10. Samoorganizující se sítě (P2P a ad-hoc sítě) PB156: Počítačové sítě Eva Hladká Fakulta informatiky Masarykovy univerzity jaro 2016 Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 1 / 41 Struktura přednášky 1 Přehled 2 Překryvové sítě & P2P 3 Základní členění P2P systémů Centralizované P2P systémy Decentralizované P2P systémy Hybridní P2P systémy 4 Bezdrátové ad-hoc sítě Motivace (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové senzorové sítě MANETs vs. WSNs MANETs vs. P2P 5 Zdroje informací Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 2 / 41 Přehled Struktura přednášky 1 Přehled 2 Překryvové sítě & P2P 3 Základní členění P2P systémů Centralizované P2P systémy Decentralizované P2P systémy Hybridní P2P systémy 4 Bezdrátové ad-hoc sítě Motivace (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové senzorové sítě MANETs vs. WSNs MANETs vs. P2P 5 Zdroje informací Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 3 / 41 Překryvové sítě & P2P Překryvové sítě & P2P P2P síť je typicky „virtuální síť utvořená nad existující síťovou infrastrukturou (např. nad sítí Internet) překryvová síť je využita pro indexování a zjišťování sousedů (peerů) ⇒ P2P systém je tak nezávislý na topologii základové (= fyzické) sítě vlastní data jsou obvykle přenášena po fyzické síti nový peer musí za účelem svého připojení k P2P síti získat informaci o nejméně jednom jejím členovi nezbytné síťové informace: IP adresa, port, atd. informace o dalších peerech mohou být získány od něj Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 4 / 41 Překryvové sítě & P2P Překryvová síť Figure: Překryvová vs. fyzická (základová) síť. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 5 / 41 Překryvové sítě & P2P Překryvová síť Figure: Překryvová vs. fyzická (základová) síť. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 6 / 41 Překryvové sítě & P2P Překryvová síť Figure: Překryvová vs. fyzická (základová) síť. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 7 / 41 Překryvové sítě & P2P Překryvová síť Figure: Překryvová vs. fyzická (základová) síť. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 8 / 41 Základní členění P2P systémů Osnova přednášky 1 Přehled 2 Překryvové sítě & P2P 3 Základní členění P2P systémů Centralizované P2P systémy Decentralizované P2P systémy Hybridní P2P systémy 4 Bezdrátové ad-hoc sítě Motivace (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové senzorové sítě MANETs vs. WSNs MANETs vs. P2P 5 Zdroje informací Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 9 / 41 Základní členění P2P systémů Základní členění P2P systémů I. Obecně lze P2P systémy dělit do dvou základních kategorií: centralizované – obsahují jeden nebo více centrálních serverů, které poskytují nejrůznější služby decentralizované – neobsahují žádné centrální servery jejich návrh musí řešit dvě základní otázky: struktura – plochá (flat, single tier) vs. hierarchická (multitier) topologie překryvné sítě – nestrukturovaná vs. strukturovaná kromě těchto dvou existují také hybridní P2P systémy kombinují výhody obou zmíněných architektur Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 10 / 41 Základní členění P2P systémů Základní členění P2P systémů II. Figure: Základní členění P2P systémů. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 11 / 41 Základní členění P2P systémů Centralizované P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Centralizované P2P systémy I. Centralizované P2P systémy kombinují výhody centralizovaných (klient-server) a decentralizovaných distribuovaných systémů podobně jako u centralizovaných systémů obsahují jeden nebo více centrálních serverů, které uzlům P2P sítě (peerům) poskytují vyhledávací služby a koordinují akce v síti prováděné peerové zasílají centrálnímu serveru dotazy na vyhledání uzlu, který obsahuje požadované zdroje podobně jako u decentralizovaných systémů, pokud nějaký peer získá informaci o peerovi, který spravuje požadovaná data, komunikuje s ním napřímo tj., bez účasti centrálního serveru nevýhody: citlivé na útoky, obsahují tzv. single point of failure uzké místo pro sítě s velkým počtem účastníků (degradace výkonu) slabá škálovatelnost a robustnost příklady: vědecké výpočty – SETI@home, BOINC, Folding@home, Genome@home sdílení digitálních dat – Napster, Openext další – Jabber (IM), Net-Z a StarCraft (vzdělání), atd. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 12 / 41 Základní členění P2P systémů Centralizované P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Centralizované P2P systémy II. Figure: Centralizované P2P systémy: Peer A zasílá dotaz na seznam uzlů mající požadovaná data centrálnímu serveru. Jakmile uzel A od centrálního serveru získá požadovaný seznam uzlů splňujících jeho požadavky (tj. např. uzly B a C), provádí vlastní komunikaci „napřímo , tj. bez intervence centrálního serveru. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 13 / 41 Základní členění P2P systémů Decentralizované P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Decentralizované P2P systémy I. Decentralizované (tzv. Pure) P2P systémy všichni peerové mají stejná práva a povinnosti každý z peerů ma pouze částečnou představu o celé P2P síti a poskytuje data, která mohou být relevantní pouze některým dotazům ⇒ lokalizace peerů poskytujících definovaná data/služby je v decentralizovaných P2P systémech velkou výzvou výhody: imunní vůči tzv. single point of failure (obvykle) poskytují vysoký výkon, škálovatelnost, robustnost a další žádoucí výhody příklady: Gnutella, Crescendo, PAST, FreeNet, Canon, atd. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 14 / 41 Základní členění P2P systémů Decentralizované P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Decentralizované P2P systémy II. Dvě dimenze návrhu decentralizovaných P2P systémů: plochá (flat, single-tier) vs. hierarchická (multi-tier) síťová struktura plochá struktura → funkcionalita je rovnoměrně rozložena mezi všechny uzly sítě hierarchická struktura → směrovací struktury sestávají z více vrstev např.: národní úrovéň (propojení států), úroveň států (propojení univerzit), úroveň univerzit (propojení oddělení), atd. poskytuje jisté výhody (izolace chyb a bezpečnost, efektivní cacheování a využití síťového BW, atd.) Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 15 / 41 Základní členění P2P systémů Decentralizované P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Decentralizované P2P systémy III. strukturovaná vs. nestrukturovaná logická topologie nestrukturovaný P2P systém → každý z peerů je zodpovědný za svá vlastní data a drží si informace o svých sousedech (dalších peerech), na které může směrovat vyhledávací dotazy neexistuje žádné striktní mapování mezi identifikátory objektů a identifikátory peerů ⇒ lokalizace dat je výzvou (je obtížné přesně určit, který z peerů spravuje vyhledávaná data) ⇒ neexistuje žádná garance na kompletnost odpovědi (pokud není prohledána celá síť) ⇒ neexistuje žádna garance na dobu potřebnou na odpověď (kromě nejhoršího možného případu, kdy musí být prohledána celá síť) strukturovaný P2P systém → lokace dat je pod kontrolou určité, předem definované strategie (obecně, distribuované hashovací tabulky – DHT) existuje mapování mezi daty a peery, na kterých jsou daná data uložena ⇒ tyto systémy mohou poskytnout garanci (přesnou či pravděpodobnostní) na dobu nezbytnou pro nalezení odpovědi ⇒ nicméně, typicky na úkor vyšší režie (nutno spravovat dodatečné informace) (existují také systémy kombinující strukturovaný a nestrukturovaný přístup) Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 16 / 41 Základní členění P2P systémů Decentralizované P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Decentralizované P2P systémy IV. Figure: Nestrukturované decentralizované P2P systémy: (Peer A požaduje určitá data, která jsou uložena na peeru D a peeru H) Požadavek je broadcastován všem sousedům peera A, poté všem jejich sousedům, atd., až je doručen všem peerům v P2P síti. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 17 / 41 Základní členění P2P systémů Decentralizované P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Decentralizované P2P systémy V. Figure: Strukturované decentralizované P2P systémy: Strukturovaná síť Chord hashující datové položky a identifikátory uzlů do logické kružnice. Datové položky tak musí být umístěny na pevně daném uzlu (v závislosti na jejich hashovaném identifikátoru). Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 18 / 41 Základní členění P2P systémů Hybridní P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Hybridní P2P systémy I. Hybridní P2P systémy hlavní výhodou centralizovaných P2P systémů jsou rychlé a přesné odpovědi na vyhledávací dotazy ALE na úkor škálovatelnosti sítě hlavní výhodou decentralizovaných P2P systémů je škálovatelnost ALE na úkor delšího času nezbytného pro vyhledání požadované informace ⇒ Hybridní P2P systémy: pro udržení škálovatelnosti neexistují žádné centrální servery nicméně, některé peer uzly jsou vybrány a prohlášeny za servery sloužící dalším peerům = tzv. super peers či super nodes ⇒ lokalizace dat je pak prováděna kombinací decentralizovaného a centralizovaného přístupu (dotazem na super peer uzly) Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 19 / 41 Základní členění P2P systémů Hybridní P2P systémy Základní členění P2P systémů III. Hybridní P2P systémy II. Figure: Hybridní P2P systémy: Požadavek na vyhledání určité informace je nejprve směrován na tzv. superpeer (ultrapeer) uzel nadřazený dotazujícímu se uzlu; daný uzel ve spolupráci s ostatními superpeer uzly vyhledá uzel, který požadovaná data spravuje, a dotazující se uzel na něj přesměruje. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 20 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě Osnova přednášky 1 Přehled 2 Překryvové sítě & P2P 3 Základní členění P2P systémů Centralizované P2P systémy Decentralizované P2P systémy Hybridní P2P systémy 4 Bezdrátové ad-hoc sítě Motivace (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové senzorové sítě MANETs vs. WSNs MANETs vs. P2P 5 Zdroje informací Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 21 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě Motivace Bezdrátové sítě I. Požadavek: jak přistupovat k výpočetním a komunikačním zdrojům/službám z mobilních zařízení? ⇒ bezdrátové sítě bezdrátové sítě – tradičně založeny na tzv. buněčné infrastruktuře dané uzemí, které má být pokryto bezdrátovým signálem, je rozděleno do tzv. „buněk každá z buněk je pak pokryta jednou (základovou) stanicí základové stanice jsou mezi sebou propojeny drátovou sítí mobilní uzly se základovými stanicemi komunikují bezdrátově veškerá komunikace mezi mobilními uzly je směrována skrze základové stanice (a následně i drátovou síť) podpora mobility je dosažena přepínáním mobilního klienta mezi základovými stanicemi např., GSM, UMTS, WLAN, . . . Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 22 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě Motivace Bezdrátové sítě II. co však dělat, když: není žádná infrastruktura dostupná? (např., v oblastech živelných katastrof, záchranných operací, atd.) např. hurikán Cathrina (2005) poničil rozsáhlé oblasti New Orleans včetně komunikačních sítí je příliš drahé infrastrukturu vybudovat? (např. vzdálená/rozsáhlá místa, staveniště, atd.) není dostatek času na její vybudování? (např. vojenské operace) ⇒ Wireless Ad-hoc Networks snaží se vybudovat komunikační síť bez nutnosti vybudované infrastruktury, pouze s využitím síťových schopností účastníků ad-hoc síť = síť konstruovaná na požádání „pro specializované účely termín „ad-hoc latinsky značí „pro tento účel Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 23 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové ad-hoc sítě kolekce autonomních uzlů, které spolu komunikují skrze jimi zformovanou bezdrátovou multihop síť, přičemž tato síť je spravována/udržována decentralizovaným způsobem každý z uzlů v síti vystupuje jak jako koncový uzel, tak jako síťový směrovač řízení zformované sítě je rozděleno mezi participující uzly topologie zformované sítě je obecně dynamická konektivita mezi uzly se může v čase měnit v závislosti na odchodech existujících či příchodech nových uzlů, případně v závislosti na mobilitě uzlů ⇒ je zapotřebí efektivních směrovacích protokolů, které uzlům umožní efektivně komunikovat skrze multihop cesty tyto sítě zahrnují mnoho komplexních problémů ⇒ existuje v nich celá řada otevřených vědeckých problémů bez centrální organizace se totiž všechny mechanismy stávají obtížnějšími Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 24 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové ad-hoc sítě Jednoduchý příklad Figure: Jednoduchý příklad: notebooky v konferenční místnosti – tzv. single-hop ad-hoc síť (všechny síťové uzly jsou navzájem v dosahu přímé komunikace). Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 25 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové ad-hoc sítě Příklad multihop sítě Figure: Příklad multihop ad-hoc sítě. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 26 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové ad-hoc sítě Výhody velmi rychlé vybudování není potřeba táhnout žádné dráty/kabely za účelem budování infrastruktury odolnost neobsahují žádný single point of failure (jako např. základovou stanici) efektivnější využívání rádiového spektra než u buněčných (infrastrukturních) sítí každý z uzlů může komunikovat s kterýmkoliv jiným (v jistých případech dokonce i současně), takže mohou lépe využít dostupné přenosové kapacity Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 27 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové ad-hoc sítě Problémy/Výzvy problémy vyvstávají díky: neexistenci centrální entity organizující participující uzly participující uzly se tak musí organizovat samostatně ⇒ samoorganizace omezenému dosahu bezdrátové komunikace data tak musí být doručována po cestách zahrnujících více uzlů ⇒ jsou nezbytné mechanismy pro dynamickou identifikaci a správu směrovacích cest mobilitě uzlů síťové uzly se mohou pohybovat kvalitu sítě lze hodnotit podle rychlosti adaptace na změny v topologii ⇒ Mobilní ad-hoc sítě (Mobile Ad-hoc Networks, MANETs) mimo jiné musí být adresovány následující otázky: řízení přístupu k médiu (medium access control) – jelikož neexistuje základová stanice, která by určovala oprávnění k přístupu ke sdílenému médiu, musí být toto rozhodováno distribuovaným způsobem směrování – hledání cest mezi komunikujícími uzly Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 28 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Možné aplikace hledání prázdných parkovacích míst ve městech (bez dotazů na centrální server), vyhýbání se dopravním zácpám, atd. (= VANETs) záchranné operace při přírodních katastrofách zasíťování osobních zařízení (hodinky, brýle, PDA, medicínské přístroje, . . . ) vojenské operace: komunikace mezi tanky, vojáky, . . . kolaborativní a distribuované výpočty . . . Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 29 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Dopravní ad-hoc sítě (Vehicular Ad-hoc Networks, VANETs) Dopravní ad-hoc sítě (Vehicular Ad-hoc Networks, VANETs) technologie, která využívá pohybujících se aut jako uzlů/směrovačů pro vytvoření mobilní sítě auta se mohou vzájemně propojovat a spolu komunikovat (pokud jsou v dosahu svých bezdrátových signálů) a vytvářet tak komunikační síť s velkým rozsahem v porovnání s MANETy, kde se uzly pohybují nepředvídatelným způsobem, se uzly VANET sítě (tj. auta) pohybují organizovaným způsobem (většinou pouze po cestách :-)) lze tak navíc poměrně přesně popsat interakce se silničním vybavením ⇒ možné využití specializovaných/specifických (a tudíž i efektivnějších) směrovacích protokolů Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 30 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Porovnání s infrastrukturními sítěmi Figure: Srovnání infrastrukturních a ad-hoc sítí. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 31 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové senzorové sítě Bezdrátové senzorové sítě doposud představené sítě interagovaly (skrze nejrůznější zařízení) s lidmi alternativní koncept: místo interakce s lidmi interakce s prostředím síť je zasazena do určeného prostředí (náhodné či pravidelné rozložení) uzly těchto sítí jsou vybaveny senzorem/ovládacím prvkem pro měření(sledování)/ovládání daného prostředí uzly zpracovávají získané informace a vzájemně bezdrátově komunikují ⇒ Bezdrátové senzorové sítě (Wireless Sensor Networks, WSNs) případně Bezdrátové senzorové & ovládací sítě (Wireless Sensor & Actuator Networks, WSANs) Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 32 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové senzorové sítě Bezdrátové senzorové sítě Příklady aplikací Záchranné akce např. rozhození senzorů na hořící objekt každý z uzlů měří teplotu okolí tímto lze získat „teplotní mapu prostředí Monitoring prostředí např. senzorové uzly pro sledování přirozeného zvířecího prostředí Great Duck Island, ZebraNet, atd. Precizní zemědělství umělé přihnojování/zavlažování, atp. pouze v místech, kde je skutečně zapotřebí Inteligentní budovy, mosty redukce energetického plýtvání udržováním správné vlhkosti, ventilace, klimatizace vyžaduje měření obsazenosti místností, teploty, toku vzduchu, atp. monitoring mechanického namáhání po zemětřeseních Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 33 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové senzorové sítě Bezdrátové senzorové sítě Důležitost efektivního využívání energie často (avšak ne vždy) participující uzly (nejen senzorových sítí) čerpají energii z bateriového zdroje je tak vhodné udržet co nejdelší časovou dostupnost: individuálních uzlů/zařízení sítě jako celku obvykle však nejsou aplikace závislé na dostupnosti všech jednotlivých uzlů, pokud je globální funkcionalita celé sítě stále dostupná využité síťové protokoly tak musí brát v úvahu omezenou energii síťových prvků a chovat se energeticky úsporně využívat cesty, které představují nízkou energetickou spotřebu (energie per bit) brát v úvahu dostupnou kapacitu baterií využívaných síťových prvků Otázka: Jak řešit konflikty mezi rozdílnými optimalizacemi? lze také využít nějakou z forem dobíjení (solární články, získávání energie z prostředí, atp.) Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 34 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě MANETs vs. WSNs MANETs (VANETs) vs. WSNs Mnoho podobností: všechny sítě silně spoléhají na samoorganizující mechanismy pro správu vytvořené topologie všechny sítě se musí vypořádat s omezenou zásobou energie na připojených zařízeních důležitou roli tak hraje zejména energetická efektivnost využitých algoritmů a mechanismů všechny sítě využívají bezdrátovou multi-hop komunikaci Mnoho rozdílů: Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 35 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě MANETs vs. P2P MANETs vs. P2P systémy I. Bezdrátové ad-hoc sítě mají také mnoho podobností s P2P systémy: stejné paradigma samoorganizující se síť dynamická topologie zodpovědnost za směrování dotazů v distribuovaném prostředí neexistence centrální spravující entity Nicméně, mají i mnoho rozdílů → Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 36 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě MANETs vs. P2P MANETs vs. P2P systémy II. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 37 / 41 Bezdrátové ad-hoc sítě MANETs vs. P2P MANETs vs. P2P systémy III. ⇒ MANETy jsou tak spíše platformou pro P2P aplikace nicméně, existující přístupy/mechanismy pro P2P aplikace vybudované nad Internetem nelze pro P2P aplikace vybudované nad MANETy přímočaře využít: sousední uzly na aplikační úrovni (z P2P pohledu) nemusí nezbytně nutně být sousedy na síťové úrovni (z pohledu MANETů) ⇒ pro efektivní využití P2P aplikací nad MANETy tak musí být existující řešení P2P sítí podrobeny důkladným modifikacím (tak, aby byly přizpůsobeny specifikům MANETů) Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 38 / 41 Zdroje informací Osnova přednášky 1 Přehled 2 Překryvové sítě & P2P 3 Základní členění P2P systémů Centralizované P2P systémy Decentralizované P2P systémy Hybridní P2P systémy 4 Bezdrátové ad-hoc sítě Motivace (Mobilní) Bezdrátové ad-hoc sítě Bezdrátové senzorové sítě MANETs vs. WSNs MANETs vs. P2P 5 Zdroje informací Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 39 / 41 Zdroje informací P2P: Zdroje informací FI kurzy: PA159: Počítačové sítě a aplikace I. (doc. Hladká) PB165: Grafy a sítě (prof. Matyska, doc. Hladká, doc. Rudová) PA128: Similarity Searching in Multimedia Data (prof. Zezula) Literatura: O. H. Vu at al. Peer-to-Peer Computing: Principles and Applications. Springer, 2010 Milojicic et al. Peer-to-Peer Computing. HP Labs, 2002 D. C. Verma. Legitimate Applications of P2P Networks. Wiley, 2004 X. Shen, H. Yu, J. Buford, M. Akon. Handbook of Peer-to-Peer Networking. Spriger, 2010 J. Buford, H. Yu, E. K. Lua. P2P Networking and Applications. Morgan Kaufmann, 2009 Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 40 / 41 Zdroje informací Ad-hoc, MANET: Zdroje informací FI kurzy: PA159: Počítačové sítě a aplikace I. (doc. Hladká) PA151: Soudobé počítačové sítě (doc. Staudek) Literatura: Falko Dressler: Self-Organization in Sensor and Actor Networks. John Wiley & Sons, 2007. Jon S. Wilson: Sensor technology handbook. Newnes, 2005. Ananthram Swami: Wireless sensor networks: signal processing and communications perspectives. John Wiley & Sons, 2007. Holger Karl, Andreas Willig: Protocols and Architectures for Wireless Sensor Networks. Wiley-Interscience, 2007. Amiya Nayak, Ivan Stojmenovi´c: Wireless Sensor and Actuator Networks: Algorithms and Protocols for Scalable Coordination and Data Communication. Wiley-Interscience, 2009. Eva Hladká (FI MU) P2P networks jaro 2016 41 / 41