‹#›/45 PB153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ Principy výstavby OS 04 ‹#›/45 lExistuje řada přístupů a implementací ●jedno velké monolitické jádro ●modulární, hierarchický přístup ●malé jádro a samostatné procesy lStruktura mnoha OS je poznamenána historií OS a původními záměry, které se mohou od současného stavu radikálně lišit VNITŘNÍ STRUKTURA OS PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 PŘÍKLAD: MS-DOS PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ application program resident system program MS-DOS device drivers ROM BIOS device drivers ‹#›/45 lPři programování pro OS MS-DOS využíváme služeb ●spuštěných rezidentních programů ●např. ovladač myši (poskytuje služby na INT 33h) ●operačního systému ●např. přístup k souborům (INT 21h) ●BIOSu ●např. nastavení grafického režimu (INT 10h) ●přímo HW ●např. přímo zápis do videopaměti pro zobrazení dat PŘÍKLAD MS-DOS (2) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lZměna fontů v textovém režimu (bez využití služeb BIOSu, OS, přímo HW) ●asm cli; ●outport(0x3c4,0x0402); ●outport(0x3c4,0x0704); ●outport(0x3ce,0x0204); ●outport(0x3ce,0x0005); ●outport(0x3ce,0x0406); ●for(i=0;i<=254;i++) ●{ for(j=0;j<=15;j++) ●{p=MK_FP(0xa000,32*i+j); ●*p=font[y]; y++; } } ●outport(0x3c4,0x0302); ●outport(0x3c4,0x0304); ●outport(0x3ce,0x0004); ●outport(0x3ce,0x1005); ●outport(0x3ce,0x0e06); ●asm sti; ● PŘÍKLAD MS-DOS (3) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lHlavní cíl návrhu ●maximální možná funkcionalita v co nejmenším prostoru lVýsledek ●modulová architektura není aplikovaná ●i když MS-DOS má jistou strukturu, jeho rozhraní a jednotlivé komponenty nejsou důsledně separovány a uspořádány ● PŘÍKLAD MS-DOS (4) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lTaké omezen hardwarem ●vznik v polovině 70. let lOS Unix sestává ze 2 částí ●systémové programy ●jádro ●vše, co se nachází pod rozhraním volání systému a nad fyzickým hardware ●obstarává plnění funkcí z oblastí systému souborů, plánování CPU, správy paměti, … ●vrstvová architektura sice existuje, ale hodně funkcí je na jedné úrovni PŘÍKLAD UNIX PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 PŘÍKLAD UNIX (2) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ (the users) shells and commands compilers and interpreters system libraries signals terminal handling character I/O system terminal drivers file system swapping block I/O system disk and tape drivers CPU schelduling page replacement demand paging virtual memory system-call interface to the kernel kernel interface to the hardware terminal controllers terminals device controllers disks and tapes memory controllers physical memory ‹#›/45 PŘÍKLAD: UNIX (3) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lV roce 1979 koupil Microsoft licenci na Unix verze 7 od AT&T. lV roce 1987 předal Microsft Xenix firmě SCO. lKoncem 80. let byl Xenix pravděpodobně nejrozšířenějším OS unixového typu podle počtu strojů, na kterých běžel XENIX PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ Ms_xenix ‹#›/45 PŘÍKLAD OS/2 PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ application application application application-programming interface API extension subsystem subsystem subsystem system kernel • memory management • task dispatching • device management device driver device driver device driver device driver ‹#›/45 lOS se dělí do jistého počtu vrstev (úrovní) lKaždá vrstva je budována na funkcionalitě nižších vrstev lNejnižší vrstva (0) je hardware lNejvyšší vrstva je uživatelské rozhraní lPomocí principu modulů jsou vrstvy vybírány tak, aby každá používala funkcí (operací) a služeb pouze vrstvy n – 1 HIERARCHICKÁ VRSTVOVÁ ARCHITEKTURA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 HIERARCHICKÁ ARCHITEKTURA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ new operations existing operations hidden operations layer M layer M - 1 ‹#›/45 lŘeší problém přílišné složitosti velkého systému ●Provádí se dekompozice velkého problému na několik menších zvládnutelných problémů lKaždá úroveň řeší konzistentní podmnožinu funkcí lNižší vrstva nabízí vyšší vrstvě „primitivní“ funkce (služby) lNižší vrstva nemůže požadovat provedení služeb vyšší vrstvy lPoužívají se přesně definovaná rozhraní ●Jednu vrstvu lze uvnitř modifikovat, aniž to ovlivní ostatní vrstvy – princip modularity HIERARCHICKÁ STRUKTURA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lVýhodou je modularita OS lNevýhodou je především vyšší režie a tím pomalejší vykonávání systémových volání lProtože efektivita hraje v jádře OS významnou roli je třeba volit kompromis ●pouze omezený počet úrovní pokrývající vyšší funkcionalitu ●příklad: první verze Windows NT měli hierarchickou strukturu s řadou vrstev, avšak pro zvýšení výkonu OS bylo ve verzi NT 4.0 rozhodnuto přesunout více funkcionality do jádra a sloučit některé vrstvy HIERARCHICKÁ STRUKTURA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 PŘÍKLAD: LINUX PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ Linux_kernel_map ‹#›/45 lKlasický OS (non-process kernel OS) ●OS je prováděn jako samostatná entita v privilegovaném režimu ●procesy – jen uživatelské programy lSlužba se provádí jako součást jádra lSlužba se provádí v rámci procesů ●obecně lze celý OS provádět v kontextu uživatelského procesu ●Leží v jeho adresovém prostoru ●přerušení (volání služby OS) vyvolává implicitně pouze přepnutí režimu procesoru (z uživatelského do privilegovaného), ne změnu kontextu ●k přepínání kontextu procesů dochází jen tehdy, je-li to nutné z hlediska plánování ●pro volání procedur v rámci jádra se používá samostatný zásobník ●program a data OS jsou ve sdíleném adresovém prostoru a sdílí je všechny uživatelské procesy PROVÁDĚNÍ SLUŽEB V KLASICKÉM OS PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lOS je souhrnem systémových procesů lJádro tyto systémové procesy separuje, ale umožňuje jim synchronizaci a komunikaci lSnaha o provádění co nejmenší části kódu v privilegovaném režimu procesoru lV krajním případě je jádro pouze ústředna pro přepojování zpráv lTakové řešení OS je snadno implementovatelné na multiprocesorových systémech lMalé jádro - mikrojádro SLUŽBY V PROCESOVĚ KONSTRUOVANÉM OS PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lMicrokernel System Structure lMalé jádro OS plnící pouze několik málo nezbytných funkcí ●primitivní správa paměti (adresový prostor) ●komunikace mezi procesy – Interprocess communication (IPC) lVětšina funkcí z jádra se přesouvá do „uživatelské“ oblasti ●ovladače HW zařízení, služby systému souborů, virtualizace paměti … ●mezi uživatelskými procesy se komunikuje předáváním zpráv STRUKTURA S MIKROJÁDREM PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lVýhody mikrojádra ●snadná přenositelnost OS, jádro je malé ●vyšší spolehlivost (moduly mají jasné API a jsou snadněji testovatelné) ●vyšší bezpečnost (méně kódu OS běží v režimu jádra) ●flexibilita (jednodušší modifikace, přidání, odebrání modulů) ●všechny služby jsou poskytovány jednotně (výměnou zpráv) ● lNevýhoda mikrojádra ●zvýšená režie ●volání služeb je nahrazeno výměnou zpráv mezi procesy STRUKTURA S MIKROJÁDREM (2) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 MIKROJÁDRO A MONOLITICKÉ JÁDRO PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ Unix Server Application IPC Device Driver File Server Application Basic IPC. Virtual Memory, Schelduling Device Drivers, Dispatcher, … Scheduler, Virtual Memory IPC, File System VFS user mode kernel mode Hardware Hardware Monolithic Kernel based Operating System Microkernel based Operating System System Call ‹#›/45 lKlasickým příkladem OS s mikrojádrem je Mach vytvořený v 80. letech lNa přístupu Mach je založen např. Tru64 UNIX nebo realtimový OS QNX lWindows NT používají hybridní strukturu ●jádro má vrstevnou strukturu a zajišťuje komunikaci aplikace se „servery“ ●pro jednotlivé typy aplikací (Win32, OS/2, POSIX) existují „servery“ běžící v uživatelském režimu MACH PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 PŘÍKLAD: WINDOWS NT PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ kernel WIN32 application WIN32 server OS/2 server POSIX server OS/2 application POSIX application ‹#›/45 lDalší vývoj těchto subsystémů ●OS/2 subsystém naposled ve Windows 2000 ●POSIX subsystém je v novějších Windows (ne variantách Home apod.) k dispozici ve formě „Subsystem for Unix-based Applications“ (SUA) ●Win32 se nyní jmenuje Windows API ●A zahrnuje také API na 64bitových systémech PŘÍKLAD: WINDOWS NT (pokr.) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lDo linuxového jádra můžeme při běhu přidávat kód – moduly ●LKM – Loadable Kernel Module lPřesto je Linuxové jádro monolitické ●Moduly běží stejně jako zbytek jádra v privilegovaném režimu ●Jde o modularitu kódu jádra ne o modulární architekturu jádra (mikrojádro) LINUX: MODULARITA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lLKM umožňují: ●Přidávat funkčnost za běhu ●Např. připojení nového USB zařízení ●Snižují paměťové nároky jádra ●Nahráváme jen moduly, které potřebujeme ●Oproti speciálně zkompilovanému jádru však mají vyšší režii ● LINUX: MODULARITA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 linsmod, rmmod, lsmod, modinfo, depmod, modprobe LINUX: MODULARITA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lLinux moduly obvykle nepodepisuje lAle všímá si licence … l LINUX: MODULARITA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 l/dev/kmem ●Možnost přímo číst/měnit paměť jádra za běhu ●Přístupné pouze pro administrátora, přesto nebezpečné ●V řadě distribucí už /dev/kmem nenajdeme lLKM ●Běží v privilegovaném režimu procesoru jako zbytek jádra ●Možnost změny chování jádra ●Rootkity LINUX: MODIFIKACE JÁDRA ZA BĚHU PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lNejjednodušší způsob jak implementovat rootkit je modifikovat tabulku rutin obsluhujících systémová volání (sys_call_table) a navázat se na volání jako open, readdir, … lSnaha omezit možnost LKM modifikovat tabulku systémových volání lDnes není tento symbol exportován a není tak možné ho v LKM přímo použít a získat tak ukazatel na tabulku LINUX: TABULKA SYSTÉMOVÝCH VOLÁNÍ PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lDo jádra Windows můžeme za běhu vkládat ovladače lTy běží v privilegovaném režimu jádra l WINDOWS: MODULARITA PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 WINDOWS: MODULARITA (PŘ.) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 OVLADAČE VE WINDOWS XP PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 OVLADAČE A NOVĚJŠÍ WINDOWS PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 PODPISY VYŽADOVÁNY U 64BITOVÝCH SYSTÉMŮ PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lU Windows nejde při podepisování o čistotu jádra či licence lJde především o ●Spolehlivost systému – tj. kvalitu kódu běžícího v privilegovaném režimu ●A s tím související bezpečnost jádra/systému ●DRM (!) lUser mode drivers – snaha snížit množství kódu běžící přímo v jádře PODPISY OVLADAČŮ PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lTradičně býval OS napsaný v symbolickém strojovém jazyku (assembleru) lOS se stále častěji píší v běžných programovacích jazycích vysoké úrovně (obvykle C/C++) ●lze naprogramovat rychleji ●výsledek je kompaktnější ●OS je srozumitelnější a lze ho snadněji ladit ●je snadněji přenositelný na jinou architekturu IMPLEMENTACE SYSTÉMU PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lOperační systém je navržen tak, aby mohl běžet na jisté třídě architektur / sestav počítače lOS musí být konfigurovatelný na konkrétní sestavu lProgram SYSGEN ●Získává informace týkající se konkrétní konfigurace konkrétního hardwarového systému lBootování ●Spuštění činnosti počítače zavedením jádra a předáním řízení na vstupní bod jádra pro spuštění činnosti lBootstrap program ●Program uchovávaný v ROM, který je schopný naleznout jádro, zavést ho do paměti a spustit jeho provedení SYSTEM GENERATION (SYSGEN) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lŘídí BIOS ●provede se inicializace HW komponent ●na základě uložené konfigurace zjistíme z kterého zařízení se má OS zavést ●v případě pevného disku se spustí kód uložený v Master Boot Recordu (MBR) ●tento kód například zjistí, která partition je aktivní a spustí boot sektor této partition. Kód uložený v boot sektoru načte soubory s jádrem OS do paměti ●nebo např. LILO/Grub umožní interaktivně vybrat který OS bude zaveden (bootsektor které partition se má spustit?; kde je soubor s jádrem OS?) ●tento kód může být delší než je délka MBR, musí pak být uložen v jiné oblasti disku BOOTOVÁNÍ IBM PC PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 lBIOS kontroluje HW lZ vybraného zařízení se získá a spustí zavaděč („boot loader“) ●Např. se z pevného disku přečte prvních 512 bajtů (tzv. MBR) a spustí se tento „kód“ (fáze 1). ● ● PŘÍKLAD: BOOTOVÁNÍ LINUXU (IBM PC) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 HLAVNÍ ZAVÁDĚCÍ ZÁZNAM PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ Struktura MBR Adresa Popis Délka v bajtech Hex Oct Dec 0000 0000 0 Kód zavaděče 440 (max 446) 01B8 0670 440 Volitelná délka disku 4 01BC 0674 444 Obvykle nuly; 0x0000 2 01BE 0676 446 Tabulka primárnách oddílů (4 položky po 16 bajtech, IBM schéma oddílů) 64 01FE 0776 510 55h Signatura MBR; 0xAA55 2 01FF 0777 511 Aah Celková délka MBR: 446 + 64 + 2 = 512 ‹#›/45 lSpuštění zavadeče ●Ve volitelné fázi 1.5 se zavede kód pro přístup k disku (BIOS nemusí plně umět). ●Ve fázi 2 se zavede zbytek kódu zavaděče. lVýběr OS a parametrů ●GRUB je schopen pracovat s ext2, ext3, ext4 souborovými systémy ●LILO souborové systémy nezná a pracuje s přímými adresami souborů na disku PŘÍKLAD: BOOTOVÁNÍ LINUXU (IBM PC) - POKRAČOVÁNÍ PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 VÝBĚR OS - GRUB PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ GrubMenu00 ‹#›/45 lSpuštění jádra ●Z disku je přečten obraz jádra ●Tento obraz se dekomprimuje ●Provede se základní inicializace (např. tabulka stránek paměti) ●Spustí se jádro (volá se funkce start_kernel()) lJádro ●Nastaví systém (ovladače přerušení, inicializace zařízení a ovladačů zařízení) a spustí plánovač. ●Vytvoří proces Init (číslo procesu 1) – např. /sbin/init BOOTOVANÍ LINUXU (IBM PC) PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ ‹#›/45 Výukovou pomůcku zpracovalo Servisní středisko pro e-learning na MU http://is.muni.cz/stech/ PB 153 OPERAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH ROZHRANÍ