Zatímco průměrná délka lidského života se stále prodlužuje, životnost výrobků,
služeb a informací se naopak zkracuje. Zatímco šance dožít se vysokého věku
je stále jistější, budoucnost se stává čím dál více nejistou. Chybí zásadně
představa „lidsky obyvatelného“ prostoru pro život ve vyšším věku.
Jak se připravují vyspělé společnosti na probíhající demografickou proměnu?
Jaký dopad bude mít stárnutí populace na všechny oblasti lidského života?
Tyto otázky se stávají výzvou pro sociology, ekonomy, vědce, lékaře,
filosofy, politiky.
K hledání možných odpovědí může přispět také design, architektura a umění
ve všech svých druzích a podobách. Některé nápady mohou být realizovatelné
hned zítra, jiné mohou být vizí, provokující k dalšímu promýšlení.
Nabízíme několik okruhů, které se vzájemně prolínají a ovlivňují:
Dlouhověkost sluší také věcem.
Stárnutí (materiálů, forem, konceptů), plynutí
a podléhání času (s jeho tendencí k „rozpadání“)
je přece přirozenou – a tedy estetickou kvalitou.
Převažující ekonomické myšlení a strategie
průmyslové produkce jsou však nastaveny právě
opačně, idea neomezeného hospodářském růstu
(a předhánění se v uvádění na trh stále nových
a dokonalejších produktů) nápadně připomíná
snění o věčném mládí a popírání limitů.
Kde hledat alternativu k současnému modelu?
Jak naplnit ideu udržitelnosti, jak dosáhnout
plnohodnotné kvality s (dobrovolně) omezenými
zdroji, nadčasové krásy? Nabízí řešení principy
cirkulární ekonomiky a designu?
Snad každý chce prožít co nejplnohodnotnější
aktivní život, jak mu to zdraví a životní situace
dovolí. Jak bude společnost podporovat seniory
v aktivním stárnutí a jejich pozitivní přístup
k životní situaci, co může být nejlepší prevencí
před uzavřeností a stagnací?
Vedle hledání nových byznys modelů (sociální
podnikání apod.) a modelů práce, jejichž cílem
je eliminovat diskriminaci na pracovním trhu
(kratší úvazky, jednodušší úkony), by mělo jít
také o nejrůznější aktivity a prostředky, které
člověku v poproduktivním věku nabídnou
smysluplnou a atraktivní životní náplň.
Long Life
Dlouhý život – důstojný a krásný
Jak lze pomocí designu, architektury či
nejmodernějších technologií vytvářet vhodné
podmínky a prostředí podporující zdraví a vitalitu
ve všech jejich aspektech (včetně např.
sexuálních aktivit apod.) a tím prohloubit
kvalitu života v pozdním věku?
Dožíváme se více let díky vědě a kvalitní lékařské
péči, o které se našim předkům ani nesnilo.
Dobré zdraví je nepochybně jedním z hlavních
témat člověka pozdějšího věku.
Větší nároky na zdravotnický systém
(více pacientů = více lékařů a zdravotnického
personálu) nejspíš povedou k ještě většímu
důrazu na prevenci a osobní odpovědnost
v péči o své zdraví, rychlejší odhalování nemocí
s využitím nových technologií (online diagnostika
– wearable tech, chipy v těle, ...). Přirozenějším
se stane vzdálený kontakt pacienta s lékařem.
Zdraví
mezinárodní studentský projekt
Věříme, že kreativní obory mohou ve své reakci na mnohé z uvedených otázek
hledat zajímavé odpovědi a přispět společným úsilím k utváření spokojeného,
naplněného, dlouhého života.
Zapojené obory / uvažované výstupy:
produktový design, interiérový design, architektura – pomůcky, nábytek,
prostorové / architektonické / urbanistické koncepty, ...
digitální design – digitální produkty / služby, využití on-line, VR / AR, …
vizuální komunikace, audiovize, volná umění – komunikace / umělecká reflexe
tématu Long Life
Navržená témata a výstupy slouží ke vstupní inspiraci, smyslem projektu
je vyprovokovat k vlastní invenci a zapojení nových technologií, hledání
nečekaných pohledů a řešení.
Pojem „sociální síť“ může nabýt zásadního
významu v podobě lokálních, sousedských
komunit usilujících o vzájemnou pomoc
a soběstačnost. Snahy o udržitelný život
v důvěrně známém, domácím prostředí
pravděpodobně ovlivní i budoucí podobu
sociálních služeb a společného bydlení
(dnes nejčastěji domovů pro seniory).
Jak by mohly vypadat nové urbanistické
a architektonické koncepty orientované
na soužití více generací?
I ve starším věku se chceme cítit nezávislí,
soběstační, nechceme být „nikomu na obtíž“.
Jak ale zajistit vše potřebné k dobrému životu,
když síly postupně docházejí, jak čelit samotě
a sociální vyloučenosti?
Komunikační technologie mohou do jisté míry
dobře udržovat spojení s blízkými a přáteli
a zajistit potřebné služby (včetně pečovatelských),
z druhé strany pomohou identifikovat, zda je
osamocený člověk v pořádku.
Jakou podobu reálného i virtuálního prostoru
obyvatelného staršími lidmi mohou nabídnout
nová architektonická, designová
a technologická řešení?
Soběstačnost
Jakými prostředky lze pomoci seniorům
porozumět rychle se měnícímu světu a s těmito
změnami se úspěšně vyrovnávat? Jak atraktivně
naplnit apel na celoživotní vzdělávání? Jak mohou
vypadat iniciativy k odstraňování nejrůznějších
(nejen digitálních) bariér a podporující společné,
mezigenerační soužití?
Životní moudrost a zkušenosti seniorů se
začínají povážlivě míjet se záplavou informací
a neustálých (technologických) novinek – jsou
vůči nim v nevýhodě vinou horší adaptability,
bezmocní, náchylní být oběťmi. Nůžky mezi
generacemi se víc a víc rozevírají, prohlubující
se rozdíly mohou snadno vést k nepochopení
a generačnímu konfliktu.
Adaptabilita