' 1 3 pro x 1 < l 6 pro x pro x U jinak. (Dzmocviemí M(2X + 1). Příklad 2. Nekorelované náhodné veličiny laľ mají rozptyly -D(X) = a a -D(V) = 2. Určete konstantu a, jestliže rozptyl náhodné veličiny Z = 3Y — X je D (Z) = 25. Příklad 3. Náhodná veličina X má na intervalu (0, a) konstantní hustotu pravděpodobnosti (a jinde nulovou). S využitím vlastností střední hodnoty a rozptylu určete: 1. E(2X + 3), 2. E(3X2 -2X + 1), 3. D(2X + 3), 4. £>(X2 + 1), 5. momentovou vytvořující funkci E(etx) náhodné veličiny X. Příklad 4. Náhodná veličina X má Poissonovo rozdělení (tj. pravděpodobnostní funkci p(x) = ^e~A)- Určete její momentovou vytvořující funkci, střední hodnotu a rozptyl. Příklad 5. 1. Dokažte Markovovu nerovnost EX P[X > A] < A 2. Z Markovovy nerovnosti odvoďte Čebyševovu nerovnost DX P(\X - EX\ > e) < e2 ' 3. Počet aut vjíždějících do křižovatky v určitém časovém intervalu se řídí Poissonovým rozdělením se střední hodnotou 120. Určete dolní odhad pravděpodobnosti, že v tomto intervalu vjede do křižovatky 100 až 140 aut. 1 Příklad 6. Nechť má X binomické rozdělení s parametry n = 4, p = 2/3. Určete rozdělení transformované náhodné veličiny Y = (X - 2)2 a nakreslete graf její distribuční funkce. Příklad 7. Mějme náhodnou veličinu X hustoty f(x) = 2xe~x~ pro x > 0 (a jinde nulové). Určete hustotu pravděpodobnosti náhodné veličiny Y = X2. Příklad 8. Délka výrobku v mm má iV(68, 3; 0, 04). Jaká je pravděpodobnost, že délka náhodně odebraného výrobku bude mezi 68 a 69 mm? 2