1
Téma 5
Procesy podporované GIS ve veřejné správě
1 Veřejná správa, agendy, procesy........................................................................................................2
2 Národní infrastruktura pro prostorové informace (NIPI)......................................................................3
3 Zobecněné hlavní procesy podporované GIS.....................................................................................4
3.1 Prvotní plnění a migrace dat.......................................................................................................4
3.2 Sběr a pořizování dat..................................................................................................................4
3.3 Aktualizace dat ...........................................................................................................................5
3.4 Odvozování a analýzy dat ..........................................................................................................5
3.5 Vytěžování dat, business intelligence.........................................................................................6
3.6 Kartografické zpracování dat, vytváření tematických map .........................................................6
3.7 Výměna dat.................................................................................................................................7
3.8 Publikace dat ..............................................................................................................................7
3.9 Poskytování a distribuce dat.......................................................................................................8
3.10 Poskytování služeb.....................................................................................................................8
4 Příklady procesů podporovaných GIS v agendách veřejné správy ....................................................9
4.1 A124 - Katastr nemovitostí .........................................................................................................9
4.2 A123 – Územní identifikace..................................................................................................... 10
4.3 Vedení DMVS .......................................................................................................................... 12
2
1 Veřejná správa, agendy, procesy
Veřejná správa je správní činnost související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných
záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Kromě této
správní činnosti (např. vydávání správních aktů) bývají za veřejnou správu označovány též správní
orgány, které ji vykonávají, tedy především úřady. V centralistickém pojetí státu byl nositelem veřejné
správy pouze stát. V současné době je však veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu.
Veřejná správa je vykonávána ve veřejném zájmu. Činnost veřejné správy je vázána právem i
ústavními zásadami (čl. 2 odst. 3 české Ústavy: "Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat
jen v případech a způsoby, které stanoví zákon" a čl. 2 odst. 2 LZPS: "Státní moc lze uplatňovat jen v
případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.")
Veřejná správa je realizována pomocí agend veřejné správy. Existují katalogy agend a činností
veřejné správy: http://www.mvcr.cz/clanek/katalogy-agend-a-cinnosti-verejne-spravy.aspx.
Státní správu vykonávají:
 ústřední orgány státní správy na ústřední úrovni s působností pro celý stát
 územní orgány státní správy s místní působností
 ostatní státní orgány (např. státní fondy apod.).
 jiné subjekty oprávněné k výkonu veřejné správy, jimž stát veřejnou moc deleguje nebo
propůjčuje (např. stanice technické kontroly, veřejná stráž).
Z věcného hlediska se rozlišuje státní správa:
 politická resp. všeobecná (např. krajský úřad).
 odborná resp. specializovaná (např. finanční úřad).
Výkonnou moc zajišťují ústřední úřady s působností pro celý stát. V čele některých ústředních úřadů
stojí ministr, těmito úřady jsou ministerstva.
Druhy samosprávy
 Územní samospráva
 Zájmová samospráva
Územní samospráva je prostorově vymezený funkční celek, který je nadán právem sám rozhodovat o
svých záležitostech. Příkladem územní samosprávy v České republice jsou obce jako základní územní
samosprávné celky a kraje jako vyšší územní samosprávné celky. Samosprávné celky vytvářejí vlastní
orgány, jejichž prostřednictvím je výkon samosprávy uskutečňován. Územní samospráva může
vydávat podzákonné právní předpisy. Forma rozsáhlé samosprávy, kdy jednotný čili unitární stát
poskytuje určitým územím široké právo na samostatné rozhodování o vlastních záležitostech včetně
legislativních kompetencí, se označuje jako autonomie. Pokud určité území ve státě je též státem, tak
již nejde o územní samosprávu, ale o složený stát čili federaci.
V zájmové samosprávě může být právo na samostatné rozhodování o vlastních záležitostech svěřeno
i subjektům, které spojuje určitý společný zájem. Příkladem v České republice mohou být Česká
advokátní komora, Česká komora architektů, Exekutorská komora České republiky, Notářská komora
České republiky, Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora či Česká stomatologická komora.
3
Pro komunikaci různých skupin uživatelů (občan, podnikatel, cizinec, orgán veřejné moci) s orgány
veřejné správy existuje Portál veřejné správy (http://portal.gov.cz/portal/obcan/)
K registraci agend veřejné správy je v ČR určen jeden ze základních registrů – registr práv a
povinností (RPP): http://www.szrcr.cz/registr-prav-a-povinnosti. Tento registr registruje agendy,
činnosti, které jsou v rámci agendy vykonávány orgány veřejné moci (OVM) a požadavky těchto
agend na přístup k údajům jiných registrů. V rámci RPP existuje projekt procesního modelování
agend, který identifikuje procesy, které vykonávají různá OVM v rámci agendy, včetně nákladů na tyto
procesy. Projekt má za cíl optimalizovat provádění agend ve veřejné správě.
2 Národní infrastruktura pro prostorové informace (NIPI)
Národní infrastruktura pro prostorové informace se zaměřuje zejména na stránku technickou
(informační systémy včetně jejich integrace, komunikační služby), datovou (interoperabilita dat) a
stránku služeb (sdílené služby umožňující správu a využívání prostorových informací).
Základní strukturu NIPI lze znázornit následujícím komponentním diagramem.
4
3 Zobecněné hlavní procesy podporované GIS
 Prvotní plnění a migrace dat
 Sběr a pořizování dat
 Aktualizace dat
 Odvozování dat
 Vytěžovaní dat, BI
 Kartografické zpracování dat, vytváření tematických map
 Výměna dat
 Publikace dat
 Poskytování a distribuce dat
 Poskytování služeb
3.1 Prvotní plnění a migrace dat
Zvláštní pozornost si zasluhuje konverze (migrace) digitálních dat ze stávajících systémů do nově
navrhovaného systému. Součástí migrace dat je analýza stávajícího (fyzického) datového modelu,
kontrola stávajících dat, jejich opravy úpravy a konverze do tvaru, který přijme nový systém.
Jednorázový vstup velkého množství dat je vhodné v rámci budování GIS řešit samostatným
projektem, jehož součástí musí být metodika vstupu dat. Často se postupuje metodou pilotního
projektu, který se skládá z těchto kroků:
 návrh metody vstupu dat
 vstup dat za vybrané (pilotní) území
 vyhodnocení vstupu dat za vybrané území (vyhodnocení pilotního projektu)
 úprava návrhu podle závěrů z vyhodnocení pilotního projektu
Pokud jsou úpravy návrhu vstupu dat významné, je vhodné pilotní projekt opakovat na dalším území.
Projekty vstupu dat patří mezi nejdéle trvající a nejdražší projekty při budování GIS.
3.2 Sběr a pořizování dat
Sběr dat může být podporován portálem. Probíhá dvěma možnými způsoby:
 korekcemi – oprávněná osoba si zobrazí data GIS a do pomocné vrstvy vyznačí opravy
 převzetím souborů změnových dat, která vznikla v systému třetí strany (správce technické
infrastruktury, obce, poskytovatele dat)
class GISTR - asis
Infrastruktura pro prostorové informace
Prostorová data
Služby informační
společnosti (eGON
služby)
Regulační rámecÚčastníci a jejich
koordinace
Informační systémy Lidské zdroje a
vzdělávání
Financování a
podmínky poskytování
Zajištění rámce
interoperability
Věda, výzkum,
inovace
5
Výsledkem obou způsobů sběru dat jsou soubory, které jsou ukládány v pracovním úložišti portálu a
které jsou přebírány správcem dat do pracovního úložiště pro aktualizaci a použity ve změnovém
řízení při aktualizaci dat.
Tento proces zahrnuje i jednorázový vstup dat, který zajišťuje efektivní pořizování velkého množství
dat (datový model, do kterého se pořizují data, může být rozšířen o objekty a vztahy, které souvisejí s
technologií pořizování dat, zejména s kontrolou práce při pořizování dat). Před pořizováním většího
množství dat je vhodné ve vztahu k této konkrétní úloze analyzovat různé metody pořizování dat
(manuální digitalizace, skenování, skenování a vektorizace, měření, GPS) a implementovat
nejvýhodnější z nich (kritéria mohou být různá - podle požadavků uživatele: cena x přesnost, rychlost
x aktuálnost, apod.).
3.3 Aktualizace dat
Aktualizace probíhá v zásadě dvěma způsoby:
 data se aktualizují v rámci jednoho sezení
 data jsou exportována ven - do okolí systému, po několika dnech až týdnech se vrátí změněná
(tento způsob se realizuje v rámci výměny dat)
Aplikace zajišťující aktualizaci by měly mít možnost volby z několika stupňů mezi dvěma krajními
metodami:
 aplikace přísně definuje pracovní postup konstrukce nových dat a nahrazení starých dat novými,
který je pro operátora závazný
 aplikace umožní operátorovi volnou práci (ve vymezené oblasti), procesy v pozadí kontrolují
pořizovaná data
Vizualizace dat pro aktualizaci může být jednoduchá, ale musí umět:
 měnit symbologii (barevnost) geometrických objektů (podle tematiky i podle stavu dat v procesu
aktualizace dat)
 zobrazovat topologické vztahy
 zobrazovat popisná data (zobrazitelné atributy)
Aktualizace dat probíhá často formou zpracování zakázek. Zpracování zakázky, kterou řeší
oprávněná osoba (geodet, projektant, investor) začíná výdejem dat. Oprávněná osoba po autentizaci
vyplní Zakázkový list, který je automaticky systémem odeslán správci systému. Ten po kontrole
Zakázkového listu a po kontrole a ocenění dat předá data dohodnutým způsobem oprávněné osobě
(stažením z ftp serveru, osobně v kanceláři správce, apod.). Vydaná data jsou archivována.
Po zpracování zakázky jsou vrácena aktualizovaná dat zpět se Zakázkovým listem. Správce
zkontroluje předaná data, provede jejich archivaci a zahájí změnové řízení. V něm zaktualizuje data,
provede kontrolu geometrické homogenity, zkonsoliduje kontext nezměněných dat, provede další
dohodnuté kontroly a upraví, resp. vytvoří nová metadata popisující data a změnové řízení. Změnu
správce zapíše do metainformačního systému. Poté zplatní aktivuje nový stav dat, zaprotokoluje
průběh a ukončí změnové řízení. Při zplatnění změn si systém zároveň zapamatuje předchozí verze
dat. Řešitel zakázky je informován o průběhu aktualizace daty z jeho zakázky.
3.4 Odvozování a analýzy dat
Mezi základní metody odvození dat patří:
 sumarizace (hodnoty atributů popisných dat vzniknou sčítáním dat za nižší jednotky)
 agregace (prostorový objekt v nové třídě objektů vznikne sloučením několika objektů z jiné třídy)
 selekce (prostorový objekt v nové třídě objektů vznikne výběrem z jiné třídy objektů)
 simplifikace (zjednodušení geometrických atributů prostorového objektu)
 generalizace (vytvoření prostorových objektů menšího měřítko z objektů většího měřítka
kombinací předcházejících metod odvození dat)
Při odvození dat je nutné dbát na kontext objektů, se kterými se v průběhu odvození manipuluje.
Právě proto je odvození prostorových dat proces s velkým podílem práce operátora, a tedy drahá
činnost. Z tohoto důvodu je významným problémem způsob aktualizace odvozených dat. Je možné
volit mezi dvěma variantami:
6
 promítnutí změn v originálních datech do odvozených dat, tedy manuální aktualizace odvozených
dat
 nové odvození dat
O tom, jaký způsob zvolit, případně jak často provést nové odvození dat, rozhoduje vždy konkrétní
situace ovlivněná cenou odvození dat, cenou aktualizace odvozených dat a frekvencí změn ve
zdrojových datech.
Analytické funkce odpovídají na dotazy uživatelů nad geografickými daty - některé z těchto dotazů
jsou standardní a známé v průběhu návrhu GIS a odpovědi je možné připravit, na některé (ad hoc)
kladené dotazy nelze připravit odpovědi. Kvalita návrhu informačního systému se projeví v tom, jak je
systém odpovídat právě na tyto - nepřipravené - dotazy.
Aby bylo možné na některé dotazy odpovídat, nestačí mít data ve vhodném datovém modelu v relační
databázi. Často je nutný vznik nových tříd objektů odvozením nebo analytickým výpočtem z jiných tříd
(například operací overlay).
Typickými dotazy nad prostorovými daty jsou tyto dotazy:
 jaké objekty se nacházejí v zadaném území
 kde (v jakém území) se nalézají objekty se zadanými vlastnostmi
 jaké jsou vztahy zadaných objektů k okolí
3.5 Vytěžování dat, business intelligence
Systém slučující moduly BI a GIS lze znázornit následujícím diagramem.
3.6 Kartografické zpracování dat, vytváření tematických map
Vytvořením mapy vznikají obvykle nová data v datovém modelu, kterým je reprezentována realita
v (digitální) mapě. Schematicky:
7
Datový model reality v GIS a v mapě
Ideální stav - shodnou reprezentaci objektů reality v GIS i v digitální mapě - nelze dodržet z těchto
důvodů:
 datový model reality v digitální mapě je určen pro vizualizaci geografických dat, datový model
reality v GIS je určen pro realizaci všech funkcí GIS
 pokud by byly oba datové modely shodné, byl by datový model reality v mapě velmi komplikovaný
a jen obtížně popsatelný běžnými prostředky návrhu relačního nebo objektově orientovaného
systému
 datový model reality v digitální mapě je obtížně použitelný pro další, především analytické funkce
GIS
 v datovém modelu reality v digitální mapě jsou obsaženy objekty, které nereprezentují žádné
objekty reality: je totiž výhodné, aby procesy, které pracují s digitální mapou, pracovaly jako s
objekty s prvky, které nejsou objekty datového modelu GIS - ale zobrazují například vztah mezi
objekty GIS nebo atribut objektu GIS
Vytváření digitálních map z dat GIS se skládá z těchto procesů:
 odvození grafické podoby prostorových objektů včetně jejich tematizace (konverze datového
modelu reality v GIS do datového modelu reality v mapě)
 řešení kolizí mezi objekty datového modelu reality v mapě
 aktualizace mapy podle změn v originálních datech (zde platí stejné úvahy jako při odvození
geografických dat)
3.7 Výměna dat
Často je nutné nejen přijímat nová data, ale vyměňovat data jak mezi komponentami jednoho
systému, tak mezi systémem a jeho okolím. Klasickým příkladem je výměna dat mezi různými
organizačními stupni uživatele GIS. Výměna dat probíhá v těchto krocích:
 export dat ze systému
 úprava (změna) dat mimo systém
 import dat do systému
Tato činnost může být prováděna v síti (včetně Internetu) i mimo síť. Základní problémy:
 systém musí umět rozpoznat data, která se vracejí do systému (problém jednoznačného klíče)
 data změněná mimo systém mohou být změněna v rámci jiných výměn i uvnitř systému
Výměna dat je shodná s aktualizací dat s tím, že změna dat probíhá externě. Výměna dat je dlouhá
transakce nad daty (trvá často až několik týdnů). Z technologických důvodů je nutné řešit případné
kolize transakcí optimisticky (nelze dlouhodobě zamknout exportované prvky).
3.8 Publikace dat
Proces zabezpečuje vyhledávání prostorových dat a služeb a publikaci dat. Vyhledávání prostorových
dat a služeb probíhá prostřednictvím metadat. Umožňuje zadat různá kritéria, jako například: klíčová
slova, kvalita a platnost dat, zeměpisná poloha, podmínky pro přístup k datům a službám a další.
8
Proces podporuje zobrazení data a metadata. Obsahuje základní i rozšiřující ovládací komponenty přiblížení,
oddálení, měření, výpočet plochy, zobrazení grafického a numerického měřítka, tisk do
PDF, řazení vrstev, vyhledávání geografických názvů a další.
V rámci tohoto procesu jsou také vytvářeny publikovány mapové kompozice a georeporty podle
předdefinovaných šablon.
3.9 Poskytování a distribuce dat
Každého správce informačního systému zajímá užití dat mimo jeho systém, neboť očekává, že za
data obdrží finanční úhradu. Jiným důvodem může být zákonná povinnost poskytovat data, což ovšem
vyvozuje nárok na dotaci provoz systému. Proto distribuce dat jednou z nejvíce sledovaných funkcí
GIS. Distribuce dat se skládá z těchto procesů:
 sběr požadavků na data
 výstup digitálních dat externím uživatelům (včetně konverze do požadovaných formátů)
 evidence distribuovaných dat
 účtování za distribuovaná data
 analýza požadavků a anticipace jejich dalšího vývoje
Při distribuci, publikování a poskytování dat jsou s výhodou využívány moderní prostředky pro přenos
dat včetně portálových řešení. Distribuci dat je možné evidovat a řídit metainformačním systémem.
Proces vlastního výdeje dat probíhá v těchto krocích:
 zahájení řízení výdeje dat
 výběr dat do pracovního prostoru (tak, aby byla zajištěna integrita dat při případných průběžně
prováděných dalších změnách dat)
 dohodnuté konverze a úpravy dat (podle dohod se smluvními partnery včetně ORP je možné data
konvertovat do jiných formátů)
 kontroly vydávaných dat
 archivace vydaných dat
 ukončení řízení výdeje dat
Vydaná data budou archivována a proces výdeje dat bude protokolován. Protokol o výdeji dat bude
předán odběrateli dat.
3.10 Poskytování služeb
Vstup dat, resp. výstup dat pomocí služeb jsou procesy, kterými data vstupují, resp. vystupují ze
systému ve standardních formátech (WMS, WFS). Vstupující data mohou být přenesena na klienty ke
zobrazení, nebo mohou být registrována v systému pro další využití. Vystupující data mohou být
obdobně užívána dalšími systémy. Datová komunikace pomocí služeb může být využita také interně –
ke komunikaci mezi komponentami systému.
9
4 Příklady procesů podporovaných GIS v agendách veřejné
správy
4.1 A124 - Katastr nemovitostí
Seznam hlavních procesů agendy (z PMA) a jejich vztah ke zobecněným procesům GIS:
 Zápis do katastru nemovitostí poznámkou
 Zápis do katastru nemovitostí záznamem a zápisy jiných údajů a jejich změn (Sběr a
pořizování dat, Aktualizace dat)
 Zápis do katastru nemovitostí vkladem (Sběr a pořizování dat, Aktualizace dat)
 Revize katastru nemovitostí (Sběr a pořizování dat, Aktualizace dat, Publikace dat)
 Oprava chyb v katastrálním operátu (Aktualizace dat)
 Obnova katastrálního operátu novým mapováním a obnova katastrálního operátu
přepracováním souboru geodetických informací (Sběr a pořizování dat, Aktualizace dat,
Publikace dat)
 Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav (Sběr a pořizování
dat, Aktualizace dat, Publikace dat)
 Poskytování podkladů pro vyhotovování geometrických plánů (Publikace dat, Poskytování dat)
 Potvrzování geometrických plánů (Publikace dat)
 Poskytování údajů ze sbírky listin (Publikace dat, Poskytování dat)
 Poskytování údajů z katastru (Publikace dat, Poskytování dat)
 Projednávání porušení pořádku na úseku katastru
 Vykonávání správy zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového (Sběr a
pořizování dat, Aktualizace dat, Publikace dat, Poskytování dat)
 Schvalování změn pomístního názvosloví a zabezpečení standardizace geografického
názvosloví (Sběr a pořizování dat, Aktualizace dat, Publikace dat, Poskytování dat)
 Schvalování změn hranic katastrálních území
 Porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí ČR a evidence obyvatel
 Vyhotovování souhrnných přehledů o půdním fondu z údajů katastru (Odvozování a analýzy
dat)
 Rozhodování v případě pochybností, zda jde o výkon zeměměřických činností
10
4.2 A123 – Územní identifikace
Příklad výstupu z procesního modelování agend veřejné správy – vymezení procesů. Barevně je doplněn zobecněný proces GIS.
Název
procesní
podoblasti
Název procesu Popis
Typ
procesu
Organizace
(aktér)
Iniciátor
Procesy ČÚZK
Editace údajů RÚIAN
Českým úřadem
zeměměřickým a
katastrálním
(Aktualizace dat)
Proces sdružuje zápisy všech údajů, jejichž editorem je dle
zákona 111/2009 Sb. ČÚZK.
Tvrdý
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
Procesy obcí
RÚIAN
Zápis údajů o stavebním
objektu (a adresním
místě) obcí (Aktualizace
dat)
Stavební úřad zapisuje do ISÚI tyto údaje o stavebním objektu:
identifikační údaje, lokalizační údaje (definiční bod), údaje o
vazbách na jiné územní prvky, případně na územně evidenční
jednotky, údaje o typu stavebního objektu, způsobu jeho využití a
o typu a způsobu jeho ochrany a technickoekonomické atributy.
Proces končí schválením zápisu v ISÚI. Na zápis údajů o
stavebním objektu může (a nemusí) navazovat zápis údajů o
jednom či více adresních místech.
Tvrdý Obce RÚIAN
Obce RÚIAN;
občan
Procesy obcí
RÚIAN
Zápis údajů o adresním
místě obcí (Aktualizace
dat)
Zápis údajů o adresním místě probíhá buď samostatně, nebo
navazuje na zápis údajů o stavebním objektu. Obec zapisuje do
ISÚI tyto údaje o adresním místě: identifikační údaje, lokalizační
údaje (definiční bod), údaje o vazbách na jiné územní prvky a
údaje o čísle orientačním v ulici, pokud je přiděleno. Proces končí
schválením zápisu v ISÚI.
Tvrdý Obce RÚIAN
Obce RÚIAN;
občan
Procesy obcí
RÚIAN
Zápis údajů o ulici
Obec zapisuje do ISÚI název ulice a vazbu na nadřazenou obec.
Při zápisu údajů je ulici automaticky přidělen kód aplikací ISÚI,
jejímž správcem je ČÚZK. Proces končí schválením zápisu v ISÚI
Tvrdý Obce RÚIAN Obce RÚIAN
Procesy
stavebních
úřadů RÚIAN
Zápis údajů o stavebním
objektu (a adresním
místě) stavebním
úřadem (Aktualizace
dat)
Stavební úřad zapisuje do ISÚI tyto údaje o stavebním objektu:
identifikační údaje, lokalizační údaje (definiční bod), údaje o
vazbách na jiné územní prvky, případně na územně evidenční
jednotky, údaje o typu stavebního objektu, způsobu jeho využití a
o typu a způsobu jeho ochrany a technickoekonomické atributy.
Proces končí schválením zápisu v ISÚI. Na zápis údajů o
stavebním objektu může (a nemusí) navazovat zápis údajů o
jednom či více adresních místech.
Tvrdý
Stavební úřady
RÚIAN
Obce RÚIAN
Procesy
stavebních
Zápis údajů o adresním
místě stavebním úřadem
Zápis údajů o adresním místě probíhá buď samostatně, nebo
navazuje na zápis údajů o stavebním objektu. Stavební úřad
Tvrdý
Stavební úřady
RÚIAN
Obce RÚIAN
11
Název
procesní
podoblasti
Název procesu Popis
Typ
procesu
Organizace
(aktér)
Iniciátor
úřadů RÚIAN (Aktualizace dat) zapisuje do ISÚI tyto údaje o adresním místě: identifikační údaje,
lokalizační údaje (definiční bod), údaje o vazbách na jiné územní
prvky a údaje o čísle orientačním v ulici, pokud je přiděleno.
Proces končí schválením zápisu v ISÚI.
Procesy ČSÚ
Zápis údajů o základní
sídelní jednotce
(Výměna dat)
ČSÚ zapisuje založení nové ZJS, zrušení ZSJ, změnu názvu
nebo dalších atributů ZSJ do svého informačního systému RSO
(na základě § 39, odst. 5 zákona 111/2009 Sb.). Změny z RSO
jsou dávkově publikovány do ISÚI dálkovou službou.
Tvrdý
Český
statistický úřad
Český
statistický úřad
Opravy údajů v
RÚIAN
Opravy údajů v RÚIAN
(Aktualizace dat)
Editor obdrží podnět, na jehož základě vznikne oprávněná
pochybnost o správnosti referenčního údaje. Následně editor
označí referenční údaj jako nesprávný. Dále editor ověří
správnost referenčního údaje a následně údaj opraví nebo
reklamaci zamítne a odstraní označení nesprávnosti.
Proces nepokrývá interní opravy ČÚZK, kde se záznam
neoznačuje, ale rovnou opravuje.
Tvrdý
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
uživatel; editor
Informování
ČÚZK
Zveřejňování a
poskytování údajů z
RÚIAN (Publikace dat,
Poskytování dat)
ČÚZK aktualizuje zveřejněné údaje z RÚIAN (v rozsahu dle § 47
a dle § 62 zákona 111/2009 Sb.) následujícími způsoby: 1. ve
výměnném formátu RÚIAN, přičemž stavy se zveřejňují 1x
měsíčně, změny se zveřejňují 1x denně. 2. přes aplikaci Veřejný
dálkový přístup, která je aktualizována po 10 minutách. 3. Za
úplatu na nosičích dat. Nad rámec zákona ČÚZK zveřejňuje na
webových stránkách přehled budoucích změn a 1x měsíčně
aktualizované soubory se seznamem adresních míst (ve formátu
XLS) pro každou obec (nejde však o ověřené výstupy).
Tvrdý
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
Management
ČÚZK
Metodické vedení a
kontrolní činnost
Metodické vedení obcí a stavebních úřadů pro zápis do ISÚI
zahrnuje tyto činnosti:
- školení koncových uživatelů a také školitelů
- testování aplikace
- technická podpora (odpovědi na telefonické dotazy, e-maily)
- vytváření uživatelských příruček a příkladů konkrétních postupů
- vytvoření a správa internetové školící aplikace (eLearning)
Měkký
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
Management
ČÚZK
Správa RÚIAN, ISÚI a
VDP
V současné době ohlášeno v A103. Měkký
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
Český úřad
zeměměřický a
katastrální
12
4.3 Vedení DMVS
Procesy vedení DMVS jsou znázorněny následujícím aktivitním diagramem. Většinu z nich lze již
podle názvu ztotožnit s obecnými procesy GIS.
Připomínky a dotazy k obsahu tématu posílej, prosím, na adresu:
Rudolf Richter, richter@fi.muni.cz
cd Společné procesy v GIS
řízení provozu GIS
«datastore»
úložiště dat GISsběr dat
distribuce, poskytování a
publikace dat
externí systém
systém 1 systém 2 . . . systém n
výměna dat
prvotní sjednocení
dat
průběžná datová
komunikace s
externím
systémem
vstup a výstup dat pomocí
webových služeb
aktualizace dat
«datastore»
úložiště GIS
externího uživatele
správce dat
externího systému
poskytovatel dat
oprávněná osoba
správce GIS
veřejnost
oprávněná osoba
správce dat
externího systému
oprávněná osoba
odvozování dat a analýzy
vytváření tématických
map
uživatel
uživatel