Baroko
• vyspělý novověk 17.-18.století
• Náboženské spory ustupují
• Do popředí se dostávají hospodářské problémy
• Kapitalismus - merkantilismus - absolutismus - osvícenský absolutismus
• Manufaktury-textil ní, železářské, hutnické
• Rusko se snaží přibližovat Evropě
• Rozvoj přírodních věd
• Nové filozofické koncepce
•Baroko •Rokoko •Klasicismus
•1.pol.17.století - třicetiletá válka (vestfálský mír 1648)
•Postavení Habsburků
•Švédsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Francie, Anglie
•USA
Barokní sloh
- Řím jako centrum křesťanského světa a zároveň stín antické imperiálni minulosti -syntézou obojího vzniká fenomén monumentální architektury 17. a 18. století
- architektonické i prostorové experimenty vyrůstají z tradice 16. století (Michelangelo), mají však zároveň konkrétní předobrazy v dochovaných antických stavbách (lázně, Hadrianova vila v Tivoli)
- vedle experimentální „radikálně barokní" linie vždy existoval paralelní „klasicizující" proud, který v však tvarosloví často přejímal „radikální" motivy a činil je tak paradoxně přístupnější širšímu publiku
• Základní časové delení:
• předehra - 1580-1620 - Vignola, Giacomo delia Porta, Carlo Maderna
• vrchol -1620-1680
v Římě Bernini, Borromini, Pietro da Cortona v Benátkách Baidassare Longhena v Turíně Guarino Guarini
• vyznění - 1680-1740 - v Římě Carlo Fontana, Alessandro Galliei, Ferdinando Fuga ad., v severní Itálii Filippo Juvara
Nové prvky
• Barokní ovál
• Stlačený barokní oblouk
• Okna oválný, lichoběžníkový nebo složitě konstruovaný tvar
• Průnik geometrických obrazců
• Iracionalita
• Dymaničnost a atektoničnost
• Zprohýbané stěny
• Vnějšek stavby je jinak členěn než vnitřek
• Kupole na elipsovitém základě s lucernou ve vrcholu otevírá iluzionistickou freskou divákův pohled do nadpřirozeného prostoru
• Bohatá malířská a sochařská výzdoba
zámek
• Navázal na renesanční typ se čtvercovým dvorem
• Oblíbený byl i centrální půdorys
• Schodiště, bohaté na plastickou výzdobu, vede k reprezentačnímu sálu v prvním patře - sál prostupuje dvěma patry
• Ostatní místnosti jsou symetricky přiřazeny
• Schodiště z prvního patra zadního průčelí spadá do architektonicky řešené zahrady
• Klasicizující barok
• Dynamické baroko - vznik, Itálie po r. 1630, po roce 1700 se přenesl do střední Evropy
• Barokní gotika (gotizující barok)
konvexní úhel
nekonvexní úhel (konkávni úhel)
Stavební druhy
• Jako v renesanci
• Poutní místa a koleje •Zámek - rozvoj
• Barokní zahrada
Francouzská zahrada-André Lenótre (1613-1700)
Anglická zahrada - 17.století
• Skleníky
• Voliéry
• Orangerie
• Salla terrena - součást zámku nebo i samostatně stojící
© Can Stock Photo - csp4533529
Barokní tvarosloví-vol s ké okno, okna, sloupy
Teoretici barokní architekt
• Abraham Leúthner
• Quido Ubaldi del Monte
• Andrea Pozzo
Sochařství
• Druhy, techniky a náměty přejalo barokní sochařství z renesance, ale vše podřídilo svým uměleckým záměrům.
• Dynamismus
• Dekorativnost
• Záliba v plnosti tvarů a kupení motivů
• Figurativní sochařství opustilo renesanční ideál harmosnické a tvarově vyrovnané krásy
• Lidské tělo se stalo prostředkem výrazu lidské duše
• Obliba - drastické mytologické scény
Lorenzo Bernini (1598-1680) - David
Únos Proserpiny
Gian Lorenzo Bernini Sv. Longin
1629-1638
• Mramor, výška 440 cm
• Křížení chrámu sv. Petra, Vatikán
Papež Urban VIII
Extáze sv. Terezy, Santa Maria delia Victoria
Fontána čtyř řek, Piazzo Navona
Tritonova fontána na Piazza Barberini
Blahoslavená Lodovika Albertone
• Od konce 17.století obládl Berniniho styl celé území přes Benátky a až na sever od Alp
• Sochaři 18.století se odklonili od berniniovského stylu a usilovali o výraz půvabu, lehkost a melancholickou krásu
• Po smrti G. L. Berniniho doznívá až do devadesátých let 17. století berninismus v díle sochařů, kteří s Berninim spolupracovali na jeho velkých zakázkách pro katedrálu sv. Petra a jinde a jejichž první významné samostatné práce najdeme v interiéru kostela Santa Agrese na Piazza Navona.
• Poslední významný sochařsko-architektonický podnik barokního Říma, představuje výzdoba kolosální fontány di Trevi.
• Giovanna Baptisty Mainiho (1690-1752), Filippa della Valle (1697-1770) i Pietra Bracciho (1700-1773).
Malířství
• Barokní životopisci: Giovanni Baglione: Levitede'pittori, scultori, architetti...1572-1642. Roma 1642; Battista Passeri:
• Levitede'pittori, scultori, architetti...1641-1673. Řím 1772; Pietro Bellori: Levitede'pittori, scultori, architetti moderní. Řím 1672; FilippoBaldinuc: Notiziede'professoridel disegnodaCimabuein qua. Florencie 1681-1728.
• Řím, papežové: Pavel V Borghese(1605-1621); Urban VIII. (1623-1644); Inocenc X. (1644-1655); Alexandr VII (1655-1667)
• Nové řády-jezuité, oratoriáni, theatini - potřeba reprezentace
• Řím-1593 - Accademia di SanLuca
• 1. První polovina 17. století
• Radikální proud: Caravaggio, Ribera
• Klasicizující proud : AnnibaleCarracci, QuidoReni, Domenico Zampieri-zvvDomenichino, ClaudeLoraine, Nicolas Poussin, Andrea Sacchi
• Iluzivní malba-PietroCortona
• Bamboccianti-umělci z Nizozemía z Flander v Římě-Pietervan Laer
• Umění v Neapoli (Neapolské království Habsburků 1516-1700), místokrálové, životopisec BernardoDe Dominicini: Levitede'pittori, scultori architetti napoletani. Neapol 1742-1743
• Caravaggio, Giovanni Lanfranco, ArtemisiaGentischi, SalvatorRosa, JusepeRibera
• 2. Druhá polovina 17. století
• Carlo Maratta, FraAndrea Pozzo
• 3. 18. století-benátský luminismus -Tiepolo
Carravagio, David s hlavou Goliáše, 1609-1610
Caravaggio, Vyvolení sv. Matouše, 1600
Caravaggio, Martyrium sv. Matouše, 1600
Caravaggio, Vyvolení sv. Matouše, 1600
Caravaggio, Martyrium sv. Matouše, 1600
Annibale Carracci, Nástropní freska v Palazzo Farnese, asi 1600
Quido Reni, Vraždění neviňátek, 1611
Claude Lorrain, Nalodění sv. Voršily, 1642
Claude Lorain, Námořní přístav při východu slunce, 1674
Claude Lorrain, Noli me tangere, 1681
Carlo Maratta, Smrt sv. Františka Xaverského, Řím, II Gesů,1674-1678
Andrea Pozzo, Alegorie misijní činnosti jezuitu, Řím, Sant Ignazio, 1691-1694
Jusepe Ribera, Zápas dvou žen, 1636
Diego Velazquez, Kapitulace Bredy, 1635
Diego Velazquez, Pradleny, 1656
Diego Velazquez, Král Filip IV. 1644
Frans Hals, Správkyně mužského starobince v Haarlemu, 1664
Petr Pavel Rubens, Rubens a Isabella Brantová v besídce s růžemi z Jericha, 1609-1610
Petr Pavel Rubens, Přistání Marie Medicejské v Marseille, 1625
Petr Pavel Rubens, Opilý Silén, 1618-1626
Petr Pavel Rubens, Vlastní podobizna, 1638-1640
Petr Pavel Rubens, Snímání z kříže, stř. část triptychu, 1612
Rembrandt, Snímání z kříže, 1633
Rembrandt, Anatomie doktora Tulpa, 1632
Rembrandt, Noční hlídka, 1642
Jan Vermeer van Delft, Kuchařka, 1660-1661
Jan Vermeer van Delft, Žena s váhou, kolem 1664
Jan Vermeer van Delft, Dívka s číší vína, kolem 1662
Jan Brueghel, Kytice, 1606
Anthonis van Dyck, Philip, lord Wharton, 1632
Anthonis van Dyck, Louise de Kérouale, kolem 1671