MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY • Garant: prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D. • • •Online komunikace perspektivou sociálních věd (IV128 - jaro 2018) • •Co to jsou „sociální vědy“? Komunikace •Verbální x Neverbální •Interpersonální x Intrapersonální •Skupinová •Institucionální •Masová •(Fawkes, J., & Gregory, A. 2001) • •Tváří v tvář •Digitální komunikace Komunikace •Počítačem zprostředkovaná komunikace - Computer-Mediated Communication (CMC) – termín je už zastaralý, komunikace taky přes jiné digitální zařízení (smartpohny, tablety…) " Digitální komunikace •Interdisciplinární téma (psychologie, mediální studia, žurnalistika, sociologie, lingvistika, pedagogika, informatika, medicína, právo, politologie…) •Sociální psychologie - mezilidská digitálně zprostředkovaná komunikaci •V jiných oborech (napr. informatika) může mít širší význam - digitální komunikaci mezi samotnými zařízeními • Digitální komunikace vs. komunikace tváří v tvář •Jak se navzájem liší? • •Mají tyto odlišnosti vliv na mezilidské vztahy? Komunikace na internetu – vlivy •Typ kanálu (co umožňuje zprostředkovat) •Účastníci komunikace (gender, věk, množství) •Délka komunikace, vztah mezi komunikujícími (ne/formální, a/symetrický, blízký..) •Téma, účel komunikace (osobní, pracovní, získání informací..) •Způsob komunikace – synchronní/asynchronní, veřejná/soukromá, moderovaná/volná •Zkušenost účastníků s digitální komunikací •Postoj účastníků k digitální komunikaci •Očekávání budoucí interakce •Možnost masového využití •(Thurlow, Lengel a Tomic, 2004) Internet v ČR (2014) Výřez obrazovky •(World Internet Project – Lupač, Chrobáková, Sládek, 2014) Podíly dle vzdělání Výřez obrazovky •(World Internet Project – Lupač, Chrobáková, Sládek, 2014) Kdo jsou neuživatelé? Výřez obrazovky •(World Internet Project – Lupač, Chrobáková, Sládek, 2014) Kde se používá internet Výřez obrazovky •(World Internet Project – Lupač, Chrobáková, Sládek, 2014) Používaná zařízení •(World Internet Project – Lupač, Chrobáková, Sládek, 2014) Čas na internetu Výřez obrazovky •(World Internet Project – Lupač, Chrobáková, Sládek, 2014) Hodiny týdně online dle kategorií Výřez obrazovky •(World Internet Project – Lupač, Chrobáková, Sládek, 2014) Preferences of online communication - -World Internet Project: Worldwide project based on a long-term study examining the influence of the Internet on the individual, family and society. -Representative samples -Here: data from the Czech Republic from years 2005 to 2014, samples 1500 and more respondents -2005 - 2008 – Masaryk University, David Smahel -2014 - Charles University, Petr Lupac • •2006 -> internetová generace!?! •NEBO vývojově dané rozdíly? • • • • • • • • • • • Preferences: trends 2006 - 2014 • Internetová generace? •Vidíme pouze velmi malý nárůst v preferencích online komunikace u nejmladší věkové kategorie 15 až 19 let •U většiny věkových kategorií dochází spíše k poklesu preferencí online komunikace -> Stabilní jsou rozdíly z hlediska věku! à vývojové hledisko! -> “Internetová generace” patrně neexistuje … technologie proměnily lidi méně, než bychom možná čekali … J nebo L ? - - Teorie digitální komunikace •Různá dělení. Walther (2011): • •1. Cues-Filtered-Out Theories –absence neverbálních vodítek • •2. Experimental and Perceptual Theories of CMC –charakteristiky interakcí a kontextuální faktory • •3. Theories of Interpersonal Adaptation and Exploitation of Media –komunikace mezi jednotlivci –komunikace ve skupině Teórie odfiltrovaných vodítok Experimentálne a percepčné teorie Teórie medzilidkéj adaptácie a obohatenia médií 1. Cues-Filtered-Out Theories •Na základě výzkumů spíše tradičních médií - televize, rádio, komunikace prostřednictvím dopisů, tištená média, ale i konference s využitím telefonů •Elektronická komunikace - možnosti rychle přenášet a uschovávat informace •-> limitující v navazování osobních vztahů – předpoklad: komunikace face-to-face (FtF) je nejefektivnějším a zároveň nejsociálnějším způsobem mezilidské komunikace •Zaměřují spíše na objektivní vlastnosti médií jako takových a nereflektují faktory na straně uživatelů • a) Social Presence Theory •Teorie sociální přítomnosti •Short, Wiliams a Christie (1976) •Původně nebyla používána v kontextu digitální komunikace – aplikována díky „chudosti“ sociálních podnětů •Zohledňuje míru sociální přítomnosti - dosažení blízkosti mezi komunikujícími •Míra do jaké si je účastník komunikace schopen uvědomit přítomnost jiného účastníka komunikace •Efektivnost komunikace = míra dosažení cíle komunikace a) Social Presence Theory v praxi •https://www.youtube.com/watch?v=MfuS3m-Jhcc • •O jaká vodítka se jedná? • •Co vše ovlivňuje míru „sociální přítomnosti“? b) Media Richness Theory •Teorie bohatosti médií •Daft a Lengel 1986 •Jedna z nejznámějších teorií •Založena na „bohatosti jednotlivých komunikačních medií“ •„Nejbohatší“ je FtF komunikace (obohacení o neverbální komunikaci) •Digitální komunikace ochuzuje komunikaci o sociální podněty – větší anonymita = antisociální chování •Digitální komunikace - výměna přímočarých informací •Digitální komunikace - nevede k rozvoji mezilidských vztahů b) Media Richness Theory •Dimenze, které vymezují bohatost média: –I) počet vodítek, které je schopné médium simultánně přenášet –II) bezprostřednost a rychlost zpětné vazby mezi komunikujícími –III) možnosti použití přirozeného jazyka –VI) možnost personalizace sdělení – uzpůsobení sdělení pro daného jedince • • Rozdíl mezi psaným dopisem, emailem, sociálními sítěmi (SNS), Skype? •A) počet vodítek podpořených médiem -Jaká různá vodítka mají komunikující k dispozici? - •B) bezprostřednost zpětné vazby -Jak dlouho trvá odpověď? - •C) potenciál použití přirozeného jazyka •- Jaké je míra možnost použití neformálního jazyka? • •D) personalizace sdělení •- Je možné sdělení adresovat přímo konkrétní osobě? b) Media Richness Theory – kritika •Záleží od formy digitální komunikace • •Dimenze jsou aplikovatelné spíš na tradiční média (listová komunikace) než na nové média (email) • •Teorie není použitelná napříč všemi médii – vzhledem k různorodosti a variabilitě různých charakteristik • •SNS, email - neposkytují tak jednoznačné možnosti posouzení • •(J. B. Walther a M. R. Parks, 2002) 2. Experimental and Perceptual Theories of CMC a) Social Influence Perspective (SIP) •Perspektiva sociální vlivu •Fulk, Schmitz a Steinfield (1990) •vysvětluje roli médií v komunikaci i skrze subjektivní vnímání médií jejich uživateli •objektivní vlastností jednotlivých médií (možnost permanentního záznamu, asynchronicita atd.), vs. jak jednotlivá média vnímá uživatel •nevyhnutné zaměřit se na faktory na straně uživatelů a jejich subjektivní posouzení a názory v kontextu možností jednotlivých médií •vysvětluje to, proč se lidé liší ve vnímání a posuzování „bohatosti“ jednotlivých medií a zdůrazňuje význam sociálních vlivů a vliv vlastní zkušenosti a) Social Influence Perspective •uživatel si konstruuje názor na média na základě různých faktorů: –Názory a perspektivy ostatních –Učení se pozorováním –Vlastní zkušenosti uživatele –Méně zkušení uživatelé mají tendenci více podléhat vlivu ostatních než zkušení uživatelé 3. Theories of Interpersonal Adaptation and Exploitation of Media •hlavním průkopníkem Joseph Walther •média = prostředek •člověk = aktivní činitel pro využití médiem nabízených možností •Vztahy vnímá v kontextu digitální komunikace jako: –Impersonální – (neosobní) vztahy vznikají zřídka, například při úkolech, kdy hlavním cílem není navazování vztahů, nebo při nedostatečném čase pro komunikaci –Interpersonální – viz další teorie –Hyperpersonální – viz další teorie a) SIP Theory •Social Information Process Theory - Walter 1992 •Člověk je v první řadě sociální bytost " absence neverbálních signálů nemůže zcela zamezit přenosu sociální informace, může ho pouze zpomalit. •Lidé se mohou adaptovat na digitální komunikaci a tak dosáhnou i vysoké sociální přítomnosti •Vytvářet vztahy je lidská přirozenost – schopnost vyvinout strategie pro překonání bariér. •Komunikace na internetu je často dynamičtější a sociálnější – SIP podceňuje pozitivní efekty této komunikace a) SIP Theory •vztahové a kontextuální faktory, které zlepšují interpersonální kvalitu digitální komunikace: –předcházející interakce –pravděpodobnost další interakce –časové stopy –emotikony („smajlíky“) –motivace a očekávání komunikujících ) –(podle Thurlow, Lengel, Tomic, 2004, s. 51-52, Šmahel, 2003) • a) SIP Theory - konkrétně •Při textové formě digitální komunikace se očekává: –Schopnost kódovat a rozkódovat sociální informaci –Schopnost načasovat sdělení • •Pro tyto schopnosti je klíčové: –Spíš jazykový obsah sdělení a charakteristiky jednotlivých stylů komunikace –Emotikony (smajlíky) jsou spíše součástí jazykového sdělení a charakteristik než faktory sami o sobě b) Hyperpersonal CMC •Hyperpersonální efekt komunikace •Walther (1996) •možnosti digitální komunikace mohou přispět k tomu, že lidé jsou s pomocí ní schopni vytvořit o sobě dojem, který by při komunikaci tváří v tvář nevytvořili •Selektivní sebeprezentace " digitální komunikace tak může vést k vytváření zidealizovaných představ o online přátelích •nárůst sebe-otevření prostřednictvím unikátních charakteristik online komunikace •Komunikace se tak stává hyperpersonální • Hlavní myšlenkou této teorie je předpoklad, že člověk je v první řadě sociální bytost a jeho schopnost a potřeba vytvářet mezilidské vztahy mu umožňuje dekódovat verbální a/anebo textová vodítka a vytvořit z nich psychologické povědomí o aktérech digitální komunikace (Walther, 1992). To znamená, že i navzdory technickým omezením můžeme prostřednictvím digitální komunikace vytvářet interpersonální vztahy. V psaném projevu může k jejich vytvoření dopomoci gramatika, větná skladba, interpunkce a využití dalších speciálních znaků, například emotikon. Walther předpokládá, že získání potřebných informací pro vytvoření plnohodnotných mezilidských vztahů skrze digitální komunikaci (u vztahů bez předchozí zkušenosti offline), trvá delší dobu než u komunikace tváří v tvář. Existují ale faktory, které mohou i navzdory různým technickým omezením mít podíl na interpersonálním charakteru digitální komunikace. b) Hyperpersonal CMC •Roli v tomto procesu hrají faktory : –na straně odesílatele – možnost vybírat informace, které považuje za atraktivní a naopak zamlčovat méně žádoucí informace –na straně příjemce – idealizuje odesílatele + navázaní na sebeprezentaci odesílatele a zveličení informací –na straně samotného kanálu komunikace – asynchronní komunikace –Zpětné vazby probíhající mezi jednotlivými faktory •https://www.youtube.com/watch?v=vpPfjUkdaiA c) SIDE model •Teorie sociální identity a deindividualizace (social identity explanation of deindividuation effects) •Postmes, Spears a Lea (1998) •dynamika v procesu utváření mezilidských vtahů ve skupině •Konformita se skupinovými normami může být v digitální komunikaci silnější než při běžné komunikaci tváří v tvář. •„deindividualizace“ (pocit ztráty individuality) + anonymita (nemusí vést k překonání sociálních bariér) = posiluje sounáležitost se skupinovými normami •deindividualizace má vliv na posílení stereotypů chování Další vlivnou teorií je tzv. SIDE model – teorie sociální identity a deindividualizace (social identity explanation of deindividuation effects), jehož autoři jsou Postmes, Spears a Lea (1998). Tito autoři ve své práci tvrdí, že přestože je elektronická komunikace někdy prezentována jako něco, co umožňuje překračovat sociální bariéry a osvobozuje individuum od sociálních tlaků, tak může naopak tyto bariéry někdy posílit. Podle autorů se v některých případech ukazuje, že při používání digitální komunikace je komunikující deprivován vlivem „deindividualizace“, tedy pocitu ztráty individuality. Autoři ukazují, že virtuální prostředí nemusí vést ke zlepšení kvality komunikace a demokracie v rámci komunikující skupiny. d) Information and Communication Technology Succession Theory •Teorie sériového používání komunikačních technologií Keri Stephens (2007) •Reflektuje rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT) •Důležité sledovat možnostmi kombinování či posloupného používání médií •Používání různých typů médií a komunikačních prostředků pro dosažení rozličných cílů •Používání různých ICT pro dosažení jednoho cíle d) Information and Communication Technology Succession Theory •postupným používáním různých ICT technologií lze ovlivnit efektivitu mezilidské komunikace •Můžeme využívat: –doplňující se modality – e-mail (text) a telefonát (zvuk) - navzájem rozšiřují svoje možnosti pro efektivní předání zprávy •zprávy mající za cíl přesvědčování, řešení problémů a zadávání úkolů. •Sdělení osobního ladění, nemusí z tohoto sekvenčního užívání médií tolik těžit –opakující se modality – dvě textové zprávy, nebo dva telefonáty •(Stephens, 2007; Stephens, Rains, 2010) Pro zájemce •Kapitola: –Theories of computer-mediated communication and interpersonal relations –(Walther, 2011) •Kniha: –Computer mediated communication –(Thurlow, Lengel, & Tomic, 2004) • Seznam použité literatury •Daft, R. L., & Lengel, R. H. (1986). Organizational information requirements, media richnessand structural design. Management science, 32(5), 554-571. •Fawkes, J., & Gregory, A. (2001). Applying communication theories to the internet. Journal of Communication Management, 5(2), 109-124. •Fulk, J., Schmitz, J., & Steinfield, C. (1990). A social influence model of technology use. In J. Fulk, C. Steinfeld (Eds.), Organizations and communication technology (71–94). Newbury Park, CA: Sage •Lupač, P., Chrobáková, A. & Sládek, J. (2014). Internet v České republice 2014. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. •Postmes, T., Spears, R., & Lea, M. (1998). Breaching or building social boundaries? SIDE-effects of computer-mediated communication. Communication research, 25(6), 689-715. •Short, J., Williams, E., & Christie, B. (1976). The social psychology of telecommunications. London: Wiley •Stephens, K. K. (2007). The successive use of information and communication technologies at work. Communication Theory, 17(4), 486-507. • Seznam použité literatury •Stephens, K. K., & Rains, S. A. (2010). Information and communication technology sequences and message repetition in interpersonal interaction. Communication Research, 38(1), 101– 122. •Šmahel, D. (2003). Komunikace adolescentů v prostředí internetu. Československá psychologie, 47(2), 144-156. •Thurlow, C., Lengel, L., & Tomic, A. (2004). Computer mediated communication. London: Sage Publications. •Walther, J. B. (1996). Computer-mediated communication impersonal, interpersonal, and hyperpersonal interaction. Communication Research, 23(1), 3-43. •Walther, J. B. (1992). Interpersonal effects in computer-mediated interaction a relational perspective. Communication Research, 19(1), 52-90. •Walther, J. B. (2011). Theories of computer-mediated communication and interpersonal relations. The handbook of interpersonal communication, 4, 443-479. •Walther, J. B., Parks, M. R. (2002). Cues filtered out, cues filtered in: Computer-mediated communication and relationships. In M. L. Knapp, J. A. Daly (Eds.), Handbook of interpersonal communication (529–563), 3rd ed. Thousand Oaks, CA: Sage. •