Vzhledem k tomu, že v gramatice a stylistice se čeština a slovenština takřka neliší, uvádím je tu dohromady. V závěru uvádím několik častých nedostatků, které jazykově specifické jsou.

Nejen v informatice je v jazyce patrný vliv angličtiny, zejména pokud byste nějaký text překládali (např. zkracovali ve vhodnou parafrázi), že dobré dát si pozor na odlišnosti syntaxe (větné stavby) jednotlivých jazyků. Angličtina oproti cs/sk víc používá slovesná podstatná jména, deverbativa (-ing/-í/ie; rozhodnout > rozhodnutí) [1, s. 180]. Pokud takové podstatné jméno použijete čas od času, ničemu to nevadí. Problém ale je, když se jich nakupí víc za sebou, výsledek se špatně čte (odvolání proti rozhodnutí o nepovolení prodloužení přerušení studia).

Další specifikum angličtiny je častější použití přivlastňovacích zájmen (a členů). Například věta Vzal klíčky od svého auta, a když stiskl mou ruku, odjel uklidnit své nervy by byla v angličtině naprosto v pořádku, česky zní ale dost zvláštně (ve špatném překladu by se navíc pravděpodobně objevilo jeho auta/nervy). V češtině je ale mnohem přirozenější podoba Vzal klíčky od auta, a když mi stiskl ruku, odjel si uklidnit nervy [1, s. 209].

(Mimochodem, že čeština/slovenština nemá členy je do jisté míry mýtus, podobně se používají ukazovací zájmena, objevují se ale primárně v mluvené řeči (A ten požár bytu? Asi špatnej drát), v psaném, zejména odborném textu, je jejich použití obvykle nevhodné (Byl jeden pokoj, v tom pokoji byl stůl a na tom stole byla kniha [1, s. 209]).)

Vliv angličtiny se projevuje taky na neshodných přívlastcích (jaký?), které se objevují za podstatným jménem, které rozvíjejí (město Brno, salát z mrkve). V angličtině je ale pořadí opačné (the Brno city). V češtině/slovenštině se prohozené pořadí v některých spojeních zafixovalo a „správné“ pořadí zní nepřirozeně (IP adresa), až na ustálené výjimky je ale vhodné pořadí plugin SteamVR, už jen proto, že opačné pořadí občas vyústí i v absenci skloňování (vznikla možnosť preskúmať programovacie jazyky určené pro Android vývoj).

Nevhodné je nadužívat pasivum (trpný rod), zejména pokud to zastírá, kdo reálně co udělal. Vedle opisného pasiva sestávajícího ze slovesa být a trpného příčestí (na absurditu výroku bylo poukázáno studenty) existuje reflexivní (zvratné) pasivum, které se tvoří pomocí zájmena se a slovesa (to samo, ono se to udělalo; práce se věnuje problematice). Ani jednoho trpného rodu by se nemělo používat moc, reflexivní pasivum je každopádně příjemnější číst (v porovnání s pasivem opisným).

V pdf níže se můžete dočíst víc o nepřirozeném vyjadřování v češtině (lze vztáhnout i na slovenštinu), jde o naskenovanou kapitolu z [1]; obsahuje i několik nevhodně formulovaných vět k zamyšlení (a návrhy vhodnějšího řešení).

(Na konci strany 184 (v pdf s. 5): Zkrátka tutéž myšlenku vyjádříme jinak – dostat se do přírody – a řešení se najednou sama nabízejí.

Nedostatky typické pro češtinu

(Částečně vychází ze zkušeností shrnutých Z. Nevěřilovou [2, 3])

• chyby ve skloňování ji/jí, naši/naší, atp.
  
• zda-li místo zdali, nebo-li místo neboli (spojovník se před -li dává, pokud nahrazuje jestli, pokud: jde-li = pokud jde, zdali ≠ jestli zda)
  
• vyjímka místo výjimka
• potencionální místo potenciální (dnes se uznává i první varianta, ale nedoporučuje se)
  
• viz. místo viz (jde o rozkazovací způsob od vidět, ne o zkratku)
• tvary já
  
  • 2. a 4. pád mě/mne 
  • 3. a 6. pád mně/mi
    
• chybný tvar ve středním rodu (např. data byly pořízeny místo data byla pořízena)
• můj/tvůj/jeho... místo svůj (např. v mé bakalářské práci popisuji místo ve své bakalářské práci popisuji)
• tématický místo tematický
• standart místo standard  (nejedná-li se o tvary prezidentské/vojenské vlajky)
• záměna typ (druh) a tip (rada)
• (ne)životnost: klient jako zákazník je životný (ti klienti), klient jako program je neživotný (ty klienty)
• shoda podmětu a přísudku (např. funkce programu způsobili jeho zastavení místo funkce programu způsobily jeho zastavení)
• chybějící čárka
  
  • před nebo v konstrukci buď... anebo (XOR)
  • oddělující infinitivní konstrukci (např. nevěděl jsem jak aplikaci spustit místo nevěděl jsem, jak aplikaci spustit)
  • po vedlejší větě vložené (např. program, který jsem vytvořil lze nainstalovat místo program, který jsem vytvořil, lze nainstalovat)

Nedostatky typické pro slovenštinu

(Vychází ze zkušeností shrnutých Z. Nevěřilovou [2, 3])

• môžme, môžte místo môžeme, môžete
• nieje místo nie je
• tématický místo tematický
• neísť  místo nejsť
  
• můj/tvůj/jeho... místo svůj (např. v mojej bakalárskej práci sa venujem místo vo svojej bakalárskej práci sa venujem)
• přídavná jména v množném čísle (např. užívatelia, ktorý místo užívatelia, ktorí)
• slova končící na -ia (např. návrh aplikácii místo návrh aplikacií)
  • 3. a 6. pád jednotného čísla -ii (k/o funkcii)
  • 2. pád množného čísla -ií (bez funkcií)
    
• chybějící čárka
  
  • před nebo v konstrukci buď... alebo (XOR)
  • oddělující infinitivní konstrukci (např. nevedel som ako aplikáciu spustiť místo nevedel som, ako aplikáciu spustiť)
    
  • po vedlejší větě vložené (např. program, ktorý som vytvoril je možno inštalovať místo program, ktorý som vytvoril, je možno inštalovať)
    
• záměna měkkého a dlouhého l (veĺmi místo veľmi)
• vynechání diakritiky (vačšina místo väčšina, kvoli místo kvôli, možeme místo môžeme)
• záměna ä za e (najme místo najmä)

Bohemismy (čechismy)

• obor místo odbor (jen ve významu definiční obor; ve významu oblast, okruh je správně odbor)
• doporúčať místo odporúčať
• požiadavok místo požiadavka (ženský rod)
• vzhľadom k ... místo vzhľadom na ...
• užívatel místo používatel (programy používá zásadně používatel)
• detekovať místo detegovať
• dotaz místo dopyt
  
• odstavec místo odsek
• okopírovať místo odkopírovať
• dopoledne místo predpoludnie
• chovanie místo správanie
• behom místo v priebehu (jediný možný význam behom je od slova běhat, např. rýchlym behom)
• prehlásenie (jedině ve významu přehlášení) místo vyhlásenie
• zbytok místo zvyšok
• naviac místo navyše
• vypadať (pouze ve významu postupně vypadnout) místo vyzerať
• jednanie místo rokovanie
• odpovednosť místo zodpovednosť

Na vliv češtiny pozor taky u zkratek:

Je třeba ohlídat si taky psaní slov přejatých z angličtiny, řada slov je přejata a adaptována, anglický zápis je potom nekorektní (hardvér, biznis, tínedžer). U slov, která nejsou uvedena ve slovnících lze uplatnit analogický princip (a psát např. firmvér).

Zdroje

[1] Behún, D; Behún, P. Pište správně česky: poradna šílených korektorů. Nové, rozšířené vydání. Brno: Zoner Press, 2015. Encyklopedie Zoner Press. ISBN 978-807-4133-190.
[2] Nevěřilová, Z. Časté chyby [online].  [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://nlp.fi.muni.cz/~xpopelk/html/html/%C4%8Cesky/Tipy/CasteChyby.html
[3] Opravy odborných prací psaných slovensky [online].  [cit. 2021-03-04]. Dostupné z: https://nlp.fi.muni.cz/cs/OpravySlovenstinyProCechy