Studium kapitoly 2 (strana 23-44) knihy "Theoretical and Experimental DNA Computation" M. Amose.

Klíčové body:

Nezbytné je si uvědomit, jakým způsobem jsou postaveny teoretické modely výpočtu pomocí Turingova stroje a pomocí RAM. 

Zásadní pojem je výpočetní problém, instance výpočetního problému.

Pro naše účely není podstatné zabývat se hranicemi výpočtu (rozhodnuteností, apod.) ale je třeba dobře pochopit jak je výpočetní problém formulován a co přesně znamená řešení výpočetního problému.

Je dobré si uvědomit principy tradičních datových struktur a způsob, jak se k nim přistupuje (např. manipulace se zásobníkem, seznamem, apod.)

V závěru je třeba dobře (na intuituvní úrovni) uchopit pojem složitosti problému, jeho vztah k danému výpočetnímu modelu a dále se zaměřit na třídy P a NP. Uvědomit si, jak se nějaký NP-těžký problém řeší a jak se takové řešení liší od P-těžkého problému.