1
1. přenáška
Základy IP telefonie
Úvodní test
2
1. Co znamená RJ u např. RJ-11, RJ-12, RJ-14, RJ-45, RJ-61?
2. Kolik žil má RJ-11?
3. Definujte pojem „kanál nosných služeb“?
4. Co znamená 2B+D?
5. Co znamená zkratka ISDN?
6. Jaké znáte architektury počítačů?
7. Jakou přenosovou rychlost můžeme volit pro MP3?
8. Kolik znaků má kód ASCII a kolik EBDIC?
9. Co pokrývá specifikace IEEE 802.3af?
Obsah předmětu
3
Prvky infrastruktury IP telefonie. Kodeky a jejich požadavky na pásmo.
Signalizační a komunikační protokoly v IP telefonii. Hlasové brány.
Přenosové plány v IP sítích, číslování veřejných pevných a mobilních sítí, přenositelnost čísel.
Využití DNS pro IP telefonii. Koncová zařízení a ústředny IP telefonie, otevřená a komerční řešení.
Provisioning VoIP koncových zařízení.
Škála služeb IP telefonie a konfigurační možnosti dostupných síťových prvků.
Specifika kvality služeb (Quality of Service – QoS) z hlediska hlasových služeb.
Sledování kvality služeb (QoS) datových sítí z hlediska VoIP. Principy a použití dohledových systémů
Monitorování, měření a hodnocení QoS hovorového signálu v IP telefonii.
Možnosti síťových prvků z hlediska zajištění požadované QoS.
Alternativní, přelivové a zálohové směrování v telefonních sítích.
Směrování a obsluha tísňových hovorů.
Útoky na bezpečnost IP telefonie, metody jejího zajištění v rámci síťové infrastruktury.
Doporučená literatura
4
•Ahmed, Adeel – Madani Habib – Sidiqui, Talal. VoIP Performance Management and Optimization
(Networking Technology: IP Communications). Cisco Press 2010, 448 s.
•Collins, Daniel. Carrier Grade Voice Over IP. McGraw-Hill Professional, 2002. 522 s.
•Hersent, Olivier – Petit, Jean-Pierre – Gurle, David. Beyond VoIP Protocols. Wiley, 2005, 416 s.
•Kaza, Ramesh, Asadullah, Salman. Cisco IP Telephony: Planning, Design, Implementation,
Operation, and Optimization. Cisco Press, 2005, 672 s.
•Minoli, Daniel. Voice over IPv6. Elsevier Inc., 2006.
•Natsvlishvili, Irakli – Collins, Daniel. Carrier Grade VoIP. McGraw-Hill, 2010. 608 s.
•Park, Patrick. Voice over IP Security. Cisco Press, 2009. 362 p.
•Vozňák, Miroslav. Voice over IP. Skripta VŠB – TU Ostrava, 2008. 176 s.
•Wallace, Kevin. Cisco VoIP. Computer Press 2009.
•Teorie a praxe IP telefonie. Ročníky 2004, 2006, 2008 a 2010.
Přednášky z konferencí na http://www.ip-telefon.cz/.
•Raake, Alexander. Speech Quality of VoIP. John Wiley & Sons, Ltd. 2006. 310 s.
Osnova přednášky
5
1. Klasická telefonie
2. Digitalizace hlasu
3. Na cestě k IP telefonii
6
1. Klasická telefonie
Historie
7
Telefony a operátoři
8
Od r. 1876
Reléové ústředny
9
Ústředny tranzistorové
10
Součásti telefonní sítě
11
 Koncová zařízení
 Místní smyčky
 Telefonní přepínače
 Okruhy (přenáší více souběžných hovorů)
Koncové zařízení
12
 a-vodič (anglicky tip wire)
 b-vodič (anglicky ring wire)
 napájen stejnosměrným napětím -48 V
Signalizace
13
 Kontrolní
- smyčková
lze začít vytáčet po zvednutí sluchátka
oslnění: předběhnutí signalizace
- signalizace přizemněním
signál zemnění identifikuje obsazení
- zvonění
USA: 90 V stř. pr., 20 Hz, Evropa 60 – 90 V stř. pr., 25 Hz
 Adresní
pulzní (otočný číselník) volba
tónová resp. frekvenční volba (DTMF Dual-Tone Multi Frequency)
 Informační
oznamovací tón, vyzváněcí tón, výzva k uvolnění vedení (obsazení)
Příklad nastavení klidového napětí
a frekvence zvonění na směrovači Cisco
14
Router(config-voiceport)#idle-voltage {low | high}
! -24 V nebo -48 V
Router(config-voiceport)#ring frequency ?
25 ring frequency 25 Hertz
50 ring frequency 50 Hertz
Informační signalizace
15
oznamovací tón .... 425 Hz a 330 ms / 330 ms / 660 ms / 660 ms
vyzváněcí tón ....... 425 Hz a 1 s / 4 s
obsazovací tón ..... 425 Hz a 330 ms / 330 ms
napojovací tón ...... 425 Hz a 330 ms / 330 ms / 330 ms / 1,5 s
odkazovací tón ..... 950 Hz a 330 ms / 30 ms +
+ 1400 Hz a 330 ms / 30 ms +
+ 1800 Hz a 330 Hz / 1 s
Adresní signalizace
(frekvenční resp. tónová resp. DTMF resp. MFC volba)
16
číslice 1 ... 697 Hz + 1209 Hz číslice 7 ... 852 Hz + 1209 Hz
číslice 2 ... 697 Hz + 1336 Hz číslice 8 ... 852 Hz + 1336 Hz
číslice 3 ... 697 Hz + 1477 Hz číslice 9 ... 852 Hz + 1477 Hz
znak A ... 697 Hz + 1633 Hz znak C ... 852 Hz + 1633 Hz
číslice 4 ... 770 Hz + 1209 Hz znak * ... 941 Hz + 1209 Hz
číslice 5 ... 770 Hz + 1336 Hz číslice 0 ... 941 Hz + 1336 Hz
číslice 6 ... 770 Hz + 1477 Hz znak # ... 941 Hz + 1477 Hz
znak B ... 770 Hz + 1633 Hz znak D ... 941 Hz + 1633 Hz
Přítomnost vysílaných frekvencí) je min. 70 ms
mezera volby (tj. pauza mezi vysíláním frekvencí) je min. 75 ms
Tlačítka tónové signalizace
17
DTMF identifikace volajícího
(realizace CLIP)
18
CLIP (Calling Line Identification Presentation) – zobrazení telefonního čísla volajícího
na displeji telefonu volaného uživatele. Pouze u nových analogových ústředen.
a) Linklový protokol FSK1-V23 (číslice nebo jména, do, zprávy služeb a další zprávy)
spíše Evropa – ETS 300 659-2
b) DTMF signály (pouze číslice) – Dual Tone Multi Frequency – jednodušší
Nové ústředny umí také na základě telefonního čísla nebo jeho části směrovat
příchozí hovor na libovolný telefon, i když bylo voláno číslo jiného telefonu.
Použití: Hovory z Vietnamu na vietnamsky mluvícího pracovníka.
Přerušení smyčky
(poklep na vidlici) FLASH
19
Signál vysílaný koncovým zařízením, který je předáván pomocí přerušení smyčky delšího
než je impulz dekadické volby a kratší než je zavěšení, tj. snížením proudu stejnosměrné
smyčky min. o 2 mA pod proud uzavřené smyčky na dobu 75–25 ms.
http://info.tuke.sk/telefon/tfzoznam/digus.php?lang=SK
Zvednutí a položení sluchátka
20
Příklad výměny signálů
21
Převzato z http://www.phonet.cz/sig_u.html
Druhy analogové signalizace
22
Přístupová:
U – smyčková signalizace
Síťová:
E&M – příčková signalizace
P – třídrátová provolba
DC-loop – příčková signalizace
I, T - tónová signalizace
Signalizace U
23
Dvoudrátová signalizace mezi analogovým účastníkem a
ústřednou
- U1 s impulsni nebo frekv. volbou
- U2 navíc s přijímačem 16 kHz tarifních impulsů
Vyzvánění střídavým proudem (1s/4s) (25Hz, 75V)
Stavy účastníka jsou vyjádřeny stejnosměrným proudem
obsazení volba
I=50–70 mA
U=60/48 V
Signalizace E&M (Ear & Mouth)
24
 Síťová signalizace pro příčky
 Čtyř nebo šestidrátová (E, M, a, b, a, b)
 Trvalá nebo impulzní
 Mnoho variant (míra upovídanosti)
 Potvrzování příkazů z opačné strany
Blíže Cvičení 4. Analogová signalizace, Katedra telekomunikační techniky, FE, ČVUT Praha
25
2. Digitalizace hlasu
Vzorkování
26
Shannonův-Nyquistův-Kotělnikovův
teorém
27
„Přesná rekonstrukce spojitého, frekvenčně omezeného, signálu z jeho vzorků
je možná tehdy, pokud byl vzorkován frekvencí alespoň dvakrát vyšší, než je
maximální frekvence rekonstruovaného signálu.“
Logaritmické kvantování a vzorkování
28
Výpočet počtu požadovaných linek
29
Jeden Erlang představuje jednu hodinu nepřetržitého používání telefonu.
1. Provozní zatížení se vypočte pro nejvytíženější hodinu dne.
[minuty_volání_v_hodině_nejsilnějšího_provozu]=[minuty_volání_měsíčně/ 22]*0,15
22 – průměrný počet pracovních dnů v měsíci;
0,15 –15 % denního objemu hovorů se uskutečňuje v nevytíženější hodině dne.
Pro výsledný počet Erlangů se vydělí výsledek číslem 60.
2. Stanoví se kvalita obsluhy GoS (Grade of Service). Je to přijatelné procento
zamítnutých hovorů během nejvytíženější hodiny dne. V praxi je většinou použita
1% pravděpodobnost zamítnutí hovoru GoS P(0,01).
3. Na základě hodnot Erlang a GoS se vypočte počet požadovaných linek. Tuto hodnotu
si lze spočítat pomocí webové kalkulačky Erlang B, jež se nachází na stránce:
http://erlang.com/calculator/erlb.
Blíže
ANALÝZA MOŽNOSTÍ IMPLEMENTACE VOIP V ROZLEHLÉ SÍTI TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN A.S., Bc. IRENEUSZ PIENIAŽEK, Diplomní práce VUT, 2010.
Formát signalizace T1
30
DS0 – 64 kb/s, F – Framing bit, 12 rámců – SF, 24 rámců – ESF 8 x 24 + 1 = 193 bitů
Formát signalizace E1
31
slot 1 – rámec (0011011 v 2.-8. bitu
1. bit – CRC)
slot 17
Adresní signalizace Kontrolní signalizace Krátké zprávy ISDN či SS7
(DMTF) (sluchátko zvednuto, včetně identifikace volajícího,
položeno) vyžadovaného typu přenosu atd.
32
3. Na cestě k IP telefonii
Historie IP telefonie
33
 Fáze unimediální (1994 NY – Izrael)
SS-7/CCS-7, VoX.25, ISDN D kanál
 Fáze multimediální
Pokles ceny z 20-25 c/min. na 2 c/min.
Nad čím vším je hlas?
34
Vztah mezi IP telefonií a VoIP
35
 IP telefonie je celkový koncept
 VoIP je implementace tohoto konceptu
 V řadě případů lze tyto termíny zaměňovat
Rozdíly mezi tradičním
hlasovým a IP provozem
36
Nespojově orientované přenosy
Přenos paketu trvá několik ms
Není stoprocentní garance
zajištění celého hovoru
Není žádná garance spolehlivého
spojení
IP datový přenos často není na
zpoždění citlivý
Spojově orientované přenosy
Hovory trvají celé minuty
(průměrně 3 minuty)
Po navázání spojení je hovor
garantován
Hovoru je přiděleno pevné pásmo
Přenos v reálném čase je velmi
citlivý
Výhody VoIP
37
 účinnější využití pásma a zařízení
 sdílení pásma mezi řadou spojení
 rentabilita zařízení i provozu
 jednotná infrastruktura
 kompletnější manažerské služby
 (na bázi XML)
 mobilita uživatelů
 široká škála nových služeb
Blíže k jednotlivým bodům
38
 účinnější využití pásma a zařízení – tradiční telefonie používá pro každé volání
pásmo 64 kb/s, a to dokonce i když hlas není přenášen. VoIP naopak šetří pásmo,
pokud hlas není přenášen, je na lince klid;
 rentabilita – tradiční telefonie musí použít řadu technických zařízení pro vytváření
spojení na vyšších přenosových rychlostech. VoIP statisticky multiplexuje spojení
na jednotné komunikační infrastruktuře a tím přispívá k rentabilitě zařízení i provozu;
 jednotná infrastruktura – místo dvou infrastruktur zde máme jednotnou
infrastrukturu pro hlasové i datové služby, což opět šetří náklady;
 manažérské služby – IP telefony nejsou jen nástrojem na pouhé volání, nýbrž
poskytují kompletnější manažérské služby na bázi aplikací jazyka
Extensible Markup Language (XML);
 mobilita – softwarové a Wi-Fi telefony přispívají k mobilitě uživatelů;
 široká škála nových služeb – integrací s výpočetní technikou nabízí koncovému
uživateli širokou škálu nových služeb ať již jde o videotelefony, multimediální telefony
atd.
Hlavní komponenty sítí VoIP
39
• koncová zařízení
• analogové a IP telefony
• IP datová síť
• brány k ostatním hlasovým službám
• zařízení pro řízení přenosu
• aplikační servery
• agenti volání
Blíže ke komponentám VoIP
40
 brány k ostatním hlasovým službám, především mezi VoIP sítí a analogovými telefony.
V této roli se obvykle používají směrovače, které jsou schopny telefonní signál digitalizovat,
komprimovat, paketizovat, směrovat a v plném duplexu pakety v opačném směru zase
převádět na analogový signál. Nejjednodušší bránou je zařízení ATA
(Analog Telephone Adapter) sloužící k připojení analogového telefonu či faxu k síti VoIP;
 aplikační servery poskytující služby používající pro přístup do adresářů a databází služeb
jazyka XML;
 agenti volání (call agent) slouží pro řízení volání, řízení přidělování pásma, převody adres
na telefonní čísla a prevenci před zahlcením.
V terminologii protokolu MGCP (Media Gateway Control Protocol), viz RFC3435,
se místo termínu call agent používá termín Media Gateway Controller.
Jako příklad lze uvést Cisco Unified Communications Manager (CallManager),
který plní v IP síti obdobnou roli, jako pobočkové ústředny PBX v klasické telefonní síti.
Digitální telefony
41
 Proprietární – ISDN 2B+D (proprietarita kvůli D kanálu)
 Integrované USB rozhraní (12 Mb/s)
 ISDN BRI (D kanál je standardizovaný)
 IP telefon – s webovým prohlížečem
Příklady IP telefonů
42
barevný displej
dotykové ovládání obrazovky
Cisco 7960 IP telefon
43
VAD (Voice Activity Detection) – potlačuje přenos klidového signálu (až 35% úspora)
Komponenty IP telefonu
44
MCU – Multipoint Control Unit) – řídí konferenci 3 či více terminálů.
Tvoří ho Multipoint Controller (MC), který určuje, který kodek použít
a více či žádný Multipoint Processors (MPs), který mixuje a přepíná.
Jaké známe architektury
mikropočítačů
45
U IP telefonů se používá
harvardská architektura
46
 Počítačová architektura, která fyzicky odděluje paměť programu a
dat a jejich spojovací obvody. U harvardské architektury není
potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro
program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou
délku slova, časování, technologii a způsob adresování.
 V některých systémech se pro paměť programu používá typ
paměti ROM (read only memory), přičemž paměť dat vyžaduje typ
paměti RWM (Read-Write Memory).
 Dvojí paměť umožňuje paralelní přístup k oběma pamětem, což
zvyšuje rychlost zpracování. Umístění programu v paměti ROM
může významně přispět k bezpečnosti systému (program nelze
modifikovat).
 Harvardská architektura se používá mj. ve specializovaných DSP
(digital signal processor) procesorech, obvykle v audio/video
technice.
Oříklad DSP
47
Příklad DSP
48
Digital signal processor (DSP)
49
1. generace: Harvardská místo von Neumannovy architektury
speciální instrukce (load-and-accumulate, multiple-and-accumulate)
1983
2. generace Tři paměti pro práci se dvěma operandy
3. generace Aplikačně specifické obvody nebo koprocesory
4. generace Přidání SIMD (Single instruction, multiple data) pro paralerismus
a instrukční sada MMX (MultiMedia eXtension),
VLIW (Very long instruction word) instrukce se vykonávají i mimo
pořadí, paralelní vykonávání instrukcí je určeno při kompilaci,
superskalární architektura (více instrukcí během cyklu hodin)
používaná např. pro Cray MAC za 3 ns
Rychlostní filtr
50
zpracovánípozice rychlost
Co je uvnitř rychlostního filtru
51
Zpožďovací členy, násobičky, sčítací obvody
Rozhraní
52
a) analogová
• FXS (Foreign Exchange Station)
• FXO (Foreign Exchange Office)
• E&M (Ear and Mount or Earth and Magneto)
b) digitální
• ISDN BRI
• T1/E1 CCS (Common Channel Signaling)
• T1/E1 CAS (Channel Associated Signaling)
Blíže k rozhraním
53
FXS rozhraní zajišťuje napájení a používá se k připojení analogového telefonu nebo faxu.
FXO rozhraní emuluje analogové koncové zařízení – ať již analogové zařízení nebo směrovač.
Zatímco porty FXS a FXO používají stejný kanál pro signalizaci i hlas (in-band signalizace),
porty E&M pro signalizaci používají samostatné porty (out-of-band signalizace).
Je tomu tak proto, že se porty E&M používají pro trunky (agregované spoje) a u trunků je
signalizace mimořádně důležitá.
Rozhraní ISDN BRI (Basic Rate Interface) tvoří dva B (Bearer) kanály pro hlas, video či data
po 64 kb/s a 16 kb/s D (Delta) kanál (Norma ITU I.430 sice uvádí i 64 k/b D kanál,
v praxi se však tato jeho varianta nepoužívá) určený pro signalizaci podle protokolu Q.931.
Rozhraní T1 a E1 s out-of-band signalizací CCS jsou podobná rozhraní BRI.
Pokud je rozhraní určeno pro trunk, varianta T1 (americká) je tvořena 23 digitálními kanály,
zatímco varianta E1 (evropská) 29 digitálními kanály; pro signalizaci slouží obvykle
protokol Q.931 anebo QSIG.
Signalizace CAS je typu in-band a poskytuje 24 hlasových kanálů pro rozhraní T1
a 30 hlasových kanálů pro rozhraní E1.
Funkce VoIP
54
Signalizace – výměna informace pro řízení spojení: navázání, monitorování
a uvolnění spojení. Protokoly jsou
- peer-to-peer (SIP, H323) – koncová zařízení (nebo brány) mají potřebnou
inteligenci k inicializaci a ukončování spojení a interpretaci zpráv řízení volání.
- klient-server (MGCP, H.248, SCCP). Koncové zařízení či brána neobsahují
inteligenci pro řízení, události oznamují agentovi volání a ten odpoví, co dělat.
Řízení nosných služeb (bearer) – vyhrazení kanálu, zrušení vyhrazení kanálu.
Databázové služby – přístup k fakturačním informacím, doručování jména
volajícího CNAM (calling NAMe) – pro zobrazení jména volajícího, bezplatná čísla,
předem nahrané zprávy v určený čas, služba převodu faxu na e-mail.
Kodeky (nejrozřířenější G.729, který komprimuje na 8 kb/s).
Signalizační protokoly
55
MGCP (Media Gateway Control Protocol). RFC 2705, 3435, 3660, 3661.
Zajišťuje centrální správu bran (např. JTS a VoIP).
Příkazy jsou v podobě prostého textu odesílaného prostřednictvím portu 2427 UDP.
H.323 – norma specifikující komponenty , protokoly, postupy zajišťující
multimediální komunikační služby . Je to součást skupiny doporučení
ITU-T H.32x (s H.320 pro ISDN, H.324 pro PSTN/Wireless, H.321 pro ATM atd.).
První verze z r. 1996 byla pro Ethernet. Od v2 rámec pro vývoj aplikačních služeb.
SIP (Session Initiation Protocol) – vyvinutý pracovní skupinou MMUSIC
(Multiparty Multimedia Session Control) v rámci IETF (Internet Engineering Task Force)
1999 RFC 2543, 2002 RFC 3261, 2003 RFC 3665
Textové zprávy s kódováním znaků ASCII umožňují snadnou implementaci.
SCCP (Skiny Client Control Protocol) – proprietární protokol Cisco.
Jakákoliv událost (např. zvednutí sluchátka) způsobí poslání zprávy do CUCM.
Proprietárnost umožňuje svižné přidávání funkcí.