Motivace
-
Jsou objektové jazyky, kde vůbec rozhraní nemáme.
-
Jsou dokonce objektové jazyky, kde nemáme ani třídy (JavaScript).
-
Většinou ale třídy jsou, u většiny OO jazyků: Java, C++, C#, Python, Ruby…
-
Přímočaré řešení je pak použít na implementaci nějaké potřebné funkčnosti třídu.
-
Problém je, že někdy máme takový požadavek na funkčnost, který se jednou třídou špatně implementuje, resp. evidentně potřebujeme více zcela různorodých tříd, které budou tento požadavek plnit.
-
Příklad: požadavkem je, aby objekty uměly o sobě sdělit informace, tedy aby měly třeba metodu
retrieveInfo()
. -
Zcela jistě existuje mnoho typů objektů, které o sobě umějí informovat — od psa až po laserovou tiskárnu :-)
-
Tudíž ani není možné všechny třídy objektů, které o sobě umějí informovat, chápat jako podtřídy jedné třídy "UmímOSoběInformovat". V Javě navíc třída smí mít pouze jednu rodičovskou třídu/předka (=dědit jen z jedné rodičovské), tzn. bychom tím "spotřebovali" možného předka a žádného jiného předka už bychom nikde nemohli mít.
Příklad jednoduchého rozhraní
-
Velmi jednoduché rozhraní s jedinou metodou:
// Informing = can describe information about itself
public interface Informing {
// this method is used for describing
String retrieveInfo();
}
Přesněji k rozhraní
-
Rozhraní (
interface
) je seznam metod (budoucích) tříd objektů. -
Neobsahují vlastní kód těchto metod.
-
Je to tedy seznam hlaviček metod s popisem, co přesně mají metody dělat, typicky dokumentačním komentářem.
-
Rozhraní by nemělo příliš smyslu, kdybychom neměli třídy, které jej naplňují, realizují, přesněji implementují
-
Říkáme, že třída implementuje rozhraní, pokud obsahuje všechny metody, které jsou daným rozhraním předepsány.
-
třída implementuje rozhraní = objekt dané třídy se chová jak rozhraní předepisuje,
-
např. osoba nebo pes se chová jako běhající
-
Deklarace rozhraní
-
Stejně jako třída, jedině namísto slova
class
jeinterface
. -
Všechny metody v rozhraní přebírají viditelnost z celého rozhraní:
-
viditelnost hlaviček metod není nutno psát;
-
rozhraní v našem kurzu budou pouze
public
(není to vůbec velká chyba tak dělat stále).
-
-
Těla metod v deklaraci rozhraní se nepíší vůbec, ani složené závorky, jen středník za hlavičkou.
// Informing = can describe information about itself
public interface Informing {
// this method is used for describing
String retrieveInfo();
}
Implementace rozhraní
-
Třídy
Person
aDonkey
implementují rozhraníInforming
:
public class Person implements Informing {
public String retrieveInfo() {
return "People are clever.";
}
}
public class Donkey implements Informing {
public String retrieveInfo() {
return "Donkeys are simple.";
}
}
Když třída implementuje rozhraní, musí implementovat všechny jeho metody! |
Použít při deklaraci typu rozhraní namísto třídy
public void printInfo(Informing informing) {
System.out.println("Now you learn the truth!");
System.out.println(informing.retrieveInfo());
}
...
Person p = new Person();
printInfo(p);
...
Donkey d = new Donkey();
printInfo(d);
-
Parametr metody je typu rozhraní, můžeme tam tedy použít všechny třídy, které ho implementují.
-
To je velice časté a užitečné používat jako typ parametru rozhraní; je z toho pak dobře vidět, že daný objekt používáme jako instanci implementující určité rozhraní a konkrétní třída nás u použití nezajímá.
"Přetypování" obecně
-
Java má podobně jako většina jiných jazyků operátor pro "přetypování" (type cast).
-
Píše se buďto a)
(typ) hodnota
nebo b)(typ) odkaz_na_objekt
podle toho, co "přetypováváme". -
Jeho fungování se zásadně liší podle toho, zda jde o a) o primitivní hodnotu nebo b) odkaz na objekt. **
Typová kontrola odkazů na objekty
-
U "přetypování" odkazů na objekty se ve skutečnosti nejedná o změnu obsahu objektu, nýbrž pouze o potvrzení, tzn. běhovou typovou kontrolu, že běhový typ objektu je ten požadovaný, na nějž "přetypováváme".
-
Jde tedy o potvrzení faktu, že pracujeme s objektem skutečného typu, jaký potřebujeme.
-
Sdělujeme překladači "Hele, já vím, že jde o osobu, tak s tím pracuj jako s osobou".
-
Když běhová kontrola případně selže (tedy nikoli v době překladu,ale až při spuštění), je vyvolána výjimka a běh programu přerušen.
Příklad - typová kontrola odkazů
Person p = new Person();
// OK, p je třídy Person a ta implementuje Informing.
Informing i = (Informing) p;
// Rovněž OK, protože jakýkoli objekt je
// (aspoň nepřímým) potomkem Object.
Object o = (Object) i;
Přetypování u primitivních typů
-
U primitivních typů se jedná o skutečný převod hodnoty z původního typu na cílový, o typovou konverzi.
-
Např.
long
přetypujeme naint
a ořeže se tím rozsah. -
korektnost a případnou ztrátu informace za nás pohlídá v některých případech překladač, který samozřejmě zná obecné vlastnosti typů. Projeví se zejména při přetypování čísel.
Proměnná typu rozhraní
-
Můžeme taky vytvořit proměnnou typu rozhraní:
public class Person implements Informing {
public String retrieveInfo() {
return "People are clever.";
}
public void emptyMethod() { }
}
...
Informing i = new Person();
i.retrieveInfo(); // ok
i.emptyMethod(); // cannot be done
-
Proměnná
i
může používat pouze metody definované v rozhraní (ztrácí metody v tříděPerson
). -
To je opět velice časté a užitečné používat jako typ proměnné rozhraní.
Příklad z reálného světa
-
máme různé tiskárny, různých značek
-
nechceme psát kód, který ošetří všechny značky, všechny typy
-
chceme použít i budoucí značky/typy
-
vytvoříme pro všechny jedno uniformní rozhraní:
public interface Printer {
void printDocument(File file);
File[] getPendingDocuments();
}
-
náš kód bude používat tohle rozhraní, každá tiskárna která ho implementuje, bude kompatibilní
-
budoucí tiskárny, které rozhraní implementují, ho budou moci používat také
Anotace @Override
-
Pro jistotu, že přepisujeme metodu předepsanou rozhraním a ne jinou, použijeme znovu anotaci
@Override
:
public class Person implements Informing {
@Override
public String retrieveInfo() {
return "People are clever.";
}
}