvatele bratislavy připadá 1728 čtverečních metrů veřejné zeleně tedy 54 procent urbanistické normy v letech 1980 86 bylo na území bratislavy pokáceno dvacet tisíc stromů za stejnou dobu mělo být vysazeno čtyřicet tisíc nových stromů vysazeno jich bylo 1579 sto padesát tisíc obyvatel půlmiliónové bratislavy je zasaženo nadměrnou hlučností za třiatřicet roků existence památkové rezervace přišlo město o více historických objektů než během všech dosavadních válek v letech 1945 85 se hrubá průmyslová výroba v hlavním městě slovenska zvýšila téměř o tisíc procent počet lůžek ve zdravotnických zařízeních je zde nejnižší z celé Čssr na tisíc obyvatel připadají 44 lůžka (v praze 87 na slovensku je průměr 71) z celkového počtu 4812 lůžek je 3141 v zařízeních starších než padesát let z toho 1776 lůžek v objektech z minulých století počet lékařů na tisíc obyvatel je v bratislavě 48; v praze 709 celkový počet kin v bratislavě je stejný jako v roce 1960 kdy město mělo polovinu dnešních obyvatel od roku 1960 do 1984 stoupl počet obyvatel o sedmdesát procent počet prodejen potravin vzrostl za stejnou dobu o pět procent bratislava má čtyři požární stanice tedy polovinu žádoucího stavu a potřeby roste spotřeba alkoholu oproti roku 1960 se na slovensku zvýšila o 134 procent za alkohol se tu vydá 25krát víc než za kulturní potřeby v roce 1985 bylo v bratislavě o 263 procent více sebevražd než v praze do tohoto počtu se nezahrnují sebevraždy "přespolních" kterých je přibližně stejný počet jako sebevrahů s trvalým bydlištěm v bratislavě celostátní věkový průměr sebevrahů přesahuje 55 roků v bratislavě je však 30 40 roků největší petrochemický kombinát slovnaft (7841 zaměstnanců) je největší znečišťovatel ovzduší podzemních i povrchových vod v bratislavě a na celém slovensku roční kapacita zpracovávané ropy vzrostla na devět miliónů tun což je šedesátinásobek původně zamýšlené kapacity takový kolos se neobejde bez ekologických havárií při jedné z nich bylo ropnými látkami zasaženo osmnáct čtverečních kilometrů podzemní hladiny rezervoáru pitné vody pod bratislavou (sladkovodní jezero pitné vody sahá i pod území sousedních států) kdyby došlo k explozi plynů v kulových zásobnících slovnaftu vznikla by tlaková vlna jako při výbuchu jaderné zbraně v areálu vysokých škol v mlynské dolině kde v okruhu jednoho kilometru žije 30 000 lidí se začaly stavět základy pro školní jaderný reaktor vr 1b o výkonu 1 mw přičemž bratislavský region má seismicitu 6 7 mcs podle mezinárodně uznávaných předpisů je v takové lokalitě zakázáno stavět jaderné reaktory realizací přehrady gabčíkovo se hrozba zemětřesení ještě zvýší není tajemstvím že radioaktivní odpad z nemocnic a bratislavských výzkumných ústavů se vypouští do veřejné kanalizace už jedna milióntina gramu plutonia v dýchacích cestách může způsobit rakovinový nádor všechny údaje sborníku nahlas pocházejí z prací veřejně činných odborníků a byly už porůznu publikovány jeho autoři předkládají celý materiál i s návrhy na co nejrychlejší nápravu k diskusi v bratislavě vznikla podpisová akce v níž už přes tisíc občanů žádá veřejné projednávání celé problematiky odpovědnými orgány a úřady sekretariát slovenského svazu ochránců přírody a krajiny má adresu bratislava markušova č2 psČ 811 08 bylo by jistě užitečné kdyby i další města vypracovala podobný rozbor životních podmínek i s návrhy urychlené nápravy jak to udělali bratislavští odborníci jejich dílo je úctyhodné co se nesmí tajit Časopis tvorba uveřejnil v č42 / 1987 pod titulkem "ekologie je věda" článek jaromíra pospíšila ředitele Ústavu krajinné ekologie Čsav s jeho názory v mnoha ohledech souhlasíme s čím však souhlas vyslovit nemůžeme jsou závěry které vyvozuje z tvrzení že "ekologie je věda" podle j pospíšila je totiž " problematika životního prostředí složitá a vyžaduje určitý stupeň kvalifikace informace podávané bez této základny mohou vyvolat zmatek v hlavách lidí proto je třeba informace o životním prostředí lidem dávat v takové míře jaká je pro jejich správnou orientaci potřebná a vyhnout se diletantským přístupům rozhodně je třeba odmítnout takové představy které by vedly k vytváření nátlakových nálad " autor tak zdůvodňuje a omlouvá léta trvající mlčení o stavu životního prostředí u nás i on nepřímo potvrzuje že "glasnost" po československu nepočítá s přirozenějším a demokratičtějším nakládáním s informacemi které nejsou předmětem státního tajemství nadále se tedy mají utajovat kupříkladu informace o rostoucím počtu rizikových těhotenství mentálně narušených dětí o místně zvýšeném výskytu malformovaných plodů nebo specifických druhů rakoviny o regionálních popř místních rozdílech v mortalitě a nemocnosti veřejnosti se tak upírá právo kontrolovat jak se nad těmito jevy zamýšlejí a jaká opatření činí povolaní odborníci a odpovědné státní a politické orgány nejde přitom o to že tyto jevy nemusí vždy a jednoznačně souviset se stavem životního prostředí i když ani takových důkazů není nedostatek podstatné je jak se nakládá s informacemi které se týkají tak základní a jedinečné hodnoty jakou je pro každého jeho život a zdraví občanům se odpírá možnost dozvědět se co tyto základní hodnoty může ohrožovat či ohrožuje upírá se jim právo požadovat aby se takovými jevy odpovědné orgány zabývaly a řešily je rozhodování zda takovým jevům věnovat nebo nevěnovat náležitou pozornost má totiž podle j pospíšila být ponecháno jen na " řídících politických a hospodářských orgánech zastupitelských sborech různých stupňů kde jsou kvalifikovaní odborníci kteří mají dostatek informací " povolanému odborníkovi by ovšem nemělo uniknout že právě tyto orgány dosud nedovedly zabránit vzniku mnohdy již katastrofálního stavu životního prostředí máme si přesto dělat iluze že se situace zlepší "objevem" ekologie jako vědy rvhp vyžaduje reformu pod stejným titulkem jsem už jeden článek napsal v roce 1969 vyšel v druhém čísle týdeníku reportÉr aby se o šestnáct let později stal jedním z důkazů žurnalistické přípravy kontrarevoluce jak jsem se dozvěděl v televizní kronice našeho života autorům scénáře se titulek zřejmě hodil k falšování skutečností roku 1968 což potvrzuje i dopis televizního redaktora martina chlupáče který na můj protest odpověděl " titulek vašeho článku byl použit zcela bez znalosti obsahu pouze jako jeden z namátkou vybraných titulů které měly ukázat atmosféru která tehdy v tisku vládla za tuto chybu režiséra se vám omlouváme "jeho nadřízený zástupce šéfredaktora jan boněk o dva měsíce později usoudil že takové vysvětlení je příliš neobratné a dodatečně mi napsal" po dohodě se členem korespondentem Čsav ivanem krempou vám ještě sděluji že materiály byly převzaty bez úprav ze sovětského dokumentárního filmu o československé krizi 1968 v době přípravy seriálu jsme neměli možnost a ni jsme to nepokládali za účelné každý článek prověřovat " na 43 mimořádném zasedání rvhp se mému titulku o potřebě reformy dostalo satisfakce od samotného předsedy federální vlády lubomíra Štrougala ve své kritice práce rvhp nejenže zopakoval všechny argumenty jež byly řečeny v šedesátých letech ale v mnoha směrech šel ještě podstatně dále uvedl například že nelze hospodářskou pomoc méně rozvinutým socialistickým zemím směšovat se zahraničním obchodem (mj prostřednictvím speciálních cen) ale že je nutno tuto pomoc zásadně odlišovat od běžných obchodních transakcí aby nezkreslovala vzájemné hospodářské vztahy a byla zřejmá o současném mechanismu rvhp řekl že v ucelené podobě dosud nikdy nepůsobil a že některé jeho formy rozvoj mezinárodní spolupráce spíše brzdí než stimulují podrobil kritice pravidlo o jednomyslném přijímání různých opatření a doporučil aby země které se nechtějí společných akcí zúčastnit nebránily v jejich zavedení ostatním doslovně konstatoval "praktická zkušenost je vždy lepší než lpění na tom že věci se mohou pohnout teprve tehdy až s tím všichni budou souhlasit" volal po konkretizaci a ekonomizaci vzájemných vztahů po výšení kvality vzájemných dodávek dodržování smluv atd podobných kacířských prohlášení najdeme v jeho projevu celou řadu tím prakticky vyvrátil do slova a do písmene dlouhodobá tvrzení prvního místopředsedy vlády Čssr a stálého představitele Čssr v rvhp doc ing rudolfa rohlíčka drsc jenž po léta ve svých projevech neustále chválil práci rvhp a všeobecně deklaroval že nás chrání před živelností kapitalistického trhu zajišťuje dlouhodobě odbyt umožňuje vyrábět ve velkých sériích apod jak je vidět v oficiálních strukturách existují dva naprosto rozdílné přístupy k závažné otázce formy zapojení do mezinárodní dělby práce v rámci rvhp pragmatický směr představovaný lubomírem Štrougalem a konzervativní reprezentovaný rudolfem rohlíčkem naši veřejnost překvapilo že již měsíc po zasedání rvhp byl premiér Štrougal opět na pracovní návštěvě v moskvě kde jednal s předsedou vlády sssr ryžkovem byl rovněž přijat generálním tajemníkem gorbačovem bylo to pro nás zřejmě velmi důležité jednání zvláště uvážíme li že podíl sssr činil na našem zahraničně obchodním obratu v roce 1985 celkem 4482% a je vůbec nejvyšší v celé rvhp tak velká ekonomická závislost na zahraničním obchodě s jednou zemí má vedle nesporných kladů i své závažné záporné momenty jestliže totiž kooperuje malá země v tak velkém rozsahu s podstatně větším partnerem stává se na něm v průběhu doby ekonomicky závislá neboť je nucena se přizpůsobovat jeho požadavkům objektivně se postupně mění v doplněk jeho výrobního potenciálu požadavky velkého partnera potlačují vývoz do jiných oblastí a ekonomika malé země začíná být jednostranně odkázána na dovozní požadavky velkého partnera pro žádanou výrobu se staví nové kapacity a tím se do určité míry předurčuje hospodářská struktura země která často nemusí odpovídat přírodním ani ekonomickým podmínkám při tak velké zahraničně obchodní závislosti se během doby technicko ekonomická úroveň malé země nevyhnutelně přibližuje úrovni země velké je li tato velká země technicko ekonomicky na vyšší úrovni je to pro menšího partnera výhodné a to přesto že za kapitalismu dochází k neekvivalentní směně je li tomu naopak přibrzdí se ekonomický i technický rozvoj země malé takové jsou objektivní důsledky mezinárodní dělby práce je velmi důležité jak se k těmto objektivním tendencím staví vlády malých zemí zda aktivně či pasívně dá se říci že do roku 1968 nešlo sovětům v zahraničním obchodě s námi o nějaké mimořádné ekonomické výhody šlo jim spíše o politický vliv pokud byly některé obchody pro nás nevýhodné byly zaviněny především hloupostí nebo patolízalstvím z naší strany nazval bych toto období v našich hospodářských vztazích obdobím "finlandizace" ve smyslu dobrého ekonomického soužití s velkým sousedem horší to bylo již s výrobní strukturou mnohé továrny byly postaveny výhradně pro vývoz do sssr ale konečné rozhodování bylo v našich vlastních rukou po roce 1968 došlo u nás ke změnám ve směru řekl bych "pobaltizace" to je bezprostřední a stále užší závislosti na sssr příkladů je možno uvést velké množství současné vedení sssr klade důraz na "vlastní cesty" jednotlivých socialistických zemí zdá se že někteří činitelé ve vládě si začínají tuto skutečnost uvědomovat a snaží se například i o změnu práce rvhp na závěr své pracovní schůzky v moskvě lubomír Štrougal řekl " nové momenty musíme respektovat a přehodnotit'setrvačné'tendence minulosti kdy jsme v podstatě jen s malými změnami udržovali jistou strukturu určitou technicko ekonomickou úroveň a kvalitu výroby a vzájemnou výměnu zboží nynější období však vyžaduje nová kritéria v tomto směru je třeba naše příští plány v reálném čase přehodnotit " doufám že ho televize neobviní z přípravy kontrarevoluce jsou dluhy dobré či špatné přesné sledování zahraniční zadluženosti je poměrně složitá věc lze ji vyčíslit z hlediska podílu na národním důchodu nebo velikostí na jednoho obyvatele brutto nebo netto ve vztahu k obchodní bilanci zejména k dovozu a také z hlediska "obsluhy" půjček tedy kdy jak a kolik se bude vracet různé údaje dostaneme také podle toho zda dluh vyjádříme v korunách devizových korunách rublech dolarech či v měně ve které jsme dlužni a podle toho jak je budeme vzájemně přepočítávat kromě všech těchto metodologických problémů je tu další zásadní potíž mnoho důležitých údajů o zahraničně ekonomických vztazích Čssr je u nás utajeno a i odborník je musí velmi pracně získávat buď nepřímo z údajů které jsou dostupné anebo ze zahraničních pramenů ke kterým nemá zdaleka každý přístup spokojme se tedy s celkovým údajem nedávno publikovaným ve výroční zprávě hospodářské komise osn pro evropu podle které brutto zadluženost Čssr ve směnitelných měnách je 4 miliardy dolarů zatímco u rvhp jako celku se tato zadluženost rovná 119 miliardám dolarů nahlíženo z nejrůznějších hledisek je tedy naše zadluženost v tomto kontextu minimální a jednou z nejnižších v rvhp je to dobré nebo špatné podle pana prezidenta jakmile dokonce výborné a svědčí to o jeho skvělém politickém a hospodářském vedení ovšem i selský rozum nám napovídá že je lepší nemít dluhy než je mít když rodina nebo jednotlivec mají mnoho dluhů vlastně "žijí nad poměry" protože dluhy se musí nejen vracet ale navíc rostou úroky takže se výrazně zatěžuje budoucnost která je vždy nejistá kromě toho má věc i určitý morální aspekt jenže to co platí pro jednotlivce či rodinu a je z hlediska selského rozumu zřejmé může vypadat docela jinak když to aplikujeme na národní hospodářství určitého státu nebo na světovou ekonomiku když se zahraniční půjčka použije důsledně na zvýšení produktivity domácí ekonomiky pak se bude vyrábět o tolik více že je možné nejen bez potíží splatit půjčku i s úroky ale zároveň dochází k další modernizaci a růstu investice pořízené za půjčku mohou vést tedy nejen k tomu že se vyrobí více kvalitnějšího zboží schopného konkurence ale zároveň přitom vzroste zaměstnanost a tudíž i příjmy což vyvolá další zvětšení poptávky která zapříčiní opět růst investic a příjmů atd vznikne řetězová reakce růstu se vším co k tomu patří tímto způsobem mohou zahraniční půjčky významně přispět k oné kýžené kvalitativní změně ekonomiky ze zaostalé ve vyspělou jak tomu ostatně bylo u některých dříve rozvojových nyní již téměř vyspělých zemí (např jižní korea tchaj wan a jiné) podmínkou ovšem je aby se půjčka "neprošustrovala" ale využila skutečně pro zvýšení produktivity a to předpokládá že ekonomický mechanismus dané země funguje tak aby se výše popsaný růst mohl uskutečnit že existují pobídky pro efektivní podnikání a že pro ně existují kritéria i dostatek prostoru pokud se půjčka spotřebuje na nákladnou a vlastně neproduktivní spotřebu nebo na výstavbu infrastruktury jako tomu bylo u řady afrických zemí nebo pokud ekonomický mechanismus funguje špatně takže neexistuje ani motivace ani kritéria ani prostor (jako třeba v polsku v sedmdesátých letech kde se podnikla "modernizace" polského průmyslu ze zahraničních půjček jenže předpokládaný efekt se nedostavil) pak důsledky zadluženosti jsou podobné jako u jednotlivce či rodiny neúměrně se zatěžuje budoucnost máme li se pokusit hledat odpověď na otázku v titulku tohoto článku je třeba si nejprve zodpovědět otázku jaká je kvalita našeho ekonomického mechanismu pro takové posouzení existuje řada kritérií podívejme se pouze na jedno z nich na ukazatel který velmi přesně odráží relativní kvalitu ekonomiky tj kvalitu ve srovnání s jinými srovnatelnými ekonomikami a navíc bezprostředně souvisí se zahraniční zadlužeností protože vypovídá o schopnosti ekonomiky splácet dluhy prostřednictvím zahraničního obchodu tímto kritériem jsou reálné směnné relace (neboli terms of trade anglický termín který se často používá i v češtině) což jsou vztahy mezi cenami vývozu a dovozu když ceny které určitá země platí za dovoz rostou rychleji než ceny které tato země získává za svůj vývoz pak se směnné relace zhoršují pokud se tak děje po delší dobu je to neklamný signál že je něco v nepořádku ale pozor kromě vlastní produktivity dané ekonomiky je tento ukazatel také závislý na vývoji cen ve světě a na struktuře vývozu a dovozu ve vztahu k těmto změnám dojde li například k velkému a náhlému růstu cen ropy na světových trzích a je li určitá ekonomika závislá na dovozu svých energetických zdrojů pak se její směnné relace zhorší aniž by to sama způsobila tedy aniž by došlo k poklesu produktivity v takovém případě se kvalita fungování ekonomiky může posoudit podle doby kterou potřebuje k přizpůsobení v našem příkladě k úspoře energie a růstu produktivity aby se dohnaly zvýšené náklady jak je na tom Československo Údaje za 7 pětiletku tj léta 1980 1985 (viz článek k vývoji cen v 7 pětiletce statistika č7 / 1987) ukazují že ceny které jsme dosahovali za vývoz v tomto období vzrostly podstatně pomaleji (262%) než ceny které jsme platili za dovoz (604%) ovšem pokud jde o dovoz ze socialistických států vzrostly v tomto období ceny ropy dovážené ze sssr o 154% ačkoli celosvětové ceny ropy klesaly to je dáno tím že ceny ropy se v rámci rvhp stanovují na základě pětiletých klouzavých průměrů světových cen takže naše ekonomika pocítila "ropný šok" který celý svět prodělal už začátkem sedmdesátých let až v letech osmdesátých zda to je dobré nebo špatné to je jiná kapitola ale tato okolnost měla negativní vliv na směnné relace v obchodu se socialistickými zeměmi podíváme li se na směnné relace obchodu s "nesocialistickými" státy tedy ostatním světem mimo rvhp pak zjistíme že za pětileté období naše vývozní ceny klesly o 41% (u potravin dokonce o třetinu ale potravin naštěstí moc nevyvážíme zatímco ceny za naše vyvezené stroje klesly jen o 38%) ceny které platíme za dovoz se celkově zvýšily o 2% ale u strojů se toto zvýšení rovnalo 10% v této pětiletce tedy pokračovalo zhoršování směnných relací které se již objevilo v sedmdesátých letech v takové situaci je asi skutečně dobře že si více nevypůjčujeme protože zřejmě nemáme podmínky pro dobré využití půjček skutečnost že naše zadluženost stále roste přestože jen mírně proto nevěstí nic dobrého zdá se že důvody proč naše vedení odmítá zvyšovat zadluženost mají spíše než charakter odpovědnosti vůči budoucím generacím povahu politického rozhodnutí nedostat se do situace polska které vzhledem k obrovským dluhům musí brát určité ohledy na své věřitelské země mimo jiné např v oblasti lidských práv na druhé straně naše relativně nízká zadluženost může být v budoucnosti pokud dojde k takové změně poměrů že se dostane na pořad dne radikální reforma zvýšena abychom tak získali zdroje pro překonání nezbytných potíží s reformou spojených ale k tomu by mělo dojít až bude reálná naděje že jsme s to dluhy platit do té doby rozhodně ne reálný kurs koruny na základě závěrů 43 mimořádného zasedání rvhp byl zaveden v Československu s platností od 1 ledna 1988 jednosložkový kurs koruny vůči všem měnám který má přiblížit kurs koruny reálným hodnotovým vztahům vůči zahraničním platidlům kurs koruny byl stanoven v roce 1953 při měnové reformě na základě jejího zlatého obsahu (0123426 gramů ryzího zlata) podle tohoto zlatého obsahu pak byl vypočítáván oficiální kurs vůči všem ostatním měnám vzhledem k tomu že tento zlatý obsah byl značně nadhodnocen a byl fiktivní neodpovídal kupní síle koruny proto v zahraničním obchodě s nesocialistickými zeměmi se kontrakty uzavíraly v zahraničních měnách pro statistické údaje se dosažené ceny vyjádřené v zahraniční měně přepočítávaly oficiálním kursem na československou měnu včetně výloh které vznikly v souvislosti s přepravou zboží až na hranice dodavatele zboží tato devizová koruna a její kupní síla byla nesrovnatelně vyšší než koruna používaná uvnitř Čssr až do roku 1977 byl zahraniční obchod ve statistických ročenkách udáván v kčs fco hranice a v běžných kčs tak se dala přibližně vypočítat nadhodnocenost vnitřní koruny tato nadhodnocenost byla v roce 1976 následující 1 kčs fco hranice se při vývozu rovnala kčs 320 vnitřním 1 kčs fco hranice se při dovozu rovnala kčs310 vnitřním v tuzexu kde dochází k porovnávání našich maloobchodních cen s cenovými hladinami kapitalistických států se cena tuzexové koruny pohybuje od 4 do 6 kčs tato čísla globálně ukazují nadhodnocenost naší koruny vůči zahraničním měnám proto federální statistický úřad od roku 1978 vypustil údaje o zahraničním obchodě uváděné v běžných cenách je to jeden z mnoha případů zatajování věcí které jsou všeobecně známy ve vztazích mezi socialistickými zeměmi se obchodovalo v převoditelných rublech téměř každé zboží však mělo podle své důležitosti zvláštní koeficient sovětský profesor v dašičev řekl že "pro vzájemné zúčtování bylo k převoditelnému rublu stanoveno několik tisíc koeficientů a bezmála každý výrobek má vlastní koeficient" rozdíly plynoucí ze zahraničních a vnitřních cen přepočtené oficiálním nereálným kursem se složitým způsobem vyrovnávaly prostřednictvím státního rozpočtu každá hospodářská oblast měla ke kursu jiné přirážky proto platil odlišný kurs v zahraničním obchodě jiný v cestovním ruchu atd rozdíly dosahovaly často značných rozměrů proto se hovořilo o vícesložkovém kursu za tímto centralisticko byrokratickým systémem se snadno mohla skrývat špatná práce jak výrobců tak podniků zahraničního obchodu zavedení reálného kursu není jednoduchou záležitostí vyžaduje u nás přehodnocení značné části vnitřních cen podle kritérií světového trhu cenové přehodnocování bude mít samozřejmě velký vliv na strukturu výroby a zahraničního obchodu a proto tato operace vyžaduje delší dobu ekonomická reforma v šedesátých letech ji plánovala na 12 roků v roce 1980 měla být koruna směnitelná vůči všem měnám byl to velmi uvážlivý ale obtížný postup podniky dopředu věděly s jakými dotacemi či srážkami mohou v budoucnosti počítat a podle toho mohly zařídit svoji výrobu a vývoz zavedením jednosložkového kursu se oficiálně přiznává nadhodnocenost koruny a bude provedena její devalvace tímto opatřením kurs koruny ještě zdaleka neodpovídá reálným hodnotovým vztahům pouze se k nim o krůček přiblíží politická místa která dlouhou dobu bránila zreálnění kursu koruny přešla nyní do druhého extrému opatření jsou sice správná ale ukvapená jednosložkový kurs nebude mít podstatný vliv na soukromé cesty do zahraničí zejména na západ které i nadále budou podléhat centrální regulaci neboť nedostatek zahraničních platebních prostředků nedovolí větší uvolnění našeho pasívního cestovního ruchu s kapitalistickými státy maďarskem a jugoslávií cestovní ruch do těchto oblastí bude pravděpodobně i nadále usměrňován nejen byrokratickými prostředky to je počtem povolených devizových příslibů ale i ekonomicky prostřednictvím vysokých cen zahraničních platidel možnost získání zahraničních měn od devizových cizozemců ve prospěch našich státních občanů na úhradu jejich pobytu v zahraničí od 15 listopadu 1987 poněkud zvýší počet výjezdů na západ ale tím jen stoupne černý kurs zahraničních hotovostních platidel a klesne obrat tuzexu naproti tomu nákupy turistů z ostatních socialistických zemí které ochuzují vnitřní trh nás budou nutit k udržování určitých kvót v aktivním cestovním ruchu s těmito zeměmi přes všechny uvedené výhrady je toto opatření namířeno správným směrem hrubý národní produkt na 1 obyvatele v letech 1970 a 1980 v usa pramen world bank atlas 19711981 nový zákon pana parkinsona je to téměř neuvěřitelné ale slovutný pan bright c parkinson který se už dávno stal v našem povědomí legendou skutečně existuje a je mu již 78 let nad jeho pracovním stolem visí v ozdobném rámu jeho slavný zákon který ho proslavil po celém světě "práce zabírá tolik času kolik je na ni určeno" napsal celkem 60 knih a je na svůj věk neobyčejně svěží i když si stěžuje že už není s to psát dvě knihy najednou jako dřív a s mírným politováním dodává že už dosáhl věku zvýšené spotřeby energie dosažení stejných výsledků prý mu trvá o tři čtyři hodiny déle v posledních letech věnoval parkinson pozornost především rychlému rozšíření počítačů do všech sfér života výsledkem tohoto pozorování je nový parkinsonův zákon který vlastně poprvé prozradil v rozhovoru s redaktorem západoněmeckého časopisu die welt a tím vlastně předložil veřejnosti tento zákon zní "nejdůležitějším produktem zautomatizovaného světa je trvalá hluboká tupost" b parkinson k tomu dodává " tento zákon jsem objevil docela nedávno a vychází ze skutečnosti že objem práce v dnešním světě je až urážlivě malý a práce která zbyla je nesnesitelně nudná můj první zákon zůstává samozřejmě v platnosti je jen třeba brát v úvahu automatizaci světa který obýváme proto jsem předložil ještě jeden doplňující návrh v souvislosti s tímto zákonem nesmí být žádný člověk spojen s počítači nebo analogickými prostředky výroby více než tři dny v týdnu a ještě něco firma která zaměstnává tímto způsobem člověka tři dny v týdnu je povinna mu nabídnout pro zbývající dva dny práci odlišné kvality je to jasné jestliže například někdo vyrábí počítačové zařízení musí se zbývající dva dny věnovat zemědělství nebo dejme tomu řezbářství tedy něčemu úplně jinému přiznávám že v určitém smyslu mám z počítačů strach že se bojím tohoto zautomatizovaného světa který může zmrzačit člověka fyzicky i duševně práce se stává z převážné části pro člověka nezajímavou odborník jako takový postupně mizí z našeho života z našeho světa a postupuje místo mechanickým ústrojím pro svět je to obrovská ztráta můj návrh umožnit člověku dva dny v týdnu rozvíjet jiné schopnosti a nadání je i mou odpovědí tato myšlenka mě napadla na ostrově gernsay kde jsem žil mnoho let průměrný obyvatel tohoto ostrova pracuje 56 hodin týdně zatímco jinde to dělá jen 35 hodin ale obyvatel ostrova se v těchto 56 hodinách nezabývá pouze jedním druhem činnosti koná obvykle tři nebo čtyři druhy prací například je elektrikářem ale pěstuje i rajčata je majitelem hotýlku jímž se stane v létě jeho vlastní dům a stará se o turisty ptáte se zda má člověk v tomto světě vůbec ještě nějakou budoucnost zda se nestane příliš drahou pracovní silou nota bene s defektní konstrukcí o tom není pochyb člověk má budoucnost ale mimo sféru počítačů k tomu aby se prosadil pomohou člověku schopnosti a mistrovství připadá vám že to jaksi nehraje s mým věčným kázáním o efektivnosti a racionalizaci Že ty tři dny kdy budou lidé pracovat s počítači bude málo pro dosažení efektivnosti a prosperity tvrdím že nikoliv aby mohl člověk dobře konat svoji práci musí z ní mít uspokojení ale to při plně mechanizované činnosti není možné jestliže však bude mít člověk aspoň tři dny v týdnu možnost vlastní realizace v práci může to ještě zachránit situaci moje zkušenost mi praví že jediná věc která může člověku přinést skutečně trvalé uspokojení je jen určitý druh práce nadbytek volného času působí většině z nás starosti nevíme jak s ním naložit lidé ho začnou postupně zneužívat vzniká přesycení životem ve svém úhrnu počet nudících se lidí odpovídá v naší době počtu lidí užívajících narkotika prvními narkotiky byly tabák a alkohol Časem k nim přistoupila jiná narkotika totiž hluk a rychlost tím hlukem míním to co někteří nazývají hudbou mám rád dobrou hudbu ale ne tu kterou jsme importovali z hlubin afriky a ze které nezůstalo nic kromě barbarského rytmu máte pravdu od mého prvního zákona uplynulo třicet let a od té doby se mnoho změnilo ale některé zákony zůstávají v platnosti nejsem ekonom a neměl jsem v této činnosti žádné zkušenosti už jsem o tom psal před válkou jsem byl zaměstnán jako učitel novinář a režisér pak jsem byl pět let v armádě a nakonec státním úředníkem na dálném východě můj první zákon se opírá výlučně o tuto zkušenost zformuloval jsem ho ale nevymyslel proto abych pobídl zaměstnance státních institucí pracovat racionálně pokud vás zajímá jaký byl výsledek musím přiznat že nula nula jedna ale hned po uveřejnění tohoto zákona jsem dostával souhlasné dopisy chodily ne od státních úředníků nýbrž od lidí z organizací a firem celého světa začínaly často stejnou otázkou jak je možné že znáte naši firmu a její organizaci někdy se zdá že jenom tak žertuji ale myslím to docela vážně i když mému způsobu myšlení někdy chybí větší serióznost osobně to vysvětluji tím že na mne v mládí silně působily knihy g chestertona který uměl psát nesmírně vtipně ale v jeho humoru se stále objevoval docela vážný smysl Řekl bych že se to do jisté míry týká i mých knih musím však oponovat těm kteří v nich hledají jenom legraci nebo jakési cvičení v ostrovtipu jde mi opravdu o víc " nobelova cena za ekonomii Švédská královská akademie věd ve stockholmu udělila loni v říjnu již podevatenácté nobelovu cenu za ekonomii cenu obdržel profesor massachusettského technologického ústavu v usa robert solow (1924) za průkopnickou práci v oboru teorie růstu která mimořádně ovlivnila vývoj ekonomické teorie i empirickou diskusi o faktorech které způsobují ekonomický růst tlumočit v několika větách solowovy teorie je stejně obtížné jako je tomu u nositelů ceny v přírodovědných oborech v tomto případě bohužel asi velká většina našich profesionálních ekonomů stěží porozumí podstatě solowovy teorie je to důsledek zásadního rozdílu mezi tzv marxistickou silně zidealizovanou ekonomií na straně jedné a tzv buržoasní ekonomií která vypracovala rozsáhlý analytický aparát včetně různých kvantifikačních metod a nástrojů umožňujících pochopit fungování tržní ekonomiky a způsoby jejího ovlivňování na straně druhé robert solow je představitelem tzv neoklasické syntézy v padesátých letech vypracoval empirickou analýzu dlouhodobého vývoje ekonomiky usa ze které vyplynulo že nikoli růst objemu práce a kapitálu ale především technický pokrok byl rozhodujícím faktorem růstu který lze navíc samostatně vyčíslit aplikace solowovy metody propočtu produkční funkce na československé údaje vedly některé naše ekonomy koncem šedesátých let k formulaci podmínek intenzivního a extenzívního ekonomického růstu několik starších prací r solowa máme dokonce u nás k dispozici v překladu (viz sborník investície rovnováha optimálný rast bratislava pravda 1970) reagan gorbačov a co dál na třídenním festivalu zahájeném na trávníku bílého domu a ukončeném tamtéž za vydatného deště se předvedli vojáci v krojích washingtonových bojovníků za svobodu trubači troubili vystupovali herci a generálové businessmeni a novináři státníci soutěžili v příslovích a citátech z franklina a lomonosova jeffersona a tocquevilla emersona a krylova tolstého a steinbecka došlo na americké mé jméno je ron s odpovědí mně říkají michail racionální george shulc řekl že host vzbuzuje u američanů zasloužený respekt protože je velmi schopný člověk energický přátelský dobrý společník atakdále avšak i proto že američané chtěli přijmout hosta právě takto mohli oba protagonisté zhodnotit své třetí setkání jako historické právem jistě nikdo nepropadne euforii z ducha washingtonu mnozí dobří duchové poválečných dějin vymizeli stejně rychle jako se zjevili i proto gorbačov opatrně říká že o zásadním přelomu je zatím předčasné hovořit obě strany si daly záležet aby reálně posoudily nejen své shody ale formulovaly také pokud možno přesně rozpory v každé konkrétní otázce i v samé podstatě své historické konfrontace když se však opouštějí fráze o imperialismu nebo říši zla a začne se probírat věcná agenda přerůstá konfrontace v dialog nechť tedy filtry skepse propustí údaj že podepsaná smlouva je jak to řekl reagan "mezníkem v poválečných dějinách protože není pouze smlouvou o kontrole zbraní ale smlouvou o snížení zbraní" to není fakt technický ale politický "politika už nesmí být pokračováním války jinými prostředky" parafrázoval gorbačov clausewitze jakkoli oba státníci připomínali vlastní zásluhy o nulové řešení odmítli vítězné fanfáry pro svou stranu a trvali na společném vítězství považujeme tedy za nejdůležitější že byl oslaben obraz "nepřítele" nelze ovšem ještě docenit do jaké míry a jak trvale bylo by naivní předpokládat že stereotypy se vypaří přes noc např generál brychta v rudém právu uklidňoval že američtí inspektoři nesmí zasahovat do vnitřních záležitostí naší republiky snad ani netuší že se snaží bagatelizovat převratný zásah do vojensko bezpečnostního pojetí suverenity obecné závazky lze různě vykládat či překrucovat vojenskou inspekci na místě nikoli další smlouvy by inspekční praxi značně rozšířily vojenský inspektor přestává být špiónem; je živým svědkem vítězství zdravého rozumu a nutnosti "nejradikálnější přestavby mezinárodních vztahů" (mg) také v americe varuje konzervativní komentátor "když zmizí nepřítel nebude třeba nato bez nepřítele nebude třeba jaderného štítu v kosmu" tak daleko ještě nejsme dovedeme si však až fyzicky představit co by si bez nepřítele počali naši manipulátoři nemají li rozpory být důkazem zavilosti nepřítele ale naopak podnětem k tomu "abychom ještě aktivněji vedli dialog" (mg) ztrácejí i vojenské a bezpečnostní složky všech stran jeden z hlavních předpokladů své moci netřeba pochybovat že to vědí a že všichni kdo jsou s obrazem nepřítele existenčně spojeni se nevzdají bez boje zdá se mi proto významné že gorbačov v projevu k sovětským občanům i šéfům států varšavské smlouvy v berlíně zdůraznil další důležitou okolnost " změny k lepšímu na mezinárodním poli jsou nerozlučně spjaty s prací při zdokonalení a obnově socialismu v podstatě je těžké říci kde končí vnitřní a začíná vnější aspekt těchto procesů " pozitivní vývoj světových vztahů je tedy i podle sovětského státníka důsledkem toho že urychlení ekonomického rozvoje demokratizace a větší otevřenost mění tvář socialismu lidštější či lidská tvář systému není už tedy destabilizujícím ale pozitivním prvkem mezinárodní politiky víme ovšem své včetně toho že supervelmocenské sblížení může také posílit americko sovětské kondominium jak to kdysi označil brežněv v rozhovoru s nixonem jako se nás nikdo neptal co myslíme o dovozu raket do Československa neptal se ani na jejich stažení ale konečně jsme v tv slyšeli že je jich u nás a v ndr dohromady dvanáct set paradoxně se dostalo nečekaného uznání i těm kteří v brně na lennonově manifestaci v praze i jinde protestovali proti raketám zásluhu za úspěch společného konstruktivního úsilí přisoudil sovětský vládce nejen vládám ale také všem účastníkům společenských hnutí ve světě kteří stimulovali a pobízeli politiky znovu se potvrdilo že je třeba stát za vlastními zájmy lze tu připomenout reaganův citát z jeffersona "bůh který nám dal život dal nám také svobodu" k tomu není třeba věřit v boha je však třeba vědět že nezískáme co nebudeme schopni chtít konkrétní dohoda už není jen "atmosféra" v pojetí meteorologickém tato atmosféra dodává kyslík politickým iniciativám z logiky plánovaných jednání plyne že střed evropy bude opět jedním z hlavních polí na pořadu jsou konvenční zbraně měli bychom se proto zbavit alibismu zdůvodňujícího se zlým světem který nám v celých dějinách ubližuje nebude li si vláda vědět rady nezbude než jí nabídnout nějaké nápady případně hledat sami místo v mezinárodním dialogu budou li se vládnoucí stále míjet s dějinnou tendencí začněme třeba s dvěma jednoduchými požadavky zrušit veškerá cestovní omezení v oblasti helsinského procesu a likvidovat konkrétní útočnou zbraň tank je nástrojem agrese ničení životního prostředí a ekonomického plýtvání slyšeli jsme z úst sovětského státníka že "syntéza politiky vědy a kultury a také aktivní účast společenských hnutí a jejich vstup do mezinárodní politiky jsou zárukou že se už nepodaří manipulovat národy tak jak tomu bylo dosud" nechtějme abychom museli opět doznat že každý národ má takovou vládu jakou si zaslouží riziko pravdy k významným událostem načasovaným k sedmdesátému výročí Říjnové revoluce patřil devadesátiminutový film riziko režiséra dmitrije barševského nebylo to jen defilé řady historických postav jejichž tváře většina mladších lidí nikdy neviděla nýbrž pokus o nové či podstatně revidované hodnocení událostí klíčově důležitých mezi ně patřily okolnosti kubánské krize v roce 1962 a stalinovy zločiny a chyby jak politické tak vojensko strategické před druhou světovou válkou i během ní týdeník moskovskije novosti požádal o zasvěcený komentář k tomuto filmu "otce sovětské vodíkové bomby" akademika andreje sacharova stojí za to ho ocitovat tím spíše že československý tisk se tváří jako by o tomto rozhovoru nic nevěděl sovětský akademik říká " hlavní myšlenka filmu podle mého názoru spočívá v tom že mluvit pravdu je riziko ale zároveň je to absolutní nezbytnost celá strašná pravda o stalinovi a jeho epoše nebyla ovšem ještě řečena ale to ani nemohlo být úlohou tohoto filmu "sacharov dále říká" jednou z hlavních epizod je karibská krize nebylo přitom však řečeno že začala rozmísťováním našich raket na kubě nelze také zamlčovat že poprava rosenbergových byla revanší kontrarozvědky usa za případ klause fuchse který z ideových pohnutek předával sovětskému svazu v době války i po ní nejdůležitější atomová tajemství a byl odhalen až po odjezdu z usa bez toho by pravda nebyla úplná " k této zmínce dodejme několik podrobností z archivu klaus fuchs se narodil v roce 1911 v německém rüsselsheimu když mu bylo dvaadvacet utíká před nacisty do francie odkud se dostává s pomocí příbuzných do anglie na univerzitě v bristolu získává v roce 1937 doktorát a pověst skvělého matematika a fyzika s velkorysým stipendiem postgraduálně studuje u maxe borna v edinburghu Žádá o britskou naturalizaci ale začíná válka a fuchs je internován jako němec na isle of man a později poslán do kanadského sherbrook camp v quebecu slavný profesor born a jiní dokazují že fuchs není nacista a tak se po sedmi měsících internace může v lednu 1941 vrátit do anglie na jaře už pracuje jako asistent profesora rudolpha peierlse v birminghamu na atomovém výzkumu je z něho naturalizovaný brit a v americkém los alamos patří k týmu tvůrců atomové pumy to už déle než rok informuje přes harryho golda a rosenbergovy o všem důležitém sovětskou rozvědku v roce 1946 se vrací do anglie ale je zatčen až v roce 1950 kdy údaje některých zběhů z východu přivedou britskou mi 5 na jeho stopu přiznává že za svou činnost pro sssr obdržel symbolických sto liber dostal čtrnáct let ale už 29 června 1959 byl propuštěn a odletěl do berlína kde byl jmenován zástupcem ředitele nukleárního výzkumu v rossendorfu pikantní na jeho osudech je to že po útěku před hitlerem do anglie německý konzul v bristolu několikrát angličany upozorňoval že jde o "nebezpečného německého komunistu" britské ministerstvo vnitra hodilo informaci do koše jako nechutné udání jak nevzpomenout victora huga který napsal že "anglická svoboda vznikla nedbalostí místní policie" jistý boris nikolajevič jelcinův kádrový spis je stručný narozen 1931 Členem strany se stal až ve třiceti letech vystudoval stavařinu na uralském polytechnickém institutu a dotáhl to nejprve na mistra hlavního inženýra a nakonec náčelníka obřího kombinátu na výstavbu bytů v roce 1968 přešel na stranickou práci i když pro ni neměl nejlepší doporučení v posudcích prý stálo je impulsivní vytýká chyby netakticky vyvolává konfliktní situace a dokonce kritizuje usnesení sverdlovského obkomu (v čs podmínkách bychom řekli krajského výboru) strany na veřejném fóru v roce 1975 na tuto kritiku odpověděl "dělám to proto aby lidé měli kde bydlet a stranické funkcionáře kritizuji hlavně tehdy když strkají nos do technologie o níž nemají ani ponětí" ale výsledky měl sverdlovsk byl jednou z mála oblastí kde s výstavbou bytů nebyly potíže roku 1976 se stal prvním stranickým tajemníkem této významné průmyslové oblasti v této funkci upoutal gorbačovovu pozornost jeden sovětský sociolog o něm při nedávné návštěvě prahy řekl " nadšeně přijal návrh na sociologický průzkum problémů a řekl že se nebojí pravdy osobně povzbudil dělníky zárukou že anketa bude anonymní " v červenci 1985 se jelcin stal tajemníkem Úv ksss gorbačov ho už tehdy upozorňoval aby politické problémy neřešil "technologicky" ještě před xxvii sjezdem strany převzal moskevskou organizaci konflikty s vedením strany přišly ještě rychleji než sám čekal starý premiér tichonov a jeho náměstek bajbakov o něm řekli že je "zkázou pořádku ve vládě" oba odešli do důchodu ale jejich štáby zůstaly jelcin pracoval nekonvenčně ráno navštěvoval osobně obchody a přesvědčoval se zda mají na pultech dovezené zboží zkorumpované vedoucí na místě propouštěl nesmlouvavě kritizoval systém zvláštních prodejen pro stranickou elitu podal několik trestních oznámení na úplatné spolupracovníky bývalého moskevského tajemníka grišina (mimochodem je stále ve funkci poradce a gromyka) při přistání rusta u kremlu ostře kritizoval neschopnost důstojníků a popudil si tím proti sobě velení armády po známých událostech z listopadu minulého roku se stal prvním náměstkem předsedy státního stavebního výboru sssr a prezídium nejvyššího sovětu ho jmenovalo ministrem sssr parlament který nemlčí nebyla to kocovina jen posilvestrovská z níž do nového roku procital v maďarsku lid obecný a ani ti od kormidla na tom nebyli o mnoho líp teď v lednu vstupují v platnost úsporná opatření schválená parlamentem loni v říjnu mzdy budou menší a přibydou dva druhy daní z osobního příjmu a z obratu snížený daňový základ v rodinách se třemi a více dětmi sotva vykompenzuje zvýšení cen a už vůbec se nepřihlédlo k tomu že v maďarsku převažuje model rodiny s dvěma dětmi do jednání parlamentu zákonitě pronikl ostře polemický tón ze schůzí poslanců s voliči a přijetí nových daní nebylo proto zcela jednomyslné tři dny zněla sálem secesní budovy kritika minulých opatření zejména pak investiční politiky včetně vodního díla nagymaros na dunaji s mimořádným zájmem sledovalo shromáždění řeč r nyerse který už v roce 1968 prosazoval hospodářskou reformu a byl poté zbaven funkcí po nástupu gorbačova v moskvě se opět nyers objevil na scéně a v rozhovoru pro týdeník heti világgazdaság zdůraznil že úspěch reformy je přímo závislý na otevřené politice "vše lze uskutečňovat pouze v ovzduší důsledné demokratizace " prohlásil a žádal větší pravomoci pro parlament který " musí dostávat stejně kvalitní informace jako státní aparát" v parlamentě věnoval nyers hlavní pozornost tzv alternativnímu plánování předseda maďarské vlády k grósz ve svém vstoupení přiznal že sice těžko může říct co bude za rok ale že jedinou cestou k úspěchu je politika "vyproštění" nic nesliboval a veřejně pak oznámil že maďarsko zrušilo smlouvu o spoluúčasti na stavbě třetí větve tengizského plynovodu uzavřenou v lednu 1986 se sovětským svazem podrobně uvedl co by to vše stálo a uzavřel "jsme příliš chudí na to abychom se toho mohli účastnit" zajímavý výrok k grósze zaznamenaly západní agentury z tiskové konference uspořádané pro zahraniční novináře Řekl prý doslova "disidenti nám pomohli soustředit pozornost na otázky které by jinak zůstaly zanedbány " na prosincovém zasedání parlamentu tuto myšlenku upřesnil " vláda bude usilovat i v budoucnosti o dialog s každým kdo i když jiným způsobem ale v zájmu socialistického rozvoje hledá možnosti řešení" upozornil také že v maďarsku se bude stupňovat netrpělivost těsně před vánočními svátky maďarský parlament rozhodl že budou některá ministerstva spojena jiná zcela zrušena a počet místopředsedů vlády se snížil z pěti na dva "změny v práci vlády a kádrové změny jsou jen první etapou modernizace činnosti ministerstev" prohlásil na zasedání ministerský předseda k grósz a ke zrušení informačního úřadu vlády řekl "vláda chce výrazně zvýšit odpovědnost institucí které noviny vydávají" sám si pak přidělil dozor nad tiskovou agenturou mti ani v maďarsku to tedy nemají snadné ale ten čerstvý průvan jim můžeme jenom závidět hra na demokracii devětadvacátého listopadu 1987 položila polská vláda obyvatelstvu dvě riskantní otázky jste nebo nejste pro radikální ekonomické reformy jste nebo nejste pro demokratizaci politického života v referendu jehož se zúčastnilo 6732% oprávněných voličů nezískala jaruzelského vládnoucí skupina která se před šesti lety vojenským zásahem a vyhlášením vyjímečného stavu chopila moci potřebnou většinu hlasů a byla politicky poražena na první otázku odpovědělo "ano" pouhých 4428% oprávněných voličů na druhou 4629% vládní mluvčí jerzy urban porážku bez velkých rozpaků sice okamžitě přiznal avšak zdůraznil že nehledě na výsledek referenda jsou ekonomické reformy v polsku nevyhnutelné a referendum mělo pouze ten cíl aby rozhodlo o tempu jejich zavádění krátce nato vydala vláda prohlášení že bude nutno uvažovat o způsobu a tempu jakým se reformy předpokládající především podstatné zdražení základních životních potřeb uskuteční rozhodující slovo v této otázce bude mít polský sejm jemuž výsledky referenda musí sloužit jako konzultativní hlas porážka vládního programu zřejmě nebude mít zásadní praktický význam vláda nejen že neodstoupí ale ani neustoupí od svých základních požadavků a taky nedá žádné podstatnější záruky že snížení životní úrovně kterou reformy dočasně musí přinést bude jen cena za budoucí prosperitu takovou záruku ani dát nemůže jsouc vázána ideologickými ohledy nicméně polské referendum má nesporně i své kladné stránky už sama skutečnost že vláda v polsku nejednala jako by jí jediné patřila odevždy a provždy veškerá moc že se rozhodla svěřit spoluodpovědnost za významná politická rozhodnutí sejmu a voličům je cosi nevídaného v socialistických poměrech jakýsi náznak demokracie malý krůček k možnosti společenské zpětné vazby bohužel reakce vlády na první přiznanou politickou porážku (snad vůbec první přiznanou politickou porážku v celých dějinách existence socialistických států) musí vyvolávat obavu že polská hra na demokracii skončí bez vítěze že vedle vlády bude poražen nejen lid ale i možnost rozumného a všeobecně prospěšného řešení stále se prohlubující hospodářské krize vláda zatím naznačuje že by byla schopna pozitivně využít překvapivě silné politické aktivity polského obyvatelstva jak se projevila v referendu případ la prensa prvního října 1987 se do ulic nikaragujské managuy rozběhly desítky kamelotů a volaly " la prensa la prensa opět vychází "200 tisíc výtisků bylo rozprodáno v několika hodinách Úvodník šéfredaktorky violety chamorrové měl titulek " nikaragua se nesmíří s žádnou formou tyranie " Čtenáři si v něm mohli přečíst i tyto věty" Šest let války srazilo nikaraguu na kolena politické omyly a úchylky sandinovské fronty národního osvobození platí nikaragujský lid hladem " několik dní nato si mohli nikaragujci na svých přijímačích i vyladit radio catolica nezávislou rozhlasovou stanici managujského arcibiskupa obanda y brava přísného kritika sandinistického režimu Československý čtenář který už dávno zařadil nikaraguu ke kubě asi nevychází z údivu a pak se koncem listopadu dozví že sandinisté propustili téměř tisíc vězňů je to středoamerická hra na pluralismus nebo pouhý propagační tah v první řadě je to důsledek procesu který ve střední americe probíhá od léta 1986 tehdy se v guatemalském městě esquipulas sešli prezidenti pěti jihoamerických států a vypracovali nástin cesty k míru ve střední americe o rok později mu pak dali konečnou podobu návrh vyzývá všechny autoritativní vlády ve střední americe aby navázaly dialog s opozicí přerušily ozbrojené nepřátelství připustily politický pluralismus zastavily podporu ozbrojeným silám ve třetích zemích a vyhlásily amnestii pro politické odpůrce hlavní iniciátoři plánu guatemalský prezident vinicio cerezo a jeho kostarický protějšek nositel nobelovy ceny míru oscar arias mysleli především na nikaraguu bez podpory sandinovců by se povstalci v salvadoru neudrželi ani měsíc nedělali si ovšem iluze o tom že to bude snadné arias řekl "nevěřím že sandinovci budou respektovat dohody ale je mou povinností udělat vše pro to abych je přiměl respektovat přijaté závazky" guatemalská dohoda byla podepsána 7 srpna a kontrolována o tři měsíce později nelze popřít že nikaragujská vláda učinila jisté pozitivní kroky protože její hospodářská situace je přímo katastrofální a bez úvěru se neobejde Ústupky nikaragujské vlády byly ovšem pouze poloviční povolila la prensu a radio catolica ale odmítla svobodu tisku rozšířit pohrozila že je opět zastaví jestliže v lednu dostanou její protivníci finanční pomoc z usa jmenovala komisi pro národní smíření ale vedle předsedy arcibiskupa obanda y brava jsou v ní jen otevření nebo skrytí stoupenci sandinistů povolila návrat tří vyhoštěných kněží ale šestnáct dalších se nesmí dosud vrátit v nikaragui zatím jsou prvky pluralitní společnosti půda je v soukromých rukou stejně jako drobný obchod a část průmyslového sektoru existuje tu několik skutečně nezávislých odborových organizací a více či méně trpěné opoziční strany a nyní vychází opět la prensa historie tohoto listu který byl založen v roce 1926 toho řekne o nikaragujské skutečnosti víc než cokoli jiného vydavatel pedro joaquino chamorro kritizoval diktátora samozu a byl proto v roce 1978 zabit najatými vrahy po něm nastoupila jeho žena aby nebylo nejmenších pochyb o tom jak list povede chodila na redakční radu v jeho plášti po pádu diktátora byla nějaký čas členkou vlády ale se sandinisty se rozešla protože měla jiný názor na svobodu tisku až do června 1986 zápasila la prensa s cenzurou pak byla zastavena paní violeta má dvě dcery a dva syny dcera claudia je sandinistickou vyslankyní v kostarice a syn carlos fernando vydává vládní list barricada druhý syn pedro joaquin bojuje v řadách "contras" a mladší dcera cristina rediguje s matkou la prensu ať už vývoj v nikaragui dopadne jakkoli jedno je téměř jisté chamorrova rodina se ještě dlouho nesejde u jednoho stolu fellini in natura italové mají smysl pro humor show a extravaganci milují své tradiční středověké slavnosti slavná je regata v benátkách první neděli v září kdy po grand canalu plují bohatě vyřezávané a pozlacené gondoly a v nich lidé nejrůznějšího věku v umně zdobených starodávných kostýmech ve florencii další paráda dívky a mládenci v úborech vystřižených z renesančních obrazů nejslavnější je však karneval benátský který trvá po celý leden je hýřivý pitoreskní bláznivý tam pochopíte že fellini si své fantastično nemusí vymýšlet mají to v krvi o italech se všeobecně soudí že jsou jaksi nepořádní pozorovali jsme třeba noční provoz na náměstí della rottonda u pantheonu v Římě tam se podobně jako na Španělských schodech nebo u fontány di trevi schází mládež celého světa a náměstí je v noci nastláno odpadky za svítání přijede čistící vůz z kavárniček vyběhnou zaměstnanci s kýbly pro vodu do kašny a ráno je vzorně čisto vůbec co má fungovat funguje počínaje státními službami a konče vším co je soukromé především nás ovšem fascinuje úroveň a rozkvět všech možných řemesel asi tu pochopili že řemesla jsou nenahraditelnou součástí tvorby životního prostředí a stylu hlavně jimi mohou konkurovat i těm nejsilnějším státům a jakékoli technicky vyspělé výrobě v těch starobylých i moderních řemeslnických "verkštatech" se vyrábí kdeco zejména upomínkové předměty ale i stylový nábytek proutěné zboží vyřezávané rámy na obrazy a věci denní potřeby i pozdě večer je v dílnách ještě napilno obchody jsou otevřeny dlouho do noci některé úřady v Římě mají pracovní dobu do desáté večer byť s dlouhou siestou přes poledne mnozí tu mají dvě i tři zaměstnání aby si udrželi svou životní úroveň když jsme srovnávali ceny s rokem 1968 stouply asi desetkrát ale třeba auto uno u nás tuzexový přepych tam však vůz středních vrstev představuje pro itala průměrný výdělek za dva a půl měsíce itálie je vysokou školou výtvarného umění kterou by měl navštívit každý kulturní člověk mladí z celého světa se sem hrnou po tisících žáci zahraničních škol mají bloky a zapisují si odborné výklady svých profesorů kreslí a zuřivě fotografují kdo tu chybí je bohužel naše mládež a to je snad jediná lítost která nás tady provází všude se restauruje celé sály v galeriích a části kostelů jsou pod lešením překrytým zelenkavou síťovinou sixtinská kaple se opravuje po částech už několik let restaurování svěřili japoncům kteří pracují zručně a používají nejmodernější technické metody ale v římských novinách vedou odborníci zuřivé diskuse zda je to dobré či špatné ovšem největší zhoubou památek jsou zplodiny automobilů a holubi ve vatikánu se už proti nim brání sítěmi na michelangelově davidovi před florentinskými signoriemi je děsivá černá šmouha od oka až po hruď naštěstí je to jen kopie na rozloučenou jsme si do fontány di trevi hodili přes levé rameno stolirovku Říká se že kdo tak učiní ještě se sem vrátí "je třeba vylézat z děr" rozhovor lidových novin s estonským spisovatelem arvo valtonem vypadá tak mladistvě že jsme ho zpočátku přehlédli a hledali po místnosti kde je ten estonský spisovatel autor šestadvaceti knih kterého se chceme ptát z nervozity nevíme dost přesně na co ten večer na ulici sebrali část redakce ln bylo chladno nevlídno drobně mrholilo arvo valton se narodil v roce třicet pět hlavní částí jeho díla je povídková tvorba mimo jiné mu vyšel jeden rozsáhlejší román sbírka novel kniha aforismů kniha miniatur tři knihy pro děti a tři divadelní hry Část díla byla přeložena do dvaceti osmi jazyků před domem v němž jsme se měli sejít pana valtona legitimovali asi hodinu potom jsme ho zastihli v dobré náladě ln někteří sovětští neruští autoři píší rusky aby se prosadili jak píšete vy av jsem estonec tak estonsky proč bych měl psát cizím jazykem můj úkol je prosazovat kulturu mého národa ln kdy jste se vlastně dostal k psaní av začal jsem psát na konci padesátých let první povídka byla vytištěna v šedesátém roce bylo mi dvacet čtyři let což je relativně pozdě to proto že když mi bylo třináct odvezli celou naši rodinu na sibiř vrátil jsem se ne úplně legálně v osmnácti a přihlásil se ke studiu na technické vysoké škole protože na nějakou ideologickou školu jsem se prostě hlásit nemohl od dětství jsem snil o tom že se stanu spisovatelem ale nevěřil jsem že se mi to v tehdejších podmínkách podaří když ale po roce padesát šest nastaly určité změny podařilo se asi tři roky jsem psal ale do žádné redakce nic nenosil až jeden můj spolužák vetemaa který je také přeložen do češtiny dal své povídky přečíst nějakému soudruhovi něco takového mi připadalo velmi nebezpečné vzhledem k jejich obsahu ln co jste psal ve svých začátcích a jak jste byl přijímán av když jsem začal publikovat byl jsem přijímán velmi dobře protože jsem byl technik a moje příběhy vycházely z prostředí podniků byly tak trochu konjunkturální i když stylově satirické absurdní dnes nejsem schopen posoudit jestli jsem nedělal to co ostatní spisovatelé v té době možná že to dokonce nemělo žádnou uměleckou úroveň skutečně nevím taky zapracovala autocenzura takže jsem nepsal o tom o čem bych býval chtěl a o čem by se psát mělo zpočátku jsem žádné velké těžkosti s vydáváním neměl mnoho věcí však zůstalo nevydáno protože jsem to sám nechtěl ln zpočátku jste těžkosti neměl později se to změnilo av v roce 1968 vyšla kniha osm japonek která prošla už s problémy ale stala se mou nejpopulárnější knihou po ní mi dlouho spílali do hlavních estonských existencialistů v té době poprvé nebylo vydáno několik povídek které jsem vydat chtěl ale já je optimisticky dával do dalších sbírek a některé z nich takhle prošly musím říct že náš svět nese s sebou nebezpečí že každá kniha je knihou poslední to je v určitém smyslu i pozitivní pro tvorbu samotnou no a vidíte v příštím roce vyjde povídková kniha jestli se něco nestane jsou v ní všechny ty povídky které na to čekají přes dvacet let zdá se prostě že je teď takové období kdy se dá tisknout leccos a nejen mně ale i ostatním autorům ln takže v současné době už žádné těžkosti nemáte av mám problémy s větším románem ve kterém popisuji své sibiřské roky napsal jsem ho ještě v době kdy nebyla naděje že vyjde měl jsem tehdy dost peněz na dva roky slušného živobytí a to rozhodlo že ho napíšu i kdyby měl zůstat ležet do konce mého života teď možná vyjde nevím ln jste první kdo něco takového u vás napsal av jeden takový román se už v tisku objevil ale já si myslím že opravdová estonská literatura o táborech a o sibiři zatím neexistuje možná že leží v šuplících ale pochybuji protože estonci nechtějí jít cestou paralelních kultur chtějí být oficiálně vydáváni aby je mohli číst všichni čtenáři i když to stojí mnoho kompromisů to vede i k tomu že se o některých věcech nepíše konečně i já psal svůj sibiřský román v době kdy jsem byl hmotně zajištěn což mi umožnilo abych si řekl že je to má povinnost když jsem tam byl a jsem spisovatel ln Říkal jste že vám spílali do existencialistů kdo to byl rusové nebo estonci av na to máme vlastní hlupáky nikdo jim nemusel pomáhat ln byly vaše knihy překládány i do jiných sovětských jazyků av pomálu první povídky ano proto také těch osmadvacet jazyků s těmi dalšími to šlo už s kopce možná že "velcí bratři" měli nějakou intuici do ruštiny mi přeložili jednu knihu v šedesátém pátém druhou v sedmdesátém což byly ty mé počáteční prózy a další kniha vyšla v moskvě až v osmdesátém pátém roce normálně překládají rusové svazové autory hodně ale já o to nijak zvlášť neusiloval a nebyl jsem sám ln proč jste neusiloval když jiní usilují av příčina je v tom že máme svou kulturu a nepotřebujeme žádnou všesvazovou tribunu chceme sice aby o nás ostatní kultury věděly ale o nic se nemusíme prosit v jiných autonomních republikách kde se vzdělání nedá získat v mateřštině je jedinou cestou do světa ruština radil jsem se o tom se spoustou přátel i z undergroundu a dopadlo to tak že když dělám estonskou literaturu která není velká tím víc se musím snažit o její záchranu o záchranu národa jestli budu psát dobře najdou se překladatelé kteří mne přeloží budu li psát špatně řeknou si jací to troubové v estonsku píší ln co ostatní pobaltské republiky litva lotyšsko jaké jsou vaše literární vztahy av máme se velmi rádi ale naše láska je pouze platonická ani jedna moje kniha nevyšla lotyšsky nebo litevsky jeden druhého velmi dobře známe víme o své práci a snažíme se pomáhat si ale neumíme spolupracovat ln a co cenzura av když padl carský režim našli se chytří lidé kteří věděli že nelze na knihu napsat zabavena cenzurou protože cenzura oficiálně neexistuje všechny příkazy a zákazy tohoto druhu byť i z Úv jsou jen ústní nebo telefonické proto je možné je ignorovat písemně nejsou nikde zaznamenány ln a nejsou s tím spojeny nějaké další nepříjemnosti av ale jsou spousta redaktorů vyletěla odnesli to úředníci není se tedy co divit že se bojí oni nesou odpovědnost ale co já mně už kniha vyšla tak co se mnou můžou dělat ln se statečností lidí kolem sebe tedy více méně počítáte av každý národ to dělá jinak estonci nekřičí například lotyši vždycky mlčí litevci jedí gruzínci jedí a říkají "jsme zticha a děláme si svoje" takže to hrdinství je vlastně hraní si na blbce ale abych odpověděl konkrétně tak s hrdinstvím počítám ln jste teď na návštěvě v praze přijel jste jako představitel nějaké instituce av moje cesta je zcela soukromá nikdy jsem se nikoho neptal jestli mám něco nebo někoho reprezentovat jestli to mohu na sebe vzít tak jsem tu jako estonský spisovatel ln mluvil jste s některými našimi oficiálními představiteli av nemluvil ale dal jsem interview tvorbě a svobodnému slovu ln hovoříme teď spolu v bytě dramatika václava havla odkud ho znáte a proč jste se rozhodl ho navštívit av znám jeho vyrozumění které vyšlo estonsky to mi stačilo abych pocítil že jsme spřízněné duše zkrátka četl jsem a věděl že je to můj člověk ln věděl jste že byl václav havel perzekvován pro svou činnost v chartě 77 av slyšel jsem o tom věděl jsem o chartě ale nic přesného nijak se mi to nezafixovalo možná proto že jsem ani nechtěl ln neměl jste pocit že riskujete když jste se rozhodl navštívit havla v jeho bytě av netušil jsem že před domem bude stát policie ln a teď když už to víte av no co už jsem vešel tak co se dá dělat předpokládám že mě nechají zítra odletět domů nebo ne ln v praze jste patrně sledoval dění v oficiální kultuře ale jistě vám neušlo že je tu ještě kultura jiná co si o tom myslíte av každý den se měnilo moje mínění o české kultuře když jsem přijížděl měl jsem určitou představu o zdejší situaci byl jsem přesvědčen že duch šedesátých let je v oficiální kultuře stále živý myslel jsem si to protože u nás se ten duch zachoval po příjezdu jsem viděl že to byl omyl zakrátko jsem ale zjistil že existují kultury dvě oficiální a opravdová kultura neoficiální pak mě zlobilo že se vzájemně neprolínají objevil jsem však i pokusy o jakýsi průnik a měl jsem z toho radost myslím že je potřeba aby takových pokusů bylo víc že je třeba jak to jen jde vylézat z děr aby lidi znali opravdovou kulturu ta skutečná jména nelze se donekonečna utápět v tom že jsem mučedník že mě nikdo nezná a nikdo mi nerozumí v tom jste nezlobte se trochu zamrzli z mého pohledu estonce který si něco takového nemůže v rámci národa prostě dovolit je to nepřijatelné jsme malý národ a nemůžeme mít dvě kultury ln jak to tedy u vás doma děláte av co děláme děláme oficiálně s kompromisem jistě ale prorážíme psát do šuplíku je velmi těžké to mohou jen silné osobnosti ale je přece potřeba aby se zapojili všichni ln jenže když je tady u nás někdo na indexu nesmí napsat ani "ať žije komunistická strana" av ano rozumím dobře máme taky jednoho takového smrečky " nebudeme tu pestovať ovocné stromy nie sme blázni vysadíme si ihličnaté stromy hore i dolu celý les stromov a budeme zbierať v ňom huby a prídu doň i srnky " nedalo nám vysadili sme napriek kotline mraziarni v severnom po anskom predpolí aj dve jablonky ale rástli biedne smrečky nádherne kývali nám vo vánku konármi prikyvovali mali ste dobrý nos toto je revír pre nás rozrastali sa aby sa nám čím väčšmi páčili čím tuhšie nám voňali len sa raz dovalili trinásti dvaja v plnej zbroji ostatní civili z civilov zo sedem mladoňov čo na každý povel preskakovali preliezali že im mali nohavice napasované na svalnatých stehnách prasknúť dôležito natiahli si biele rukavice až po lakte otvárali kutali prehadzovali zozbierali popísané papiere na kopu zapísali tituly odniesli odviezli bohvie kam či aj na večnosť tisícky strán mojej každodennej mnohoročnej práce z akej sa zavše zrodí poviedka alebo podobné bola som zúfalá znovu som zaborila nos i pero do papierov ale čo ak znova prídu a znovu odnesú h adala som skrýšu popreliezala som pôjdy nič sa mi nepozdávalo skrýša musí byť čistá v blízkosti aby sa mi nehnusilo do nej chodiť na dvore mi srazu zakývali driečni krasavci naše smreky ukázali mi pod hustými spodnými konármi skrýšu akú nik nevymyslí hneď som ju vyskúšala stará priehlbinka okolo kmeňa ktorá mala za úlohu zachytávať dažďovú vodu pre smrečik kedysi malý ani nenarástla ani sa nezmenšila stačila akurát na bal popísaných papierov v igelite a v nepromokavom vrecúšku ani v dažďoch nezmokol napadol sneh zahopkala som cez záveje k smrečku zamietla stopy robila som to stále dokonalejšie rafinovanejšie roky ubehli smreky narástli už by skryli pod spodnými konármi vo výste ke z opadaného ihličia hádam i celý komenského orbis pictus a už nič ničového neskrývajú prečo Čo sa stalo Čudujú sa stromy čudujeme sa všetci naozaj už nemusíme skrývať svoje rukopisy naozaj už môžeme žiť v pokoji se smrekmi i s rukopismi veriť sa človeku nechce ani neverím ale či by som svoje nejvernejšie skrýše takto prezrádzala keby som predsa len predsa len trochu aj ja neverila že je naozaj venkonečný koniec všetkej rukopisnoh adačskej inkvizícii lukavica svědek alexandr gelman na přehlídce ruské a sovětské dramatické tvorby v mostě se brněnští herci představili ve scénickém čtení "3x gelman" navázali tak na dva roky starou iniciativu divadlo na provázku tenkrát připravilo projekt 85 z dílny několika autorů většinou prozaiků jejichž díla jsou příznačná pro nové oživení sovětské literatury v posledních letech projekt 85 se však do provázkového repertoáru nedostal nebyl schválen k provozování povolena byla jen premiéra dnes je atmosféra poněkud příznivější a tak se aspoň jeden titul vrátil k divákovi jako závěrečná část nového pořádku jde o scénovanou repliku zrozenou životem hra na pranýři je tradičně pojatý realistický příběh funkcionáře ve stavebnictví který zavinil těžké zranění vlastního syna jehož parta nastoupila k nebezpečné riskantní a zakázané práci pohnutky otce byly nízké kariéristické a podvodné po katastrofě však následuje prohlédnutí funkcionář nemůže opustit svůj každodenní stereotyp synovo zmrzačení chápe jen jako nešťastnou náhodu Život jde dál podvody budou pokračovat kariéra poroste a ani další úrazy na tom nic nezmění funkcionářovou protihráčkou je jeho žena usvědčuje muže ze lži pustoty a vlastně z vraždy nechce s ním už žít pod jednou střechou gelmanova výpověď má silný a aktuální konflikt který žel nebyl autorsky čistě proveden postava ženy se posléze stane neúnosně mnohoznačnou dramatik se snaží připsat jí díl viny na manželově mravním krachu a místo charakteru vytváří publicistickou studii scénické čtení spojuje v celek herec "zastupující" autora ve hře na pranýři je komentátorem a urychlovatelem děje pak přednáší gelmanův diskusní příspěvek a nakonec zdvojuje figuru spisovatele ve scénické karikatuře schvalovacího procesu provázejícího uvedení divadelní hry to je zároveň vedle hereckého výkonu aleny ambrové v roli funkcionářovy manželky nejzajímavější zážitek večera herec představující dramatika zprostředkoval publiku portrét muže kterého jsme si navykli nazývat antidogmatickým bojovníkem bije se za svou pravdu ale zároveň je omezen jeho obzory i možnosti jsou zúžené gelmanovská scénická kompozice je prostá a přehledná nepředstírá hlubokomyslnost a právě tím je sympatická zdá se mi že divadlo na provázku vnitřně potřebovalo vyslovit ba demonstrovat s gelmanem svou vlastní potřebu vyjadřovací svobody na povrchu to mnohdy vypadá jako by studiová divadla mezi nimiž je provázek jedním z reprezentativních souborů přežila uplynulých patnáct až dvacet let nezasažena stagnací a krizí detailnější pohled by však ukázal že tvůrci divadla na provázku ypsilonky nebo hadivadla a nemalého počtu dalších amatérských souputníků a následovníků v uplynulém období pracovali s dobrým diváckým a kritickým ohlasem nikoli díky kulturně politickému a společenskému ovzduší nýbrž se rozvíjeli tomuto ovzduší navzdory zápasili s ním pokoušeli se překonávat vnucená tabu a domlouvat se s obecenstvem přes hlavy dohlížitelů a za jejich zády svérázný divadelní jazyk který nemá téměř nic společného s poetikou narážky proslulou kdysi v divadle šedesátých let vytváří složitý systém lyrických samoznaků který je rezistentní vůči ideologickému diktátu ať už je nepoddajnost uvědomělým záměrem nebo spontánním důsledkem práce přátelsky sehrané divadelní trupy Říkám li však systém a samoznak pojmenovávám tím zároveň i nebezpečí které se skrývá v takové formě sebevyjádření a dorozumívání systém inklinuje k opakování a stereotypu samoznak láká k jakési domluvě předem nepsaný a občas porušovaný statut exteritoriální půdy jejž si studiová divadla vypracovala a vybojovala nechrání pak před krizí která je sice latentnější než v kamenných divadlech ale stejně vede ke zkamenění na loňském sjezdu českých divadelníků volal mluvčí studiových divadel po tom aby se divadla vrátila těm kdo v nich pracují a kdo do nich chodí od předsednického stolu zazněla odpověď že to je heslo osmašedesátého roku a že nebude připuštěno divadlo na provázku zahájilo na to téma spor a za svědka si pozvalo alexandra gelmana jeho svědectví má smutný podtext spor se týká samozřejmostí nestřetají se v něm dvě pojetí kultury nýbrž kultura s nekulturností a ta druhá má stále ještě rozhodující hlas seifertova cena vaculíkovi letošní cena jaroslava seiferta byla udělena českému spisovateli ludvíku vaculíkovi za jeho fejetony v oficiálním sdělení nadace charty 77 se praví " ludvík vaculík vypracoval zcela nový a osobitý typ fejetonu který je originální nejen svou literární formou a viděním světa ale i svérázným a nenapodobitelným jazykem vaculíkovy fejetony psané každý měsíc po mnoho let jsou pronikavou a sugestivně sdělenou kronikou doby " o udělení seifertovy ceny kterou loni obdržel slovenský spisovatel dominik tatarka rozhodla porota ve složení jiří gruša milan kundera a liehm sylvie richterová josef Škvorecký jan vladislav a in pectore dva spisovatelé žijící v Československu doma se vaculíkovy fejetony šíří především v samizdatu kromě toho vycházejí v českých exilových časopisech a přeloženy též ve Švédsku a velké británii krátce po udělení ceny jsme se ludvíka vaculíka zeptali kolik fejetonů už napsal zda má nějaké vzory v dřívější literární tvorbě českých fejetonistů a jak hodlá ve své práci pokračovat ludvík vaculík nám řekl že od roku 1981 napsal asi sedmdesát fejetonů a žádnými vzory se neřídí váží si fejetonů karla Čapka a jana nerudy k naší lítosti pak sdělil že chce s pravidelným psaním fejetonů skončit poněvadž mu to zabírá neúměrně mnoho času který chce věnovat jiné práci " tři stránky fejetonu nepíšu tři dny nýbrž tři neděle celou dobu mám papír ve stroji a nemůžu se na nic pořádně soustředit cítím že jsem nedokonale připravený a fejetony jsou spíš projevem mé vlastní zvůle " doufáme jen že autorovo rozhodnutí není zcela definitivní; velice by nám chyběly pláč na nesprávném hrobě komsomolská pravda uveřejnila rozhovor olgy kučkinové s milošem formanem na otázku proč se nevrátil do Československa mj řekl nemohl jsem se vrátit jako poražený musel jsem zvítězit kromě všeho jiného jsem neměl ani peníze na zpáteční cestu o své práci pak forman říká Člověk musí vyjadřovat své názory a hájit je ale nelze neustále všechny poučovat je nutné se také učit nevím kdo to řekl ale byl to moc chytrý člověk "jděte za těmi kdo hledají pravdu ale straňte se těch kdo ji našli" nikdo nezná pravdu pro všechny dokonce ani umění ji nezná ale přestože je umělecká práce hluboce osobní všechno co umělec dělá má společenský charakter je ovšem nebezpečné když začíná spekulovat ve snaze zalíbit se nějaké společenské vrstvě jedině když je člověk upřímný sám k sobě může být upřímný i ve vztahu k divákovi i ve vztahu ke společnosti na otázku o práci při natáčení filmu amadeus forman odpovídá každý z nás se domnívá že to co dělá je skvělé i já se při práci cítím být mozartem ale když se pak dívám na to co jsem natočil připadám si jako salieri dále forman ještě řekl největším problémem člověka ve všech dobách je že nemůže žít sám proto vytváří množství institucí jež se mu zdánlivě snaží pomoci ale které ve skutečnosti nad ním vládnou diktují mu morálku pravidla jednání atd jenže člověk je takový že proti tomuto donucování hned začíná bojovat tento boj nikdy nevyhraje ale přestat v něm nesmí redaktorka kučkinová se nakonec zeptala zda se forman cítí být Čechem nebo američanem forman odvětil Čechem s americkým pasem rozhovor uzavírá poznámka že v lužnikách patnáct tisíc diváků přihlíželo formanovu filmu let přes kukaččí hnízdo reakcí moskevského publika byl forman dojatý prý až k slzám newyorský týdeník newsweek otiskl celostránkové interview s polským filmovým režisérem andrzejem wajdou mj v něm čteme filmový průmysl ve státním vlastnictví má monopol na produkci i distribuci to není přiměřené v současné době nemůžete vyrobit film mimo státem vlastněný filmový průmysl státní záštita je příliš omezující restriktivní na otázku zda se v polsku mohou natáčet filmy o sociálních problémech wajda říká třeba naše televize je velmi kritická v naší televizi můžete vidět že stavební průmysl neplní svůj roční plán že lidé dostávají otravu ze zamořených potravin