Neapolská škola:  třetím nejvýznamnějším centrem italského barokního malířství se stala. Neapol
(patřící v letech 1516-1700 spolu se Sicílií španělským Habsburkům), největší středomořský přístav
a středisko obchodu se 450-ti tisíci obyvateli. Působilo zde mnoho umělců (většinou nepocházejících
    z Neapole), kteří získávali zakázky nejenom od církve a řeholních řádů, ale i od španělských
místo- králů, místní aristokracie, velkostatkářů a obchodní šlechty. Z mnoha různorodých malířských
směrů se zde nejvíce prosazoval naturalismus a temnosvit Caravaggiových následovníků a v menší míře
i klasicismus stoupenců bolognské akademie.

Dva krátké Caravaggiovy pobyty v Neapoli (1607 a 1609) výrazně ovlivnily charakter zdejší umělecké
tvorby, mimo jiné i dílaArtemisie Gentileschi (1597-po 1651) a čelného představitele neapolské
školyJusepe Ribery (1591-1652).

K dalším významným neapolským malířům patřili:

♦       Salvator Rosa (1615-1673), mj. i rytec, básník a hudebník, jehož oblíbeným námětem byly
obrazy bitev a romantických krajin s mytologickou stafáží;

♦       Giuseppe Recco (1634-1695),Giovanni Battista Ruoppolo (1629-1693)a Paolo Porpora
(1617-1673),tvůrci rozměrnýchzátišís květinami, ovocem, rybami i kuchyňským nádobím;

♦       Luca Giordano (1632-1705), žák Jusepe Ribery a mimořádně produktivní malíř (vytvořil kolem
5000 obrazů všeho druhu), jenž pracoval nejenom v Neapoli, ale i v Římě, Florencii, Benátkách a
Bergamu, jakož i ve Španělsku, kde namaloval fresky v Escorialu, a v Madridě.

JUSEPE RIBERA (1591 - 1652):  zv. Lo Spagnoletto; hlavní představitel neapolské malířské školy.
Narodil se ve španělské Valencii, kde získal školení u zdejšího malíře Francisca Ribalty, ale brzy
Španělsko opustil a po kratších pobytech v Parmě, Benátkách a Římě se trvale usadil v Neapoli
(1616), kde si zavedl velkou dílnu s mnoha žáky a ovládl místní umělecký trh. Zpočátku maloval
ponuré obrazy s hrůznými scénami mučených světců ve stylu Caravaggiova tenebrismu a drsného
realismu, které však později vystřídal klidnou, niterně zaměřenou malbou vyznačující se vynikajícím
koloritem a mistrně zvládnutými světelnými efekty.

Hlavní díla:

Mučenísv.Bartoloměje (kol.1630; Prado, Madrid. Zatímco slavný obraz s Mučením sv. Bartoloměje
zobrazuje spíše přípravy na vykonání světcovy popravy, jiná Riberova díla tohoto druhu (jako
například Mučení sv. Bartoloměje ze sbírek v Museo de Bellas Artes de Cataluña v Barceloně)
předvádějí podobné scény v mnohem drastičtější podobě);

Zápas dvou žen (1636; Prado, Madrid. Podle tradice zvěčnil Ribera v dramatické a barevně vytříbené
scéně událost, k níž došlo roku 1552 v Neapoli, kdy se kvůli mladému muži jménem Fabio de Zeresola
utkaly v souboji na meče dvě neapolské šlechtičny - Isabella de Carazi a Diambra de Petinella);

Apollón a Marsyás (1637; Museo Nazionale di San Martino. Dramatičnost drastické scény, na níž
Apollón(syn nej vyššího boha Dia) stahuje kůži z těla fryžského satyra Marsya, umělec vystupňoval
pomocí kontrastu mezi Marsyovou tváří znetvořenou utrpením a spanilými rysy Apollóna, jenž svůj
hrůzný čin provádí s až obřadně vznešeným klidem);

Chlapec s koňskou nohou (1652; Louvre, Paříž. Riberovy realistické portréty zmrzačených nebo jinak
nemocných lidí působí na diváka stejnou silou bezprostřední pravdivosti a individualizované lidské
důstojnosti, jako portréty dvorních šašků a trpaslíků jeho o něco mladšího krajana Diega
Velázqueze).

Další díla:

Sv.Jeroným(1624; Ermitáž, Sankt Peterburg);

Archimédés(1630; Prado, Madrid);

Sv.Jeroným(1646; Národní galerie, Praha);

Sv.Ondřej(1647; Prado, Madrid).


Neapolská škola: nejvýznamnějším žákem Lucy Giordana a předním malířem pozdního baroka v Neapoli
bylFrancesco Solimena (1657-1747), všestranný umělec a mistr všech malířských žánrů,       v jehož
charakteristickém stylu vynikají manýristicky ostré kontrasty barev a odvážné perspektivní zkratky.

Některé práce Solimenových žáků -Corrada Giaquinta (1703-1765),Jacopa Amigoniho (1682-1752)
aGiuseppa Bonita (1707-1789) - již nesou všechny znaky hravě odlehčené a prosvětlené rokokové
malby, jak ji representují François Boucher ve Francii a Giovanni Battista Tie- polo v Benátkách.