1
Téma 4
Principy eGovernmentu a jeho vztahu ke GIS
1 Historie a strategické dokumenty k eGovernmentu ............................................................................2
1.1 Co je to (veřejná) strategie? .......................................................................................................2
1.2 Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Smart Administration 2007 –
2015............................................................................................................................................2
1.3 Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky 2014+............................................4
1.4 Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014 + .....................................................................4
1.5 Sdělení komise EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění ....................................................................................................................................4
1.6 Investice pro evropskou konkurenceschopnost: příspěvek České republiky ke Strategii
Evropa 2020 - Národní program reforem České ........................................................................4
1.7 Realizace projektů podle strategických dokumentů ...................................................................5
2 eGovernment po roce 2014.................................................................................................................6
2.1 Strategie Evropa 2020................................................................................................................6
2.2 Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014 + .....................................................................6
2.3 Čtyřvrstvá architektura sdílených služeb veřejné správy ...........................................................7
2.4 SoaML model sdílených služeb............................................................................................... 10
3 eGovernment a GIS.......................................................................................................................... 13
3.1 Dva odstavce ze strategie Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014 + ....................... 13
3.2 Stávající legislativní rámec ...................................................................................................... 13
3.3 Koncept systému Základních registrů a role RÚIAN ............................................................... 14
3.4 GeoInfoStrategie...................................................................................................................... 15
3.5 Současné velké GIS ve veřejné správě................................................................................... 16
2
1 Historie a strategické dokumenty k eGovernmentu
1.1 Co je to (veřejná) strategie?
Veřejná strategie je strategie vypracovaná subjektem veřejné správy jako ucelený soubor opatření
směřujících k dosažení cílů v definované oblasti. Strategie v tomto pojetí obsahuje definici problému,
souhrn podkladových analýz a dat, definuje vizi (tj. budoucí žádoucí stav v dané oblasti) a stanovuje
sadu cílů, jichž má být dosaženo. Dále strategie obsahuje opatření, jejichž prostřednictvím jsou
jednotlivé cíle naplněny. Zároveň strategie definuje implementační rámec (včetně vymezení aktérů
implementace strategie, časový a finanční rámec implementace.
1.2 Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Smart
Administration 2007 – 2015
Logo – úplný graf o šesti uzlech:
3
Legislativa - měla by být co nejjednodušší a nejsrozumitelnější a přijímána jen v nezbytně nutných
případech, aby nezpůsobovala zbytečnou byrokratickou zátěž.
Organizace výkonu veřejné správy - vždy hledá rovnováhu mezi přiblížením veřejné správy občanovi
a efektivní vynakládáním veřejných prostředků; zahrnuje v sobě úroveň řízení, metody řízení kvality,
sledování výkonnosti a efektivnosti vynakládaných prostředků a sledování spokojenosti občanů jako
zákazníků veřejné správy.
Technologie - jsou prostředek, který usnadní styk občana s veřejnou správou, ale také komunikaci
uvnitř veřejné správy.
Občan - je klientem veřejné správy a je nutné mu usnadnit styk s úřady a co možná nejméně
znepříjemňovat život nadbytečnou regulací; zároveň je potřeba veřejnou správu zprůhlednit a umožnit
občanům se podílet na jejích rozhodnutích a kontrolovat její fungování.
Úředník - je základním stavebním kamenem veřejné správy, na úředníky by mělo být nahlíženo všude
stejně, musí být vyžadována vysoká kvalita jejich výkonu a jejich průběžné vzdělávání.
Financování veřejné správy – je třeba věnovat pozornost způsobu alokace zdrojů na jednotlivé aktivity
v rámci veřejné správy a provázání rozpočtů se strategickými prioritami
vlády/ministerstev/zastupitelstev; veškeré agendy v rámci veřejné správy je třeba přezkoumávat z
hlediska nákladové efektivnosti.
Vize pro rok 2015:
 Veřejná správa v ČR je primárně pojata jako služba občanovi, naplňuje principy dobrého
vládnutí, funguje efektivně a výkonně.
 Veřejné služby jsou klientsky orientovány, naplňují očekávání občanů, flexibilně reagují na
jejich potřeby a fungují hospodárně.
 Veřejná správa a veřejné služby přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti české
ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel ČR.
Globální cíl:
Prostřednictvím zefektivnění fungování veřejné správy a veřejných služeb podpořit socioekonomický
růst ČR a zvýšit kvalitu života občanů.
Strategické cíle
 A - Zkvalitnit tvorbu a implementaci politik
 B - Zlepšit a zjednodušit regulatorní prostředí a vytvořit atraktivní prostředí pro podnikatele,
domácí i zahraniční investory
 C - Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a
zajistit transparentní výkon veřejné správy
o Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvořit centrální registry veřejné správy tak, aby bylo
možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl občanům umožněn
oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech
o …
 D - Přiblížit veřejné služby občanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu
o Prosazovat e-Government s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným
službám prostřednictvím sítě internetu, připravit právní úpravu, která zajistí
elektronizaci procesních úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s
formou elektronickou, umožní bezpečnou komunikaci mezi úřady a veřejností a
optimalizuje interní procesy veřejné správy s využitím informačních komunikačních
technologií
o Vybudovat síť kontaktních míst veřejné správy, univerzálního místa pro fyzické a
právnické osoby, kde bude možné z jednoho místa činit veškerá podání vůči orgánům
veřejné správy, získávat veškeré ověřené údaje vedené v dostupných centrálních
registrech a evidencích a získávat informace o průběhu všech řízení, která jsou s
danou osobou či o jejích právech a povinnostech orgány veřejné moci vedena
o Digitalizace datových fondů a jejich archivace D5
o Budování komunikační infrastruktury veřejné správy
o …
 E - Zkvalitnit činnost justice
o Zavést systém elektronické justice, vč. dokončení všech návazných projektů
vedoucích k zefektivnění práce
4
1.3 Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky 2014+
Globální cíl – Zlepšení a zpřehlednění výkonu veřejné správy v České republice zajišťující vyšší
konkurenceschopnost
 Strategický cíl – Modernizace veřejné správy
o Specifický cíl – Zpracování procesních modelů vybraných agend dle Metodiky pro
procesní modelování agend veřejné správy
o Specifický cíl – Zavedení standardů vybraných agend veřejné správy a upravení jejich
financování
o Specifický cíl – Zefektivnění podpůrných a obslužných procesů ústředních správních
úřadů
o Specifický cíl – Rozšíření metod kvality ve veřejné správě
o Specifický cíl – Snižování byrokratické zátěže
 Strategický cíl – Výkon veřejné správy v území
o Specifický cíl – Administrativní členění státu
o Specifický cíl – Revize a úprava funkce územně členěných měst
o Specifický cíl – Optimalizace veřejnoprávních smluv
 Strategický cíl – Financování výkonu veřejné správy v území
o Specifický cíl – Zavedení nového systému financování přeneseného výkonu státní
správy
o Specifický cíl – Snížení rizika platební neschopnosti územní samosprávy
 Strategický cíl – Vzdělávání a řízení lidských zdrojů ve veřejné správě
o Specifický cíl – Zajištění propustnosti vzdělávání úředníků
o Specifický cíl – Centrální podpora aktivit v oblasti vzdělávání úředníků veřejné správy
o Specifický cíl – Podpora personálních procesů a řízení lidských zdrojů ve veřejné
správě
1.4 Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014 +
Cíle strategie
Globální cíl: Prostřednictvím zavádění principů e-vládnutí do veřejné správy podpořit
konkurenceschopnou a na inovacích založenou ekonomiku ČR
Více v kapitole 2.2.
1.5 Sdělení komise EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst
podporující začlenění
Evropská unie potřebuje vymezit úroveň, které by chtěla dosáhnout do roku 2020. Za tímto
účelem Komise navrhuje následující hlavní cíle EU:
 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,
 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,
 v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku
na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé),
 podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a
nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání,
 počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
K dosažení těchto cílů bude implementována jedna ze sedmi „stěžejních iniciativ“
„Digitální program pro Evropu“ – urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití
jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky.
1.6 Investice pro evropskou konkurenceschopnost: příspěvek České
republiky ke Strategii Evropa 2020 - Národní program reforem České
Strategie implementuje evropskou strategii Evropa 2020.
Hlavní reformní opatření
 Konsolidace veřejných financí
o Reforma daní a daňového systému
o Reforma systému zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění
5
o Reforma fiskálního rámce
o Efektivní veřejná správa a boj s korupcí
 Fungující trh práce a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky
o Moderní sociální systém a pracovní právo
o Integrace na trhu práce
o Sociální začleňování a snižování chudoby
 Vzdělání jako cesta ke konkurenceschopnosti
o Zvyšování kvality a dostupnosti předškolního vzdělávání
o Systematické zlepšování kvality vzdělávací činnosti a reforma vzdělávací soustavy
o Reforma vysokého školství
 Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu
o Snižování administrativní a regulační zátěže podnikatelů
o Institucionální a legislativní podpora rozvoje podnikání
o Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu internetu a rozvoj eGovernmentu
 Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích
o Investice do výzkumu, vývoje a inovací a hodnocení jejich výstupů a dopadů
o Zvýšení inovačního potenciálu ekonomiky ČR
 Podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí
o Zvyšování energetické účinnosti
o Zvyšování podílu energie z nízkouhlíkatých zdrojů
o Zlepšování kvality životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů
 Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury
o Strategické plánování rozvoje dopravní infrastruktury
o Zajištění efektivního a stabilnějšího financování dobudování páteřní sítě
1.7 Realizace projektů podle strategických dokumentů
class Programy a projekty
Výzva
Operační program
Prioritní osa
Oblast podpory
Prioritní oblastFond EU
Projekt
Fond soudržnosti Strukturální fond
Evropský fond pro
sociální rozvoj
Evropský sociální
fond
Evropská strategie Strategie ČR
vnitřní členění operačního
programu
Evropský zemědělský
fond pro rozvoj
venkova
notes
Období 2014- 2020
Evropský námořní a
rybářský fond
notes
Období 2014 - 2020
6
2 eGovernment po roce 2014
2.1 Strategie Evropa 2020
Jedna ze sedmi „stěžejních iniciativ“
„Digitální program pro Evropu“ – urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití
jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky
Cílem je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na
rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích, se širokopásmovým připojením pro
všechny obyvatele do roku 2013, s přístupem k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) do roku
2020 a s nejméně polovinou evropských domácností s internetovým připojením rychlejším než
100 Mb/s.
Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:
 zajistit stabilní právní rámec, který bude stimulovat investice do otevřené a
konkurenceschopné infrastruktury pro vysokorychlostní internet a do souvisejících služeb;
 vypracovat účinnou politiku pro oblast rádiového spektra;
 usnadnit využívání strukturálních fondů EU pro plnění tohoto programu;
 vytvořit skutečně jednotný trh pro internetový obsah a služby (tj. evropský trh pro internetové
služby a digitální obsah, bezpečný a bez hranic, s vysokou úrovní důvěry a důvěryhodnosti,
vyvážený regulační rámec s jasně vymezenými režimy práva, podpora licencí pro více území,
náležitá ochrana a odměna držitelů práv a aktivní podpora digitalizace bohatého kulturního
dědictví Evropy) a mít vliv na utváření globální správy internetu;
 reformovat fondy určené pro výzkum a inovace a zvýšit podporu v oblasti IKT tak, aby mohly
být posíleny technologické silné stránky Evropy v nejdůležitějších strategických oblastech, a
vytvořit podmínky pro to, aby rychle rostoucí malé a střední podniky mohly získat vedoucí
pozici na rozvíjejících se trzích a stimulovat inovace v IKT ve všech odvětvích podnikání;
 podpořit přístup k internetu a jeho používání všemi evropskými občany, především
prostřednictvím činností na podporu počítačové gramotnosti a přístupnosti.
Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:
 vypracovat operační strategie pro vysokorychlostní internet a zaměřit veřejné financování
(včetně strukturálních fondů) na oblasti, které nejsou plně pokryty soukromými investicemi;
 vytvořit právní rámec pro koordinaci veřejných prací, aby se snížily náklady na plošné
zavedení sítí;
 podporovat rozmístění a využívání moderních, přístupných služeb na internetu (např. egovernment,
zdravotnické služby on-line, inteligentní domácnost, počítačové dovednosti,
bezpečnost).
2.2 Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014 +
Cíle strategie
Globální cíl: Prostřednictvím zavádění principů e-vládnutí do veřejné správy podpořit
konkurenceschopnou a na inovacích založenou ekonomiku ČR
Dílčí cíle týkající se elektronického podání
 Dílčí cíl 1: Umožnit v roce 2020 nejméně 85 % podání vůči veřejné správě jako úplné
elektronické podání.
 Dílčí cíl 2: Realizovat úplná elektronická podání bez nutnosti dokládat údaje doložitelné
z propojeného datového fondu veřejné správy.
 Dílčí cíl 3: Umožnit prvoinstanční úplná elektronická podání bez ohledu na místní a věcnou
příslušnost samoobslužně nebo asistovaně.
Shrnutí základních problematických aspektů harmonického e-vládnutí
Některé nevýhody jsou zapříčiněny zejména následujícími aspekty:
 neexistence standardů pro procesy ve veřejné správě,
 duplicita agend a činností veřejné správy,
 nekoncepčnost, neefektivita a nízká předvídatelnost procesů veřejné správy,
 vysoká administrativní zátěž,
7
 místně a věcně rozdílný přístup k řešení životních situací občana,
 časová náročnost v přípravě a schvalování legislativních opatření.
Postupnou implementací principů a služeb moderního eGovernmentu budeme schopni tyto aspekty v
maximální možné míře eliminovat.
Přiblížení služeb veřejné správy občanovi Znamená
to zajistit jejich maximální dostupnost, možnost participace, bezpečnost, důvěryhodnost
a kvalitu:
 rozvíjet eGovernment s důrazem na bezpečný a uživatelsky přívětivý přístup k službám
veřejné správy prostřednictvím sítě internet,
 vytvořit zásady pro práci a využívání mobilních zařízení - mobilní správa věcí veřejných
(mGovernment), tvorba mobilních aplikací s výstupem na tablet či mobilní telefon,
 zajistit dostupnost služeb veřejné správy bez ohledu na místní příslušnost a úřední hodiny,
 rozvíjet systém kontaktních míst veřejné správy jakožto univerzálního místa pro fyzické a
právnické osoby (One-Stop Shop),
 zavést kontinuální sledování kvality veřejných služeb včetně zjišťování klientské spokojenosti,
 podporovat zavedení a šíření širokopásmového připojení pro všechny, a to prostřednictvím jak
pevných, tak bezdrátových technologií,
 pro lepší komunikaci s občany vytvořit sociální síť veřejné správy,
 posílit opatření proti vyloučení občanů z využívání služeb informační společnosti.
Definice sdílené služby
2.3 Čtyřvrstvá architektura sdílených služeb veřejné správy
Podle způsobu správy jsou sdílené služby ve veřejné správě rozděleny do čtyř oblastí (vrstev),
služby dané vrstvy jsou implementovány pomocí vrstvy nižší (viz. tabulka sdílených služeb).
Tabulka sdílených služeb
Název vrstvy Způsob správy Příklad
1. vrstva: Služby veřejné správy
(CO?)
Platné právní předpisy Výplata sociálních dávek,
vydání ŘP, výměna OP, změna
trvalého pobytu, vydání
živnostenského oprávnění
2. vrstva: Služby informační
společnosti (eGON služby)
(JAK?)
Platné právní předpisy Elektronická identita, výdej
referenčních údajů, zaručené
doručení, zaručené podání,
zaručená publikace údajů a
8
akceptace změn
3. vrstva: Služby platforem IT
(KDE?)
Platné právní předpisy
a provozní standardy
Hostingové služby datového
národního centra, platforma
jako služba, provozní dohled
jako služba
4. vrstva: Služby komunikační
infrastruktury (KUDY?)
Platné právní předpisy
a provozní standardy
Univerzální klientská přípojka
z fixní lokace, klientská přípojka
z mobilní lokace, propojení do
EU, propojení mezi datovými
centry
Služby veřejné správy po provedené procesní optimalizaci (procesy veřejné správy) budou
podporovány orchestrovaným katalogem eGON služeb poskytovaných službami informační
společnosti pro jednotlivé výkonné procesy ve službách veřejné správy.
Procesy veřejné správy budou prostřednictvím sdílených eGON služeb dostupné nejen přes
publikační portálové vrstvy, Czech POINT a DS, ale rovněž federované
z hlediska identity s dalšími specializovanými portály ve veřejné správě (viz obr. 3).
To znamená, že každý standardní proces popsaný podle současné legislativy bude doplněn
popisy procesů umožňujících realizovat frekventovaná podání elektronickou cestou včetně doplnění
požadovaných příloh.
Publikační vrstva umožní přístup ke klíčovým agendovým informačním systémům. Agendové
informační systémy pak budou sdruženy pomocí integračních platforem
do věcných, resp. regionálních celků, které jsou a budou propojeny se základními registry.
9
10
2.4 SoaML model sdílených služeb
Servisní architektura veřejné správy
soaml Veřejné správa
«servicesArchitecture»
Veřejná správa
«serviceContract»
Služby veřejné správy
«participant»
Participanti::Agenda VS
«participant»
Participanti::Klient VS
notes
včetně:
- veřejnost
- komerční sféra
- akademická sféra
- ...
poskytovatel :Agenda
VS
uživatel :Agenda VS
uživatel :Klient VS «participant»
OVM
«serviceContract»
Působnost v agendě
OVM :OVM
vymezuje
vymezuje
oznamuje
užívá
užívá
poskytuje
11
Servisní architektura služeb veřejné správy
soaml Služby veřejné správy
«servicesArchitecture»
Služby veřejné správy
«participant»
Participanti::Systém
informační společnosti
«serviceContract»
Sdílené služby
informační společnosti
poskytovatel :Systém
informační společnosti
poskytovatel :
Agenda VS
uživatel :Agenda VS
«serviceContract»
Služby veřejné správy
užívá
užívá
poskytuje
užívá
poskytuje
12
Příklad servisní architektury služby „Poskytnutí IOLDP“
soaml Příklad služba IOLDP
«serviceContract»
Poskytnutí IOLDP
«serviceContract»
Odeslání IOLDP
«serviceContract»
Přijetí žádosti o IOLDP
«serviceContract»
Zobrazení IOLDP
poskytnutí IOLDP
podle zákona č.
582/1991 Sb., §40a :
Agenda A1029
pojištěnec :Klient
ČSSZ
«serviceContract»
Autentizace žadatele
«serviceContract»
Ověření adresy
«serviceContract»
Odeslání do DS
:Systém informační
společnosti
notes
ROB
RÚIAN
ISDS
...
13
3 eGovernment a GIS
3.1 Dva odstavce ze strategie Strategický rámec rozvoje eGovernmentu
2014 +
Koordinovaný rozvoj infrastruktury pro prostorové informace
Koordinovaným rozvojem infrastruktury pro prostorové informace podpoříme efektivní výkon, kvalitu i
transparentnost veřejné správy a veřejných služeb za účelem zvýšení konkurenceschopnosti ČR na
straně jedné a zvýšení sortimentu dat nabízených ke sdílení v rámci 2. Vrstvy, na straně druhé. Tento
rozvoj, bude-li koncipován jako integrální součást eGovernmentu v ČR, povede k zajištění
interoperability prostorových dat a služeb nad těmito daty (INSPIRE).
V novém programovém období je nezbytné věnovat pozornost stanovení ucelené a systematické
národní infrastruktury pro prostorové informace, která zefektivní pořizování, tvorbu a správu dat o
území v gesci veřejné správy. V souladu s evropskou legislativou (INSPIRE) budeme důsledně
usilovat o systematické stanovení a uplatňování standardů pro interoperabilitu prostorových dat i
poskytovaných informačních služeb a pro bezpečné sdílení prostorových dat.
V návaznosti na výše uvedené budeme v novém programovém období podporovat rovněž tvorbu
nástrojů, které budou využívat prostorová data s cílem zvýšit efektivitu, výkon, kvalitu a
transparentnost veřejnost správy (včetně zpřístupňování těchto dat veřejnosti na principu otevřených
dat).
Otevřená data - prostředek transparentní veřejné správy
Otevřená data lze podle účelu využití a způsobu jejich správy rozdělit na tři oblasti:
 Otevřená data posilující protikorupční prostředí, jedná se například o rozpočty obcí, data o
veřejných zakázkách, data o smlouvách ve veřejné správě apod.
 Aplikační otevřená data, jedná se o veřejná data využitelná zejména komerčním sektorem v
různých druzích aplikací a služeb. Například jízdní řády, či prostorová data.
 Informativní otevřená data, primární či agregovaná data s významnou informační hodnotou
využitelná například jako data pro agregované statistiky či situační popisy. Takovými daty jsou
základní statistická data, dále například počet obyvatel v obcích, seznam orgánů veřejné
moci, seznam firem, ale také například informace o stavu znečištění ovzduší v určitém
regionu, informace o životním prostředí apod.
3.2 Stávající legislativní rámec
Téměř žádný.
Pouze zmínka v zákoně o základních registrech č. 111/2009 Sb.:
㤠36
Zobrazení územních prvků
Územní prvky z registru územní identifikace jsou zobrazovány nad mapami státního mapového díla
nebo nad digitální mapou veřejné správy, která je vytvořena propojením katastrální mapy,
ortofotomapy, popřípadě též technické mapy obce nebo města, pokud je vedena.“
a ve stavebním zákoně
㤠27
Pořizování územně analytických podkladů
(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v
podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad
pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro
pořizování zásad územního rozvoje.
(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na
základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a
omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo
stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace
14
nebo data o záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich
vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (dále jen "údaje o
území"). Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa.
(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník
dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě
bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a
aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a
vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.
(4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení
polohopisnou situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální18) v měřítku
katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a
zkolaudované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu
dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat na pořizovateli úhradu nákladů
spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na
pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.“
3.3 Koncept systému Základních registrů a role RÚIAN
Základní registry
ISZR
Centrální AIS - editoři
ORG
Vnější rozhraní ISZR - KIVS
ROB
Vnitřní rozhraní ISZR - KIVS
Aplikační logika ISZR
RUIAN RPP
AIS - používající údaje ZR
ROS
AIS - pro veřejný přístup
Public Registrovaní
uživatelé
portálu VS
Rozhranní centrálního AIS - KIVS
Lokální AIS
Katalog služeb,
agendových rolí
Osoba
Uživatel
centrálního AIS
Registrovaní
uživatelé
DS
Autorizace
Autentizace
Anonymní uživatel
Uživatel
lokálního AIS
Registrovaný uživatel
15
Obsah RÚIAN – výměnný formát prostorových dat
(http://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/2-Poskytovani-udaju-RUIAN-ISUI-
VDP/Vymenny-format-RUIAN/Vymenny-format-RUIAN-(VFR)/Struktura-a-popis-VFR-1_3_0-
(1).aspx)
3.4 GeoInfoStrategie
Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020
(GeoInfoStrategie) je vytvářena v gesci MV ČR. Podle vládou schváleného záměru (usnesením č. 837
ze dne 14. 11. 2012) bude obsahovat:
 popis stavu infrastruktury pro prostorové informace v České republice, včetně výčtu hlavních
komponent (např. datové sady, související metainformace a síťové služby různých
poskytovatelů), přehled klíčových problémů a analýzu jejich příčin a možností řešení,
 vytýčení cílového stavu s jasně formulovanými společnými prioritami a měřitelnými cíli, a
návrh konkrétních opatření a úkolů k dosažení vytýčených cílů včetně odhadu nákladů a
přínosů jednotlivých opatření,
 upřesnění rolí dotčených subjektů veřejné správy i zainteresovaných uživatelských skupin,
institucionální zakotvení vhodné koordinační struktury,
 stanovení legislativních a organizačních opatření a gestorů jednotlivých opatření a cílů,
 časový harmonogram plnění jednotlivých úkolů,
 opatření týkající se ekonomických a lidských zdrojů a vzdělávání včetně podpory profesního
celoživotního vzdělávání.
Termín dokončení GeoInfoStrategie je říjen 2014 (posunutí z února 2014).
16
3.5 Současné velké GIS ve veřejné správě
 Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) – Český úřad zeměměřický a katastrální
(ČÚZK)
 Digitální mapa veřejné správy – Ministersrtvo vnitra ČR a kraje
 ZABAGED – Zeměměřický úřad
 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – jeden ze Základních registrů,
Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK)
 Registr sčítacích obvodů – Český statistický úřad
 GIS krajských úřadů, příklad: portál JÚAP Zlínského kraje
 GIS obcí – digitální technické mapy, územní plány, pasporty vybavení, …
 Národní geoportál INSPIRE – Česká informační agentura životního prostředí (CENIA),
Ministerstvo životního prostředí
 Digitální model území (DMÚ 25), NATO Core GIS, Vojenský GIS, Internetový zobrazovač
geografických armádních dat (IZGARD) - Geografiská služba Armády ČR (GeoSl AČR)
 Informační systémy krizového řízení (ISKŘ) – kraje, Praha
 Hydroekologický IS (HEIS) Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV)
 GIS a mapový server České geologické služby (ČGS)
 GIS a mapový server Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL)
 Jednotný systém dopravních informací (JSDI) – MD + ŘSD
 GIS pro životní prostředí - Jednotný informační systém životního prostředí (JISŽP) – CENIA,
Ministerstvo životního prostředí
 a další
Vybranými systémy se budeme zabývat v dalších přednáškách.
Připomínky a dotazy k obsahu tématu posílej, prosím, na adresu:
Rudolf Richter, richter@fi.muni.cz