MB141, 30.5.2023, zkouška, skupina Y Příklad. 1. [2 body] Doplňte vektory u = (1,1,4, —2), v = (0, 3, —2,1) dalšími dvěma vektory e^, ej tak, aby dohromady tvořily bázi celého prostoru IR4, kde e1; e2, e3, e4 značí standardní bázi. Jinými slovy vyberte z šestice vektorů u, v, ei, e2, e3, e4 nějakou maximální lineárně nezávislou podmnožinu (obsahující oba vektory it, v). Řešení. Do společného maticového schématu s u, v zapíšeme všechny ei, e2, e3, e4, upravíme na schodový tvar a sledujeme, které sloupce navyšují hodnost matice (jsou nezávislé na předchozích): 1 0 1 0 0 0\ ( 1 0 1 0 0 0 1 3 0 1 0 0 0 1 2 0 0 1 4 -2 0 0 1 0 r^j • • • rsj 0 0 -7 1 0 -3 v -2 1 0 0 0 0 0 0 1 2 / Nové schody se utváří ve třetím a pátém sloupci, což odpovídá ex a e3. Bází je tedy např. čtveřice (u, v, e1; e3). □ Příklad. 2. [2 body] Určete vzdálenost mimoběžek p : [1, —3, 3] + í(l, 0, 2) a g : [9, 2,3] + s(-3,0,1) vR3. Řešení. Výpočet si lze významně ulehčit, pokud si všimneme, že zaměření každé z přímek p, q leží pouze v rovině x z a osa mimoběžek je tudíž rovnoběžná se souřadnou osou y. Díky tomu je zřejmé, že průsečíky, v nichž se osa mimoběžek realizuje, mají stejné souřadnice x a z a vzdálenost lze spočítat pouze z rozdílu v souřadnicích y. Ovšem tato souřadnice je pro přímku p i přímku q konstantní a můžeme si ji vypůjčit už z bodů [1, —3, 3], [9,2, 3] parametrického vyjádření. Dostáváme d(p, q) 5. □ [2,-1,2] + í(l, —2, —1) a roviny p Příklad. 3. [2 body] Určete odchylku přímky p x + y + 2z = — 1 v prostoru IR3. Řešení. Protože známe směrový vektor v = (1,-2,-1) a normálový vektor n můžeme snadno určit úhel, který svírají odpovídající přímky: (1,1,2), cos a \(v,n)\ 1 2' iMľ IMI Vq-Vq Odtud a = 7r/3 (= 60°) a hledanou odchylku podprostorů dopočítáme jako doplněk do pravého úhlu tt/2 - tt/3 = tt/6 (= 30°). □ Příklad. 4. [2 body] Najděte celá čísla x, y, aby platilo 27x + 19y = 1. Řešení. Čísla 27,19 jsou nesoudělná, tedy podle Bezoutovy věty má rovnice řešení. Toto řešení lze nalézt postupným dělením se zbytkem podle Eukleidova algoritmu a zpětným i 2 dosazováním: 27=19 + 8, 19(x + y) + 8x = 1, 19 = 2-8 + 3, 8(3x + 2y) + 3(x + y) = 1, 8 = 2-3 + 2, 3(7x + 5y) + 2(3x + 2y) = 1, 3 = 2 + 1, 2(10x + 7y) + (7x + 5y) = l. Soustava 10a: + 7y = 0, 7x + 5y = 1 má řešení rr = —7, y = 10 a to je i odpověď na původní úlohu. □ Příklad. 5. [5 bodů] a) Prolomte šifru RSA s veřejným klíčem n = 247 = 13 • 19, e = 29, tj. najděte inverzi d k e modulo 4>(n). b) V daném kryptosystému zašifrujte zprávu M = 17 jako C = Me (mod n). Při výpočtu doporučujeme počítat C nejdřív zvlášť modulo 13 a modulo 19 a využít Eulerovy věty pro zjednodušení (zredukování) exponentu, poté dát tyto výsledky dohromady pomocí Čínské zbytkové věty. Řešení, a) Protože 247 = 13-19, snadno určíme 4>(n) = 12-18 = 216. Kongruence 29cř = 1 (mod 216) má řešení d = 149. b) Dostáváme 1729 = 45 = 4 • 32 = -3 (mod 13) a 1729 = (-2)11 = -2 • 45 = —8 • (—3)2 = 4 (mod 19). Z druhé kongruence 1729 = 19í + 4, dosazením do první a vyřešením dostaneme t = 1 (mod 13), takže C = 1729 = 23 (mod 247). □ Příklad. 6. [2 body] Najděte nějakou matici L Leslieho procesu, v němž rozlišujeme 3 věkové kategorie, populace je stabilní, kategorie zaujímají poměr 3 : 2 : 1 v pořadí od nej mladší po nej starší, nej mladší kategorie nemá žádné potomstvo a nej starší kategorie na konci cyklu celá umírá. Řešení. Ze zadání ihned vyplývá, že matice L bude mít na 2. a 3. řádku jediné dvě nenulové hodnoty a ty odpovádají naději přežití z 1. do 2. a z 2. do 3. kategorie. Z poměrů plyne, že v jednotlivých případech je naděje 2/3, resp. 1/2. Vektor v = (3, 2,1) má být řešením homogenní soustavy (L—E)v = 0. Průzkum 2. a 3. řádku soustavy potvrzuje již provedenou úvahu, zbývá určit 1. řádek matice. Podle zadání je buňka v levém horním rohu nulová, buňky ve 2. a 3. sloupci označme bac. Musí platit — 3 + 2b + c = 0, čehož dosáhneme například volbou b = 1, c = 1. Dostáváme matici o i ŕ L = ( 2/3 0 0 0 1/2 0, □ Příklad. 7. [5 bodů] a) Najděte vlastní čísla a vlastní vektory lineárního zobrazení / : IR3 —> M.3,f(v) = Av daného maticí A 3 b) Na základě těchto výsledků určete, o jaké zobrazení se jedná (symetrie podle podpro-storu ..., projekce na podprostor ..., atp.). Řešení, a) Vlastní čísla jsou kořeny charakteristického polynomu: 1 - A 0 0 \A-\E\ 0 0 -A -1 (l-A)(A2-l) = -(A + l)(A-iy tj. jednoduchý Ai = —la dvojnásobný A2 = 1. Řešením odpovídajících homogenních soustav (A — \E)v = 0 dojdeme např. k vlastnímu vektoru u = (0,1,1) pro Ai = — 1 a vektorům v = (1, 0, 0), w = (0,1, —1) pro A2 = 1. (Stačí nám najít vektory tvořící bázi příslušného podprostoru.) b) Vlastní čísla znamenají, že zobrazení / obrací vektor u, zatímco v,w zůstávají na místě. Jedná se tedy o symetrii (zrcadlení) podle roviny. Tu popíšeme buďto pomocí směrových vektorů v,w, nebo pomocí normálového vektoru u: p:í(l,0,0) + s(0,l,-l), p:y + z = 0. □