Jaká jsou možnosti připojení IP telefonu a která je nejlepší? 1 Doporučené připojení IP telefonu 2 Jak byste značkovali tok rámců od PC za IP telefonem (CoS)? 3 CoS rámců od PC za telefonem je třeba přeznačkovat na 0 4 SW(config-if)#switchport priority extend cos 0 PC neurčuje prioritu Co musím převádět z hlediska QoS na switchi? 5 Převod CoS z IP telefonu na DSCP a opačně 6 SW(config)#mls qos map cos-dscp 0 8 16 24 32 46 48 56 SW(config)#mls qos map dscp-cos 0 8 16 to 0 Jak byste volili značkování DSCP? 7 Značkování DSCP v závislosti na typu služby podle dokumentace Cisco 8 Jaké hodnoty CoS, IP Prec a DSCP vyžaduje hlas? 9 Hlasu se obvykle přiděluje 10 CoS = 5, IP Prec = 5, DSCP = EF (46) Jaké značení má tento systém? 11 2P2Q (Catalyst 4500) 12 Určete hodnotu DSCP, precedence, ToS a AF 13 1 0 0 1 0 0 x x Řešení 14Hodnota DSCP je 36, Precedence je 4, ToS je 144, AF je 42 Určete hodnotu DSCP, precedence, ToS a AF 15 0 1 0 0 1 0 x x Řešení 16 Hodnota DSCP je 18, Precedence je 2, ToS je 72, AF je 21 17 11. přednáška Měření kvality služby v IP telefonii Problém přesného časování 18  Problém, jak dosáhnout přesného časování RTP paketů (např. jednou za 30 ms, tj. 240 vzorků při 8000 Hz).  Situace: zvuková data nepocházejí ze zdroje, který pracuje v reálném čase – např. se čtou ze souborů na disku nebo jsou výsledkem hlasové syntézy (např. systém hlasové pošty).  Windows a Linux se vlákna střídají v procesoru po 10 ms. Čtení a zakódování rámce 2 ms, čekání 28 ms.  Řešení: adaptivní algoritmus, který sleduje chyby časování v předchozích cyklech a upravuje dobu spánku. Obsah 19 1. Co a čím měříme 2. Jak vyhodnocujeme 3. Čím vyhodnocujeme 4. Diagnostika problémů 20 1. Co a čím měříme Co zatěžuje kvalitu služby 21  Zpoždění  Časová nestabilita, kolísání velikosti zpoždění paketů při průchodu sítí (angl. jitter) způsobující zrychlování a zpožďování v hovoru, případně mezery v hovoru  Zahazování paketů v důsledku zahlcení vyrovnávacích pamětí  Kódování a dekódování Vlivy ovlivňující kvalitu řečového signálu 22 Specifika VoIP 23  Čas: do 150 ms  Zpožděné pakety se ignorují  Dopady výpadků: zdrcující  Uživatelé: Kdokoliv  Komplexnost: velmi velká  Podpora: přes všechny organizace Příklad nabídky CoS v závislosti na parametrech služby 24 Jak ale parametry služby naměříme? Příklad: NetQoS VoIP monitor 25 Surveyor 26http://www.cesnet.cz/doc/techzpravy/2005/voip/surveyor.pdf Observer 27 Měření hodnot, sestavy QoS, expertní hloubková analýza, agregované statistiky, predikce Observer – čtení zpráv NetFlow agentů 28 Ukázka lokalizace problému 29 Ukázka lokalizace problému 30 Co měříme 31 Rozkmit (jitter) 32 Volající: kodek G.711 generuje bloky 10 ms, dva vytvoří paket 20 ms Volaný je dává do „jitter buffer“ vyhlazuje problémy s jitter, na druhé straně způsobuje zpoždění. Je zde problém optimální délky bufferu (optimalizace výkonu při minimalizaci zpoždění). Konversace: dva nezávislé procesy. jitter buffer jitter buffer zpoždění 80 ms zpoždění 120 ms Jitter měřený na Observeru 33 Jitter individuálně mapovaný na Observeru 34 Jitter– agregované hodnoty měřené na Observeru 35 Agregované hodnoty Ztráta paketu 36 Jeden paket 20 ms, 5 paketů sekunda. Lze přehrát celý nebo část předchozího resp. následujícího paketu. Důvody ztráty paketu: - zahlcení (např. u sítí FR), - přetečení fronty (bráníme prioritou), - přetečení bufferu - odlišná rychlost vysílajícího a přijímajícího portu Příklad: paket pozdě a mimo pořadí: zpoždění 80 ms Měření ztráty paketů 37 Zpoždění 38 Zpoždění při G.729 (8 kb/s) vzorkování 0,1 kódování 17,5 paketizace 20 výstupní fronta 0,5 přístup na linku 10 směrování x přístup na linku 10 vstupní fronta 0,5 jitter buffer 60 dekódování 2 hlasové zařízení 0,5 Celkem 121 + x Nejhůře se měří: - vzorkované - syntetické (generující umělý provoz) (oba způsoby s NTP) Měření závislosti doby hovoru na MOS 39 Příklad závislosti doby hovoru (svislá osa, sekundy) na průměrné kvalitě přenášeného hlasu během spojení (vodorovná osa, MOS). Vlastní závislost (prostřední křivka) je ohraničena křivkami 95% konfidenčních mezí. Detailní časová analýza 40 Součástí IP telefonů (i většiny mobilních) je detektor řečové aktivity VAD (Voice Aktivity Detektor). Jde o zařízení, které vyhodnocuje, zda účastník hovoří nebo je v hovoru pauza a tudíž není zapotřebí přenášet signál. Tímto lze uspořit až 50 % přeneseného objemu dat (hovoří většinou jeden z účastníků, není tedy zapotřebí přenášet hlas nepřetržitě oběma směry). To přináší úsporu energie, omezení vyzařování mobilní stanice a snížení zatížení sítě. Detektor je nutné nastavit tak, aby spolehlivě rozpoznal řeč od intervalů ticha, tzv. "promlk". Chybným nastavením dochází k ořezání řečových intervalů – (clipping) Podle požadavků zpoždění vybíráme např. kodeky 41 Ztráty paketů navyšují zpoždění 42 G.729 – menší MOS, ale i menší zpoždění, než u G.711 43 44 2. Jak vyhodnocujeme P.861 – PSQM (Perceptual Speech Quality Measurement) 45 Doporučení ITU-T P.861 (PSQM – Perceptual Speech Quality Measurement) byl donedávna nejpoužívanější algoritmus pro posuzování kvality přenosu hlasu. Skládá se ze dvou částí, kdy první je určena pro měření kvality hlasových kodeků a druhá pro měření kvality přenosu hlasu v celém telekomunikačním řetězci. Princip P.861 spočívá v porovnání amplitud výkonových spekter sobě odpovídajících úseků původního a přeneseného signálu. Délka rámců, na které je řečový signál dělen, je přibližně 16 ms (s časovým překryvem sousedních rámců 50 %). Jsou přitom rozlišovány okamžiky aktivního hovoru (speech periods) a úseky ticha (odmlky mezi slovy ap. - silent periods). Obě skupiny jsou hodnoceny odlišně při posuzování vlivu šumu a na závěr výpočtu je toto hodnocení kombinováno do jediného výsledného parametru. Blíže Doc. Ing. Jan HOLUB, Ph.D. ČVUT FEL / Katedra měření „Měření a hodnocení QoS v IP telefonii“ PAMS (Perceptual Analysis Measurement System) 46 Jeden z problémů IP telefonie spočívá ve skutečnosti, že IP přenosy jsou ve své podstatě paketově orientované, tzn. přenášejí se skupiny bitů, které mohou do místa určení putovat navzájem odlišnými cestami s odlišným zpožděním. To vede k proměnlivému zpoždění rekonstruovaných úseků signálu (které lze do určité míry kompenzovat ukládáním dat do pomocného registru na přijímací straně hloubku tohoto registru však nelze libovolně zvětšovat vzhledem k neúměrně se prodlužujícímu zpoždění). Žádný z předešle popsaných standardů bohužel neumožňuje měření kvality těchto hlasových přenosů, neboť i nepatrné změny ve zpoždění během přenosu jednoho hlasového vzorku vedou k selhání časové synchronizace (která se u P.861 provádí pro celý - obvykle několikasekundový – vzorek řečí najednou). Navíc u těchto typů datových přenosů vzrůstá počet krátkodobých výpadků, které výše uvedené standardy také nehodnotí v souladu s lidským vnímáním - toto hodnocení je navíc velmi obtížně algoritmizovatelné. Tyto nedostatky vedly ke zvýšenému úsilí o návrh nového standardu pro měření kvality hlasových přenosů. Existuje více proprietárních algoritmů, např. PAMS (Perceptual Analysis Measurement System), navržený expertní skupinou při British Telecom, vedenou M. Hollierem a A. Rixem. Blíže Doc. Ing. Jan HOLUB, Ph.D. ČVUT FEL / Katedra měření „Měření a hodnocení QoS v IP telefonii“ Od PANS k PESQ (Perceptual Evaluation of Speech Quality) 47 Referenční (původní) a zkreslený (přenesený) signál jsou nejprve časově a amplitudově korelovány. Tato korelace je však realizována na dílčích blocích, nikoli na celém záznamu najednou. Tím je umožněno zachycení proměnného časového zpoždění přeneseného signálu. Oba signály jsou potom zpracovány algoritmem, jehož výsledkem je potom dvourozměrné (časově-frekvenční) pole hodnot (tzv. poslechová plocha), který odpovídá přibližně lidskému vnímání tohoto signálu. Rozdíl sobě odpovídajících hodnot těchto dvou souborů potom tvoří tzv. poslechovou odchylku (chybovou plochu), která je použita pro odhad hodnotících parametrů. PAMS používá dva takové výsledné parametry, a to odhad poslechového úsilí (Yle - listening effort) a kvality poslechu (Ylq - listening quality). Tyto parametry nabývají hodnot 1 až 5. Algoritmus PAMS se stal zárodkem nejnovější normy ITU-T P.862, která používá metodu rekurentní časové korelace, převzatou z PAMS a doplňuje ji hodnotícím aparátem, obdobným P.861. Koeficient korelace s poslechovými testy se pohybuje u běžných typů zkreslení v rozmezí 0.85- 0.93. Blokové schéma algoritmu PESQ 48 P.561 a P.562 (INMD a CCI) 49 Toto doporučení je typickým příkladem tradičního neintrusivního měření kvality přenosu hlasu. Standard P.561 (INMD In-Service Non-intrusive Measurement Device) obsahuje seznam parametrů, které je třeba vyhodnocovat na přenesené verzi hlasového vzorku (např. úroveň signálu, odstup signál šum, řečová aktivita, echo) a P.562 (CCI - Call Clarity Index) obsahuje návod, jak hodnoty těchto parametrů zkombinovat do jediného výsledného parametru. P.563 (P.SEAM) 50 P.563 je nejnovějším počinem ITU-T (duben 2004) v oblasti neintrusivních měření. Zpracovává přenesený hlasový vzorek pomocí třech odlišných algoritmů a kombinuje jejich výsledné hodnocení do jediného výstupního parametru. Podrobný popis vnitřní struktury není zatím zveřejněn. Koeficient korelace s poslechovými testy se pohybuje u běžných typů zkreslení v rozmezí 0.78- 0.86. PsyVoIP 51 Algoritmus PsyVoIP je proprietární metoda, vyvinutá firmou Psytechnics Ltd., pro odhad výsledné kvality přenosu hlasu v IP přenosech. Nepracuje s hlasovými vzorky, nýbrž pouze s parametry přenosu jako je zpoždění a jeho změny, typ kodeku či ztráta paketů. Pomocí neuronové sítě je získán odhad výsledné kvality ve stupnici MOS. P.862 – PESQ 52 ITU standard (P.862) vyvinutý společností Pystechnics. Vkládá do sítě vzorek a srovnává výsledek s originálem. Výhody: - může být použit pro VoIP i analogovým spojení. - velmi dobře odpovídá MOS Nevýhody - časově i výpočetně náročná měření - nelze provádět v reálném čase, na reálné komunikaci - vkládá příliš moc umělého provozu do sítě Proč E-model 53 Je dán ITU standardem G.107. Poskytuje dobrý mechanismus pro převod „výkonnostní metriky“ na „míru kvality“. Měření může být vykonáno na každý tok RTP samostatně. Registruje se jednocestné zpoždění. Výhody: - měření může být prováděno v reálném čase na každé konverzaci - výsledky snímané po jedné minutě dávají velmi dobrou granualitu - vstupní měření napomáhá síťovým inženýrům bezprostředně řešit problémy Nevýhody: - měření mohou být použita pouze na sítě IP a ukazují na problémy jenom těchto sítí . Primárním výstupem E-modelových výpočtů je skalární hodnocení kvality, známá jako "Transmission Rating Factor, R". Hodnota R může být transformována na jinou míru kvality, jako je MOS, Percentage Good or Better (GoB) nebo Percentage Poor or Worse (PoW). Při porovnávání těchto mír kvality je však třeba být opatrnými, protože hodnoty nemusí být získány za srovnatelných podmínek. R-faktor 54 R = RO – IS – ID – IE-EFF + A RO - základní koeficient signál-šum IS - součet všech znehodnocení, která mohou nastat současně s přenosem hlasu ID - faktor znehodnocení reprezentující všechny znehodnocení způsobené zpožděním signálů hlasu IE-EFF - paketová ztráta, Efektivní faktor znehodnocení zařízením (Effective Equipment Impairment Factor) A - faktor zvýhodnění (přípustný rozsah 0 až 20) Parametry, které vstupují do hry 55 - SLR Send Loudness Rating - RLR Receive Loudness Rating - OLR Overall Loudness Rating1 - STMR Sidetone Masking Rating2 - LSTR Listener Sidetone Rating2 - Ds D-value of telephone at send-side - Dr D-value of telephone at receive-side2 - TELR Talker Echo Loudness Rating, TELR = SLRR + EL + RLRR - WEPL Weighted Echo Path Loss - T Mean one way delay of the echo path - Tr Roundtrip delay in a closed 4-wire loop - Ta Absolute one-way delay in echo free connections - Qdu Number of quantization distortion units - Ie Equipment impairment factor - Ppl Random packet-loss probability - Bpl Packet-loss robustness factor - Nc Circuit noise referred to the 0 dBr-point - Nfor Noise floor at the receive-side - Ps Room noise at the send-side - Pr Room noise at the receive-side - A Advantage factor Kde tyto parametry měříme 56 Defaultní hodnoty a doporučené rozsahy 57 Parametr zkratka jednot ka Defaultní hodnota Doporučený rozsah Poznám ka Send Loudness Rating SLRS dB 8 0 to 18 1 Receive Loudness Rating RLRR dB 2 5 to 14 1 Sidetone Masking Rating STMR dB 15 10 to 20 2 Listener Sidetone Rating LSTR dB 18 13 to 23 2 D-value of telephone, send side Ds – 3 3 to 3 D-value of telephone receive side Dr – 3 3 to 3 2 Talker Echo Loudness Rating TELR dB 65 5 to 65 Weighted Echo Path Loss WEPL dB 110 5 to 110 Mean one-way delay of the echo path T ms 0 0 to 500 Round trip delay in a 4-wire loop Tr ms 0 0 to 1000 Absolute delay in echo free connections Ta ms 0 0 to 500 Number of Quantization distortion units qdu – 1 1 to 14 Equipment impairment factor Ie – 0 0 to 40 Packet-loss Robustness Factor Bpl – 1 1 to 40 3 Random Packet-loss Probability Ppl % 0 0 to 20 3 Circuit noise referred to 0 dBr-point Nc dBm0p 70 80 to 40 Noise floor at the receive Side Nfor dBmp 64 – 3 Room noise at the send side Ps dB(A) 35 35 to 85 Room noise at the receive side Pr dB(A) 35 35 to 85 Advantage factor A – 0 0 to 20 Porovnání rozsahů R-faktoru a MOS 58 59 2. Jak vyhodnocujeme R-faktor měřený na Observeru 60 R-faktor Nejvyšší hodnota MOS po přepočtu je 4,41 61 Vztah R-faktoru a MOS 62 Vztah R-faktoru a MOS 63 R faktor 64 3. Čím vyhodnocujeme Měřič kvality přenosu řeči ČVUT http://access.feld.cvut.cz/view.php?cisloclanku=2010010001 65 Detailní zobrazení jednoho měření 66 Hlavní vyhodnocované parametry 67 TR instruments, spol. s r.o. nabízí Performer VoIP 68 http://www.trinstruments.cz/performer-voip Možnosti použití hlavní komponenty QPro 69  objektivní testy PAMS a PESQ pro posouzení kvality řeči end-to-end  poskytuje spolehlivou predikci posudku reálného uživatele  měří kvalitu hlasu a úroveň služby GoS  simuluje provozní podmínky a zátěž reálné sítě 70 4. Diagnostika problémů http://www.voiptroubleshooter.com 71 Diagnostika problémů se zahájením hovoru 72 Např. problém s FW/NAT High echo at start of call 73 Example audio file - 25 milliseconds round trip delay Example audio file - 200 milliseconds round trip delay Example audio file - 400 milliseconds round trip delay Packet Loss 74 Ztráty paketů se obvykle vyskytují v dávkách 20-30 % v trvání 1-3 sekundy. To může znamenat, že průměrné ztráty paketů sazba za volání se ukazují jako nízké, ačkoli uživatel ohlašuje problémy s kvalitou hovoru Example G.711 audio file - 10% packet loss Je třeba analyzovat statistiky Diagnostika problémů na základě síťových statistik 75 Problém: jitter 76 Example audio file - 5% packet discard rate Example audio file - 10% packet discard rate Example audio file - 25% packet discard rate Záleží na tom, jak pečlivě jitter měříme 77 Jitter buffer velká zahlcení už nezvládá 78 Jitter způsobený přístupovými linkami 79 Přístupové linky jsou obvykle hlavní zdroj rozkmitu, neboť představují jednu z překážek na cestě paketu. Například, serializace zpoždění pro IP paket 1500 byte zaslaný přes T1 (1.544Mb/s) způsobuje zpoždění 8 milisekund, dalších 5 datových paketů ve frontě před hlasovými pakety pak dalších 40 milisekund. Tento problém může být zvlášť závažný v případě ISDN, ADSL nebo kabelových modemů, u kterých lze šířku pásma ještě více omezit, např. v případě, že upstream má šířku pásma 384 kb/s za sekundu, pak každý rámec 1500 bajtu způsobí ve frontě dalších 30 milisekund zpoždění! Periodická zpoždění způsobená aktualizacemi směrovacích tabulek 80 Adaptivní jitter buffer nezvládá zahlcení typická pro LAN (nestíhá to) 81 Adaptivní jitter buffer zvládá zahlcení ve WAN (není tak dynamické – stihne to) 82 Typická konfigurace jitter bufferu 83  Typicky: 30-50 ms.  Adaptivní buffer má mez 100-200 ms.  To ale způsobuje dodatečné zpoždění.  Pak zpoždění nad 200 ms je problém. Problém přístupových linek 84 Metody řešení 1.Použití prioritních front pro citlivou zpoždění hlasu a videa 2.Redukce MTU na nízkorychlostních linkách (512 kb/s nebo nižší) na 512 byte i méně 3.INavýšení kapacity přístupových linek 4.U více linek sdílení zátěže s cílem maximalizovat využití kapacit 5.Použití CAC (Call Admission Control) k omezení počtu hovorů 6.Fragmentace a prokládání Problémy uživatele 85 (hučení) (dutý (tunel-like) Mezery v řeči 86 Example audio file - 10% packet loss with silence insertion Example audio file - Voice Activity Detection problem Example audio file - Echo suppression problem Clipping (oříznutí) 87 Example audio file VAD_clipping Obvykle způsobuje VAD (Voice Activity Detector), problém se obvykle vyskytuje na začátky a konci slov