Časté nedostatky
Některé problémy se objevují napříč pracemi ve všech jazycích. Jde zejména o různé varianty nejednotnosti v textu a nevhodně zvolenou slovní zásobu, neurčitost a zbytečně/zmatečně dlouhá souvětí.
Nejednotnost
Celý text bakalářky by měl být napsaný tak, že všechna slovesa jsou ve stejném čase a stejné osobě. Nelze náhodně střídat já píšu a my vyvíjíme a celé to čas od času proložit adresováním čtenáře (ve výsledku tak můžete). Pokud pracujete v týmu, je samozřejmě dobré rozlišit, co je čistě vaše práce, a co výsledek labu/firmy. Můžete ale použít třeba formulaci Firma fň vyvíjí aplikaci fňapp, pro kterou vytvářím front-end.
Pište v přítomném nebo minulém čase, tj. v práci se zabývám / jsem se zabývala. Nepoužívejte budoucí čas. Vy sice možná paralelně píšete text a vytváříte nějaký praktický výstup, a tudíž občas věštíte budoucnost, ale výsledný text popisuje hotový výsledek, budoucnost tudíž už je. Jediné místo, kde si můžete dovolit budoucí čas, je v úplném závěru práce, když navrhujete další možná využití nebo rozšíření své práce.
Jednotné by taky měly být všechny výčty (např. všechny odrážky začínají velkým písmenem a končí tečkou), popisky obrázků a tabulek i náležitosti citací (ne že jednou uvedete Cimrman, Jára, jednou CIMRMAN, Jára a jindy Cimrman, J., jednou bude odkaz v textu [42] a jindy [CimrJ]).
Slovní zásoba a nevhodná spojení
Bakalářku byste měli napsat výhradně spisovným jazykem (takže nepoužívat slova jako bakalářka). Nevhodné jsou hovorové výrazy (i když striktně vzato jsou spisovné) a výrazy slangové (třeba commitnout, defaultní). Pokud si u nějakého slova nejste jistí, podívejte se do slovníku. Pro češtinu lze doporučit Internetovou jazykovou příručku, pro slovenštinu Slovníkový portál, angličtina má slovníků dostupných online celou řadu, třeba Macmillan.
Nevhodné je používat citově zabarvená slova a různé hodnotící soudy (Kotlin quickly gained popularity over rusty Java.). Další skupinu nedostatků tvoří nadbytečná slova. Sem spadají slova která je možné vynechat, aniž by text cokoliv ztratil (ukazovací zájmena, tak, tedy, taky, then...) nebo zbytečně složité konstrukce (provádět instalaci × instalovat). Lepší je taky vyhýbat se pasivním konstrukcím, v některých případech taky nahrazovat slovesa podstatnými jmény (V kapitole bylo čerpáno z [1]; Nevýhodou je nutnost volby dostatečně bezpečného hesla × Nevýhodou je nutnost zvolit dostatečně bezpečné heslo).
Další problém je knižní (až archaické) nebo hyperkorektní vyjadřování (většinou ve snaze o spisovnost). Typický příklad hyperkorektnosti je spojení by jsme místo bychom. Knižní nebo archaické vyjadřování se projevuje zejména na úrovni jednotlivých slov (píšu × píši, také × též), někdy i v gramatice (skládní slov dohromady). Je například vhodnější používat první než sedmý pád (Nevýhodou/nevýhoda je nutnost volby dostatečně bezpečného hesla), zcela nevhodné je zaměňovat čtvrtý pád druhým (Je vhodnější používat prvního pádu).
Problematika dlouhých souvětí
Co se nevhodných spojení týče, je dobré se vyvarovat příliš komplikovaných souvětí, která mohou být už jen kvůli své délce těžko nesrozumitelná a těžko pochopitelná, taky se vám v nich může stát, že když se budete snažit zapsat příliš dlouhou myšlenku, nebude věta úplně dávat smysl, protože zapomenete, jak jste začali, a vybočíte z větné stavby (spácháte anakolut) nebo se vám povede zplodit nějaký podobný nedostatek, a to ani nemluvím o problematice čárek; jako základní orientační pravidlo berte tři řádky (ve fithesis) – pokud stvoříte souvětí, které je tak dlouhé nebo delší, je pravděpodobně příliš dlouhé a měli byste ho rozdělit do víc vět, čímž ovšem neříkám, že souvětí vůbec používat nemáte.
Co se nevhodných spojení týče, je dobré se vyvarovat příliš komplikovaných souvětí. Může se vám totiž snadno stát, že ve snaze zapsat příliš dlouhou myšlenku uděláte nějakou chybu, například vybočíte z větné stavby (tzv. anakolut). V komplikovaném souvětí je taky těžké udržet pod kontrolou čárky. Je dobré orientovat se podle hranice tří řádků (ve fithesis), pokud je vaše souvětí delší, je pravděpodobně příliš dlouhé a měli byste ho rozdělit do víc vět. Tím ovšem neříkám, že souvětí vůbec používat nemáte.
Co se zmiňovaných odchylek ve větné stavbě týče, jde o anakolut (souvětí jinak začnete, jinak skončíte; Člověk, když nedává pozor, hned ho někdo okrade [4]), zeugma (smíchání dvou různých vazeb; Ničení a šlapání po trávníku se zakazuje × Ničení trávníku a šlapaní po něm... [5]), atrakci (jeden výraz se upraví podle jiného; ve většině případech, před sluncem východem [6]) kontaminaci (smíšení dvou frází do jedné nekorektní; přihlížet na něco [7]).
Neurčitost a nejednoznačnost
Odborný text by měl být jednoznačný, neumožňovat víc interpretací. Takovéto nedostatky můžou vzniknout celou řadou způsobů, ať už jde o nevhodně postavenou větu nebo nejasnou referenci.
Některé případy jsou toliko úsměvné (Ženu holí stroj, Praštil se sluchátkem, Fruit flies like a banana) a správnou (zamýšlenou) interpretaci jde poznat z kontextu.
S neurčitostí souvisí taky používání výrazů, které „oslabují platnost výpovědi“, implikují jistou míru nejistoty (snad, patrně, mohlo by), což je historicky typické pro český odborný (akademický) styl. A taky nevhodné. Problém jsou i velmi obecná, nekonkrétní vyjádření (Implementácia zároveň nesie vlastnosti ktoré ďaľší vývoj uľahčujú a zvyšujú flexibilitu daného riešenia [11], Firma má k dispozícií záznamy o každej jednej operácií, ale pre rozhodovanie je potrebné urobit niečo ľudsky čitateľné).
Do neurčitého vyjadřování spadá taky používání nejasně vymezených termínů a zkratek a vyprázdněné výrazy („pozor na slova jako řešení, flexibilní, produkt, aspekt, efektivní, problém - mohou něco znamenat, ale taky nemusejí znamenat vůbec nic a pak do odborného textu nepatří“ [11]).
Zdroje
[1] Internetová jazyková příručka [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/
[2] Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://slovnik.juls.savba.sk
[3] Macmillan dictionary [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.macmillandictionary.com/
[4] Karlík, P. Anakolut [online]. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/ANAKOLUT
[5] Karlík, P. Zeugma [online]. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/ZEUGMA
[6] Karlík, P. Atrakce [online]. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/ATRAKCE
[7] Karlík, P.; Janyšková, I. Kontaminace [online]. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/KONTAMINACE
[8] Uštknutí zmijí je vzácné, ale když kousne dítě, může jít o život [online]. 18 Aug 2013. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ustknuti-zmiji-je-vzacne-ale-kdyz-kousne-dite-muze-jit-o-zivot-199501
[9] Grammarly [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné z: https://app.grammarly.com
[10] Fišer, Z. Akademické psaní [online].
In: Petr Karlík, Marek Nekula,
Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/AKADEMICK%C3%89%20PSAN%C3%8D
[11] Nevěřilová, Z. Časté chyby [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://nlp.fi.muni.cz/~xpopelk/html/html/%C4%8Cesky/Tipy/CasteChyby.html