Styl je to, co je typické pro nějakou věc nebo nějaký jev. V rámci lingvistiky (konkrétně stylistiky) se styly rozlišují podle použité slovní zásoby, stavby vět a jejich spojování nebo třeba záměru, který autor se sdělením má.

Znaky odborného stylu

• jeho cílem je předat odborné sdělení
  
• je věcný, racionální (tj. nepřipouští víc možných interpretací, je založený na faktech)
  
• je spisovný a využívá termíny, tj. jasně definované a jednoznačné pojmy, které se používají v dané vědecké oblasti (nebuďte ale ve snaze psát spisovně zbytečně archaičtí, je naprosto validní např. používat tvar píšu, ne píši)
  
• je intertextový (odkazuje na jiné texty, fakticky jde o odkazování na použité zdroje; detaily viz NESČ)

Stavba textu (kompozice)

Každý text má nějakou vnitřní strukturu. Stručně řečeno jde o to, jak text začíná, jak pokračuje a jak končí. To je horizontální pohled na strukturu: je to klasické rozdělení na úvod, stať a závěr. Takže vaše bakalářka začne úvodem, pak v ní budou jednotlivé kapitoly, jako první bude pravděpodobně nějaký přehled, na co navazujete, state of the art, přehled literatury, atp. Pak popis použitých technologií, pak třeba popis implementace programu, evaluace a nakonec závěr.

Dobré je v textu indikovat, jak moc je nějaká informace v textu důležitá, to je vertikální pohled na strukturu textu. Jde o hierarchii informací, jinak výrazné jsou názvy (pod)kapitol nebo zvýrazněné informace a základní text, liší se i poznámky pod čarou, různé popisky nebo třeba bloky kódu.

Aby byl text srozumitelný a dobře vystavěný, musí být nutně koherentní a kohezní. Koherence je logická, významová soudržnost, koheze gramatická (formální) spojitost, přičemž koheze slouží k vyjádření koherence.

Přeloženo do normálního jazyka to znamená, že informace v textu na sebe mají logicky navazovat (nejdřív popíšu v jednom odstavci problém A, pak v druhém problém B a ve třetím odstavci A a B srovnám). Aby na sebe informace navazovaly, je dobré související věty spojovat vhodnými výrazy, třeba z toho plyne, nicméně, navzdory tomu, protože nebo as mentioned above, thus, however a tak podobně.

Poddruhy odborného stylu

V literatuře o odborném stylu (např. [1]) se můžete setkat s pojmy styl anglosaský, německý a francouzský. Jejich názvy nejsou tak podstatné, jako skutečnost, že popisují určité tendence, které se v odborných textech vyskytují.

Anglosaský styl

• je zaměřený na čtenáře (čtenář, který se snaží pochopit, o co jde, příliš netrpí)
• je jasně strukturovaný (je logicky členěn, na začátku textu uvádí do problematiky, na konci obsahuje shrnutí)
  

Německý (středoevropský) styl

• dlouhá léta typický v našem sociokulturním prostoru
  
• je často komplikovaný, sleduje autorovy úvahy (aniž by bral ohled na čtenáře)

Francouzský styl

• je nejasně strukturovaný,
  
• je poetičtější a v důsledku toho někdy jednoznačný

Nejvhodnější je snažit se psát v anglosaském stylu, jednak je to obecný trend, jednak je dobré, když zasvěcený čtenář text pochopí na první přečtení a moc u toho netrpí.

Zdroje

[1] Šanderová, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. 2005 Praha: Sociologické nakladatelství, s. 55–57.  ISBN 80-864-2940-7.

https://is.muni.cz/auth/el/fi/jaro2023/VB000/index.qwarp?prejit=6583257